Přišlo mi e-mailem ze Slovenska... Evangelium podle Pravdy... a musím konstatovat, že Slováci to mají mnohem více propracované než Češi! Není divu... mají totiž ve znaku dvojitý kříž, což znamená, že jsou zemí vyvolenou a prý někde v roce 2012 má k nim přijít Mesiáš... patrně ho zase ukřižují. Takže na sobě makají... spolupracují s anděly a tak. Rád bych věděl kdo je autorem... teda jestli to není tajné... (zdroj: bytie@zoznam.sk)

Vesmír v orechovej škrupinke

A kde je tedy ořechová skořápka?

alebo

Evanjelium podža Pravdy

Ano lež existuje(leží) vždy jen podél pravdy.

Na počiatku.

Kde je možný počátek a konec?

Na počiatku všetkého, čo je, bolo BYTIE samo.

Bez vědomí není bytí... jestli si je něco sebe samo vědomo, pak může teprve prohlásit sebe samo za bytí. Vědomí, a následně bytí je však utrpení... je nestálé a podléhá smrti. Aby něco mohlo vzniknout muselo tu být na počátku všeho něco jiného, něco co není něčím, ale je to nezrozené a věčné, a tedy nepodléhá času ani formě, a tedy žádnému utrpení ani smrti. Takže to co bylo, vlastně ani nebylo... páč si to nebylo vědomo samo sebe. Není to ani bytí ani nebytí... obojí je možné až po analýze vědomím. To nelze najít... a přitom je to všude. Stačí přestat snít... o jakémkoliv bytí čehokoliv... ale to pak Láska nemá smysl že?

Ono bolo Bohom a bolo jediné.

Ono bylo Ďáblem a nebylo jediné.

Mimo neho neexistovalo nič a v ňom bolo všetko.

Mimo Ďábla jen nic existuje a tedy neexistuje, protože není-li vědomí není definovatelná žádná existence ani neexistence, ani uvnitř ani vně.

Bolo dokonalé, spočívajúce samo v sebe, bez pocitu nedostatku a preto dokonale blažené.

Nebylo dokonalé, protože mu něco chybělo... (viz. násl. text). Touze vždycky něco chybí... většinou život, světlo a láska...

Neohrozitežné, lebo nebolo nikoho, kto by mu mohol uškodiť.

Samo sobě mohlo uškodit... a taky to udělalo.

Večné a nemenné, lebo bolo a nikdy nemohlo nebyť.

No tak to si to nalhalo akorát samo sobě.

Nič nemohlo stratiť, lebo sa nemohlo stratiť samo sebe. Nemohlo z neho ubudnúť, lebo nebolo kam, nemohlo k nemu pribudnúť, lebo nebolo odkiaž.

Ale dá se to... utrpení nepřichází zvenčí... nic nepřichází odnikud... je to jako černá noční můra, jež je neskutečná a přece odnikud nepřicházející a jak dokáže jakékoliv "Já jsem" potrápit.

Slobodné, lebo neexistovala pre neho žiadna prekážka.

Ale existovala... "Já jsem" to je ta největší překážka ke svobodě od sebe sama.

Nekonečne bohaté práve preto, že nemalo nič iné okrem vlastného JA SOM.

Tak pane autore v zimě donaha... a na ulici... a radujte se se svého nekonečného bohatství.

Život.

V BYTÍ bol ŽIVOT a Život sa chcel prejaviť.

Touha tedy "já" je život a chce se okamžik za okamžikem projevovat a prožívat. K tomu potřebuje smysly a tedy nějaké tělo.

Život chcel milovať a byť milovaný.

Jen ego, jen touha, jen "já" může být milované. Nic jiného než objekt, forma, ego milované být nemůže. Ale každá forma není stálá, je to pleva nikoliv zrno a proto podléhá zkáze, pomíjivosti a smrti. Takže kdo ji miloval bude trpět nad její ztrátou. A tak život životu slouží... peklo slouží peklu... a proto je tu učení o lásce... vše je tak hezky vypečené... pro zachování utrpení i na zítřek.

Život chcel hžadať a nachádzať. Život chcel prekonávať prekážky a víťaziť.

Nad čím? Když kromě něj nic nebylo. Možná ta pravda... že bytí je iluze.

A tak Život stvoril LÁSKU a Láska stvorila priestor, čas a dejiny.

Pak láska slouží jen egu. A jsem rád že to tu konečně jde vidět.

Všetko, čo bolo, čo je, aj čo bude, bolo stvorené v jedinom obraze.

Bylo to stvořené pro naplnění tužby nějakého ega. Nespokojeného, samotného, nemilovaného, trpícího, poraženého... proto potřebuje svůj svět, který by ho uctíval. Jak chcete poznat, že jste dokonalí? Vy si myslíte, že vás všichni musí potom milovat... dokud vás někdo bude nenávidět... budete si myslet, že ještě nemůžete být dokonalí... Takové prohnilé měřítko jste si dali! Upřímnou soustrast! Stanete se jen loutkou... která nikdy neuzří ani cíp toho kým je. Žárlivost je všude! Proto je jen jeden Dalajláma, jeden Papež, jeden Prezident, jeden Bůh, a jeden Ježíš... kdyby byli dva láskyplní kohouti na jednom hnoji... pak byste viděli jak by se pomlouvali a nenáviděli!

Všetko je jedinou myšlienkou absolútneho BYTIA.

Absolutno ve spojení s bytím... je nesmysl! Je třeba zničit své bytí... které je něčím stále tvořeno a živeno ve vědomí... jedině to je cesta ke svobodě. Když utichne myšlenka... stále je tu ještě dost překážek... takže všechno není myšlenkou... protože myšlenka v prázdnotě neexistuje. A přece tu jsou jevy...

Ten obraz je večný a nepohnutežný, rovnako ako je nepohnutežné BYTIE samo. Nič k nemu nemôže pribudnúť a nič z neho nemôže ubudnúť. Niet sily, ktorá by zmenila dejiny čo len o jediný vlások od tohoto nemenného obrazu.

Je tu síla vhledu... která změní a pohne se všemi klamy.

Celý ten obraz a celé dejiny času majú len jediného pôvodcu a jediný zámer: Sebarealizácia Lásky.

A k tomu stvořilo to BYTÍ prostor plný nenávisti? Jak je možné mít cíl realizovat lásku... to bych si první musel vytýčit cíl realizovat nenávist, abych pak mohl mít tento cíl.... pokud to BYTÍ na počátku bylo už dokonalé a nic mu nechybělo... co tedy začalo nenávidět, aby si pak mohlo říct, že tomu chybí láska a aby pak mohlo chtít, aby to čemu chybí láska bylo milované? Láska chybí jen Ďáblovi a jen egu.

A BYTIE videlo, že všetko, čo JE, je dokonalé a krásne, lebo z dokonalosti a nemennej blaženosti nemôže pochádzať nič nedokonalé, ani škaredé a zlé.

A vhled vidí, že všechno co je, podléhá stáří rozkladu a smrti. Pak zde nemůže být řeči od dokonalosti a realizace lásky stvořením dějin plných válek nemocí a utrpení! Kdo to stvořil? Pokud ne Bůh tak pak Bůh stvořil Ďábla aby to stvořil... ať nám vysvětlí proč jeho Láska poslala na svět Ďábla jež mučí jeho děti a ničí jeho dílo. Aby se Bůh mohl realizovat? Jinak je zajímavé, že to dobré a krásné je to nejpomíjivější... změňte měřítko... a najednou pro vás bude dobré a krásné to před čím pořád utíkáte... a co pořád nepřijímáte. Nenávist je taky dobrá a krásná... mnoho velkých lidí díky ní vyrostlo v génie... jež dnes obdivujete a milujete. Láska uspává... to nenávist je hnacím motorem... nebo ne?

Človek.

Potom Láska zostúpila do času a priestoru a stala sa ČLOVEKOM.

Jen se nepřechvalte... Pokud vím tak první věta stvořitelova byla radujte se a množte se... nikoliv milujte se... protože milovat znamená trpět.

Zabudla sama na seba, na svoje neobmedzené a dokonale blažené BYTIE, stratila sa sama sebe a ponorila sa do nepoznania, nevedomosti o sebe, do obmedzenosti a ponížila sa do premenlivosti a smrtežnosti.

Ó a kde je ten jeden člověk? Odkud se berou pořád další a další sestupující lásky... když kromě toho jednoho bytí nebylo nic? Pokud vím plní se jen hřbitovy... jaksi to nazpět nejde...

Urobila tak výlučne pre krásu svojho návratu naspäť.

Jo pociťování a připoutanost je jedna ruka s utrpením... nic mu nechybělo... a tak se rozhodlo trpět? Kdo pak dá tomu BYTÍ záruku, že až se vrátí po smrti na zpět nebude se to opakovat stále dokola?

Zabudla, aby si opäť spomenula, stratila sa, aby sa opäť našla, schudobnela, aby opäť zbohatla, uviazla v okovách, aby sa opäť oslobodila, zosmutnela, aby sa opäť rozveselila, zaspala, aby sa prebudila, oslepla, aby zas videla, ochrnula, aby zas mohla chodiť, stratila krídla, aby zas mohla lietať, ponížila sa, aby bola zase vyzdvihnutá na svoj trón, zomrela, aby vstala z mrtvych.

Tolik námahy pro jeden jediný pocit? Proč si BYTÍ tak dokonalé nevytvořilo ten pocit samo ze sebe v sobě ve své blaženosti a všemohoucnosti? Proč muselo kvůli takové malichernosti stavět celý vesmír a miliardy bytostí zaprodat peklu? Bez utrpení není blaženosti... kdo netrpěl nemůže vědět co je to blaženost... trpí se jen proto, že se něco chce! Většinou jde o pocit... Kvůli jednomu pocitu... se musí stvořit celý vesmír a roky převracet svět na ruby... takové plýtvání... a zatím si čertíci užívají blaha za toho blbce, jež se jim upsal a začal hledat pocity ve světě!

Poznanie.

My všetci sme absolútne BYTIE, jediné JA SOM, ktoré sa rozdelilo na miliardy žudí, obmedzilo sa v priestore a v čase, stratilo svoju dokonalosť, blaženosť a svoju slobodu, aby ju opäť našlo. Všetci sme Boh, ktorý zostúpil zo svojej večnosti a nemennosti do smrtežnosti, aby hžadal a opäť našiel seba samého a naša radosť z víťazstva nad sebou samým, aby bola dokonalá. POZNAJ SEBA SAMÉHO a kruh dokonalosti sa uzavrie. Koniec bude ako Počiatok, nič sa nezmení, lebo jediné, čo skutočne JE, je čisté BYTIE, naše JA SOM. Všetko ostatné je len namažovaný obraz. Obraz krásny, ako dokonalý film, ale my nie sme tým filmom. Lipnúť na filme je rovnako nerozumné, ako chcieť meniť jeho dej. Tešme sa z krásy filmu, objavujme ju, rozumejme jej, ale svoje šťastie nehžadajme v pominutežných veciach, lebo tam ho nenájdeme. Skutočné šťastie môžme nájsť jedine vo večnom a nepohnutežnom bytí JA SOM, v jeho jedinosti a tým neohrozitežnosti. V jeho všeobjímajúcej a bezhraničnej láske a dobrote. Vo svetle, v ktorom nieto najmenšej tmy. V poznaní, v ktorom niet nič skrytého a nepoznaného, v Pravde, v ktorej niet nijakej nevedomosti.

Tak pane autore proč to říkáš nám? Vždyť tvé "Já som" to všechno na tomto světě tak zařídilo... tak objevuj krásy válek a umrtí... nemocí a stáří... bolestí a utrpení... nelpi jen na kráse a lásce... na pomíjejících věcech jako je světlo a dobro... vědomost... Proč chceš měnit děj filmu? Napravovat a poučovat svět? Co tě vedlo k napsání tohoto evangelia? Snad né nenávist a nespokojenost z aktuálním stavem světa?

Láska.

Neklaňajte sa modlám a nenazývajte Bohom to, čo ním nie je.

Jó... pokud může být cokoliv nazváno... Bohem to nikdy být nemůže... tedy ani BYTÍ... není Bohem... ani Láska není Bohem... ani Já není Bohem... ani Jsem není Bohem... Ale bez Boha... byste zešíleli radostí ne? Schválně co byste si bez něj počali... bez hříchu, bez modliteb, bez kontroly... to by byla svoboda co? A co je to modla? Je to všechno co vyzdvihnete posvětíte... vše čemu se klaníte a co uctíváte... tedy v tomto případě tu máme tři modly... BYTÍ, Život a Láska.

Nehžadajte Boha mimo seba, ale hžadajte Boha v Láske. Boh je láska, kto zostáva v láske, zostáva v Bohu a Boh zostáva v ňom. Len v Láske je skutočný domov našej duše, odtiaž pochádza naša duša a tam sa zase navráti.

Láska není svobodná! Ten kdo hledá svobodu se musí dostat mimo lásku i mimo nenávist... Nikdo neví co láska je! Nikdo neví co je skutečné dobro... ale každý do toho promítá jen své a SVÉ osobní lpění na pocitech a líbívém. Propaguje jen to, co by se jeho EGU líbilo a to prohlašuje za dobré. Jen to, co vyhovuje vašim představám vytvořeným z touhy po dosažení kýženého pocitu prohlašujete za evangelium, svaté texty, pravé poznání a nezvtratnou pravdu! Místo toho abyste se dostali před vznik pociťování a stali se svobodnými bytostmi bez svědomí!

Len v láske je duša skutočne sama sebou a nechýba jej nič, preto láska je naplnením všetkých túžob človeka. Láska praje dobré každej bytosti, cíti s trpiacimi a raduje sa s radujúcimi.

A která láska vyrábí trpící bytosti, svět a nedokonalé tělo v němž se musí trpět? Láska přeje dobře? Tak to je jen její úhel pohledu! Z pohledu nenávisti přeje láska zle! A z pohledu osvobozeného, láska spoutává vědomí k cílenému konání a tedy budování karmy. Touha sloužit pak v dalším zrození postaví stejně nedokonalý svět, aby se zas a zas dokola a dokola mohla láska nalézat a sloužit... tak tedy víte kdo postavil kolo samsáry a kvůli čemu... byla to láska sama kvůli sobě. Sama je největším sobcem a chce někoho učit. Buddhu jeho otec tak miloval, že nechtěl, aby okusil jakékoliv utrpení, aby se o jakémkoliv utrpení dozvěděl... a tato láska se stala jedem jež ho otrávila... to láska Buddhu zahrnula bohatstvím, přepychem, krásnými a hodnými lidmi... Buddha byl jako v ráji... ve zlaté kleci uvězněn, až mu z toho bylo na blití a začal toužit po osvobození... a tak vám říkám, až se dostanete do svého edenu, až realizujete ten svůj všivý ideál dobroty a dokonalosti... šťastného a spokojeného bytí či života kdekoliv... začne vám být za pár dní z toho nablití... najednou už nebudete mít co na práci... žádný cíl... budete zbyteční... nikdo vás nebude potřebovat... každý bude extaticky tancovat a vy ztratíte smysl života... neboť tam, kde není utrpení není třeba lásky ani života ani Boha! Tak se konečně vzpamatujte a přestaňte se svým pokrytectvím! Protože vy v pravdě nechcete to, co tvrdíte, že chcete... či hledáte... kéž by se vám alespoň v noci zdál sen jaké by to bylo až by nastalo to, co si představujete... abyste se vyzvraceli dřív, než si nahromadíte karmu, která zase vybuduje vhodný svět k vaší realizaci a tedy touze po vašem svatém úkolu sloužit a šířit dobro.

Já už nechci být člověk... plivu na člověka, raději budu zvíře... zvířeti žádná láska nechybí! A proč? Proč zvířata nepotřebují Krista, evangelia, mistra, Buddhu? Proč si nemusí sloužit a přec mezi sebou světově neválčí a nevykořisťují se... nepotřebují ani vládce ani prezidenty... ani sociální podpory! Proč nepotřebují Boha církev a přece je jim všechno dovoleno! Protože se nepovyšují a nesoudí! Proto se nemusejí rodit do pekla lidského.... chybí jim pýcha a proto se nerodí jako lidé. Je Bůh miluje víc než lidi... všechno jim dává zdarma... dělají si co chtějí a přesto nikdo nemá tuny zlata doma a nikdo nesedí ve vězení! Nepotřebují žádnou etiku ani žádné zákony pro nějakou spravedlnost! Jen slabí potřebují zákony, Boha, mistra... atd. A v přírodě slabí nemají co dělat! Proto příroda soucit ani lásku nezná! Nikomu to tam nevadí protože nemá rozežrané ego... pokorně vše přijímá, ale člověk stále chce měnit a měnit... to co je. Člověk není na dokonalost a svobodu vůbec připraven. Odmítá ji, protože by neměl smysl života a chtěl by se probudit! Láska ani soucit nikdy ze slabocha silného neudělá! Proto říkám že tyto svinstva propagují jen slabí... jen žebráci a ustrašení... strach spolčuje... strach píše svaté texty... a podporovat slabost... to nemá budoucnost! Je to naprosté šílenství... sami ti lidé nechtějí růst... a snaží se všemožně vyhnout lstí a psychologií spravedlnosti... a tak brzy kategorie "Člověk" vymizí z planety.

Láska je verná, svoje slovo dodrží a nesžubuje, čo nedodrží. Nezávidí a neohovára, každému odpúšťa, nerobí výčitky, všetko prijíma, teší sa z dobrého, všetko zlé pretrpí a nič jej nemôže ublížiť. Miluje pravdu a odmieta lož. Neženie sa za vežkými ciežmi, ale raduje sa z maličkostí. Uspokojí sa s málom a nepodlieha žiadostivosti, lebo si stačí sama, sama o sebe je plnosťou všetkého.

Hovno. Nestačí si sama... potřebuje být milována... uctívána... opěvována... vyzdvihována nad nenávist... a proč? Protože sama trpí...

Láska tvorí krásne a dobré veci, nikomu neškodí a nikoho neutláča. Láska nie je sebecká. Láska je slobodná a praje slobodu každému. Láska je najväčšou silou vo vesmíre.

Takové bludy... krásné a dobré... nikoho neutlačuje... není sobecká... je svobodná... láska je nejvíce trpící a proto nejvíce žebrá. Je to veliká slabost, vyděračské doupě jež každého zotročí ke službě k jejím sobeckým cílům. Nabízí a vyžaduje podpis vlastní krví... Tento text je toho příkladem!

Šťastie.

Nehžadajte svoje šťastie v materiálnych a telesných veciach, ale buďte spokojní s tým, čo máte.

Bůh a Láska je taky materiální věc.

Nekradnite, čo vám nepatrí, ale prijímajte to, čo ste dostali darom od Života.

Zvířatům nikdo nic nedává... a přece kradou co mohou... ploty je nezastaví. Asi je má Bůh raději... dal jim pravomoc beztrestně krást... tomu říkám dar života... jak mohu do prdele krást, když tu NIKDO nebude mít vlastnictví! Jak mohu Bohu něco ukrást? Jen EGO se bojí, aby nebylo okradeno... rada nekrást opět vychází z ega... je to psychologie slabých... politici, králové mají taky zákon nekrást... a přitom sami kradou nejvíce... církev vás učí odpouštět a přitom vám desátek neodpustí... prohnilé je to tu celé... jen psychologie... vlků pastýřů! Blahoslaveni ti jež si neumějí představit...

Lebo len v čistom bytí JA SOM je naše skutočné bohatstvo.

Jo... to skus říct miliardářům, králům, církvím... zda-li se vzdají svého "právem" či "poctivě" nabytého. Proč se vždy káže jen chudým... nekrást... copak se dá okrást chudý? Kdo to vymýšlí... jen ti jež jsou bohatí... Všechny svatosti nadržují jen těm mocným... a hlupáci ustupují, a hlupáci, odpouštějí, a hlupáci trpí, a hlupácí se modlí, a hlupáci dělájí cokoliv. Je třeba je zaměstnat, aby je nenapadlo vzít spravedlnost do vlastních rukou. Dejte jim modlu, vzor dokonalosti... vytvořte etiku... posmrtnou hrozbu, ale všechno to dělají ti s mocí... a dělají to proto, aby díky hlupákům zůstali u té moci a mohli je dále vykořisťovat...

Nemerajte svoju životnú úroveň množstvom peňazí, ale množstvom Života a spokojnosti v sebe. Netúžte ovládať iných žudí, lebo skutočná moc je v poznaní seba samého a v bytí sebou samým.

To není skutečná moc.

V pravde bohatý nie je ten, kto má veža, ale ten, komu nič nechýba.

Tak jsem zvědav jak se budeš cítit, až ti nic nikde nebude chybět... půjdeš se rovnou oběsit! Pokud bys to vydržel jeden den... pak bych se šel oběsit klidně já. Mé poznání říká, že bohatý je ten, komu toho chybí nejvíc... ten si může říct, že žije... Proto jsou nejbohatší ti nejchudší lidé co mají nejvíce starostí! Ale vám rozežraným to těžko vysvětlím... Jen tak pro představu si představte, že by od zítřka se vám hned plnily všechna přání jako mávnutím kouzelným proutkem... jen byste pomysleli a už by to bylo hotovo... aniž byste se hnuli z postele... za 10 vteřin by vás odvezli do psychiatrické léčebny... pokud byste si dřív nepřáli zemřít.

V pravde mocný nie je ten, kto ovláda mnohých, ale ten, kto ovláda seba samého.

Zatím jsem nenašel jediný důkaz v tomto světě... i Bůh potřebuje ovládat svět :-) páč sám sebe neovládl a začal ho tvořit... kvůli moci. To říkej těm mocným... k čemu je to říkat těm malomocným? Aby sloužili mocným? Kdo tě poslal? A jak je mocný? Skutečná pravda by nevyšla veřejně :-). Dokonce žádné ego by ji neschválilo... stačilo by pár řádek prohlásit v televizi a už by autora křižovali a nazývali Synem nevěstky. Jakmile člověk uvidí co na jakém principu tady ve společnosti pracuje... a že nic není "z nebes" řízeno ani sledováno... pak se začnou dít věci... zatím je to strach ze sebepošpinění... a je jedno jestli před Bohem nebo před, dle sepsaného zakázaného ovoce soudící veřejností, jakýmkoliv zákonem. Ale ten strach je jediné co drží vaši svobodu pod pokličkou a umožňuje vás vykořisťovat rozmanitými metodami...

Zmysel života.

Spomeňte si na Počiatočnú Lásku, ktorá vo vás drieme v zabudnutí a chce sa prebudiť k Životu. Zotrite prach a slzy z jej líc a nasledujte jej volanie. Žite v prikázaniach Lásky, žite pre Lásku a v Láske. Hžadajte porozumenie, jednotu a mier s každým človekom. Hžadajte Lásku a dobro všade a dovožte jej žiariť z vás, prebúdzajte k láske svoje okolie, nech všade zavládne jar. Lebo pre Lásku sme tu, o Láske je Život. Nedajte sa pomýliť starosťami o živobytie a inými nedostatkami a problémami, lebo to sú len prekážky, ktoré Život chce prekonávať, nad ktorými chce víťaziť. Veď ako môžme dôjsť do cieža bez namáhania? Ako môžme zvíťaziť bez boja? A ako môžme získať odmenu bez ťažkostí?

Ano ano o odměně to všechno je... bez strastí není slastí... až jednou přestanete tvořit dualistické vidění světa... to bude pro vás velké prázdno. Copak si myslíte, že Ďábel nabízí zlé věci? To by se mu nikdo neupsal... on nabízí odměnu za utrpení... a podepisují mnozí... ale vy nevíte, že obojí... i odměnu i utrpení si tvoříte sami ze sebe! A vůbec byste se nemuseli upisovat do samsarického bloudění, kdybyste nelačněli po požitcích lásky. Kvůli své rozežranosti tedy stavíte sami sobě překážky, protože utrpení se v pekle odměňuje. V nebi žádné pocity nejsou... ani láska ani nenávist... nic tam nemůžete získat... příjdete totiž o své strastiplné bytí... o své "já jsem". Kdo toto odložil... tomu láska ani nic jiného už nikdy nemůže chybět... když nic necítí... nic ho nemůže vyděsit...

Zahoďte všetok strach a všetku zlosť a nechajte sa premeniť všeobjímajúcou Láskou. Kto zvíťazí, bude jesť z ovocia Stromu Života, ktorý je uprostred Raja. Nebude trpieť nedostatkom ten, kto bude jesť z nebeskej manny a nebude viac smädný ten, kto sa napije z vody Života.

To jsou kydy... rád bych viděl autora... tady došlo k pomýlení co bliblické slovo Život znamená... až to autor někdy rozšifruje co je to Otec, Život, Pravda, Světlo... to se pak bude bít do hlavy... protože hlásá pravý opak. Kež byste pojedli z toho stromu... a už nikdy byste takový text nenapsali! Nebeskou manu jedli a umřeli... jaksi jim život nedostatečně těsnil. Takže se napijte vody Života... a na Lásku hned zapomenete. Sami sobě tedy osvědčujte, že vám láska chybí... neboť mluví se jen z hladu o jídle... jen ze žízně o vodě... Od té doby co mi nezáleží na tom jestli mě lidé milují... od té doby co jsem toto měřítko k určení své realizace odhodil... mnoho okovů ze mě odpadlo... a nežebrám... a na nikom mi nezáleží... nemusím za nic ani za nikoho bojovat.

A co myslíte synové Otce či císaře... musí bojovat nebo platit daně a pracovat za mzdu? Ne... oni jsou od všech zákonů a nařízení svobodní... jsou tu otroci a ti nejsou svobodní... ti to všechno obstarávají. Proto Synové Živého nemusí nic a mohou všechno... i zvířata vás předcházejí do ráje... ale vy sami odmítáte dědictví... a vrháte se do služeb Satana... ten vám nikdy nic neodpustí... přesvědčil vás slovem lstivým a vy jste zapomněli na to kdo jste resp. na to že nejste.

Ó synu ducha!

Vták hžadá svoje miesto, slávik kúzlo ruže, ale srdcia žudí sú ako vtáci, ktorí sa uspokojujú s pominutežným prachom a blúdia ďaleko stratení od svojho večného hniezda. Obrátili svoj zrak do bahna zbytočnosti a pripravili sa o žiaru božskej prítomnosti. Beda! Aké je to čudné a žalostné. Pre jeden pohár sa odvrátili od mora Najvyššieho a vzdialili sa tak od najžiarivejšieho horizontu.

Patrně to v tomto případě bude pohár Lásky, jež zajišťuje prožití pocitu být všemi milovaný.

Ó moji priatelia!

Kecy. Nevnucuj se. Raději řekni co požaduješ po svých přátelích. Neboť každý kdo oslovuje požaduje... od toho má otrok-přítel přeci jméno.

Zabudli ste na to pravé a žiariace ráno, keď uprostred svätosti a blaženosti boli ste zhromaždení v mojej prítomnosti a v tieni Stromu Života, ktorý rastie v preslávenom raji? V posvätnej bázni ste počúvali môj hlas, hovoriaci tieto tri verše: Ó priatelia, nedávajte prednosť svojej vôli pred mojou, nedychtite po tom, čo som si pre vás neprial a nepribližujte sa ku mne so srdcom bez života, naplneným iba svetskými túžbami a želaniami. Keby ste osvietili svoje duše, spomenuli by ste si v tejto chvíli na to miesto a na všetko, čo vás obklopovalo a pravda môjho zjavenia by vám bola jasná.

To je dobrá politika. Proč se tak vždycky mluví k poníženým... zní to jako Starý Zákon... Kristus by řekl Bohové jste... tak kdo to k vám mluví... Ikdyž taky sloužil Otci... než ho nechal ukřižovat... pak už nemusel nic... Jakýkoliv hlas nepatří Bohu. Bůh nemůže znát slova. Jak by mohl mít tedy nějakou vůli, nějakou prosbu k lidem, jak by mohl udělit nějaké přikázání, vydat zákon? To všechno Satan utváří pro svůj rozmach.

Ó vy, ktorí ste v najvyššom raji!

Tak tam bych nikdy nechtěl... páč bych trpěl tím, že tam nejsou všichni. Zatímco do nejhlubších pekel... to bych se radoval z toho, že tam nejsou všichni... nebo z toho, že tam jsou ti co psali takové texty nebo vykořisťovali různé lidi různým způsobem.

Zvestujete deťom istoty, že v ríší svätosti, blízko pri nebeskom raji, sa objavila nová záhrada, okolo ktorej obchádzajú obyvatelia krážovstva na výsosti a nesmrtežní osadníci vznešeného raja. Usilujte sa teda, aby ste mohli dosiahnuť tento stav, aby ste mohli odhaliť mystérium lásky z jeho anemón a rozpoznať tajomstvo božské a chápať múdrosť z jeho večného ovocia. Blahoslavené sú oči tých, ktorí vstúpia a záhradu obývajú.

Ó nová zahrada? A ta stará je už plná? Takže dalších 144 000? Dokonce v nejvyšším ráji... tak to už je jasné... rozdělování, hiearchie, stupňování... to je boj o moc... moc nad vaší myslí a tedy nad vaším životem... ale svobodný pouští tato slova jedním uchem tam a druhým ven... nikdy nebude nic cíleně následovat! Proč autor neučiní tak sám? Blahoslavené oči... zajímavé to spojení... ještě navrhuji vylepšit... a místo oči napsat srdce... a osloví to více pyšných citových rozežranců... celý odstavec je tak vypečený tak prošpikovaný jen aby vzdbudil chtíč... snahu uchopit, získat víc... dojít si pro více slov... více lichotek... a sloužit. Ten člověk vás nenávidí. Záměrně cestu tají... sám nevešel a druhé využít by chtěl... nikdo neuteče před následky svých činů... a bude bloudit tak dlouho dokud nezmoudří. A proto vám pravím... není nikdo v tomto světě, který by měl právo vás vést, vás učit... do života vám kecat a zasahovat... pokud se mu sami nenabídnete za cvičené opice... a není nikoho v tomto světě kdo by cokoliv o čemkoliv věděl! Kde se tedy bere jakési učení?!!!!

Prosím, pošlite tento článok svojim priatežom a známym. Nie kvôli poverčivosti, ale kvôli poznaniu Pravdy a kvôli žitiu v Láske. Ak tak učiníte, svet bude krajší.

Takže rouhačství... kdo to není spokojen se světem... místo aby prohlédli klam a pomíjivost pociťování... rozhodli se sloužit peklu a okovy si vystlat? Ve dvou není tak smutno v hladomorně... to je láska... nikdo nechce být sám... a právě samota ničí ego a vede k meditaci. O lásce učí a sám svět nenávidí. Jen ten kdo nenávidí, může někoho učit.

Ak nesúhlasíte s obsahom, kžudne ho zabudnite, vaše poslanie na svete je asi iné, než poznanie Pravdy. Buďte sami sebou a hrajte úlohu, ktorá vám bola daná zhora, ale nezahatávajte Pravde cestu k žuďom. Internet je dnes jediným demokratickým informačným kanálom.

Není žádné poslání! Není žádná úloha která by někomu mohla být dána. Není žádná cesta k pravdě! A internet se dá zdarma využít k získání toho co chceme... jen touha tvoří... Internet vymyslel jen člověk kterému něco chybělo... pokud je jediným demokratickým informačním kanálem... tak mě můžete rovnou pochovat. Páč bych tu vyronil moře slz... nad celým článkem.

Slepý Osel