Je před premiérou... při dopolední zkoušce mistr zarostlý a zsínalý v obličeji, v hábitu vyděděnce a trosečníka... stojí před křišťálovou koulí... jeho zrak je kalný... hlasem plným nejistoty a zoufalství vyslovuje onu šílenou větu... "Být..." jeho zornice se rozšiřují a na čele vyrůstají kapky potu... jeho pohled se upírá do samého středu koule... a tu najednou... se zhrozí... zakrývá si dlaněmi obličej... odstupuje a prsty si vjíždí do vlasů... jako by si je chtěl všechny vyrvat z toho všeho budoucího utrpení... Tu však po chvíli dodá si znovu odvahy a přistupuje ke kouli... nyní již tichým hlasem... rozechvělým... z obavy příštího zjevení... se táže dál... "či... nebýt?" Jeho tvář strnula... dech se zatajil... jako by byl něčím paralyzován... stojí tam jako solný sloup... jen tep jeho srdce a narůstající žíly na tváři mohou prozrazovat co asi mistr v kouli vidí... napětí dosahuje vrcholu... mistr vybuche jako by chtěl vším svým bytím říci "o nééé" a v pláči se zhroutí zcela vyčerpán na zem... kde se svíjí a z jeho hrdla vychází jen nesrozumitelný zvuk prozrazující tragédii jeho agónie...

Ve svém provedení je mistr dokonalý... hraje tuto roli již léta... dovedl každý detail k dokonalosti... k dokonalé věrohodnosti... tak, že každý divák sdílí všechno s ním... jeho představení je vždy bezkonkurenčně vyprodáno... Kdo by nechtěl shlédnout ono slavné Mystérium života a smrti a nechtěl by prožívat ono vzrušení spolu s největším mistrem... jehož mnozí ať už kritici či fandové... označili titulem Dar nebes?

"Bravo... bravo! Mistře." Ozývá se z hlediště kde sedí On... "Tak jak nám vypadají statistiky úspěšnosti?" Táže se On dál... "99,99 % pane řediteli. Z toho 79,99% stále hledá odpověď ve svých koulích. 50% z nich propadlo strachu z budoucnosti a dali se na duchovní cestu. 29,99% se rozhodlo raději si jen užívat dokud je čas a dali se na materiální cestu... 10% skončilo na psychiatrické léčebně bez odpovědi... a 10% spáchalo sebevraždu pod tíhou okolností."

"To je smutné..." řekl On... "škoda těch 20% přišli jsme o pětinu z celkové produkce. No ale díky Bohu za těch 79,99 % musíme stále zdokonalovat a rozšiřovat scénář o nové a nové zajímavější emoce. Musíme dosáhnout 100% úspěšnosti..." "Vynasnažím se pane řediteli... vynasnažím se."

"A kdo je ten 0,01 %!" "Ten tu taky chodí... shlédne představení... Jenže pak místo aby zůstal sedět jako opařen... zatleská mi, zavolá Bravo mistře Bravo... a v klidu odejde... jako bych byl jen nějaký cirkusový klaun nebo co..." Ten člověk vůbec neumí rozpoznat drama od komedie, tragédii od veselohry!" "Neumí se vůbec vžít do mé situace! Je to bezcharakterní bezcita... on se mým utrpením jen baví... nikdy nezapomíná, že je jen v divadle. Nikdy nepřipustí, že on by mohl být někdy já."

"Pak si vyjde ven, rozvalí se před divadlem v parku... a pozoruje jak si lidé po představení kupují u našich stánkařů věštecké náčiní, amulety, bible, krucifixy, Buddhy, jointy, litry vodky, hamburgery, cukrové vaty... pozoruje jak se lidé v parku věší, jak zasahuje psychiatrická záchytka... pozoruje jak ptáci v korunách zpívají, jak se v rodinách hádají. To není člověk! To je zvíře v lidské podobě!"

Beznadějný případ