ZENOVÉ UČENÍ MISTRA CHUANG-PO

Čchuan-sin-fa-jao

II. část

Sbírka rozhovorů, kázání a příběhů, jak je zaznamenal Pchej-siou, když byl prefektem Wang Ling

Jednou jsem položil následující otázku Mistrovi. Kolik ze zde shromážděných lidí (400-500) plně pochopilo učení Vaší Důstojnosti? Mistr mi odpověděl:

Jejich počet nelze znát. Proč? Protože moje Stezka vede skrze probuzenou Mysl. Jak toto obsáhnout slovy? Řeč má účinek jen tehdy, vede-li se k nepřipraveným dětem.

Otázka : Co je Buddha?

Odpověď : Mysl je Buddha, zatímco upuštění od pojmového myšlení je Stezka. Jakmile zastavíte vznikání pojmů a myšlení v termínech existence a neexistence, dlouhého či krátkého, sebe a ostatních, aktivního a pasivního a podobných, shledáte, že vaše Mysl je skutečně Buddhou, že Buddha je skutečně Myslí a že Mysl odráží prázdno. Je také psáno, že opravdová Dharmakája odráží prázdnotu. Nehledejte nic jiného mimo toto, jinak vaše hledání skončí v zármutku. I když budete vládnout šesti páramitami po tolik aeonů věků, jako je v písku v Ganze, a přidáte k tomu všechny další druhy cvičení jak získat Osvícení, i tak skončíte a nedosáhnete cíle. Proč? Protože vše výše uvedené patří mezi karmu-formující činnosti a je-li zásoba dobré karmy vyčerpána, narodíte se opět v prchavém světě. Také je psáno: "Sambhogakája není skutečným Buddhou ani pravým učitelem Dharmy." Jen poznejte pravou podstatu vaší vlastní Mysli, kde není ani já ani nic jiného a stanete se pravým Buddhou.

Otázka : Je-li Osvícený člověk, který upustil od pojmového myšlení určen stát se Buddhou, neztratí se potom ignorant po zanechání koncepčního myšlení v moři zapomnění?

Odpověď : Není ani Osvícený člověk, ani ignorant, ani zapomnění. A přesto, že vše je bez objektivní existence, nesmíte začít uvažovat v termínech ne-existence a ačkoliv věci nejsou ne-existující, nesmíte vytvářet pojem čehokoliv existujícího. Protože existence a neexistence jsou obojí empirické pojmy o nic lepší než klam. A je psáno: "Cokoliv obsáhnutelné smysly je iluzí, včetně všeho od mentálních pojmů k živým bytostem." Náš Zakladatel své žáky neučil ničemu jinému než abstrakci, která vede k úplnému vzdání se smyslového vnímání. A v této úplné abstrakci Stezka Buddhů vzkvétá, zatímco rozlišováním mezi tím a tamtím jen připravujeme půdu démonům!

Otázka : Je-li Buddha jedno s Myslí, máme tedy potom cvičit dále šest ctností a věnovat se dalším ortodoxním prostředkům jak získat Osvícení?

Odpověď : Osvícení tryská z Mysli bez ohledu jestli cvičíte vašich šest ctností nebo něco jiného. Všechna tato cvičení jsou pouhými prostředky sloužící ku zvládnutí "pevných" věcí čelem k problémům, které s sebou přináší denní život. Dokonce i Osvícení, Absolutní Skutečnost, Dharmakája a vše ostatní až k Deseti Stadiím Pokroku, Čtyřem Odměnám za dokonalé a moudré žití a stav Svatosti a Moudrosti - vše toto bez výjimky jsou pouhé prostředky, které nám pomáhají procházet samsárou a nemají nic společného s Buddha-Myslí. Protože Mysl je Buddha, tak ideálním způsobem dosažení je kultivace této Buddha-Mysli. Jen se vyhněte pojmovému myšlení, které vede ke stávání se, připoutávání se k smyslovému světu, a nebude třeba, aby jste se věnovali nějakým metodám Osvícení apod. A také je psáno:

Veskeré Buddhovo učení má tento jediný cíl -
dostat nás za stav myšlenky
Teď, dokáži-li upustit od mého myšlení
Jaký smysl budou mít pro mne Dharmy
které Buddha učil?

Nikdo, od Gautamy Buddhy přes všechny patriarchy až k Bódhidharmovi, nekázal nic mimo jedinou Mysl, jinak známou jako Jediný Prostředek Osvobození. A tudíž i kdyby jste hledali v celém vesmíru, nikdy by jste jiný prostředek ani nenašli. Nikde neexistují jiné či různé formy tohoto učení, je jen jedna jeho věčná pravda. A proto se tak velmi těžce chápe. Když Bódhidharma přišel do Číny a dospěl do Království Liang a Wej, jen Ctihodný Mistr Ko se dočkal vhledu do své vlastní Mysli a jakmile mu to bylo vysvětleno, pochopil, že Mysl je Buddha a že individuální mysl a tělo nejsou ničím. Toto učení se nazývá Velkou Stezkou. A pravou podstatou Velké Stezky je prázdnota. Bódhidharma pevně věřil v jednotné bytí se "skutečnou podstatou" vesmíru v tomto životě! Mysl a ta "podstata" se od sebe nijak neliší - "podstata" je Mysl. Nelze je od sebe oddělovat. A díky tomuto odhalení dosáhl titulu Patriarchy naší sekty. A je psáno: "O chvíli, kdy dochází k realizaci jednoty Mysli s "podstatou", která vytváří skutečnost, lze opravdu říci, že je za hranicemi popsatelnosti."

Otázka : Osvobozuje skutečně Buddha vnímavé bytosti?

Odpověď : Ve skutečnosti neexistují žádné vnímavé bytosti, když ani já nemá reálnou existenci, oč menší ji má cokoliv jiného! A tak, ani Buddha, ani vnímavé bytosti objektivně neexistují.

Otázka : Ale je přece zaznamenáno, že "Kdokoliv vlastní třicet dva charakteristických znaků Buddhy je schopen osvobodit vnímavé bytosti". Můžeme to popřít?

Odpověď : Cokoliv vyznačující se jakýmikoliv znaky je klamné. Tím, že pochopíte, že všechny znaky nejsou žádné znaky, pronikáte Tathágatu. Buddha a vnímavé bytosti jsou pouhé vaše klamné pojmy. A protože neznáte svou vlastní Mysl, tak se takto obelháváte. Když si uděláte pojem Buddhy, bude to Buddha, kdo vám bude dále bránit. A učiníte-li si takto pojem vnímavých bytostí, budou vám bránit tyto bytosti. Všechny tyto dualistické pojmy jako Osvícený a ignorant, čistý a nečistý, jsou překážky. A kvůli nim stojí vaše mysl ve skrytu a je třeba pootočit Kolem Zákona. Tak jako opice tráví čas tím, že věci zahazují a zase sbírají a pořád dokola, tak je tomu i s vámi a vaším učením. Jediné, čeho je třeba udělat je se vzdát Učení, ignorantů, Osvícených, čistých, nečistých, velkých, malých. Tyto věci jsou pouhými výhodami, ornamenty v Jediné Mysli. Slyšel jsem, že jste studoval sútry dvanácti oddílů pomoci Třech Prostředků. Všechno to jsou pouhé empirické pojmy. Opravdu se jich musíte vzdát! Pouze jen tehdy, vzdáte-li se všech vjemů, objektivních existencí čehokoliv jste-li zbaveni takových dualistických konceptů jako ignorant či Osvícený, pak konečně dosáhnete titulu Transcendentního Buddhy. Dále je psáno: "Vaše vrhání se na tvář je zcela zbytečné. Vzdejte se těchto obřadů. Nevěřte v ně." Protože Mysl nezná žádné rozdělení na bytosti, pak je stejně třeba nerozlišovat fenomény. Každý fenomén, který existuje je výtvorem myšlenky a tudíž já potřebuji pouze vyprázdnit mysl, abych zjistil, že všechny fenomény jsou prázdné. To samé platí pro všechny smyslově vnímatelné předměty, ať už patří k jakékoliv z myriády kategorií. Prázdnota rozpínající se všemi směry je jedné podstaty jako Mysl, a protože Mysl je zásadně nerozlišovatelná, je ve všem ostatním. Vám se jeví jako odlišné bytosti jen proto, že je vnímáte jako odlišné - jako je tomu s barvami vzácných dobrot, které pojídají Dévové a o kterých se říká, že se liší dle individuálních zásluh Dévů kteří je pojídají.

Anuttara-samjak-sambódhi je jméno pro uvědomění si faktu, že Buddhové v celém vesmíru ve skutečnosti nevlastní jedinou vnímatelnou vlastnost. Existuje pouze Jediná Mysl. A opravdu není žádná rozmanitost forem, žádná Nebeská Záře ani Slavné Vítězství (nad samsárou) či poddání se Buddhovi. A protože nebylo dosaženo žádného Slavného Vítězství, není ani takové formální bytosti jako Buddha, a nebylo žádného odevzdání, nemohou být ani formální bytosti jako jsou vnímavé bytosti.

Otázka : I když je Mysl bez formy, jak můžete popírat existenci třiceti dvou Charakteristických Znaků Buddhy nebo Osmdesát Dokonalostí, když jich lidé dosáhli?

Odpověď : Třiceti dva Znaků jsou znaky a cokoliv má formu je klamné. Osmdesát Dokonalostí patří do sféry hmoty, ale kdokoliv vnímá v hmotě jáství cestuje po špatné stezce a tak není schopen dosáhnout Tathágaty.

Otázka : Liší se základní podstata Buddhy od té, kterou mají vnímavé bytosti nebo jsou identické?

Odpověď : Základní podstata není ani identická ani rozlišovací. Přijmete-li ortodoxní učení buddhismu o Třech Prostředcích, které rozlišuje mezi Buddha-Podstatou a podstatou vnímavých bytostí, pak si pro sebe vybudujete karmu Třech Prostředků a výsledkem budou identity a rozdíly. Ale přijmete-li Buddha-Prostředek, což je doktrína podávaná Bódhidharmou, nebudete o takových věcech mluvit, jen poukážete na Jedinou Mysl, která je bez identity či rozdílnosti, bez příčiny a následku. A dále je psáno: "Je jen jediná stezka a to Jediného Prostředku," není ani druhá ani třetí až na ty, které Buddha podal jako čistě relativní pomůcky (upaje) pro osvobození bytostí v klamu.

Otázka : Proč Bódhisattva Nekonečna nespatřil posvátné znamení na koruně, kterou měl Buddha na hlavě?

Odpověď : Ale ono tam ve skutečnosti k vidění nic nebylo. Proč? Protože Bódhisattva Nekonečna byl Tathágatou a tudíž z toho vyplývá, že pro něj žádná potřeba něco vidět nevyvstala. To podobenství je tu kvůli tomu, aby jste neupadli do přesvědčení, že Buddha a vnímavé bytosti existují a tak nepropadli rozlišování. Je to varování před tím, aby se rozlišovalo mezi existujícími a neexistujícími bytostmi a před rozlišováním jednotlivců na ignoranty a Osvícené a následným upadnutím do omylu. Jedině ten, který je zcela osvobozen od pojmů, může vlastnit nekonečné tělo. Veškeré koncepční myšlení se nazývá mylnou vírou. Ti, kteří tomuto věří, se utápí v různorodých konceptech, ale Bódhisattva zůstává nepohnut uprostřed jejich zmatků. "Tathágata" znamená TAKOVOST všech fenoménů. Dále je psáno: "Maitréja je takový, svatí a mudrci jsou takoví". Takovost není nic, co má přijít nebo co má být zničeno, viděno či slyšeno. Koruna na hlavě Tathágaty je koncept dokonalosti, ale na druhé straně není dokonalosti, které by bylo možno dosáhnout. Tak neupadněte do vnímání dokonalosti objektivním způsobem. Dále platí to, že Buddhakája je nade vší činností, potom se mějte na pozoru před rozlišováním mezi myriádami oddělených forem.

Pomíjivost se může podobat pouhé prázdnotě, Velká Prázdnota je dokonalost, kde nic nechybí ani nepřebývá, jednotná nehybnost, ve které veškerá činnost stojí. Neoponujte tím, že mohou existovat jiné oblasti ležící někde mimo Velkou Prázdnotu, protože taková argumentace vás dovede akorát k rozlišování. Dále je psáno: "Dokonalost je hluboké moře moudrosti, samsára je jako kolotoč zmatku."

Hovoříme-li o poznání stylem: Já ho mohu získat, já ho mohu dosáhnout, mé intuitivní chápání, mé vysvobození ze zrození, můj morální způsob života, naše úspěchy činí tyto koncepty pro nás příjemnými, ale naše neúspěchy je činí politováníhodnými. Ale jaký to má všechno smysl? Já vám radím, aby jste zůstali jednotně nehybní a nade vší činností. Neutápějte se v konceptech a nikde nepátrejte po pravdě, protože všeho, čeho je třeba, je pouze upuštění od konceptů, nedovolit jim, aby vyvstaly. Je jasné, že mentální pojmy a externí vjemy jsou rovnocenně zavádějící a že stezka Buddhů je pro vás stejně nebezpečná jako stezka démonů. Tak, když Maňdžúšrí přechodně upadl do dualismu, shledal, že je vklíněn mezi dvě železné hory znemožňující mu jakýkoli únik.

Ale Maňdžúšrí to plně chápal, zatímco Samantabhadra vlastnil jen pomíjivé poznání. Nicméně, je-li skutečné poznání správně integrováno, pak shledáte, že už vůbec neexistují. Existuje jen Jediná Mysl. Mysl, která není ani Buddhou, ani vnímavými bytostmi, protože neobsahuje žádný takový dualismus. Jakmile obsáhnete Buddhu, jste tlačeni k obsáhnutí vnímavých bytostí nebo konceptů a ne-konceptů což vás může uvěznit mezi ty dvě železné hory.

Ohledně překážek vzniklých dualistickým rozumováním, Bódhidharma pouze poukázal na původní Mysl a substanci nás všech jako bytí Buddhy. Nenabízel žádné nepravé prostředky sebezdokonalování, nepatřil k žádné škole postupného dosažení. Jeho doktrína nepřiznává žádné vlastnosti jako světlo a tma. Protože to není světlé, není světla, protože to není temné, není tmy. A z toho následně plyne, že není žádná Temnota, žádný Konec Temnoty. Kdokoliv zaklepe na vstupní bránu naší sekty, musí se vším vyrovnat pouze pomocí svého intelektu. Tento druh vnímání je znám jako Dharma, protože je Dharma vnímána, hovoříme o Buddhovi a přitom vnímáme, že ve skutečnosti není žádné Dharmy ani žádného Buddhy vstupujícího do Sanghy, kteří jsou také známí jako "mniši, pobývající nade vší činností" a celá tato posloupnost může být nazvána Triratnou neboli Třemi Drahokamy v jedné Podstatě.

Ti, co hledají Dharmu, nesmí hledat od Buddhy, ani od Dharmy ani od Sanghy. Neměli by hledat odnikud. Není-li Buddha hledán, není ani Buddhy, kterého by šlo hledat! Není-li Dharma hledána, pak není žádné Dharmy k nalezení! Není-li Sangha hledána, pak není žádné Sanghy!

Otázka : Vy sám jste nyní členem Sanghy, zaměstnán kázáním Dharmy. Jak potom můžete prohlásit, že ani jedno z nich neexistuje?

Odpověď : Předpokládáte-li, že je Dharma, kterou lze kázat, pak je přirozené, že ji budete chtít na mě vysvětlit, ale budete-li předpokládat "MĚ", tak z toho už vyplývá prostorová bytost! Dharma není žádnou Dharmou - je to Mysl! Dále Bódhidharma řekl:

Ačkoliv jsem překonal Dharmu Mysli,
Jak Dharma může být Dharmou?
Protože ani Mysl, ani Dharma,
Nemohou objektivně existovat
Jedině tak pochopíte,
že Dharma je předána s Myslí k Mysli.

Vězte, že není jediné věci, které lze dosáhnout! A toto poznání se nazývá sezení v bódhimandale. Bódhimandala je stav, ve kterém nepovstávají žádné koncepty, ve kterém se probudíte k vnitřní prázdnotě fenoménu, také nazývané naprostá prázdnota Lůna Tathágatů.

Nebylo nikdy jediné věci
Tak kde by se mohl usadit prach?
Proniknete-li až k srdci tohoto
Proč potom hovořit o transcendentálním blaženství?

Otázka : Neexistovala-li jediná věc, můžeme potom hovořit o fenoménu jako ne-existujícím?

Odpověď : Neexistující je stejně mylné jako jeho opak. Bódhi znamená nevytvářet pojmy ani jednoho, ani druhého.

Otázka : Co je Buddha?

Odpověď : "Vaše Mysl je Buddha. Buddha je Mysl. Mysl a Buddha jsou neoddělitelní. Dále je psáno: "To co je Mysl, je Buddhou, je-li to něco jiného než Mysl, pak je to určitě zcela něco jiného než Buddha."

Otázka : Je-li naše vlastní Mysl Buddhou, jak tedy Bódhidharma podal svoji doktrínu, když přišel z Indie?

Odpověď : Když přišel z Indie, podával pouze Mysl-Buddhu. Jen poukázal na fakt, že mysli nás všech od té úplně první vždycky byly a jsou jednotné s Buddhou a v žádném případě nejsou odloučeny jedny od druhé. A proto jsme ho nazvali naším Patriarchou. Kdokoliv, kdo okamžitě pochopí tuto pravdu, ihned překoná celou hierarchii svatých a adeptů, patřících k jakémukoliv ze Třech Prostředků. Vždycky jste byli jedno s Buddhou a tak si nenamlouvejte, že můžete této jednoty dosáhnout nějakými cvičeními.

Otázka : Je-li tomu tak, jakou Dharmu učí všichni Buddhové manifestovaní na světě?

Odpověď : Až se všichni Buddhové manifestují na světě, nebudou proklamovat nic jiného než Jedinou Mysl. Gautama Buddha tiše předal Mahákášjapovi doktrínu, že Jediná Mysl, která je podstatou všech věcí, je spoluexistující s Prázdnotou a naplňuje celý svět fenoménů. A toto je Zákon Všech Buddhů. A můžete o tom diskutovat jak dlouho chcete, ale jak by jste mohli jen doufat, že pomocí slov se k němu můžete přiblížit? Nelze jej proniknout, ani subjektivně, ani objektivně. Takže plné pochopení k vám přichází pouze skrze nevysvětlitelné mystérium. Přístup k němu se nazývá Bránou Nehybnosti nad veškerou Činností.

A jestli si přejete porozumět, pak vězte, že náhlé pochopení přichází pouze v mysli zbavené veškerého koncepčního uvažování a odlišovací myšlenkové činnosti. Ti, kdož hledají pravdu pomocí intelektu a učení, se jí jen vzdalují. Dokud vaše myšlenky nepřestanou rozlišovat, dokud se nezbavíte všech myšlenek hledání něčeho, dokud vaše mysl nebude nehybná jako kámen či dřevo, pak stále nebudete na správné cestě k Bráně!

Otázka : Přesně v tuto chvíli, všechny možné druhy mylných myšlenek proplouvají našimi myslemi. Jak můžete mluvit o tom, že lze nemít žádnou?

Odpověď : Chyba nemá žádnou podstatu, je to jednoznačně produkt vašeho vlastního myšlení. Kdyby jste věděli, že Mysl je Buddha a že Mysl je zcela bez omylů, kdykoliv myšlenky povstanou, budete zcela přesvědčeni, že ony jsou odpovědné za omyly. Dokážete-li se vyhnout všem pojmovým pohybům v myšlení a zcela zastavit váš myšlenkový proces, pak samozřejmě ve vás nemůže být ani žádný omyl. Dále je psáno: "Povstane-li myšlenka, pak povstanou všechny věci. Zmizí-li myšlenky, pak zmizí i všechny věci."

Otázka : V tuto chvíli, kdy má mysl je plna mylných myšlenek, kde je Buddha?

Odpověď : V tuto chvíli jste si tedy vědom mylných myšlenek. Dobrá, vaše vědomí je Buddhou! Snad to dokážete pochopit, když jste osvobozeni od těchto klamných mentálních procesů, pak není ani žádného Buddhy. Proč? Protože, když dovolíte, aby pohyb ve vaší mysli vyústil v pojem Buddhy, přivádíte na svět bytost schopnou Osvícení. A podobně, jakýkoliv pojem vnímavých bytostí s potřebou vysvobození se, vytváří takové bytosti jako předměty vašich myšlenek. Veškeré intelektuální procesy a pohyby myšlenek jsou výsledkem vašich pojmů. Kdyby jste se dokázali zbavit vytváření pojmů, kde by měl Buddha prostor k existenci? Jste na tom stejně jako Maňdžúšrí, který, jakmile si dovolil uvažovat o Buddhovi jako o objektivní bytosti, byl okamžitě uvězněn mezi těmi dvěma železnými horami.

Otázka : V momentě Osvícení, kde je Buddha?

Odpověď : Odkud přišla vaše otázka. Odkud povstává naše vědomí. Když mluva utichne, všechny bytosti ustanou, projevy obrazové i zvukové zmizí, tady je Buddhovo osvobozovací dílo! Kde potom budete hledat Buddhu? Nemůžete umístit hlavu na vaší hlavu, rty na vaše rty, jen upusťte od jakéhokoliv dualistického odlišování. Kopce jsou kopce. Voda je voda. Mniši jsou mniši, laik je laik. Ale tyto hory, tyto řeky, celý svět sám o sobě včetně slunce, měsíce a hvězd - nic z toho neexistuje mimo naše mysli! Obrovský chladný kosmos existuje pouze ve vás, tak kde jinde lze najít ještě jiné kategorie fenoménů. Mimo mysl není nic. Ty zelené kopce, které vnímáte zrakem a ta prázdná obloha, kterou vidíte nad zemí - nic z toho neexistuje mimo těchto konceptů, které jste si sami pro sebe vytvořili! A tak každý jeden jediný obraz spatřený zrakem či zvuk je jen Buddhovo Oko Moudrosti. Fenomény nevyvstávají nezávisle, ale jsou odvislé od prostředí. A jejich projevení se jako předmětů potřebuje všechny druhy individualizovaného poznání. Můžete mluvit klidně celý den a co bylo řečeno? Můžete naslouchat od úsvitu do západu a co jste slyšeli? A tak, i když Gautama Buddha kázal čtyřicet devět let, tak ve skutečnosti žádné slovo nebylo řečeno.

Otázka : Když si dám všechno toto dohromady, jaký stav je označován slovem Bódhi?

Odpověď : Bódhi není žádný stav. Buddha k němu nijak nepřilnul. Vnímavým bytostem nijak nechybí. Nemůže být dosažen pomocí těla ani skrze mysl. Všechny vnímavé bytosti jsou už jedno s Bódhi.

Otázka : Ale jak člověk "Dosáhne Bódhi-Mysli?"

Odpověď : Bódhi není nic, čeho lze dosáhnout. Pokud se teď, přesně v tuto chvíli, dokážete přesvědčit o nemožnosti jeho dosáhnutí a budete si jisti, že vlastně vůbec ničeho nelze dosáhnout, pak už jste Bódhi-mysl. Protože Bódhi není stav, není to pro vás nic, čeho by šlo dosáhnout. A Gautama Buddha dále napsal: "Dokud jsem pobýval v říši Dípamkary Buddhy, nebylo tam ani zrna, kterého bych mohl dosáhnout. A potom Dípamkara Buddha pronesl proroctví, že já se také stanu Buddhou." Víte-li, že všechny vnímavé bytosti jsou už jedno s Bódhi, upustíte od představ o Bódhi jako o něčem dosažitelném. Možná, že jste poslední dobou vyslechli ostatní jak povídají o "získání Bódhi-Mysli", ale to lze nazvat intelektuálním způsobem jak se vzdálit Buddhovi. Následováním této metody jen zdánlivě dosáhnete Buddhovství, i kdyby jste strávili takto aeony věků, dosáhli by jste pouze Sambhogakáji a Nirmanakáji. A jaký vztah by toto všechno mělo k vaší původní a skutečné Buddha-Podstatě? A dále je psáno: "Hledání Buddhy ve formě mimo nemá s vámi nic společného."

Otázka : Když jsme tedy vždycky byli jedno s Buddhou (Absolutnem), proč jsou tedy bytosti, které začínají existovat skrze čtyři druhy zrození a vstupují do šesti stavů existence, každá s charakteristickou formou a vzhledem svého druhu?

Odpověď : Základní Buddha-Podstata je dokonalý celek, bez nedostatku či přebytku. Proniká šest stavů existence a přesto je všude dokonale celý. A tak každá jednotka z myriád fenoménů ve vesmíru je Buddhou (Absolutnem). Tato podstata může být přirovnána k množství rtuti, která když je rozhozena všemi směry, vytváří všude dokonalé celky. A potom je to jen jedna část obsahující celek a celek obsahující jedno. A různé tvary lze přirovnat k tělům a obydlím a jakmile bytosti opustí své pevné obydlí-tělo, tak i člověk vymění své fyzické tělo za nebeské a tak pokračuje až k pláním Pratjeka-Buddhů. Ale všechny podobné bytosti jsou hledány či opouštěny vámi a stejně je tomu tak s rozdíly mezi nimi. Jak by potom bylo možné že původní a základní podstata by mohla být předmětem této diferenciace?

Otázka : Jak tedy Buddhové, díky svému milosrdenství a soucitu kážou Dharmu (Zákon) vnímavým bytostem?

Odpověď : Hovořím o jejich nezměrném milosrdenství a soucitu, protože jsou nad příčinností (tudíž nekonečné). Milosrdenstvím je ve skutečnosti míněno nepřesvědčování vnímavých bytosti k osvobození. Ve skutečnosti, jejich Dharma se nekáže slovy, ani není slovně zapsána a ti co naslouchají ani neslyší ani ničeho nedosahují. Je to jako kdyby imaginativní učitel kázal imaginativním lidem. Co se týká všech těchto Dharem (učení), jestliže, ohledně vaší Stezky, k vám budu hovořit z mého hlubšího poznání, určitě pochopíte to, co vám říkám a ohledně vašeho milosrdenství a soucitu já se přimknu k myšlení a studování konceptů jiných lidí - tak v ani jednom případě jste nedosáhli skutečného vjemu vaší vlastní Mysli ve vás. Takže nakonec, žádná z výše uvedených věcí vám vůbec k užitku nebudou.

Otázka : Jaký je význam: "horlivé aplikace"?

Odpověď : Nejúspěšnější forma horlivé aplikace je absence takových rozlišení jako "mé tělo", "Má mysl", ve vaší mysli. Jakmile začnete hledat něco mimo vaší mysl, pak jste jako Kálírádža upoutáni k pronásledování. Ale zabráníte-li vašim myslím cestovat mimo ně samé, pak již patříte mezi kšántiriši. Žádná těla a žádné mysli - to je Stezka Buddhů!

Otázka : Budu-li tedy následovat tuto Stezku a vzdám se intelektuálních procesů a pojmového myšlení, mohu si být jist, že jistě dosáhnu cíle?

Odpověď : Jen to neintelektualizování znamená sledování Stezky! K čemu ty řeči o získávání a nezískávání. Věc je taková - myšlením o něčem vytváříte bytost a myšlením o ničem výlváříte další. Nechte toto myšlení zcela zmizet a pak vám nic k hledání nezbude!

Otázka : Co je míněno "Překonáním Tří Světů" (touhy, formy a bezformy)

Odpověď : Překonání Tří Světů také znamená povznesení se nad dualismus dobra a zla. Buddhové se na světě projevují, aby učinili konec touze, formovým fenoménům i fenoménům bez formy. Pro vás Tři Světy zmizí, dosáhnete-li stavu nad myšlením. A na druhé straně, budete-li upnuti jen k pranepatrné setině zrnek písku, pak vítězství nad Třemi Světy nedosáhnete, ani kdyby jste dokonale zvládli kánon Mahájány. Pouze jen tehdy, kdy pro vás vše, i ta nejmenší věc je nic, pak Mahájána mám k tomuto vítězství může dopomoci.

Jednoho dne si Mistr sedl do velké haly a začal. Protože Buddha (Absolutno) obsahuje všechny věci, od Buddhů (Osvícených) na jednom konci po obojživelníky či hmyz na konci druhém. A všichni tito sdílí společnou Buddha-Podstatu a jejich podstatou je Jediná Mysl. A tak po jeho příchodu na Západ, Bódhidharma nevyučoval nic jiného než Dharmu Jediné Mysli. Poukazoval přímo na skutečnost, že všechny vnímavé bytosti jsou jedné substance společně s Buddhou. Nesledoval žádnou z oněch pomýlených "metod dosažení". A zvládnete-li toto pochopení vaší vlastní Mysli, tak i objevení vaší skutečnou podstatu, pak už pro vás nebude nikde nic k hledání.

Otázka : Jak tedy člověk dosáhne toto pochopení své vlastní Mysli?

Odpověď : To, co položilo tuto otázku je vaše vlastní Mysl, ale kdyby jste dokázal zůstat klidný a upustit i od té nejmenší mentální činnosti, pak by se její podstata projevila jako prázdno - bez formy, neobývajíc žádný prostor či bod a ani nespadajíc do kategorie existence či neexistence. A protože je vnímáním neproniknutelná, Bódhidharma řekl. "Mysl, která je naší skutečnou podstatou je nezrozená a nezničitelným Lůnem, a v reakci na okolnosti se transformuje do fenoménů. A z hlediska přesvědčivosti, hovoříme o Mysli jako o inteligenci, ale když nereaguje na okolnosti, nelze o ní hovořit v takových dualistických termínech jako je existence a neexistence.

A kromě toho, i když je zapojena ve vytváření předmětů v reakci na příčinnost, je stále neproniknutelná. Kdyby jste toto věděli a zůstali klidně v nicotě - pak skutečně kráčíte po Stezce Buddhů. A sútra dále říká: "Rozviňte mysl, která nezávisí na ničem."

Každá z vnímavých bytostí připoutaných ke kolu střídání životů a smrtí je znovu vytvářena k šesti stavům existence, pak jsou zapojeny do všech druhů strastí a bolestí. Čching-ming říká: "Existují lidé, jejichž mysli jsou jako u lidoopů, jsou to lidé, kteří potřebují všechny ty pojmy. a doktríny, která jejich srdce donutí k poddání se." A tak jak myšlenky povstanou, následují všechny druhy Dharm, ale zmizí, jakmile myšlení zmizí. A z toho můžeme vidět, že každá Dharma není nic jiného než stvořením Mysli. A všechny druhy bytostí, - lidé, dévové, trpící v pekle a všechny ostatní obsaženy v šesti formách života - každá z nich je stvořením Mysli. Stačí se pouze naučit jak dosáhnout stavu ne-intelektualizování a okamžitě je řetězec příčinností přetržen.

Vzdejte se těch mylných myšlenek, které vedou k nesprávným rozlišováním. Není žádné "já" ani "druzí". Není žádná špatná touha, ani vztek, ani nenávist, ani láska, žádné vítězství, žádný neúspěch. Jen upusťte od intelektuálních či pojmových myšlenek a procesů a vaše podstata zazáří v nejvyšší čistotě - protože toto je jediná cesta k dosažení Osvícení, k pozorování Dharmy (Zákona) ke stání se Buddhou a všeho ostatního. A dokud toto nepochopíte, pak veškeré vaše studium a poznání, vaše bolestivé úsilí za pokrokem, vaše odříkání se jídla a oblečení, to všechno vám nebude pranic platné při poznání vaší vlastní mysli. Všechny takové praktiky je třeba označit jako nesprávné, protože všechny z nich povedou k vašemu zrození mezi démony - nepřáteli pravdy - nebo mezi primitivní přírodní duchy. Čchi-kung říká: "Naše těla jsou stvořena našimi vlastními myslemi." Jak potom může člověk doufat, že načerpá takové poznání z knih? Stačí když dokážete obsáhnout podstatu vaší vlastní Mysli a ukončíte rozlišovací myšlení, a zcela přirozeně nevznikne žádný prostor, kdy by mohl vzniknout nějaký omyl. Čching-ming toto vyjádřil verši:

Jen rozložte rohož
pro položení se naplocho.
Když je myšlenka připoutána k posteli
Jako stále více nemocný muž
Veškerá karma zmizí
A všechny iluze se rozplynou
A Bódhi znamená právě tohle

A protože tomu také je, tak dokud vaše mysl bude zaměstnána se jemnější myšlenkou, tím že budete hovořit o ignorantech a Osvícených, zůstanete uvězněni v omylu, a v tomto omylu zůstanete bez ohledu na to, jak obrovské bude vaše poznání ohledně Mahájány, nebo jak velká bude vaše schopnost projít Čtyřmi Stupni Svatosti a potom Deseti Stádii Pokroku k Osvícení. Protože všechno předešlé náleží k pomíjivosti, dokonce i vaše nejvyšší úsilí je odsouzeno k zániku stejně jako i s největší silou vystřelený šíp jednou musí spadnout na zem. A tak se znovu ocitnete zpět ve věčném kole zrození a smrtí. Zapojením se do těchto cvičení způsobuje, že je vám pochopení Buddhovy pravé podstaty stále vzdálenější. A samozřejmě, že podstoupení tolik zbytečného utrpení není nic jiného než velká chyba, nebo ne? Čchi-kung vždycky říkal: "Nepotkáte-li učitele, který by dokázal přetvářet světy, pak medicínu mahájánové Dharmy vyplýtváte zcela zbytečně."

A nyní je třeba, aby jste cvičili udržení vašich myslí v nehybnosti po celou dobu, při chůzi, stání, sedění či ležení, a soustředili se zcela na cíl stvoření nemyšlení, neduality, nespoléhání se na ostatní ani na upoutávání se na ně, jen všem věcem dovolte přirozeně plynout, i kdyby vás to nevím jak přitahovalo zabývat se jimi, zbavte se touhy být někomu známý či neznámý a vaše mysli se stanou Kamennými kvádry, nehybnými - potom všechny Dharmy proniknou vaším chápáním. A brzy na to shledáte, že jste pevně odpoutáni. A tak, poprvé ve svém životě zjistíte, že vaše reakce na fenomény jsou stále slabší a konečně se povznesete nad Trojsvět a lidé řeknou, že se Buddha zjevil na světě. Čisté a neemočně zbarvené poznání zastavuje nekonečný proud myšlenek a obrazů a k zastavení karmy vedoucí k opětovnému zrození - ať už ve formě bohů či lidí nebo trpících v pekle.

Jakmile je upuštěno od jakéhokoliv mentálního projevu, další karma se už nevytváří. A potom, dokonce i v tomto životě, se těla a mysli takových lidí kompletně osvobozují. A když připustíme, že toto okamžitě neosvobodí od dalších zrození, tak přinejmenším se narodíte v souladu s vaším přáním. Sútra dále říká: "Bódhisattvové se vtělují dle svých přání." Ale kdyby náhodou jen na okamžik ztratili sílu udržet své mysli svobodné a bez pojmového myšlení, pak připoutání se k formě by je stáhlo zpět k světu fenoménů a každá z těchto forem, by pro ně vytvořila ďábelskou karmu!

Se cvičeními buddhistů Čisté Země je tomu také tak, protože všechny tyto praktiky vedou k dalšímu vytváření karmy, takže by jim spíše slušelo jméno "překážky-Buddhismu"! A protože vám zahalí Mysl, řetěz příčinností vás uváže pevněji a povede ke stavu neosvobozených.

Potom všechny takové Dharmy s úmyslem dosažení Bódhi jsou nereálné. Slova Gautama Buddhy v doslovném znění byly myšleny jako podpůrné prostředky pouze pro vyvedení lidí z nejhorší temnoty ignorance. Je to jako když chceme utišit dítě a předstíráme, že zežloutlé listy jsou zlaté. Samjaksambódhi je další jméno pro uvědomění si, že nejsou žádné hodnotné Dharmy. Jakmile si toto uvědomíte, co vám takové věci mohou dát? Dle podmínek vašich současných životů by jste v něm měli harmonicky pokračovat a jak vyvstanou možnosti redukovat nashromážděnou starou karmu a nade vše musíte zabránit vybudování nové.

Mysl je naplněna zářivou čistotou, tak odhoďte temnotu vašich starých pojmů. Čching-ming říká: "Zbavte se všeho!" Tato věta z Lotosové sútry symbolizuje nezbytnost očištění mysli ode všeho, co by směřovalo k vytváření pojmů. V jiné pasáži této sútry se setkáme s hromadou hnoje, kterou je třeba odklidit společně s metafyzikou a sofistikou. A tak je "lůno Tathágatů" jednoznačnou prázdnotou a klidem neobsahujícím nijaké individualizované Dharmy. A sútra dále říká: "Celé říše všech Buddhů jsou zcela prázdné."

I když někteří hovoří o Stezce Buddhů jako o něčem, čeho lze dosáhnout různými pobožnými cvičeními a studiem súter, tak vy se těmto ideám vyhýbejte. Vhled, jako blesk, že subjekt a objekt jsou jedno, povede k hluboce tajemnému porozumění beze slov, a tímto porozuměním probudíte pravdu Čchanu. A když náhodou padnete na někoho, kdo nic nechápe, musíte tvrdit, že nic nevíte. Může být unesen tím, že objevil vlastní cestu k Osvícení, ale když dovolíte, aby vás přesvědčil, neprožijete žádnou radost ale naopak, jen lítost a zklamání. Co takové myšlenky mají společného s Čchanem? I když od takového člověka obdržíte nějakou "povrchní" metodu, bude to stejně myšlenkově vykonstruovaná dharma, která se Čchanem nemá nic společného. A tak, Bódhidharma v meditaci usedl ke zdi, neměl v úmyslu vést lidi k tomu, aby si vytvářeli názory. Dále je psáno: "Zbavit mysl i podstaty, ze které vzniká čin, to je pravdivé učení Buddhů, zatímco dualismus patří do sféry démonů."

Vaše skutečná podstata nemůže být ztracena ani ve chvílích klamu, ani v momentě Osvícení nemůže být získána. Je to podstata Bhútatathaty. V té není ani klamu, ani pravého porozumění. Naplňuje Prázdnotu všude a je jednoznačně podstatou Jediné Mysli. Jak potom mohou vaší myslí vytvořené předměty existovat mimo Prázdno? Prázdno je zcela bez prostorových rozměrů, citů, činností, klamů a správných porozumění. Musíte jasně pochopit, že v něm není žádných věcí, žádných lidí a žádných Buddhů, protože toto Prázdno neobsahuje ani stopu toho, co je možno prostorově vnímat, na ničem nezávisí ani není k ničemu upoutáno. Je to vše-pronikající, čistá krása, je to samoexistující a nestvořené Absolutno. Tak jak může být předmětem diskuse, když skutečný Buddha nemá žádná ústa a nekáže žádnou Dharmu, neboť toto skutečné naslouchání nevyžaduje žádných uší, kdo by to dokázal vyslechnout? Ach, je to drahokam nebetyčné ceny!

Příběhy

Náš Mistr původně přišel z Fu-ťienu, ale sliby skládal pod horou Chuang-po v této prefektuře ještě za raného mládí. Na čele měl malou bulku ve tvaru perly. Hlas měl příjemný a jemný, povahou byl skromný a klidný.

Několik let po vysvěcení, během cesty k hoře Tchien-tchaj, se seznámil s mnichem, který mu za chvíli rozuměl jako starý známý a tak pokračovali v putování společně. Dorazili k místu, kde jim další cestu zahradila rozvodněná horská říčka, náš Mistr se zastavil a opřel se o hůl, zatímco jeho přítel ho pobízel dále. "Ne, ty jdi napřed", řekl náš Mistr. A on se pomocí svého velkého slaměného klobouku snadno dostal na druhou stranu. "Já" vzdychl Mistr, "jsem takovému člověku dovolil, aby mne doprovázel! Raději jsem ho měl zabít mojí holí!"

Jednou, jistý mnich, který se chystal odejít od Mistra Kuej-cunga, byl otázán, kam má namířeno. "Míním navštívit všechna místa, kde se vyučuje pět druhů Čchanu," odpověděl. "Ale", vykřikl Kuej-cung, "Na jiných místech se možná vyučuje pět druhů, ale my zde máme jen jeden." Ale když se mnich optal, o jaký jde, najednou se mu dostalo úderu. "Chápu! Chápu!", křičel vzrušeně. "Mluv! Mluv!", křičel Kuej-cung. A tak se mnich připravil k řeči, když v tom momentě dostal druhý úder. Potom, ten samý mnich dospěl do chrámu našeho Mistra a poté, co se ho Chuang-po optal, odkud přišel, odvětil, že nedávno opustil Kuej-cunga. "A jaké instrukce jsi od něj obdržel?", ptal se náš Mistr, načež mu mnich vypověděl celý příběh. Během dalšího shromáždění přednesl náš Mistr tento příběh a řekl: "Mistr Ma skutečně předčí Osmdesát Čtyři Hluboce Osvícených! Otázky, které lidé kladou nejsou o nic lepší než páchnoucí bahno. Jedině Kuej-cung za něco stojí.

Náš Mistr jednou navštívil shromáždění v Kanceláři císařských výběrčí solního cla, kterého se také zúčastnil císař Tchaj-čung jako šrámanera. Šrámanera si všiml, jak náš Mistr vstoupil do haly uctívání, třikrát se poklonil Buddhovi, a tak se ho optal: "Nemáme-li hledat nic na Buddhovi, ani v Dharmě, ani nic čekat od Sanghy, proč Vaše Důstojnost vykonala tyto poklony?" "I když od Buddhy nic nečekám," odvětil náš Mistr, "ani od Dharmy, nebo od Sanghy, je mým zvykem takto vyjádřit úctu." "Ale k jakému účelu to slouží?" Trval na svém šramanera, načež okamžitě dostal políček. "A co je tohle!" Křičel náš Mistr. "Představ si rozdíl mezi vychovaným a neomaleným!" A jak to dořekl, dal mu další políček, čímž zapříčinil, že se šramanera odebral jinam.

Během svých cest náš Mistr navštívil také Nan-čchŘana. Jednoho dne po obědě si vzal misku a sedl přímo naproti vysokému křeslu Nan-čchŘana. Jakmile si ho všiml, Nan-čchŘan k němu sestoupil, aby ho přijal o optal se: "Jak dlouho je Vaše Důstojnost na Stezce?" "Už od dob Bhisma Rádži," zněla odpověď. "Skutečně?", vykřikl Nan-čchŘan. "To vypadá, že Mistr Ma má velmi cenného vnuka." Náš Mistr tehdy v tichosti odešel. O pár dní později, když se náš Mistr chystal odejít, Nan-čchŘan poznamenal: "Ty, takový velký muž a nosíš tak směšně malý klobouček?" "Ach, ano", odpověděl náš Mistr, "obsahuje obrovské množství chladných vesmírů." "No, a co já?" optal se Nan-čchŘan, ale Mistr si nasadil klobouk a odkráčel.

Další den náš Mistr seděl v čajovně, když tu k němu přišel Nan-čchŘan a zeptal se: "Co se míní větou - Jasný vhled do Buddhovské Podstaty je výsledkem studia dhjány (kontrola mysli) a pradžni (moudrosti)?" Náš Mistr odpověděl: "Její význam je ten, že od rána do noci by jsme nikdy neměli spoléhat na jedinou věc." "Ale není to zrovna koncept Vaší Důstojnosti tohoto významu?" "Jak bych mohl být tak troufalý?" "No, Vaše Důstojnosti, někteří lidé by třeba zaplatili za slitou vodu z vařené rýže, ale koho by jste se odvážil požádat, aby vám zaplatil za tyhle domácí slaměné sandály?" Na to náš Mistr nereagoval. Později Wej-šan vyprávěl o tomto incidentu Jang-šanovi a optal se, jestli Mistrův klid neznamenal porážku. "Ale ne!" odpověděl Jang. "Jistě víte, že Chuang-po má nápaditost tygra?" "Opravdu vaše hloubka nemá hranic!" vykřikl druhý.

Jednou náš Mistr požádal o trochu volna a Nan-šan se optal kam jde. "Jen tak, nasbírat nějakou zeleninu." "A čím ji odříznete?" Náš mistr držel svůj nůž, načež Nan-šan poznamenal: "Dobrá, ten je zcela vyhovující pro hosta, ale nikoli pro hostitele." Náš Mistr projevil své uznání trojitou poklonou.

Jednoho dne se pět nových příchozích představilo ve skupině našemu Mistrovi. Jeden z nich, namísto běžných poklon, zůstal stát a pozdravil ho tak nějak nedbale sepnutýma rukama. "A víš jak se stát dobrým honícím psem?", optal se náš Mistr. "Musím se držet stopy antilopy." "Předpokládejme, že po ní nezůstane žádný pach, čeho se budeš držet potom?" "Pak se budu držet otisků jejích kopyt." "A nebudou-li ani žádné stopy, co potom?" "Mohl bych ještě sledovat stezku zvěře." "A kdyby nebyly ani stezky? Jak dál potom?" "V tomto případě," řekl nově příchozí, "bych byl mrtvou antilopou." Náš Mistr už neřekl nic, ale následujícího rána, po kázání, se optal: "Nechť včerejší antilopu honící mnich vykročí dopředu." Mnich mu vyhověl a náš Mistr se optal: "Včera, můj Důstojný příteli, jsi odešel, aniž bys něco řekl. Jak to?" Když ten druhý neodpovídal, pokračoval: "Ach, ano, ty si můžeš myslet, že jsi skutečný mnich, ale opravdu jsi jen amatérsky novic."

Jednou, když náš Mistr rozpustil první z denních shromáždění v chrámu Kchaj-jŘan poblíž Chung-čou, pohyboval jsem se náhodou okolo. Všiml jsem si malby na zdi a na moji otázku mi mnich, starající se o vedení chrámu, odpověděl, že se jedná o portrét jednoho velmi slavného mnicha. "Opravdu?", řekl jsem. "Ano, vidím tu určitou podobnost, ale kde je ten člověk?" Moje otázka zůstala nezodpovězena. Tak jsem poznamenal: "Ale jistě jsou v tomto chrámu nějací čchanoví mniši?" "Ano," odpověděl chrámový správce, "je tu jeden." Potom jsem si vyžádal slyšení u Mistra a opakoval jsem mu předešlý rozhovor. "Pchej-siou!" vykřikl Mistr. "Ano, pane!" odpověděl jsem s úctou. "Kde jsi?" Uvědomil jsem si, že na tuto otázku není možné odpovědět a tak jsem pospíchal požádat našeho Mistra, aby znovu vstoupil do haly a pokračoval ve svém kázání.

Jakmile Mistr zaujal své místo ve shromažďovací hale, začal: "Vy lidé, jste jako opilci. Ani nevím, jak v takovém stavu dokážete stát na nohou. Člověk by z vás smíchy umřel. Všechno vypadá tak jednoduše, tak proč jsme se museli dožít tohoto dne? Copak nechápete, že v celé Říši Tchang neexistují žádní zkušení učitelé Čchanu?" V tuto chvíli se jeden z přítomných mnichů optal: "Jak toto můžete říct? Zrovna teď, jak my všichni můžeme vidět, sedíme tváří v tvář jednomu, který se zjevil ve světě, aby se stal učitelem mnichů a vůdcem lidstva!" "Laskavě vezměte v úvahu, že jsem neřekl, že není žádný Čchan", odpověděl náš Mistr. "Jen jsem poukázal na to, že nejsou žádní učitelé." Později Wej-šan vyprávěl tento rozhovor Jang-šanovi a požádal ho o vysvětlení. Jang-šan řekl: "Ta labuť dokáže rozlišit mezi čistým mlékem a rozředěným. Je zcela jasné, že to není obyčejná kachna." "Aha", odpověděl ten druhý, "ano, ten smysl byl velmi jemný."

Jednoho dne jsem přinesl sochu Buddhy a v úctě klečící před naším Mistrem, jsem ho požádal, aby ho požehnal. "Pchej-siou! vykřikl. "Ano Mistře!" "Jak to, že jsi ještě utopen ve jménech?" Jindy jsem zase našemu Mistrovi nabídl báseň, kterou jsem sám složil. Vzal ji do ruky, ale pak usedl a zahodil ji. "Rozumíš?", optal se. "Ne, pane." "Ale proč nerozumíš? Mysli trochu. Lze-li věci vyjádřit pomocí tohoto papíru a inkoustu, jaký smysl by potom měla sekta jako je naše?" Moje báseň zněla:

Když mu jeho Mistr odkázal Mysl-Intuici,
ten velké váhy s perlou na čele
žil po deset Let u řeky v S'čchuan.
Nyní, jako květ zrozený ve vlnách,
Přišel si odpočinout k břehům Gangy.
Tisíc žáků ho následovalo.
Se slávou voňavých muškátů
a vůní vzdálených květů.
To jsou budoucí Buddhové,
A přesto touží sloužit mu pokorně jako žáci.
Kdo ví, na koho padne Předání?

Mistr později odpověděl další básní:

Mysl je mocný oceán, moře neznající hranic.
Slova jsou jen červené lotosy
k vyléčení menších nemocí.
A přesto nastane čas klidu,
kdy obě mé ruce spočinou v klidu,
Ale to neznamená vítat loudaly,
které jsem pozdvihl k mé hrudi.

Náš Mistr řekl: "Ti, kdož si přejí kráčet po stezce, musí v první řadě odhodit odpad, získaný různým učením. A nade vše, musí se vyhnout hledání čehokoliv objektivního nebo si nesmí dovolit žádné upoutání. Naslouchajíc nejhlubším doktrínám, musí to přijmout tak, jako když lehký vánek prochází jejich ušima. V žádném případě se nesmí pokusit tyto doktríny následovat. Chovat se v souladu s těmito příkazy znamená získat hloubku. Nehybná kontemplace Tathágatů má za výsledek čchanovou mysl těch, kteří navždy opustili kolo smrtí a zrození. Od dnů, kdy Bódhidharma nevykládal nic jiného než Jedinou Mysl, nebylo již jiné hodnotné Dharmy. Tím, že poukázal na identitu (totožnost) Mysli a Buddhy, demonstroval, jak nejvyšší formy Osvícení mohou být překonány. Samozřejmě, že po něm zbyla právě tato myšlenka. Chcete-li projít branou naší sekty, tak toto musí být vaše jediná Dharma.

A jestliže očekáváte, že něco získáte od učitelů jiných doktrín tak proč jste přišli sem? Je řečeno, že pokud máte sebenepatrnější úmysl uvažovat v pojmech, pak jen tento záměr vás zavleče mezi démony. A podobně, vědomé postrádání takového záměru či jen představa, že vy takový úmysl nemáte, budou zcela stačit na to, aby vás vehnaly do náruče démonů. Ale nebudou démoni zvenku, budou to výtvory vaší vlastní mysli. Jediná skutečnost je Bódhisattva, jehož existence je absolutně neprojevená, dokonce ani v duchovním smyslu. "Ten Beze Stop". I kdyby jste si jen dovolili uvěřit v čistě přechodnou existenci fenoménů, upadli by jste v hluboký omyl známý jako heretická víra ve věčný život, ale kdyby jste na druhé straně brali prázdnotu fenoménů jako pouhou prázdnotu, pak upadnete do jiného omylu v herezi úplného zániku.

Tak, "Trojjediný Svět" není nic jiného než Mysl, myriády fenoménů jsou pouhým vědomím, je to věc, která se přednáší lidem, kteří předtím udržovali nepravé přesvědčení a trpěli od ještě větších omylů svým vnímáním. A podobně, doktrína, že Dharmakája je něco, co lze získat pouze po dosažení plného Osvícení, byla vytvořena pouze proto, aby odvedla théravádinské svaté od ještě větších omylů. Když Gautama Buddha shledal, že tyto nesprávné názory převažují, tak vyvrátil dva druhy nepochopení - představy, že Osvícení povede k vjemu vesmírné podstaty, složené z částic, z nichž některé jsou hrubé a jiné jemné.

Jak je možné, že Gautama Buddha, který zamítl všechny názory, o kterých jsem se výše zmínil, mohl vycházet ze současných konceptů Osvícení? Ale protože tato učení jsou stále běžně přednášena, lidé se utápí v touze po "světle" a zbavení se "temnoty", tedy v dualismu. A setrvání v těchto dualistických konceptech povede k vašemu opětovnému zrození mezi šesti řády bytostí, život po životě, aeon po aeonu, navěky! A proč je tomu tak? Díky pozměňování učení, že původním zdrojem Buddhů je samo-existující Podstata. Nechť mohu znovu zdůraznit, že Buddha nepobývá ve světle, ani vnímavé bytosti nepobývají v temnotách, protože Pravda taková rozlišení nepřipouští. To je vše, protože je na vás jak hovořit o vysvětlování Čchanu!

Jakmile se ústa otevřou, zlo plyne ven. Lidé si nevšímají kořenů a mluví o větvích či popírají skutečnost "iluzorního světa a mluví pouze o Osvícení. Nebo jinak, probíhají kosmické činnosti, které vedou k proměnám zatímco opomíjejí to, z čeho pramení - skutečně, z diskuse není žádný užitek.

A ještě jednou, všechny fenomény jsou bez existence, ale to neznamená, že lze říci, že neexistují. Karma vzniklá potom neexistuje, karma zničená potom nemůže přestat existovat. Dokonce ani její kořeny neexistují, protože kořen není žádný kořen. A co víc, Mysl není Mysl, protože cokoliv tento termín vyjadřuje, je daleko realitě, kterou symbolizuje. Forma také není formou. A pokud nyní prohlásím, že nejsou žádné fenomény a žádná Původní Mysl, začnete chápat něco z intuitivní Dharmy, tiše předávané z Mysli do Mysli. Protože fenomén a nefenomén jsou jedno, pak není ani fenomén ani nefenomén, a jediný přechod, který je možný je od Mysli k Mysli.

Když náhlý záblesk myšlenky se objeví ve vaší mysli a vy jej uznáte za sen a klam, pak můžete vstoupit do stavu, kterého dosahovali Buddhové minulosti - ne do toho, ve kterém Buddhové minulosti skutečně existují nebo budou existovat. Nade vše nemějte žádnou touhu stát se Buddhou, váš jediný zájem by měl být, jak myšlenky za sebou následují, vyhnout se upnutí na jakoukoliv z nich. Ani se nesmíte zabavit sebemenší ambicí stát se teď a zde Buddhou. A i když se Buddha objeví, nemyslete na něj jako na "Osvíceného" nebo "klamného", "dobrého" či "Zlého". Honem se snažte zbavit se jakékoliv formy upnutí se na něj. Zbavte se ho mžiknutím oka! V žádném případě se ho nesnažte pevně držet, protože ani tisíc zámků jej nemůže zadržet, ani tisíc stop provazu jej nedokáže svázat. A protože je tomu tak, snažte se jej zrušit a dovést k zániku. Nyní zcela jasně vysvětlím, jak se zbavit Buddhy. Mysleme na sluneční svit. Můžete říct, že je blízko, ale i když je budete pronásledovat ze světů do světů, tak jej v životě nesevřete v rukou. A potom o něm můžete mluvit jako o velmi vzdáleném a přece bude těsně před vámi. Následujte ho, držte se ho, spasí vás, utíkejte od něj a bude za vámi v závěsu. Nemůžete ho ani vlastnit ani cokoliv s ním dělat. A z tohoto příkladu můžete vidět, jak je tomu se skutečnou Podstatou všeho a dál, že není třeba si s tím vším dělat starosti.

Nyní jsem si vědom, že mé doporučení vzdát se Buddhy bylo profánní nebo že mé přirovnání Buddhy ke slunečnímu paprsku bylo nepřesné, a že to vypadá, jako bych se pohyboval z jednoho extrému k druhému. Následovníci jiných sekt s vámi budou souhlasit, ale naše čchanová sekta neuzná ani profánnost v prvním případě, ani mělkost v případě druhém. A neuznáváme ani něco, co je jako Buddha, ani to druhé, co byste mohli nazvat ignorantskými vnímavými bytostmi. A tak veškerý viditelný vesmír je Buddha a tak i všechny zvuky, držte se pevně jediného principu a zjistíte, že všechny ostatní jsou totožné. Jakmile pochopíte jeden, pochopíte všechny. Když proniknete do jakékoliv jednotlivé mysli, pronikáte všechny Mysli. Získejte jen jediný záblesk jediné cesty a ve vašem zraku budou obsaženy všechny, protože není nic, co by nebylo obsaženo ve Stezce. Když váš pohled padne na písečný prach, tak to co vidíte, je totožné se všemi obrovskými světy s jejich řekami a horami. A co víc, touto úplnou kontemplací fenoménu kontemplujete úplnost Mysli. Všechny tyto fenomény jsou zcela prázdné a i Mysl, se kterou jsou totožné, dohromady nejsou nic než pouhá nicota. Tím mám na mysli, že existuje, ale tak nádherným způsobem, který my nejsme schopni obsáhnout. Je to existence, která není existencí, ne-existence, která nicméně existencí je. A tak toto skutečné Prázdno určitým nádherným způsobem "existuje".

Podle toho, co až dosud bylo řečeno, my tedy můžeme obsáhnout všechny světové systémy, bezpočetné jak písečná zrna, s naší Jedinou Myslí. Proč tedy potom hovořit o "vnitřním" a "vnějším". Med má charakteristiku sladkosti, je tedy jasné, že med je sladký. Hovořit potom o nějakém sladkém medu a o jiném hořkém je tedy nesmysl. Jak je to možné? My tvrdíme, že Prázdno nemá žádné uvnitř ani vně. Je pouze jediné spontánní existující Bhútatathatá (Absolutno). A z tohoto samého důvodu říkáme, že nemá žádný střed. Je pouze spontánně existující Bhútatathatá.

Tak vnímavé bytosti jsou Buddhou. Buddha je jedno s nimi. Obojí existuje zcela z jedné "podstaty". Vesmír fenoménů a Nirvána, činnost a nehybný klid - vše je z jedné substance. Tak také je tomu se světy a se stavem, který překonává světy. Ano, bytosti, které prochází šesti stadii existence, ti, kteří prošli čtyřmi druhy zrození, všechny obrovské světové systémy s jejich horami a řekami, Bódhi-Podstata a klam - všechno toto je takové. Tím, že tvrdíme, že jsou z jedné substance, máme za to, že jejich jména a formy, jejich existence a neexistence, jsou prázdné. Velké světové systémy, bezpočetné jako zrnka v písku v Ganze jsou ve skutečnosti jednou jedinou neomezenou prázdnotou. Tak kde mohou být vnímavé bytosti, které je třeba spasit a Buddha spasitel? Když skutečná podstata všech věcí, které "existují" je totožná Takovost, jak mohou být taková odlišení podložená?

Budete-li předpokládat, že fenomény vyvstávají samy od sebe, upadnete do hereze tím, že přiznáte takovým věcem spontánní existenci. Na druhé straně, přijmete-li doktrínu Anátmanu, koncept Anátman vás může dovést k théravádinům.

Vy, lidé, se snažíte všechno v prázdnotě nějak změřit, stopu za stopou, palec po palci. A já vám znovu opakuji, že všechny fenomény jsou z hlediska formy nelišitelné. Jedoznačně patří k dokonalé nehybnosti, která leží za přechodnou sférou formy-produkujících činností, tak všechny z nich jsou koexistentní s časem a prostorem. Protože žádná těla nevlastní skutečnou formu, hovoříme o fenoménu jako o prázdném. Obojí je bez formy a obojí je označováno jako prázdno - protože Mysl je bez formy a tak hovoříme o podstatě všech věcí jako o prázdnotě. A navíc, žádná z bezpočtu doktrín neexistuje mimo vaši mysl. Všechny tyhle řeči o Bódhi, Nirváně, Absolutnu, Buddhovské Podstatě, Mahájáně, Théravádě, Bódhisattvech, to je asi tak, jako kdybychom zežloutlý list považovali za zlato. Lze užít symbolu sevřené pěsti, když je otevřena, tak všechny bytosti - lidé i bozi - vnímají, že uvnitř není nic. Je tedy psáno:

Nikdy tam nebyla sebenepatrnější věc,
Tak kde by se mohl usadit prach?

Jestliže "tam nikdy nebylo jediné věci", pak minulost, přítomnost a budoucnost jsou beze smyslu. Tak ti, kteří hledají Stezku, musí na ni vstoupit s náhlostí ostří nože. Plné pochopení tohoto musí přijít předtím, než se vydají na cestu. A potom, i když Bódhidharma prošel bezpočet zemí na svém putování z Indie do Číny, potkal jen jediného člověka, Ctihodného Kóa (Chuejkche), kterému mohl v klidu předat Znamení Mysli, Znamení vaší vlastní mysli. Jak mysl, tak i fenomén jsou rovnocenně skutečné a rovnocenně se zúčastňují v Dharma-podstatě, která visí v Prázdnotě. Ten, kdo přijímá intuici této pravdy se stal Buddhou a dospěl do Dharmy. Dovolte mi opakovat že Osvícení nelze tělesně dosáhnout, protože tělo je bez formy, ani mentálně uchopit, protože mysl je bez formy, ani jinak uchopit, protože tato podstata je Původním Zdrojem všeho, skutečnou podstatou všech věcí, trvalou Realitou, Buddhou! Jak můžete využít Buddhy k získání Buddhy, bezforemnosti k uchopení bezforemnosti, mysli k uchopení mysli, prázdna k uchopení prázdna, Stezky k uchopení Stezky? Ve skutečnosti není ničeho, čeho lze dosáhnout - obsáhnout vnímáním, pochopit atd. (dokonce ani neuchopitelné nelze dosáhnout). Tak je řečeno: "Není nic, čeho lze dosáhnout." My vás prostě učíme, jak máte chápat vaši vlastní mysl.

Navíc, když přichází moment pochopení, nemyslete v termínech pochopení, nepochopení nebo ne-nepochopení, protože nic z tohoto nelze dosáhnout. Tato Dharma Takovosti když je uchopena, tak je uchopena, ale ten, kdo ji drží, si není vědom toho, že ji "uchopil" a potom ten, který si toho není vědom si uvědomuje vlastní neúspěch. Ach, tato Dharma Takovosti - až dosud tak málo lidí jí porozumělo, tak je dále psáno: "V tomto světě, jak málo je těch, kteří upouští od svého ega?" A lidé, kteří se snaží ji dosáhnout pomocí nějakého zákona, či vytvořením specifického prostředí, či písma, doktríny, věku, času, jména, slova či pomocí šesti smyslů - jak se liší od dřevěných panenek? Ale kdyby náhodou a neočekávaně, se objevil jeden člověk, který by nevytvořil žádný koncept založený na jménu či formě, já vás ujištuji, že tohoto člověka bychom hledali svět za světem zbytečně. Jeho jedinečnosti by mu zajistila úspěch v získání Patriarchova místa a získala by mu jméno skutečného duchovního syna Šákjamuniho, konfliktní součásti jeho sobeckého já by zmizely a on by se stal skutečně Jedním. Dále je psáno: "Když se Král vydá k Buddhovství, princové obdobně opustí své domovy, aby se staly mnichy." Složitý je význam tohoto rčení! Učit vás, aby jste upustili od hledání Buddhovství, protože jakékoliv hledání je odsouzeno k zániku. Jako třeba nějaký blázen zakřičí na vrcholu hory, zaslechne pod sebou ozvěnu a tak se vydá to echo hledat dolů do údolí. Ale, jak marné je jeho hledání! Jak sejde dolů, zakřičí znovu a vydá se za ozvěnou nahoru. A tak by mohl strávit tisíce zrození a smrtí, aeon za aeonem hledáním ozvěny? Jak marně by se prodíral smutnými vodami života a smrti! Mnohem lépe uděláte, když nevydáte žádný zvuk, protože pak nebude žádné echo - a tak žijí obyvatelé Nirvány! Žádné naslouchání, žádné vědění, žádný zvuk, žádné stopy - čiňte sami tak a přinejmenším se stanete sousedy Bódhidharmy!

Otázka : Modlitba mi říká ohledně pasáže v sútrách, že v Královském Pokladě neexistuje Meč Takovosti.

Odpověď : Královský Poklad je podstata Prázdna. A i když všechny obrovské světové systémy jsou obsaženy právě tam, ani jeden z nich neexistuje mimo vaši Mysl. Jiné jméno pro poklad Bódhisattvy je Velké Prázdno. Hovoříte-li o něm v intencích existence či neexistence, nebo ani tak či onak, stává se pouhým beraním rohem! A je to beraní roh proto, protože jste ho jím učinili svým zbytečným hledáním.

Otázka : Ale je v Královském Pokladu Meč Pravdy nebo ne?

Odpověď : Další beraní roh!

Otázka : Přesto, jestliže tam není Meč Pravdy, proč je tedy psáno: "Princ uchopil Meč Pravdy z Královského Pokladu a položil jej na své trofeje?" Proč nám o tom nic neřeknete kromě toho, že popíráte jeho objektivní existenci?

Odpověď : Princ, který uchopil meč představuje skutečného duchovního syna Tathágaty, ale když řeknete, že ho odnesl, vyznívá to, jako kdyby Pokladu něco odejmul. Ale jaký je to nesmysl hovořit o odnášení kousku Prázdné Podstaty, která je zdrojem všeho? To by potom mohlo vypadat, že pokud něco vůbec získáte, tak by to šlo nazvat sbírkou beraních rohů!

Otázka : Když Kášjapa obdržel znamení Buddhovství od Gautamy Buddhy, používal při dalším předávání slova?

Odpověď : Ano.

Otázka : Tak by tedy potom měl být zařazen mezi lidi s beraními rohy.

Odpověď : Kášjapa dosáhl přímé seberealizace z původní Mysli, takže on k těm s rohy nepatří. Kdokoliv dosáhne této přímé realizace Mysli Tathágaty, dále pochopení skutečné totožnosti Tathágaty a proniknutí jeho skutečného zjevení a skutečného těla, může hovořit k ostatním s autoritou Buddhova skutečného duchovního syna. Ale Ánanda, i když sloužil svému Mistru po dvacet let, nebyl schopen obsáhnout víc než jeho vnější zjev a formu a proto byl Buddhou následovně napomenut. "Ti, kteří se zcela soustředí na pomoc světu se nemohou vyřadit od těch, co mají rohy."

Otázka : Jaký má význam pasáž: "Maňdžušrí stal před Buddhou s napřaženým mečem?"

Odpověď : Pět set Bódhisattvů dosáhlo poznání ohledně svých předešlých životů a objevilo, jak byla vytvořena jejich předešlá karma. Toto je bajka, kterou Pět set hovoří k vašim pěti smyslům. Ohledně jejich poznání předešlé karmy, našli Buddhu, Bódhisattvovství a Nirvánu objektivně. A z tohoto důvodu Maňdžušrí pozdvihl meč Bódhi a použil jej ke zničení konceptu zachytitelného Buddhy a proto je znám jako ničitel lidských ctností.

Otázka : Co tedy ten Meč opravdu znamená?

Odpověď : Znamená porozumění Mysli.

Otázka : Takže Meč, který se použil ke zničení konceptu zachytitelného Buddhy je porozumění Mysli. Dobrá, jsme-li tedy schopni těmito prostředky zničit takové koncepty, jak jejich zničení skutečně proběhne?

Odpověď : Musíte použít tu moudrost, která pochází z nedualismu ke zničení vaší koncepty vytvářející, dualistické mentality.

Otázka : Bereme-li v úvahu, že koncepty něčeho vnímatelného a Osvícení mohou být zničeny pozdvihnutím Meče Nerozlišující Moudrosti, kde lze přesně nalézt takový meč?

Odpověď : Protože, nerozlišující moudrost je ničitelem jak vnímání, tak i jeho opaku, tak musí také náležet k Nevnímatelnému.

Otázka : Vědění nelze použít ke zničení vědění a ani meč ke zničení meče.

Odpověď : Meč ničí meč - ničí jeden druhého, navzájem a žádný meč pro vás k uchopení nezůstane. Vědění ničí vědění - toto vědění poškozuje tamto vědění - a potom žádné vědění vám opět k uchopení nezůstane. Je to jako když matka zahyne se synem najednou.

Otázka : Co plyne z "vhledu do skutečné Podstaty?"

Odpověď : Ta Podstata a vaše vnímání je jedno a to samé. Nemůžete ji použít, aby jste něco vnímali nad či pod ní. Ta podstata a váš sluch jsou jedno a to samé. Nelze ji použít k slyšení něčeho nad a pod ní. Vytvoříte-li koncept skutečné podstaty něčeho, jako viditelný a slyšitelný, tím dovolujete povstat dharmě rozlišování. Dovolte mi opakovat, že vnímané nemůže vnímat. Copak, může, ptám se vás, existovat hlava upnutá ke koruně na vaší hlavě? Nyní vám uvedu příklad, abych to ještě lépe vysvětlil. Představte si nějaké volné perly v misce, některé větší jiné menší. Každá z nich si není absolutně vědoma těch ostatních, ani jedna v žádném případě druhým nepřekáží. Během svého formování se, ony neříkaly: "Nyní se stávám bytostí" a když se rozpadají tak neříkají: "Teď se rozpadám". Žádná z těchto bytostí, které jsou zrozené do šesti forem života díky čtyřem druhům zrození nejsou výjimkou z tohoto pravidla. Buddhové a vnímavé bytosti se vzájemně nevnímají. Čtyřstupňoví théravádinští adepti, kteří jsou schopni vstoupit do Nirvány ji nevnímají, tak jako ona nevnímá je. Ti théravádinští adepti, kteří dosáhli "třech stavů svatosti" a kteří vlastní "deset vynikajících charakteristik" nevnímají, ani nejsou vnímáni Osvícením. Tak je tomu se vším ostatním, od ohně a vody, země či oblohy. Tyto párové elementy se navzájem nevnímají. Vnímavé bytosti nevstupují do Dharmadhátu, a Buddhové z ní nevystupují. V Dharmadhátu neexistují ani příchody ani odchody, ani nic vnímatelného. A tak tomu je a proč hovořit o "Já vidím", "Já slyším" "Já přijímám intuici díky Osvícení", "Naslouchám Dharmě ze rtů Osvíceného", "Buddhové se zjevují na světě, aby vyučovali Dharmu"? Vimalakírti pokáral Kátjájanu za použití přechodné mentality, která náleží k pomíjivému stavu, k předání doktríny skutečné existence hmoty. Já vás ujišťuji, že všechny věci jsou zbavené pout od samého počátku. Tak proč se pokoušet vysvětlit jejich existenci? Proč se snažit očistit něco, co nikdy nebylo znečištěno? Dále je psáno: "Absolutno je Takovost - jak lze o něm diskutovat?" Vy lidé, pořád berete Mysl jako něco existujícího či neexistujícího, čistého nebo znečištěného, něco, co lze studovat způsobem, kterým se získává rozdělené poznání, nebo jako koncept - kterákoliv z výše uvedených definicí stačí na to, aby vás vrhla zpět do nekonečného kola zrození a smrtí. Člověk, který vnímá věci, vždy je chce definovat, nějak je získat, obsáhnout. Ti, kteří používají myslí jako očí tímto způsobem musí zcela jistě počítat s tím, že jejich pokrok bude rozdělen na stadia. Jste-li takovým člověkem, pak jste pravdě vzdáleni tak, jako země, obloze. Proč tedy hovořit o vhledu do vlastní podstaty?

Otázka : Tvrdíte, že naše původní podstata a čin vhledu do ní jsou jedno a to samé. To je možné jen tehdy, je-li tato podstata zcela nerozlišitelná. Prosím o vysvětlení jak je možné, byť za předpokladu že nejsou žádné vnímatelné předměty, proč je tedy možné, že vidíme předměty nám blízké a nejsme schopni vidět ty vzdálené?

Odpověď : Toto vzniklo diky nepochopení povstalému z vašich vlastních klamů. Nemůžete se přít, že Univerzální Podstata, vlastně skutečné předměty obsahuje oproti "žádným skutečným vnímatelným předmětům", pokud neexistuje nic, čemu my říkáme vnímatelné. Podstata Absolutna není ani vnímatelná, ani nevnímatelná a pro fenomény platí to samé. Ale pro toho, který objevil svoji vlastní podstatu, jak může potom pro něj existovat něco od ní odděleného? A tak, šest forem života vzniklých ze čtyřech druhů zrození, včetně velkých světových systémů s jejich řekami a horami, to vše je z jedné čisté substance v naší vlastní podstatě. Dále je řečeno: "Vjem fenoménu, je vjem Univerzální Podstaty, protože fenomén a Mysl jsou jedno a to samé." Jedině díky faktu, že vy visíte na vnějších formách, "vidíte", "slyšíte", "cítíte", a "znáte" věci jako individuální bytosti.

Skutečné vnímání je nad vaše síly, pokud se budete snažit tímto způsobem. S těmito prostředky se zařadíte mezi následovníky běžné mahájánské a théravádinské doktríny, které spoléhají na hluboké vnímání, které vede k pochopení. Potom tedy vidí to, co je blízko a nevidí to, co je vzdálené; ale nikdo z těch, co jsou na správné stezce, takto neuvažuje. Znovu vás ujišťuji, že není žádné "vnitřní" ani "vnější" či "blízké" ani "vzdálené". Fundamentální podstata fenoménu je vám velmi blízko, ale vy ani tu nevidíte a přesto stále mluvíte o vaší neschopnosti vidět věci vzdálené. Jaký může mít smysl tento druh konverzace?

Otázka : Jaké vedení doporučuje Vaše Důstojnost těm z nás, kteří vše toto stále shledávají obtížným pochopit?

Odpověď : Nemám nic, co bych mohl nabídnout. Nikdy jsem nic ostatním nenabízel. Protože dovolujete určitým lidem, aby vás zbloudile vedli, tak navždycky hledáte intuici a pátráte po pochopení. Není toto případ učitele a jeho žáků ve stejných potížích? Vše, co potřebujete, je v následujících instrukcích:

Za prvé, naučte se být zcela nevšímaví k pocitům povstávajícím z externích forem, a očistěte vaše tělo od vnímatelnosti pro vnější.

Za druhé, naučte se nevěnovat žádnou pozornost jakýmkoliv rozdílům povstalým z vašich pocitů a následovně očistěte vaše těla od nepotřebných odlišení mezi jedním fenoménem a druhým.

Za třetí, velmi pečlivě se vyhýbejte rozlišování mezi příjemným a nepříjemným dle vašich pocitů a opět očistěte vaše tělo od prázdných odlišení.

Za čtvrté, vyhněte se přemítání o věcech ve vaší mysli a následně očistěte tělo od rozlišovacích schopnosti.

Jediná dualistická myšlenka je dost na to, aby vás strhla zpět do dvanáctičlánkového řetězce příčinnosti. To je ta ignorance, která otáčí kolem příčinnosti a tak vytváří nekonečný řetěz karmických příčin a následků. Toto zákon, který ovládá celé naše životy až ke smrti.

Na to můžeme navázat příhodou Sudhany, který po marném hledání Bódhi na sto deseti místech v dvanáctirozměrné příčinné sféře, nakonec alespoň potkal Maitréju, který jej poslal za Maňdžušrím. Maňdžušrí zde představuje vaší prvotní ignoranci reality. Pokud, myšlenka následuje myšlenku a vy pokračujete v hledání moudrosti mimo vás, pak to je neustálý proces povstávání myšlenek, jejich zániku a vzniku dalších. A proto vy všichni mniši zažíváte zrození, stáří, nemoci a smrt - budujíce si tak karmu s odpovídajícími následky. Pro takové vzniká a zaniká "pět bublin" neboli jinými slovy, pět skandh. Ach, kdybyste jen upustili od vzniku každé jednoduché myšlenky, pak by Osmnáct Smyslových Říší zmizelo v marnosti! Jak božské a exaltované poznání by pak zazářilo ve vašich myslích! Takovou mysl by bylo možné nazvat Terasou Ducha. Ale když zůstanete utopeni v upoutanosti, odsuzujete vaše těla k funkci obalů, nebo jak se také říká, k funkci obalů obydlených démony!

Otázka : Vimalakírti dlí v klidu. Maňdžúšrí nabízí chválu. Jak jen mohli skutečně projít Bránou Ne-Duality?

Odpověď : Brána Ne-Duality je vaše původní Mysl. Řeč a ticho jsou relativní pojmy náležející k pomíjivé sféře. Když není nic řečeno, není ani nic manifestováno. Proto Maňdžúšrí nabídl chválu.

Otázka : Vimalakírti nemluvil. Plyne z toho, že zvuk je subjektem zániku?

Odpověď : Řeč a ticho jsou jedno! Neexistuje mezi nimi rozdíl! Dále je psáno: "Ani skutečná podstata, ani kořen Maňdžúšrího sluchu nejsou předmětem zániku." Tak je zvuk Tathágatova hlasu trvalý, a nemůže existovat žádná skutečnost jako čas před tím, než začal kázat nebo čas poté, co kázání skončil. Kázání Tathágaty je totožné s Dharmou, kterou vyučoval, protože není rozdílu mezi kázáním a věcí, kterou kázal, tak jako není rozdílu mezi různými fenomény a oslavovanými a odhalenými Těly Buddhů, Bódhisattvů, Šrávaků, světových systémů s řekami a horami, ptáky, stromy, lesy a zbytkem. Kázání Dharmy je najednou jak hlasité tak v tichosti. I když člověk mluví celý den, jediné slovo není vysloveno. Protože je tomu tak, jedině klid náleží k Základnímu-Věčnému.

Otázka : Je pravda, že šrávakové mohou pouze přenést svá těla do sféry bez forem, která stále patří k přechodnému Trojjedinému Světu a že nejsou schopni zcela splynout s Bódhi?

Odpověď : Ano. Z formy plyne hmota. Tito svatí umí akorát se zbavit světských názorů a činnosti, což znamená, že se osvobodí od světských klamů a bolestí. Nemohou splynout zcela s Bódhi, protože je tu stále nebezpečí, že mohou přijít démoni a vytrhnout je z okruhu Bódhi. Usazeni hluboce v lesích, pronikají Bódhi-Mysl, ale velmi povrchně. Zatímco ti, kteří jsou zaslíbeni stát se Bódhisattvy a kteří už jsou Bódhi Třech světů, ani neodmítají ani po ničem nesahají. Ne-sahající, bylo by zbytečné hledat je na jakékoliv pláni, neodmítající démoni by je marně hledali.

Nicméně, i ta nejmenší touha připoutat se k tomu či onomu dává vzniknout formaci mentálního symbolu a ty zase tzv. "svatým písmům", které vás opět dovede k prožití několika zrození. Tak ať vaše symbolická koncepce je symbolem prázdna, protože pak neslovní učení Čchanu se vám samo zjeví. Jen vězte, že je třeba vzdát se veškerého symbolizování, protože tímto vzdáním se je "symbolizováno" Velké Prázdno, ve kterém není ani jednoty ani mnohotvárnosti - toho Prázdna, které ve skutečnosti není prázdnem.

Takový symbol, který není symbolem. Pak se vám všichni Buddhové projeví sami v záblesku a zjistíte, že celé množství vnímavých bytostí pro vás nejsou nic než stíny. Obrovské kontinenty, bezpočetné jak zrna písku, pro vás nebudou nic jiného, než kapkou v moři. Nejhlubší učení, které jste kdykoliv předtím slyšeli, vám přijdou jako sny a iluze. Uznáte všechny mysli jako jedinou a budete brát všechny věci jako jednu - včetně těch tisíců posvátných knih a myriád pečlivých komentářů! Všechno to je jen Jedna Mysl. Stačí, aby jste se jen zbavili vašeho tápání po formách a všechna tato pravdivá vnímání budou vaše! Dále je psáno: "V Takovosti Jediné Mysli, různé prostředky k Osvícení nejsou ničím jiným, než stinovými ornamenty."

Otázka : Ale co když jsem se choval v minulém životě jako Kálírádža, který živým lidem uřezával kusy masa?

Odpověď : Svatí mudrci, které takto mučil, představují tvoji vlastní Mysl zatímco Kálírádža symbolizuje tu vaší část, která stále hledá. Takové chování se nazývá žízní po osobních výhodách. Pokud vy, studenti Stezky, bez jakékoliv snahy žít ctnostně, chcete prostudovat vše, co vnímáte, jak se od něj lišíte? Tím, že dovolíte vašemu zraku spočinout na formě, dloubete oči mudrcovi (sami sobě). A ustrnete-li u zvuku, pak mudrcovi uřezáváte uši - a tak je tomu se všemi vašimi smysly a vnímáním.

Otázka : Když čelíme veškerému utrpení s trpělivosti mudrců a vyhýbáme se mysl krájejícím vjemům, takže ten, který trpí rezignovaně, jistě nemůže být Jedinou Myslí, protože nemůže být předmětem schopnosti snášet bolest.

Odpověď : Vy jste jeden z těch lidí, kteří nutí Nenastané do koncepčních plísní, např. koncept trpělivého utrpení nebo koncept nehledání ničeho mimo sebe! A tak si ubližujete!

Otázka : Když byli svatí mudrci roztrháni, byli si vědomi bolesti, nebo nebyla-li mezi nimi bytost, která trpěla, kdo nebo co trpělo?

Odpověď : Netrpíte-li teď, jaký je smysl tohoto žvatlání?

Otázka : Dosáhl Dípamkara Buddha své intuice během jediné pětisetleté periody nebo ne?

Odpověď : Není takového dosažení v takové periodě. Nikdo nesmíte zapomenout že toto tzv. "dosažení" intuice nezpůsobuje ani vytržení z denního života ani putování za Osvícením. Musíte jen pochopit, že časové periody nemají skutečnou existenci a pak dosažení vitální intuice neproběhne ani během, ani mimo třeba pětisetletou periodu.

Otázka : Není možné získat vševědoucnost, která by nám umožnila poznat všechny minulé události, přítomné i budoucí?

Odpověď : Neexistuje absolutně nic, co lze získat.

Otázka : Jak dlouhý je cyklus pěti set jug?

Odpověď : Jedna takováto perioda by vám měla stačit, aby jste se stal osvobozeným mudrcem. Protože, když Dípamkara Buddha "získal" své intuitivní poznání Dharmy, tam nebylo byť jen zrna, kterého bylo možno získat.

Otázka : Sútry učí, že spoutání všech vášní a klamů vzniklých během milionů kalp je dostatečným prostředkem k dosažení Dharmakáji, dokonce i bez stadia mnicha. Co to znamená?

Odpověď : Budete-li cvičit prostředky k dosažení Osvícení po tři myriády aeonů beze ztráty víry v cosi dosažitelné, tak od svého cíle budete vzdáleni tolik aeonů věků, jako je písku v Ganze. Ale pokud přímým vjemem skutečné podstaty Dharmakáji ji obsáhnete v záblesku, pak jste dosáhli nejvyššího cíle, o kterém se učí ve Třech Prostředcích. Proč? Protože víra, že Dharmakáju lze obdržet, patří mezi učení těch sekt, které nechápou pravdu.

Otázka : Získám-li při vjemu fenoménu náhlé pochopení jeho, je to rovnocenné pochopení smyslu Bódhidharmy?

Odpověď : Mysl Bódhidharmy pronikla dokonce i za prázdno.

Otázka : Pak individuální předměty přece jen existují?

Odpověď : Existence věcí jako oddělených bytostí a neoddělených bytosti jsou oboje dualistické koncepty. Jak Bódhidharmy řekl: "Jsou oddělené bytosti a nejsou, ale zároveň nejsou ani jedním ani druhým, protože relativita je přechodná." A nedokážete-li se dostat za tato ortodoxní učení, proč si říkáte mniši Čchanu? Já vám radím, všímejte si Čchanu a nevydávejte se za nesprávnými metodami, které vyúsťují jen v nmohotvárnost konceptů. Člověk, který pije vodu, dobře ví, jestli je studená nebo teplá. Ať stojíte či chodíte, musíte se vzdát všech rozlišujících myšlenek od jednoho momentu k druhému, jinak se nikdy nespasíte z kola znovuzrození.

Otázka : Pobývá-li Buddha v nehybném klidu za mnohotvárností forem, jak to, že jeho tělo nese osmdesát čtyři znaků uctívání?

Odpověď : Jestliže skutečně takto uvažujete, pak si pletete přechodné relikvie se skutečnými.

Otázka : Existují skutečně takové věci jako relikvie, nebo to jsou Buddhovy nashromážděné zásluhy?

Odpověď : Nejsou takové věci. A nejsou to zásluhy.

Otázka : Potom, proč je tedy psáno: "Buddhovy relikvie jsou věčné a jemné, ty zlaté jsou nezničitelné." Co vy na to, Vaše Důstojnost?

Odpověď : Věříte-li takovým věcem, proč si říkáte student Čchanu? Dokážete si představit kosti v Prázdnu? Mysli všech Buddhů jsou jedno s Velkou Prázdnotou. Jaké kosti očekáváte, že tam najdete?

Otázka : Ale když jsem opravdu některé z těchto relikvií viděl, co potom?

Odpověď : Viděl jste jen produkty vašeho nesprávného myšlení.

Otázka : Má vaše Důstojnost některou z těchto relikvií? Dovolte nám na některou se podívat.

Odpověď : Skutečná relikvie, tu jen těžko spatříte. Abyste je našli, to byste museli holýma rukama semlít horu Sumeru na jemný prášek!

Mistr řekl: Jedině tehdy, kdy vaše mysli upustí od visení na čemkoliv, dojdete k pochopení skutečné cesty Čchanu. Mohl bych to vyjádřit takto - Buddhova cesta rozkvétá v mysli zcela osvobozené od pojmových myšlenkových procesů, zatímco rozlišování mezi tímto a oním dává zrození legii démonů! Nakonec si zapamatujte, že i ta nejmenší částečka čehokoliv vnímatelného, nikdy neexistovala a nikdy existovat nebude.

Otázka : Komu Patriarcha tiše předal Dharmu?

Odpověď : Žádná Dharma nikomu předána nebyla.

Otázka : Tak proč Druhý Patriarcha žádal Bódhidharmu o předání Dharmy?

Odpověď : Podržíte-li něco, co bylo předáno, pak z toho plyne, že Druhý Patriarcha dosáhl Mysli hledáním, ale žádné hledání nikdy nemůže vést k Mysli, takže my hovoříme o vyslání Mysli k vám. A dostanete-li skutečně něco, pak se opět najdete v kole zrození.

Otázka : Pronikl Buddha přímo prvotní temnotou ignorance?

Odpověď : Ano. Prvotní temnota je sféra, ve které každý Buddha dosáhne Osvícení. Tak, tatáž sféra, kde vzniká karma, může být nazvána Bódhimandalou. Každá částečka hmoty, každý zjev, je jedno s Věčnou a Neměnnou Realitou. Kamkoliv šlápnete, všude se můžete propadnout a přece budete stále ve Svatyni Osvícení, i když to není nic vnímatelného. Já vás ujišťuji, že ten, kdo obsáhne "nic, co lze dosáhnout" už v té svatyni sedí a čeká na své Osvícení.

Otázka : Je prvotní temnota jasná nebo tmavá?

Odpověď : Ani jedno. Oba dva termíny jsou dualistické. Prvotní ignorance není ani jasná ani temná, a tou nejasností je míněna Původní Zářivost, která je nad rozlišováním mezi jasem a tmou. Jen tato jedna věta dokáže rozbolet spoustě lidí hlavu! A to je důvod pro naše tvrzení, že svět je plný trápení díky přechodným fenoménům okolo nás.

I když, podobně jako Šáriputra, by jsme my všichni měli soustředit mysli ve snaze objevit prostředky osvobození, není žádný způsob, jak změřit moudrost a vševědoucnost, kterými Buddhové překonávají veškerý prostor. Nelze se o tomto přít. Jednou, když Gautama změřil tři tisíce chladných vesmírů, najednou se objevil Bódhisattva a překročil je jediným krokem. A tento jediný krok by ani nestačil k překonání jediného póru na kůži Samantabhadry! A teď, jaké mentální prostředky použijete k nalezení významu výše řečeného?

Otázka : Ale jsou-li tyto věci zcela nestudovatelné, tak proč je psáno: "Návratem k naší Původní Podstatě překonáváme dualitu, ale relativní prostředky vytváří mnoho bran k pravdě"?

Odpověď : Vracíme se k naší Původní Podstatě nad dualitou, která je ve skutečnosti také skutečnou podstatou vesmíru prvotní temnoty, který zase je Buddhovskou Podstatou. Ty "relativní prostředky vytvářející mnoho bran" platí na šrávaky, kteří tvrdí, že náš vesmír je subjektem vzniku a zániku a pro Pratjéka Buddhu, který, ačkoliv uznal nekonečnost minulosti, ji považoval za předmět budoucí destrukce, takže se zcela soustředili na prostředky na její překonání. Ale skuteční Buddhové poznali, že jak vznik, tak zánik vnímavého světa je jedno s věčností. Jinými slovy, není vzniku ani zániku. A pochopit všechno toto znamená být skutečně Osvícen. Tak je Nirvána a Osvícení jedno.

Když se lotos rozevře a vesmír je otevřen, pak povstane dualita mezi Absolutnem a vnímavým světem, nebo spíš, Absolutno se zjeví ve dvou aspektech, které dohromady tvoří čistou dokonalost. Tyto aspekty jsou neměnnou realitou a potenciální formou. Pro vnímavé bytosti jsou tyto párové protiklady vznikem a zánikem. Tak tedy pozor na upnutí se jen na jednu polovinu. Ti, kteří se v podobně omezené mysli snaží dosáhnout Buddhovství, a hnusí si vnímavý-smyslový svět, se stejně rouhají všem Buddhům vesmíru. Buddhové, se při své manifestaci hlavně zbavili takových odpadků, jako jsou knihy o metafyzice a sofistice.

Moje rada zní, zbavte se všech vašich předchozích představ o studiu či pochopení Mysli. Jakmile jste jich zbaveni, nebudete se topit v sofistikách. Berte ten proces, jako proces zbavování se hnoje.

Ano, má rada zní vzdát se veškerého visení na pojmovém myšlení a intelektuálních procesech. Když už vás takové věci netrápí, nepochybně dosáhnete Nejvyššího Osvícení. V žádném případě nečiňte rozdílu mezi Absolutnem a vnímavým-smyslovým světem. Jako opravdový student Čchao-si Čchanu, nesmíte činit žádných rozdílů. Od nejranějších dob Mudrci učili, že minimum činnosti je Bránou do jejich Dharmy. Tak nedovolte žádné činnosti by byla bránou mé Dharmy. Taková je Brána Jedné Mysli, ale všichni, kteří ji dosáhnou mají strach vstoupit. Já nevyučuji doktrínu zániku! Pár lidí toto chápe, a ti se stanou Buddhy. Hlídejte si tento poklad!

Otázka : Ale jak můžeme zabránit sami sobě, abychom neupadli od omylu činění rozdílů?

Odpověď : Tím, že dojdete k pochopení, tak i když jíte celý den, tak ani jedno zrno neprojde přes vaše rty, celodenní výlet neznamená ani jeden krok a také upusťte od "já" a "ostatní". Nedovolte událostem vaše denního života, aby vás vázaly, ale nevytrhujte se z nich. Jedině tímto chováním si vysloužíte titul "Osvobozený". Nikdy si nedovolte omyl pokládání vnějšího zjevu za skutečnost. Vyhněte se chybě myšlení v termínech minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Minulost neminula, přítomnost je letící moment a budoucnost nepřijde. Když cvičíte kontrolu mysli, seďte ve správné pozici, buďte v dokonalém klidu a nedovolte ani na chvíli, se nechat vyrušit. Toto samo o sobě nazýváme osvobozením. A buďte vytrvalí! Buďte vytrvalí! Z tisíců či desetitisíců snažících se projít touto Branou jen tři, snad pět jich projde. Nebudete-li dbát mého varování, katastrofa je na spadnutí. Dále je psáno:

Napněte vaše síly v tomto životě k dosažení
Nebo jinak si přivodíte další aeony utrpení!

Mistr zemřel na této hoře během panování Tchaj-čunga (847-859) z dynastie Tchang. Císař Si-cung mu udělil posmrtný titul "Čchanový Mistr, který boří všechny hranice". Památeční pagoda je známá jako "Věž Vesmírné Karmy".