Otázka: K tvým stránkám: nemusel jsi to psát, ale napsals děkuji díky moc. Simona

Odpověď: Ahoj, ještě tak vědět o kterém článku zrovna hovořiš. Ale i tak jsem rád že jsi napsala.

Obyčejná Nula

***

Všechny tvé úvahy a odpovědi atd. mě teď (červenec, srpen) oslovily obzvláště silně... protože jsem během posledních 3 let do sebe vstřebala hodně věcí, něco viděla, měla čas a klid - jen jsem to vše potřebovala uspořádat. Lidi a literatura mi nic nevysvětlili - šlo o prachy a sama jsem to nedokázala úplně pochopit. Ale to by byly zase jen žvásty. Prostě jsi mi to všechno nějak zakončil a pěkně uspořádal... přišlo to v pravou chvíli. To je fuk. Tak to má být. Oddychla jsem si. děkuji za to, že jsi to sepsal - ZADARMO!!!!! Simona

Pokud sis oddychla, tak to se pak začne dít, že se svět na tebe začne usmívat.

A s úsměvem jde všechno líp.

Obyčejná Nula

***

Moje nijaké "know how" mě stálo tolik peněz, emocí, dvakrát i život, tolik času.... a nic a pak najednou náhodou narazím na nějaké stránky - a cvak.... je to k smíchu.... milá Obyčejná Nuličko, pracuj na těch stránkách, dokud máš co sdělovat a chceš ještě komunikovat. Určitě se tě budou lidi (teď hlavně roč. 74-77) ještě na něco ptát.

A pak to může být za rok ročník 75-78 atd. Což mě vede k tomu aby to co bude napsáno bylo napsáno tak aby každý srozuměl. Tedy jednoduše a polopatě. Otázka vzniká z vědění, vědění vzniká z knih jež píší různí zasvěcenci. A toto vědění je na překážku přímé zkušenosti. Vědění se hromadí na pokyn strachu, ale s narůstajícím věděním je toho strachu zase více. No a to je bludné kolečko. Dokonalost je jen představa stejně jako svatost a hřích. To strach a chtění určuje toto vše. Ale jak praveno jest v bibli, nikdo z vás nemůže ke své postavě přidat loket na víc. Nemáme se tedy starat o svou dokonalost ale máme prostě jen tak být na oslavě.

Obyčejná Nula

***

Přečetla jsem i stránky mesiaše. Všechno mi to připomíná mé dvouleté rozhovory a povídání s jedním člověkem. Když mu bylo 28let, říkal mi podobné závěry a názory. Tehdy jsem to nechápala a cítila vztek a nenávist neb mě tím zároveň odmítal. Ještě pak rok si jen tak vegetoval. Teď je mu 30, zvedl se a otřepal a angažuje se v hnutí neokatechumenát (při kat.církvi), kterým kdysi prošel (7 let) a pracuje pro nějaké soc.charitativní společnosti (ne v ČR). Byla jsem tím znechucená, cítila jsem, jako kdyby mi jen kecal a dělal si srandu ze všeho a ze všech. Nerozumím tomu, že se společensky angažuje. Došel ke stejným závěrům, jaké jsem četla na tvých stránkách. Svoje současné aktivity mi zdůvodnil jen tím, že nechce být "out", konec a tečka. Co ty na to?

Pokud nechce být "out" znamená to že něco chce. Chtění a odmítání(nechtění) je to samé. Nelze něco přijmout aniž bych tím neodmítnul to ostatní. A to je právě to peklo... lákavá nabídka že si můžeš vybrat, ale aby sis mohl vybrat musíš rozlišit na dobré a zlé. Bez tohoto zakázaného ovoce to nejde. Takže šup do pekla. A dále vzniká čas a mysl. Aby se někdo mohl rozhodnout je třeba to dobře prokalkulovat... no a to je už kousek uchopování, lpění a strachu. Mohl bych to celé pěkně dekódovat jak to vzniká, ale udělal to už Buddha. Popsal jak vzniká utrpení a popsal jaká cesta vede k ukončení utrpení. Sice jsem s ním zprvu nesouhlasil, neboŤ jsem považoval strach za příčinu rozlišování na "dobré a zlé" vjemy. Ale pak jsem se dopídil ke stejným závěrům. Touha je ta prvotní příčina toho všeho tvoření. Strach vzniká až po uchopení a ztotoženění se s pocity. Strach je jen naakumulovaná tužba. Pak strach z nebytí je energie všech tvých tužeb koncentrováná do malého bodu.

Tvůj přítel je nešťastný. Až sepíšu tu podstatnou věc tak mu ji vytiskni.

Obyčejná Nula