Otázka: Nedávno jsem viděl film Matrix Reloaded, a jsem z toho trochu zmatený, mohl bys mi k tomu něco říct jak to vidíš ty, teda pokud jsi jej viděl? Díky Kamil.

Odpověď: Docela dost známých mi tvrdilo to samý, a tak jsem jej shlédnul abych se podíval o co tam jde. Docela mě překvapily shodné rysy osudu Nea s článkem Poslední hodina Hospodina. Už jsem tu někde dříve psal, že Neo zjistí že se vůbec neosvobodil, ba navíc má o to více starostí a nese o to větší břímě.

Nejlepší pasáže z filmu byly rozhovor z architektem, rozhovor s majitelem Klíčníka a rozhovor s vědmou.

Takže jak to vidím já. Nevím do jaké míry autoři Matrixu "věděli", ale zatím to vypadá shodně dle toho co píšu. Takže Neo se setkal s Architektem, prošel světelnými dveřmi. Jenže kdo je Architekt? Je to jen ego Nea. Architekt je dokonce Neovi podobný. Je jako přestárlý a zšedivělý Neo. Avšak Neo nepoznal, i když měl tendenci odporovat mu, že Architekt je také jen program v jeho hlavě a že není skutečný. Architekt je jen velice šikovný prográmek, avšak vzhledem k jeho zabezpečení asi velmi chatrný. Prostě každý agent by mu nakopal prdel. Bůh by přece nepotřeboval takové pitomé ochrany a pojistky. Ten by byl mocný že by se mohl procházet po ulici jak malé děcko beze zbraně. Architekt používá emoce (prográmky) k ovládání postav a cpe je před svobodnou volbu... je to pro něj prima pokoukáníčko. Stejně tak emoce jsou hlavní hybnou silou karmy, chtění a sbírání pocitů... to je to oč tu jde a to co roztáčí karmu znovuzrozování. Dokud existuje Architekt nebude tedy nikdy konec Matrixu.

Neo byl již tak blízko stačilo nakopat architektovi prdel. Byl tak bezbranný že by ho jediný komár prozradil a poslal do pekel. Všechna jeho síla byla v té prupisce a mystifikaci slovy. A hrál na strunky Nea velice dobře. Neo mu měl říct že on je jen iluzí... a poslat ho ke zdroji a ne přistoupit na jeho hru ať se rozhoduje Neo. Svobodná volba mezi A a B podpořená emocemi. Lpění a strach... zaslepuje oči a tak lstivě se hraje... ale není jen A a B. To však připoutaný člověk nevidí. Navíc čím větší moc mu přikládáte ve své makovici, tím mocnější on je.

Podle mého pohledu na celý film je to tak, že osvobození Nea je jen součást matrixu. Nexistuje ani Trinity ani Morfeus ani Nabukonazaar. Neo nachází jen to co hledal. Stále se musí rozhodovat. Poznává, stává se mocnějším ale to vše je mu na nic... Architekt sám prozradil že bylo již 6 spasitelů... ale neprozradil že všemi byl Neo. Již šestkrát selhal a přistoupil na hru architekta. Pokud mají opravdu autoři smysl pro humor mělo by to celé skončit tak že po revoluci Neovi zazvoní budík a on se probudí. V kině však nebude již žádný obraz ani zvuk po tom zazvonění... jen ticho... a pak titulky... něco jako by se najednou v tom nejlepším přetrhl film...

Ale včem je pointa celého toho karmického šou a tedy matrixu. Hlavním impulzem je chtění vašeho "já". Chtění to všechno staví. Tělo, smysly, mysl, svět, jen aby bylo kde existovat. Vše je iluzí a snem a pěkně komplikovaným, protože si tady každý myslí že může něco získat... honí se tu lidé za tituly, poznáním, čímkoliv neboť chtění vede ke snaze uchopit, a následně podržet. Chtění vedek k iluzi vlastnictví... dostavuje se lpění a strach, nenávist a konkurence, a krystalizuje celé kolo utrpení. Je jen jedna cesta jak to zastavit.

Neztotožňovat se s pocity a emocemi. Po vyvanutí chtění jste volní. Sám Neo říkal Arcitektovi že ho Architekt potřebuje. Poznal již dost. Hospodin vás potřebuje, neboť vy jste jen jeho obrazem na plátně iluzí na který se dívá.

Chystám se napsat malou knížečku... žádné teorie, filozofie, jen praktický návod jak zrušit to kolo. Pak již nebude třeba slova a sporů o tom kdo má pravdu či jak to je, jakmile lidé zažijí ten závan... pak všechny knihy spdanou v prach. Už je nikdo neoblafne, nikdo jim nic neprodá. Snažil jsem se to tady těmi stránkami říct... ale to je jako házení hrachu na zeď. Lidé brání své lpění a snaží se mně přesvědčit k nějaké víře... nepotřebuji to. Dělal jsem chybu... teď to vím. Slova vám poklad nedonesou. Proto napíšu tu malinkou praktickou knížečku. Nakonec musí jít každý sám. Kdo půjde obdrží, kdo nepůjde může jen filozofovat. Rozhodnout se může každý sám. Vychytávám poslední mouchy a vyhledávám poslední triky a zkoumám poslední úskalí pro snadnou praxi. Možná bude stačit někomu jen jedno sezení, někomu jen jeden týden a jeho život se změní. Objevil jsem revoluční metodu trochu ji otestuji a pak o ní napíšu. Možná se ptáte jakto že jen týden... to je proto že na celosvětovém trhu nejsou potřebné informace... je tu jen velký guláš který nikomu nijak nepomáhá k blaženosti. Všichni lidé mají nenaplněné sny. Dokud je tu něco nenaplněného je tu utrpení a snaha roztáčet karmu.

Obyčejná Nula