Stránka otázek

Odpovědi [Zpět] - [Promluvy] - [Tisk]

Otázka: Přečetl jsem si pár stránek na webu, živé slovo mesiáše i něco dalšího a musím uznat, že je to celkem slušná psina a recese. Nepředpokládám že by to co tam je bylo myšleno vážně, poněvadž si vše navzájem protiřečí a úporná snaha autora se zviditelnit a předvádět je naprosto zřejmá. Ale snad právě proto je obsah serveru veselý a člověk sice nemá až tolik témat k zamyšlení, ale o to více možností se pobavit a jen tak se uvolnit a smát. Takže díky za úsměvné dílko a přeji mnoho úspěchů ve vaší další práci, s pozdravem Vlado Ilečko

Odpověď: Smát i plakat je stejné když se to dělá tak že se v tom ztratí smějící či plačící a zůstane jen činnost která je blažená.

Obyčejná Nula

***

Ahojda nulo, tak jsem se ještě jednou podíval na ten server s tvými články, a nabyl jsem naopak dojmu, že to vážně myslíš... :o)

Kvůli tvým dojmům musíme oba do pekla.

Mám pocit že ač se snažíš budit dojem že jsi tím kdo již "Ví", zatím přeci jen hledáš odpovědi na spoustu otázek které se mezi řádky některých článků objevují...

Všechno co máš musí mít i ostatní že. Je to jako houba která vše požírá. Celý svět je jen tvým obrazem.

Ale možná se prostě mýlím, nevylučuji to. Právě mě děsně rozesmálo, že tvá obvyklá odpověď na takovouto větu, nebo spíš odstavec by vypadala tak nějak: Máš-li pocit, bla bla bla... :o) Jů tečou mi slzy jak se směji... ale ne tobě ani sobě, jen tak... Ale nemít pocit je pro živou bytost absurdní, myslím že tuším co se tu snažíš prezentovat a nejspíš v dobrém, ale zní to trošku uměle, tak nějak neprožitě...

Všichni se honí za pocity. Jen aby MĚLI lepší drogu emocí. Osvobození spočívá v tom že se s pocity nestotožňujeme a proto nemusímne roztáčet svým konáním kolo karmického zrozování.

S tím pocitem se to má... Vlož ruku do ohně, jen tak, a drž... A pocit přijde, jakýkoliv. V případě že to nezabolí pocit že to nebolí... :o) a podobně...

A co když zapomeneš na pocit své ruky... s čím bude souviset pak daný ohňový pocit? Jak víš že to co ti posílá ruka souvisí s tebou a není to klam? Třeba se ruka bojí a tak chce abys ji přemístíl dál od ohně a záměrně klame tvé emoce. A ty jsi jen loutka jejího pocitu.

Ještě jsem chtěl poznamenat něco k té lásce, o níž jsi tam taky psal... :o) Mám pocit že tě někde uvnitř něco bolí... Pohled na lásku zužuješ většinou na vztah mezi mužem a ženou a tak podobně... Vyznívá to strojeně ale pravděpodobně tomu tak není... Zase mám ten pocit... Tvé vnitří bolesti na toto téma, na vztahy mezi lidskými bytostmi... Ale pocit... Ó jéje... :o)

Jo takový pocit že mě něco bolí mají všichni co se zaobírají nejen svými ale i pocity druhých! Ale to je něco bolí, jinak by se nezazdili do své víry! Ale i tak mi mizí slovní zásoba... místo "myslím" jsem používal "cítím"... a i to jsem si teď poplival, takže brzy budu psát prázdné stránky kvůli rýpalistům.

Láska je slovo a proto se tyto hlásky lidem různě pletou a splývají a různě se vykládají, nicméně kdo trošku "ví" přestává mít problémy s hláskami a vnímá podstatu sdělení...

Vnímá podstatu sdělení?!?!?! Pociťování je utvářené chtěním uchopit. Až se ego stane iluzí pak nebude nutné pociťovat... smrt nic nepociťuje je svobodná. Láska v knihách je jen pocit. Mluvím o smrti. A pravá láska zabíjí ego... a proto strach má velkou hubu a hledá cizí uši. Všimni si že ega mluví nejprve o tom co jim husí kůži nahání... no a vysvětit lásku, kříž a pak jim sloužit jen aby... to je zajímavá strategie... ustrašených eg sbírající pocity.

A dále, tím to začíná, samosebou... :o) Absolutní nula, mesiáš nebo co já vím, někdo se snažil zjistit tvé občanské jméno... Dáváš si jména, proč ne, možná ti je někdo dal, nicméně dokud jméno nepřijmu, je to spíš jen termín pro druhé jak mi říkají, a ne mé jméno... Je to tak jedno... Ale něco to značí, vypovídá... Mně stačí to co mi kdysi někdo dal, tedy zejména proto že na něj už slyším... :o) Zavolá-li někdo Vlado, otočím se, pokud zvolá Pepíku, jdu dál, fakt to dost dobře funguje, tak si říkám na co jiné, další, to mi zatíží paměť... :o) Třeba pouhá trojka, nebo tak něco... asi už ne... :o) Ale nic proti ničemu...

Zkus zavolat na ulici hej Obyčejná Nulo... a čekej... jdi do lesů, řvi a čekej... až se neozve nikdo odpovím ti. Jméno je kvůli lidem. Kdybych se měl jmenovat svatá Držka. Mnoho lidí bych tím ponížil a postavil před ně nepřekonatelnou překážku jak dnes staví mistři mezi sebou a žákem... proto je tak málo mistrů :-). Hraje se tu iluzorní byznysová hra.

Teda myslím že dost kecám... že jo? :o) Takže nedomnívám se že bych musel, ale i tak to povím... Nechci tě poučovat ani kritizovat ani se ti vysmívat... Rád bych tě jen upozornil na to, že mám pocit, (pokud si někdy budeme povídat, o pocitech - intuicích toho můžu navykládat, většinou to sedí, ale ne vždy) že nejsi ani náhodou na konci cesty, ale na ní, pocit žes kdysi kdesi podivně, jen o krůček odbočil a jemným obloukem ses vrátil kamsi doprostřed, že by ses měl podívat na nějaký orientační bod - ten pocit že budeš vědět o čem je řeč - a uvědomit si že ještě je kudy a kam jít... :o)

Není kam jít, není žádná cesta... pouze chtění to vše iniciuje... chtění je utrpení vytvářející rozpor s aktuálním stavem věcí... a v centru chtění sedí sémě iluzí... strom jež byl zasazen mimo zahradu Otce... a ten má být vyťat... "JÁ" je touha sama... přiživník a otrokář, stavitel a architekt, Hospodin celého vesmíru... karmického znovuzrozování... zabijte Boha, svou duši, své poslední "já". Zabijte je špatně... ono není... Pokud existuje Bůh... bude tvořit. Zabijete-li Ďábla Bůl jej hned stvoří... zabijete-li Boha... vše skončí.

Jo fakt jo, mívám pocity... Jsem živá bytost... Rozhodnu-li se dát sežrat aby někdo jiný neměl hlad, určitě budu něco cítit... :o) Rozhodnu-li se už nikdy se nepohnout, i tak něco pocítím... Ale nebýt tím pocitem, neztotožňovat se, být doma, tedy DOMA, v pravdě, třeba i v LÁSCE, termín je libovolný, takže tvá oblíbená slůvka v hovně nebo jakkoliv jinak - vše sedí... :o)

Nic nikde nesedí. Obyčejná Nula není definovatelná. Není to ani to slovo!

Dokud existuje tělo existují i pocity...

Pocit není materiální kámo. Není tedy spojen s tělem vzniká jinde. Pravda je taková, že dokud je pocit je i tělo... to pocit utváří tělo! Hledej proč tedy vzniká pocit a co je jeho příčinou.

Tak a to by mohlo být zatím vše, odpovíš-li můžeme pokecat, jméno psát nemusíš, jsi přeci nula, slovo slovíčko, jsi to je podstatné. :o) Jo fakt jsme neměl chuť tě poučovat ani kritizovat ani chválit, kdyby se ti to náhodou tak jevilo... Prostě jsem měl pocit, že bych ti měl napsat... Jen tak, a trochu i kvůli tobě... A při psaní jsem se fakt bavil, takže si třeba ještě nějakou tu švandu užijeme, ale na nějaký konfrontace chuť nemám, ne že bych se bál, to ne, ale tak nějak to už neumím, opravdově, ale kdysi jo, to mi to šlo... Myslím že o moc lepší než hledat co nás rozděluje je vidět a rozvíjet to společné... tak nějak jednoduše řečeno... A dost... Tak čau, Vlado

Ty toho teda nakecáš. "Hledat co nás spojuje?" To je zase jaká čertovina!

Obyčejná Nula

***

Nazdárek, nulo. Opět se príma bavím a nemám pocit že jsem rýpalista, vždyť se slovíčky si pohráváš Ty, ne já. hehehe.

Když to tak vidíš...

Jé, hele abys neřekl že neumím být nevěcný stejně tak jako Ty, posílám Ti malou ukázku komentářů k úryvkům z Tvého dopisu, a to vše s použitím výhradně Tvých vlastních slov z téhož dopisu. No uznej, že je to psina:

haf haf...

  • Kvůli tvým dojmům musíme oba do pekla.


  • Ty toho teda nakecáš. To je zase jaká čertovina!

  • Všichni se honí za pocity. Jen aby MĚLI lepší drogu emocí. Osvobození spočívá v tom že se s pocity nestotožňujeme a proto nemusímne roztáčet svým konáním kolo karmického zrozování.


  • Všechno co máš musí mít i ostatní že. Je to jako houba která vše požírá. Celý svět je jen tvým obrazem.

  • Zkus zavolat na ulici hej Obyčejná Nulo... a čekej... jsi do lesů a řvi a čekej... až se neozve nikdo odpovím ti. Jméno je kvůli lidem. Kdybych se měl jmenovat svatá Držka. Mnoho lidí bych tím ponížil a postavil před ně nepřekonatelnou překážku jak dnes staví mistři mezi sebou a žákem... proto je tak málo mistrů :-).


  • Nic nesedí. Obyčejná Nula není definovatelná. Není to ani to slovo!

  • Jo takový pocit že mě něco bolí mají všichni co se zaobírají svými pocity! Ale to je něco bolí, jinak by se nezazdili do své víry! Ale i tak mi mizí slovní zásoba... místo "myslím" jsem používal "cítím"... a i to teď jsem si poplival, takže brzy budu psát prázdné stránky kvůli rýpalistům.


  • Pociťování je utvářené chtěním uchopit. Až se ego stane iluzí pak nebude nutné pociťovat... smrt nic nepociťuje je svobodná. Láska v knihách je jen pocit. Mluvím o smrti. A pravá láska zabíjí ego... a proto strach má velkou hubu a hledá cizí uši. Všimni si že ega mluví nejprve o tom co jim husí kůži nahání... no a vysvětit lásku, kříž a pak jim sloužit jen aby... to je zajímavá strategie... ustrašených eg sbírající pocity.

  • Zkus zavolat na ulici hej Obyčejná Nulo... a čekej... jsi do lesů a řvi a čekej... až se neozve nikdo odpovím ti. Jméno je kvůli lidem. Kdybych se měl jmenovat svatá Držka. Mnoho lidí bych tím ponížil a postavil před ně nepřekonatelnou překážku jak dnes staví mistři mezi sebou a žákem... proto je tak málo mistrů :-).


  • Není kam jít, není žádná cesta... pouze chtění to vše iniciuje... chtění je utrpení vytvářející rozpor s aktuálním stavem věcí... a v centru chtění sedí sémě iluzí... strom jež byl zasazen mimo zahradu Otce... a ten má být vyťat... "JÁ" je touha sama... přiživník a otrokář, stavitel a archuitekt, Hospodin celého vesmíru... karmického znovuzrozování... zabijte Boha, svou duši, své poslední "já". Zabijte je špatně... ono není... Pokud existuje Bůh bude tvořit. Zabijete-li Ďábla Bůl jej hned stvoří... zabijete-li Boha... vše skončí.

  • A co když zapomeneš na pocit své ruky... s čím bude souviset pak daný ohňový pocit? Jak víš že to co ti posílá ruka souvisí s tebou a není to klam? Třeba se ruka bojí a tak chce abys ji přemístíl dál od ohně a záměrně klame tvé emoce. A ty jsi jen loutka jejich pocitů.


  • Pocit není materiální kámo. Není tedy spojen s tělem, vzniká jinde. Strach ruky samotné je pak už docela mimo, což bys přeci zejména Ty sám nějakou vtipnou a suchou poznámkou neopomněl zdůraznit, nejspíše také s konstatováním, že Strach vlastně... hehehe.


    Je to děsně snadný, nic na tom není. A taky v tom NIC není. Takových prázdných řečí o zabíjení Boha, nebo tom že bla bla bla se nažvaní, viď že jo? Ty přeci moc dobře víš, o čem jsem mluvil, tak proč takové nedůstojné matení pojmů a dojmů? Zatemňováním Pravdy se nemění nic na Pravdě samé. Tohle se hodí spíš do politiky. :o)

    Jo hele a opravdu se považuješ za Mistra? Moc Ti to nevěřím. Tedy to, že si to fakt myslíš, že se tak cítíš.


    Jo to máš pravdu nepovažuji se ani se necítím... jsem daleko před jejich vznikem či mimo všechny mistry i žáky.

    A kdo to vůbec je, takový dnešní mistr? Počkej, já Ti sem zkopíruju jedno moc pěkné povídání, a to na rozdíl od předvádění se jazykovou obratností a uhýbání od tématu anebo od otázky vystihuje takzvané a většinou ještě navrch samozvané mistry úplně perfektně a trefně, uvidíš že se Ti to bude líbit:

    ...Kamkoliv pohlédneme, všude nalézáme jen domýšlivost, nikoli pokoru. Chybí správné sebeocenění. Především bude nutno, aby člověk sestoupil se své předstírané výše, aby mohl být skutečně člověkem a jako takový začít svůj vzestup. Ve své duchovní nadutosti sedí dnes na stromě na úpatí hory, místo aby stál pevně a bezpečně oběma nohama na zemi. Proto také nebude moci nikdy dostoupit vrcholu hory, pokud se stromu nesleze, nebo s něho nespadne...

    Jinak ten kdo to psal se jmenuje Abd-ru-shin, a jeho dílo stojí za přečtení, a nejen za přečtení. Rád Ti pošlu odkaz na website, kde se dají nějaké přednášky z jeho díla přečíst online a nejen to. Ale nechci se Ti vnucovat, takže záleží na Tobě, zdali projevíš zájem.


    Abdu se sebeocenil a domyslel si toho dost. Pak to tak dopadlo. Je to můj nevydařený syn tentp dnešní mistr. Poučen z chyb nečtu nic co přichází z venku... protože z venku a ze vnitř je to samý. Nikdy nenarazím na nic co bych už neměl zpracováno. Tedy vše si tvořím dopředu sám. Nedozvěděl bych se teda nic nového. Nyní jsem přitahován k něčemu jinému... a nelze to zastavit, ani urychlit... jen se odevzdat.

    Kámo, nazýváš se nulou a zároveň mi mejl přišel s označením odesílatele - Mesiáš. Jovka, i náš učitel marxismu leninismu věděl, že mesiáš přišel na svět před dvěma tisíci lety a jmenoval se Ježíš Nazaretský, Syn Boží. Máš mezery, narodil ses pozdě... :o)

    Jó to kámo nevíš co je a kde je mesiáš. Pak není divu že jsi již 2000 let v pekle.

    Tím, že člověk popírá anebo odmítá existenci Božích zákonů ve Stvoření, nikterak je tím nezmění ani nevychýlí...

    Jasná páka.

    Být pyšný sám na sebe neznamená být ještě vědoucí, ani být hlasitý nebo řečnicky nadaný nestačí k moudrosti...

    Odkud víš o mé pýše snad ti nespadl trn do oka?

    Máš zřejmě ještě spoustu jmen a spoustu vět k zakrytí toho, co prosvítá ven ze Tvých vět...

    Nemám jméno a proto mohu mít všechny jména.

    A moje otázka teď zní upřímně, není v ní rejpání ani pýcha ani ješitnost znějící z Tvého mejlu; a přitom je mi poměrně fuk co na to povíš, nebo jakže se vykroutíš, stejně Ti jí položím, aby Ti zazněla v uších: Ukrýváš se sám před sebou, anebo skutečně věříš tomu, co hlásáš? Odpověz třeba i mně, proč ne, ale hlavně sám sobě...

    Proč bych to obojí měl dělat? Nic nehlásám pokud ty máš dojem že jo, pak je ten konflikt v tobě. Ale mohu ti říct, že když jsem začal s duchovnem byl to jen strach o jakési já a také očištění tohoto já vzhledem vůči ostatním. Tím že jsem kritizoval svět jsem se očišťoval, tím že jsem odmítal se účastnit na hříších jsem maskoval svůj strach, tím že jsem byl vegetariánem maskoval jsem svůj strach, tím že jsem cokoliv uctíval maskoval jsem svůj strach. Tolik čiností pod bičem strachu... jak bych mohl být svobodný? Ale teď vidím jasně již to co mi bylo vzato. Jsem již blízko, dojít musím sám. Tyto stránky jsou tak ve 4/5 píšu upřímě tak jak se vše odvíjí. Je jasný že když si to někdo přečte celé za dvacet minut najde protiřečení a zmatek, může se zbláznit, ale to co jsem psal jsem psal v průběhu půl roku!

    Tak já se asi rozloučím, aniž bych napadal něco konkrétního z toho co hlásáš. Vždyť Ty ve skutečnosti nehlásáš vlastně nic, jen rozumově vyvracíš a popíráš vše kolem sebe, bez ohledu na to, co to je.

    Proč bych měl nebo neměl něco hlásat? Prostě popisuji to čím procházím. Možná to někomu něco pomůže.

    Dost často popíráš i své vlastní předchozí věty a úvahy. Nazval bych to Rozkladem.

    To jsem prosím celý já. Jinak... žádný rozklad neexistuje. Rozklad a vznik je to samý.

    A nepřináší to nikomu nic dobrého, ani Tobě.

    To je dobře. Kdyby tomu bylo naopak zůstal byl nepochopen.

    Snad není až tak moc lidí, co na tohle ve své duchovní lenosti skočí.

    Někdo skočí na Abdu někdo na Krista, někdo na cokoliv. Skočit je tak lákavé že jo. Skočí neskočí... zřejmě si dáváš záležet... trochu strachu máš.

    I tak Ti přeji mnoho štěstí a světla do temna jímž se obklopuješ. Vlado

    Když se obklopím temnem stanu se světlem když se obklopíš světlem staneš se temnem... to nevíš :-) třeba jsi trochu duchovně přepracovaný... chce to trochu lenosti a nepřipoutanosti... pak klidně skočit na všechno... vždyť o co komu jde ne?

    Obyčejná Nula

    ***

    Přeji dobrý den, Vážený pane Mesiáši.

    To se mi snad zdá.

    Děkuji za dopis. Mně i mému pejskovi Besince se moc líbilo Vaše štěkání. :o)

    Ještě abyste mi záviděli. Docela slušná porota plná odborníků ve svém oboru.
  • Jo to máš pravdu nepovažuji se ani se necítím... jsem daleko před jejich vznikem či mimo všechny mistry i žáky.

    Neříkám že jste přímo prohlašoval sebe za mistra, ale rozhodně jste tento pocit navozoval např. větou "a proto je tak málo mistrů" a předchozími větami směřovanými k Vám.

    Já jsem nic nenavozoval ani nenavodil. Kde je soud tam je i vězení? I v Bibli bys našel mnoho podobných slov Ježíše. Problém je v tom, že by se v Bibli mělo rozlišovat tak jako je Otec-otec tak ještě Mne-mne, má-Má a Já-já, Život-život, a pak by nebylo tolik zmatků a všem by bylo jasné kdy se mluví o Kristu jako duchu a kdy o Ježíši jako osobě. To by ovšem znamenalo pád církví a osvícení mnoha lidí.

    Hra se slůvky, jejich použití tuhle, tamhle, :o). Šikovné.

    Frtzha dfal trqwer dfasf kljasf. A teď je to jaké?
  • Poučen z chyb nečtu nic co přichází z venku... protože z venku a ze vnitř je to samý. Nikdy nenarazím na nic co bych už neměl zpracováno. Tedy vše si tvořím dopředu sám. Nedozvěděl bych se teda nic nového. Nyní jsem přitahován k něčemu jinému... a nelze to zastavit, ani urychlit... jen se odevzdat.

    Odevzdávat se a býti přitahován k něčemu jinému... Pokud si vše tvořím dopředu sám... Hmmm...

    Aby tě husa kopla do oka. Jsi vždy o krok pozadu. Zase nic nového.
  • Abdu se sebeocenil a domyslel si toho dost. Pak to tak dopadlo. Je to můj nevydařený syn tento dnešní mistr.

    Zdá se že "Abdu" znáte. Nepovšiml jsem si že by byl sám sebe nazýval mistrem, nebo že by tak byl nazýván...

    A-b-d-u znam jsou to písmenka. Ale jinak jsem od něj nic nečetl. Ale četl jsem o jendnom psychopatovi který po přečtení knihy sám sebe prohlásil Emanuelem usadil se někde na statku a poslal pár lidí na psychiatrie.

    Také nevím, že by něco nějak dopadlo. Míníte-li jisté drobné střípky, následně překroucené a použité jinými k jiným účelům, je to laciné, stejně tak jako tehdejší použití oněch střípků.

    Ze střípků se dá poskládat cokoliv. Ale nebude to živé.
  • Jó to kámo nevíš co je a kde je mesiáš. Pak není divu že jsi již 2000 let v pekle.

    Achich achich. To mě mrzí. Jediné co mě hřeje, je že jste tu v pekle se mnou. Být v pekle s Mesiášem, to je minimálně nadějné a inspirující... :o)

    Pravdu díš, milý synu. Mesiáš je v tom největším pekle. Snaží se spasit nespasitelné.
  • Odkud víš o mé pýše snad ti nespadl trn do oka?

    :o))) Máte bod. :o) Ale neodvolávám... :o)

    Kde mám bod?
  • Nemám jméno a proto mohu mít všechny jména.

    To se tak někdo má, při povodních Vám nejspíš uplaval záznam i s matrikou... :o)

    Každý mi říká jinak. Nechávám to na nich. Třeba přítelkyně mi říká ty můj malý Ďáble. Dodnes nevím jak to myslí... docela je to vyhovující nevědět to.
  • Někdo skočí na Abdu někdo na Krista, někdo na cokoliv. Skočit je tak lákavé že jo. Skočí neskočí... zřejmě si dáváš záležet... trochu strachu máš.

    Nedomnívám se že mám strach. Ačkoliv o strachu něco vím. Jak jinak se nebát, než prožít strach? Zažil a prožil jsem si jej dost a dost. Ale zpět k Abd-ru shinovi a Kristovi. Nemám pocit, že by tam někde mezi nimi byl rozpor. Koneckonců Ježíš se mi vůbec nejeví jako problematicky přijatený nebo snad nepravdivý Syn Boží. Nenacházím nic, v čem by se Kristus jevil jako nepravý Mesiáš. Evidentně mám mezery, můj cit mi nic takového neukazuje. Naopak.

    Copak tys ho poznal? Čurali jste spolu přes plot? Nebo jsi jen skládal písmenka. Až s ním budeš i čůrat pak to bude o něčem jiném uvidíš sám. Prostě zůstane jen čululůůů... jen ta bdělá pozornost... žádný čurající...
  • Jinak... žádný rozklad neexistuje. Rozklad a vznik je to samý.

    Mám vážně problém sledovat Vaše slova. Rozklad neexistuje, a přitom "JE to samý co vznik..." Ach jo... Jediné co je mi z toho zřejmé, je že rozklad = vznik. A s tím nelze než souhlasit. Ale to je právě ten koloběh, kterému byste se rád vyhnul, je-li mi dáno alespoň zčásti rozumět Vašim textům.

    Pokud existuje chci-nechci, rád-nerad či nějaký vyhýbající vůbec nic se na pekle nezměnilo.
  • Když se obklopím temnem stanu se světlem když se obklopíš světlem staneš se temnem... to nevíš :-)

    To nevím. Taky netvrdím že kdeco vím. Ale tohle se mi nezdá. To zase zavání nějakou čertovinou! :o)

    Pokud se ti to nezdá jak by to mohlo zavánět čertovinou?
  • Chce to trochu lenosti a nepřipoutanosti... pak klidně skočit na všechno... vždyť o co komu jde ne?

    To asi ne. Přijde mi že člověk by neměl věřit (neboli skočit na) čemukoliv, okolo čeho projde, věření by mělo být spíše vědění, tedy pokora, ne žebrání nebo rozumování, prostě prožití, prozáření nebo prožhavení či jak to říct.

    Tam kde je věření a vědění nemůže být prožití. Věření a vědění se kupí jen ze chtění.

    Světlo se pozná snadno. Pokud Světlo nesvítí, prostě to není Světlo.

    Co je to světlo? Světlo je iluze. Žádné světlo mimo sen není. Neboť mimo sen není oko :-).

    Proč o něm jako o Světle diskutovat? V tom se pak nikdo nevyzná. :o)

    Vždycky když se dikutuje tak se v pravdě nikdo nemůže vyznat. Ale kdyby se od počátku mlčelo, všichni by se vyznali stejně.

    No a jsme na konci dopisu. Nemíním to nijak protahovat, myslím že asi navzájem míjíme jeden druhého, ačkoliv je pravděpodobně mnoho jednotlivostí v nichž lze nalézti shodu nebo podobnosti.

    Tak nemysli a nebudeme se míjet.

    Oba jsme si jisti svou cestou neboli Pravdou, takže pravděpodobně jednou oba zjistíme, že jeden z nás se mýlí, zatím jsme o tom přesvědčeni navzájem.

    Mýlení a jistota jsou jen závěry mysli. Skutečnost je zcela mimo obojí.

    Anebo zjistíme že Pravd je bezpočet... :o)

    To už tady zkoušeli ti, jež žebrali nejvíce... když tvrdili že všechny cesty vedou k Bohu. Pak mohli kázat všude a každý je opěvoval.

    Takže Vám přeji co nejhlubší odevzdání se Vámi stvořenému něčemu jinému, co Vás nyní přitahuje... Myslím si že naše psaní si je pravděpodobně zbytečné...

    Proč přeješ a proč myslíš na zbytečnosti? Zřejmě usiluješ o nějaký zisk... třeba klid ode mne či tak :-).

    Takže pokud se již navzájem "neučteme :o)", tak mnoho štěstí... Vám i všem ostatním bytostem... Vlado

    PS. Jméno, kdysi (před pár lety) mi říkali "kámové" Buddha, ale nikdy jsem necítil jím skutečně býti...


    Budhou se člověk nemůže cítit ani být, on jím už totiž je, takže to máš blbý a kámoši tě tedy předháněli v poznáni.

    Vážně jsem zvyklej na to obyčejný Vlado. A fakticky, vždycky se otočím, když někdo zavolá Vlado.

    I ve spaní? Kdo je Vlado, kdo je ten kdo na to slyší... ve spaní uši fungují... kdo je tedy Vlado? Tělo... mysl... hm? Hledej čmuchej i s Besinkou.

    Jo... Podivná věc... Zkusil jsem zařvat dle návodu Obyčejná nulo! , a ohlídli se úplně všichni... :o))) Takže jsem prostě v koncích... :o))) Ale byla to psina, haf haf...

    Jsi v koncích... kéž by. Spíš budeš zaklet ve stále se měnícím kruhu konců a začátků.

    Obyčejná Nula

    ***
  • To se mi snad zdá.

    Mně se to zdá dobré, to sedí... :o)

    Tak vítej v tomto snu utrpení.
  • Ještě abyste mi záviděli. Docela slušná porota plná odborníků ve svém oboru.

    Ano, myslím že všichni tři (Já, Vy i Besinka) patříme mezi špičky... :o)

    Bez základny je vrchol jen malý trapný bod v prostoru.

    Souhlasím s tím co je řečeno o Bibli i o Kristu. Ale problém necítím ani tak v Bibli, jako spíš v jejím výkladu a zejména jako v její prezentaci jako Slovo Boží, písmenko od písmenka. Slovo Boží je živé, nedá se zavřít do knihy natož napsat. Tudíž je to cosi jako svědectví o Slově Božím prostřednictvím prostředníka, lidského chápání a lidské řeči... To že něco církve motají, nemění nic na Slově Božím... :o) Koneckonců kde nalézti více bezbožnosti než v dnešních církvích obecně? :o)

    Jo to říkají taky všichni kazatelé.
  • Frtzha dfal trqwer dfasf kljasf. A teď je to jaké?

    Dost dobré. :o) Vypovídá to o lecčems, i o rozložení prstů na klávesnici... :o) Ale evidentně by byl problém tomuhle přikládat dvojsmysl nebo jiný význam... :o) Tedy, pardon, takový problém by to zase nebyl, obzvláště ne pro Vás nebo pro mne... :o)))

    Ja to prdím... tys z toho něco dokonce vyčet!
  • Aby tě husa kopla do oka. Jsi vždy o krok pozadu. Zase nic nového.

    OK. Uznávám že to nebylo nejupřímnější. Ale nahrál jste mi na to sám... :o) Nicméně to fakt nestojí za nic... :o)

    No aspoň že jsi upřímný. Avšak až po upozornění.
  • A-b-d-u znam jsou to písmenka. Ale jinak jsem od něj nic nečetl. Ale četl jsem o jendnom psychopatovi který po přečtení knihy sám sebe prohlásil Emanuelem usadil se někde na statku a poslal pár lidí na psychiatrie.

    Copak Vy jse ho poznal? Čurali jste spolu přes plot? Nebo jste jen skládal písmenka. Až s ním budete i čůrat pak to bude o něčem jiném uvidíte sám. Prostě zůstane jen čululůůů... jen ta bdělá pozornost... žádný čurající... :o)))))

    Zrovna se mi s ním čůrat nechce.

    Nedejte na mínění svých nezvedených žáků, pane Nulo! Nebuďte laciný! Já zase třeba znám jednoho a ten sám sebe prohlásil Mesiášem, usadil se někde na internetu tvrdí že nemá jméno a posílá mejly! Slyšel jsem o něm leccos! :o)))) A přesto, že tohoto jednoho Mesiáše znám jenom maličko, za psychopata jej nepovažuji. Čímž nevylučuji že je, ale nedělám diagnózy protože nejsem ani lékař, ani Mesiáš, ani Emanuel, ani Maková panenka... :o))))

    Tak to já jsem zřejmě všechno ostatní kromě vás :-) pane jedničko.

    Jo jo, zvěstovatelé Pravdy to mají těžké... :o) Mojžíše neposlouchali, Ježíše nepoznal skoro nikdo, Abdua taky ne a dnes mám ten samý problém poznat mesiáše ve Vás, v Mesiáši... :o) Nic nového pod sluncem... :o)

    Zvěstovatelé pravdy? Všechny pověsit a je klid vždyť lžou jako když tisknou!
  • Každý mi říká jinak. Nechávám to na nich. Třeba přítelkyně mi říká ty můj malý Ďáble. Dodnes nevím jak to myslí... docela je to vyhovující nevědět to.

    Jovka Mesiáš je Ďáblík... :o) Přiznávám, myslel jsem si to... :o) Ale souhlas, každý mi říká jinak. Nechávám to na nich.
  • Copak tys ho poznal? Čurali jste spolu přes plot? Nebo jsi jen skládal písmenka. Až s ním budeš i čůrat pak to bude o něčem jiném uvidíš sám. Prostě zůstane jen čululůůů... jen ta bdělá pozornost... žádný čurající...

    Poznali ho snad lépe Ti kdo s ním přes plot čůrali? Něco jsem zaslechl, že ho přitloukli na nějaký klacky a ukřižovali... Není to o čůrání přes plot, je to mimo hmotu i moč. Je to o citu... Není podstatné zda žijete a kdy...

    Ale za citem ještě něco je... z jakého popudu je utvářen cit? Hledej.
  • Pokud se ti to nezdá jak by to mohlo zavánět čertovinou?

    Jéééé, to sedí... :o)
  • Tam kde je věření a vědění nemůže být prožití. Věření a vědění se kupí jen ze chtění.

    Ano i ne. Záleží na obsahu ne na formě slova. Tedy jen jsem se snažil popsat stejnou věc a užít více termínů, aby bylo zřejmé co sděluji. Tedy prožití... Není třeba slovíčkařit. S Vaší větou souhlasím, ale z mé věty je stejně tak zřejmé, že nepopisuji věření a vědění tak, jak odpovídáte.

    Pokud něco sedí a na něčem záleží je to jen zpráva z pekla.
  • Co je to světlo? Světlo je iluze. Žádné světlo mimo sen není. Neboť mimo sen není oko :-).

    Vždyť to povídám. Jen nečtete má písmenka tak jak je píši... Tedy řekl bych spíše mimo cit než mimo sen, ale to už je jen o písmenkách, tedy souhlas...

    Písmenka čtu ale bez světla bych viděl prd když jsou černá jako tma.
  • Vždycky když se diskutuje tak se v pravdě nikdo nemůže vyznat. Ale kdyby se od počátku mlčelo, všichni by se vyznali stejně.

    Souhlas
  • To už tady zkoušeli ti, jež žebrali nejvíce... když tvrdili že všechny cesty vedou k Bohu. Pak mohli kázat všude a každý je opěvoval.

    Souhlas
  • Proč přeješ a proč myslíš na zbytečnosti? Zřejmě usiluješ o nějaký zisk... třeba klid ode mne či tak :-).

    Souhlas :o)))
  • I ve spaní? Kdo je Vlado, kdo je ten kdo na to slyší... ve spaní uši fungují... kdo je tedy Vlado? Tělo... mysl... hm? Hledej čmuchej i s Besinkou.

    Problém je v tom, že by se mělo rozlišovat tak jako je Otec-otec tak ještě Mne-mne, má-Má a Já-já, Život-život, a pak by nebylo tolik zmatků a všem by bylo jasné kdy se mluví o čem... :o) Jinak souhlasím. :o)
  • Budhou se člověk nemůže cítit ani být, on jím už totiž je, takže to máš blbý a kámoši tě tedy předháněli v poznáni.

    Člověk není svým ani cizím jménem. Jsou dokonce i tací co nemají jméno vůbec, třeba Vy, a přitom se titulují všelijak... :o) Ale přitom, a to je jen mezi námi, jsou všichni buddhou a nejen jím, ale ne tím človíčkem se jménem Buddha... Svou podstatou ano, původem... :o)

    Děláš jako bys denně čůral se svou podstatou... ale spíš melem jen hubou ze spaní.

    Obyčejnej Vlado... :o)

    To je zase nějaká maska.... kde je Vlado? Skutečně obyčejné se nikdy nenazývá samo obyčejným.

    Obyčejná Nula

    ***
  • Tak vítej v tomto snu utrpení.

    Kdepak. Jen si jej sněte sám, tak jak si jej sám vytváříte. Děkuji za pozvání... :o)

    Pozval ses sám. Jinak bys ani nebyl.
  • Bez základny je vrchol jen malý trapný bod v prostoru.

    Malá, nemístná a navíc velmi nepřesná přednáška z geometrie... :o) Že Vy jste nedával pozor při hodinách matematiky! :o)

    Nepřesná? Raději přepište tu vaši starokolenovou geometrii.
  • No aspoň že jsi upřímný. Avšak až po upozornění.

    Ale kdepak, jsem upřímný a není potřeba mě upozorňovat, má věta měla důvod. Moje předchozí poznámka reagovala na Vaší neupřímnost, kterou velkomyslně přehlížíte téměř v každé své větě, jste k sobě vpravdě velkorysý, takže jste si povšiml jen té úmyslně napsané mé, která se snažila ukázat Vám tu Vaši... :o)

    Už zase nejsi upřímný. Ach jo.
  • Tak to já jsem zřejmě všechno ostatní kromě vás :-) pane jedničko.

    Laciný jste, o tom není pochyb, vždyť se podívejte v klidu sám na Vaše slova. Nemáte odpověď ani argument prakticky na nic, tak namísto odpovědi nebo otázky rozebíráte jednotlivá slova věty jako studentík při gramatickém rozboru... Když Vám to někdo baští, proč ne... :o)

    Jsem takový jakého mě ty chceš mít. Ty jsi ten soudce. Co já s tím tvým spisem?
  • Zvěstovatelé pravdy? Všechny pověsit a je klid vždyť lžou jako když tisknou!

    Plivat a pomlouvat je to jediné co umí tací samozvaní Mesiášové jako jste Vy. Opět chybí jakýkoliv argument, jen špinit a špinit... :o) Je to laciné tak jako Vy sám... :o)

    Tak neplivej a nepomlouvej... žádný kloudný argument z tebe zatím nevypad.
  • Ale za citem ještě něco je... z jakého popudu je utvářen cit? Hledej.

    Z nás dvou nejsem já ten kdo je hledající. A Vy působíte ještě spíše jako tápající než hledající, ale proč ne, odpovím na Vaši otázku aniž budu cokoliv hledat... :o) Cit je utvářen duchem. Máte stále potřebu dělat jednoduché a zřejmé věci složitými a chrastit mystikou, chybí Vám Poznání... :o)

    Cit je utvářen duchem? Pchá cha cha cha cha. Řekl jsem hledej, né střílej od pasu. Vedle. Na co mi poznání bude? Kam s ním? Prodávat jej? Pozorně poslouchej: NENÍ ŽÁDNÉ POZNÁNÍ! K čertu s ním slouží jen pýše ega. Jak se ohodnotíte vy na pololetním vysvědčení abyste mohl jako duch i nadále pak stoupat?
  • Pokud něco sedí a na něčem záleží je to jen zpráva z pekla.

    Ale jděte Vy malý Ďáblíku... :o)

    Jak rychle se mám převlíkat? Abyste byl spokojen? Ikdyž tu přiznám že jsem mentál v ústavu náhodou připojený na net... vy spokojen nebudete... zase z toho vyčmucháte jakousi kličku ve vaší makovici. Nechceš se už probudit inkvizitore?
  • Písmenka čtu ale bez světla bych viděl prd když jsou černá jako tma.

    Láce, láce a zase láce. :o) Měl jste minule plný dopis vět o tom jak by měl někdo v Bibli rozlišovat Otec, otec, Život, život, Bla Bla, bla bla. A přitom když Vám někdo píše Světlo, vidíte jen světlo... Takže zase jen Pokrytectví či pokrytectví? :o) Moje maminka o tomto Vašem (obecném) způsobu vyjadřování povídala kdysi sice jadrně, ale velice trefně: Snědl Šalamounovo hovno a myslí si že má veškerou moudrost světa... :o))) Máte jen zlomek Poznání, ale ve své pýše a zaslepenosti jej považujete za cíl a stavíte si z něj modlu, namísto aby byl podnětem k vývoji Vašeho ducha... Takové poznání je méně než bezcenné protože Vás poutá namísto aby Vás osvobodilo...

    Vaše maminka to říkala vám... mělo to asi svůj důvod. Mě to nikdo neříkal. Asi to mělo taky svůj důvod.
  • Děláš jako bys denně čůral se svou podstatou... ale spíš melem jen hubou ze spaní.

    Ano, dialog stojí za prd. Ale to Vy jen stále melete a melete a utíkáte a kličkujete... Je to nudné a bezduché až běda... Nic nového pod Sluncem...

    Chudáčku. Není ti horko? Víš mnoho lidí si se mnou skvěle povídá. Chyba bude tedy asi v tobě. Ty trpíš prostě předsudky... a já tě žeru. Nedám ti spát. Mohu být kýmkoliv... a to děsí škatulkáře.
  • To je zase nějaká maska.... kde je Vlado? Skutečně obyčejné se nikdy nenazývá samo obyčejným.

    Kdepak, milá masko... :o) To jen potrefená husa zas kejhá a kejhá... :o)

    Dobrá poradím vám tedy... měl byste značně omezit konzumaci vajec "natvrdo".

    Tak na nějakou dobu končím, vážený pane Mesiáši Obyčejná Nulo. Prý necháváte na jiných jak Vám říkají, a přitom věnujete hodiny času na zbytečné a prázdné elaboráty pro adolescentní mládež o tom jak a proč jste se nazval Nulou... :o)

    Abyste věděl že se bavíte stále jen sám se sebou.

    Dáváte naprostou přednost formě před vlastní podstatou, vytváříte prapodivné a vratké rozumové konstrukce bránící snažení Vašeho ducha o vzestup.

    A odkdy musí duch stoupat? Nejprve by musel sám spadnout aby pak mohl lézt nahoru. Asi ho ta pekelná hra baví. Hraje si na nedokonalého... inu co by taky dělal... vyčarovat si všechno co potřebuji hned... to je nuda jež omrzí i Boha... tak se trochu zablokujeme a staneme se nemotorným človíčkem.

    Pokusil jsem se navázat dialog ale děláte z toho jakýsi slovní rozbor, který je tak plytký a plný duchovně hrubých chyb, až naskakuje husí kůže.

    Nebyl jste náhodou v minulém životě vejce? To pak váš duch bude muset opravdu hodně stoupat. Až vám začne naskakovat i peří... nejprv tmavé a pak bílé... pak trochu dospějete a pak si i zakejháte a zastoupáte. Chce to jen trochu trpělivosti nono.

    Zkusil jsem několikrát změnit způsob vyjadřování, tedy najít jakýsi společný jazyk Vám srozumitelý, ale Vy jen utíkáte a utíkáte, plivete a plivete... Nic proti Vašemu gustu, ale mně to nebaví. :o)

    Tak proč mě honíte? Jste komický... o co vám jde? Chcete mě dostat... do pekla?

    Rozesmíváte mě až k slzám, to přiznávám, ale i můj soucit s Vámi má své meze.

    Tak to jste sám silně omezen... to je peklo. Váš soucit je tedy investicí? Kolik si účtujete? To jsou ale zvraty... kdo ty meze určil a hlídá a hlavně proč? Hledej.

    Tak tedy ještě zkusím mlčení, zdali budete rozumět tomuto jazyku...

    Nerozumím... to se pak nikdy nedomluvíme. Chcete snad DIALOG ne? A ten je mezi Já a Ty. Ale v Obyčejné Nule není ani Já ani ty... tam je pravé mlčení.

    Není to útěk, vždyť to Vy utíkáte a já chvíli běžel za Vámi abych Vám sdělil že není kam utéct...

    A já vám říkám že není ani kam spadnout ani kam stoupat.

    Ale jste příliš rychlý ve svém úprku a já se na stará kolena musím trošičku šetřit, abych se příliš nezadýchal... Papa človíčku... Vlado

    To mi připomíná historku s Buddhou kterého se snažil dohnat jeden chlapík. Čím víc se snažil tím víc se mu Buddha vzdaloval. A když ho dohnal... zeptal se na to... Buddha odvětil že on se už dávno před tím zastavil ale že ten chlapík pořád ještě utíká.

    Honíš se? Proč? Ani Osel se tak nehoní... zřejmě je moudřejší... ikdyž má své specifické bodlákové úlety... nedře se zdaleka tak jako kůň.

    Obyčejná Nula


  • [Zpět] - [Promluvy] - [Tisk]

    07.08.2003