Otázka: Zdravim mesias, som ti dlho nepisal, dufam ze si to bezo mna prezil v zdravi :-) Tak som nad tym znovu trochu uvazoval, stale mi neda pokoj jedna vec, hovoris ze vies ako to vsetko je, hovoris ze mas odpoved na vsetko ale ja stale nerozumiem k comu to je dobre - chyba mi v tom nejaka pointa, nejaka aspon vizia riesenia alebo co. Zhrnme si to. Boh sa zaklial vo svojom sne a teraz nevie co so sebou. Mas nejake, aspon teoreticke riesenie, co s tym? Pokial tomu dobre rozumiem, tak raz davno este pred velkym treskom bolo vsetko OK, ziadny priestor ani cas iba cista existencia, proste nirvana. Potom sa nieco stalo, boh zacal "snivat" a bum - velky tresk. Vznikol priestor, cas atd... Vesmir sa zacal rozpinat a zda sa ze najaky cas sa este rozpinat bude. Prva otazka znie: To nieco co zapricinilo velky tresk bola "nestastna nahoda" alebo zamer? Pod pojmom nestastna nahoda predpokladajme cokolvek co nie je zamer. Z toho co ty pises a co som dokazal pochopit, to podla teba jednoznacne zamer nebol. Potom to bola "nestastna nahoda", nech uz ten pojem znamena cokolvek. A sme "u jadra pudla", je lepsie ked uz sa to stalo, nechat bezat veci tak ako su alebo sa radsej pokusit to vratit vsetko znovu do normalu, tj. pred velky tresk. Lebo je dost mozne ze by sa to dalo. Zatial sice len teoreticky, aj to fest hmlisto ale raz ktovie :-) O co ide? Ide o kriticku hmotnost vesmiru, o to ze ked by bolo hmoty viac ako je "zdrave" vesmir by skoncil. Raz som ti tu pisal o strings-och a o tom ci je mozne "brnknut" do luftu a vytvorit hmotu z nicoho. Lebo keby to niekto dokazal a dokazal by to ozaj vo velkom meradle, potom jedneho dna by bolo hmoty viac ako by vesmir dakazal "uniest" a zrutil by sa do seba - tam kde pol pred velkym treskom. Nemoze byt toto ten CIEL? Riadne zhulena teoria, co? Brano

Odpověď:

Zdravim mesias, som ti dlho nepisal, dufam ze si to bezo mna prezil v zdravi :-)

Bez tebe jo, ale s tebou jde o zdraví.

Tak som nad tym znovu trochu uvazoval,

A jejej.

stale mi neda pokoj jedna vec,

A je to tady.

hovoris ze vies ako to vsetko je, hovoris ze mas odpoved na vsetko ale ja stale nerozumiem k comu to je dobre - chyba mi v tom nejaka pointa, nejaka aspon vizia riesenia alebo co.

Klasiký případ. Mysl hledá smysl. Rozum řešení... a takto promarní se všechen čas k osvobození.

Zhrnme si to. Boh sa zaklial vo svojom sne a teraz nevie co so sebou. Mas nejake, aspon teoreticke riesenie, co s tym?

Probudit se probudit.

Pokial tomu dobre rozumiem, tak raz davno este pred velkym treskom bolo vsetko OK, ziadny priestor ani cas iba cista existencia, proste nirvana. Potom sa nieco stalo, boh zacal "snivat" a bum - velky tresk. Vznikol priestor, cas atd... Vesmir sa zacal rozpinat a zda sa ze najaky cas sa este rozpinat bude.

Vesmír se nerozpíná... jen mysl se rozpíná. Vesmír je pořád tak malý jako na počátku a uvnitř něj nic není. Pouze myšlenky o něm se nakupily. Velikost... to je myšlenka. Rozpínání... to je myšlenka. Všechno co o vesmíru víš jsou jen myšlenky. Pravda je jiná.

Prva otazka znie: To nieco co zapricinilo velky tresk bola "nestastna nahoda" alebo zamer?

To byla tvá nebdělost.

Pod pojmom nestastna nahoda predpokladajme cokolvek co nie je zamer. Z toho co ty pises a co som dokazal pochopit, to podla teba jednoznacne zamer nebol. Potom to bola "nestastna nahoda", nech uz ten pojem znamena cokolvek. A sme "u jadra pudla", je lepsie ked uz sa to stalo, nechat bezat veci tak ako su alebo sa radsej pokusit to vratit vsetko znovu do normalu, tj. pred velky tresk. Lebo je dost mozne ze by sa to dalo.

No vyprázdnit všechny myšlenky. A vesmír zmizí... zůstane jen to! Vesmír je jen šuplík plný vyzobaných harampádí ve tvé mysli.

Zatial sice len teoreticky, aj to fest hmlisto ale raz ktovie :-) O co ide? Ide o kriticku hmotnost vesmiru, o to ze ked by bolo hmoty viac ako je "zdrave" vesmir by skoncil.

Hmota je jen myšlenka. Stačí jedna kritická myšlenka.. třeba Ťuk Ťuk Ťuk... smrt je tady kůzlátka. A vesmír skončí.

Raz som ti tu pisal o strings-och a o tom ci je mozne "brnknut" do luftu a vytvorit hmotu z nicoho. Lebo keby to niekto dokazal a dokazal by to ozaj vo velkom meradle, potom jedneho dna by bolo hmoty viac ako by vesmir dakazal "uniest" a zrutil by sa do seba - tam kde pol pred velkym treskom.

A z čeho by se ta hmota pořád brala? Hm? Z ničeho? To je možné jen ve snu nebo v mysli.

Nemoze byt toto ten CIEL?

Cílem všeho je jít na záchod řádně se na všechno spekulování...

Riadne zhulena teoria, co? Brano

Věnuj se praxi, uklidni mysl aby v ní nic nebrnkalo a veškerá hmota i vesmír zmizí. Zvířata nemají takové problémy a těžké hlavy... aby cokoliv vzniklo stačí to jen pojmenovat... vesmír... a je tu... kráva... a je tu... ale kde? Ve tvé mysli. Tam je celý vesmír a všechno utrpení. Jen myšlenky a představy. Usekněte si hlavy a jste spaseni!!!! (Myšleno v duchovním směru s tou sekyrkou jo?)

Obyčejná Nula

***

Prosim ta, nemohol by si to nejako vsetko zhrnut? Lebo cim viac citam tvoje veci, tym som z toho sprostejsi :-) Teda:

No zřejmě se blížíš k pointě která je ukrytá jen v tobě.

Co je svet?

Objekt mysli. Spousta představ a myšlenek ve tvé hlavě. Jinak žádný svět není. Co vidíš? A kdo ti řekl co to je? Kniha nebo to víš už od narození?

Preco je svet?

Aby si mysl měla s čím hrát a ego mělo kde žít.

Kto som ja?

A kdo se ptá?

Preco som ja?

To je ta záhada... aby peklo nezmizelo pátrá po důvodech ke své další existenci. Tedy určuje si nějaký cíl k dosažení.

Co mam s tym vsetkym robit?

Probudit se z toho.

Ale poprosim nejak strucne, lebo ja tazsie chapem :-)

Je to tak jednoduché... přestat myslet na sebe a s tím spojené hovadiny.

Momentalne som asi tu: Som neviem kto.

To je prima začátek. Ale musíš z toho být naprosto zoufalý až se rozhodneš na 100% hledat.

Prichadzam neviem odkial. Idem neviem kam.

To vše se odvíjí od té první otázky.

No, ani sa nedivim, ze som z toho taky sprosty. vdaka, Brano

To je ještě málo. Musí to s tebou řádně lomcovat až to budeš v noci křičet ze střechy paneláku do celého města a světa!

Přeposílám tě Jirkovi. To je jeho parketa. Určitě tě ukojí už se na to těší. Prý jsi na něj zralý.

Obyčejná Nula

***

Brano : To som zvedavy!!!

Obyčejná Nula : Budeš brzo starý.

Jirka : Na to abych ho ukojoval mi něco asi chybí, a něco zase přebývá, ale proč ne: "Hošo?"

Obyčejná Nula : Nevadí že neteče mléko, hlavní je mít co do pusy k dudlání... to uklidňuje.

Info : Odpovídá Jirka.

Co je svet?

A hlavně ODKUD ten "svět" vidíš?

Preco je svet?

Mou otázkou to může taky zkusit: A k čemu ho potřebuješ?

Kto som ja?

Ten kdo se ptá. A taky ten co odpovídá. Jde jen o to, aby při odpovědi nebyla jako odpověď vzata slova, rodící se v mysli.

Preco som ja?

Zkus si odpovědět co by se stalo, kdybys nebyl a důvody budeš vidět ihned.

Co mam s tym vsetkym robit?

Ta správná odpověď je nic, být "kolemjdoucím", ale pokud se takto ptáš, tak asi s tím "něco" dělat chceš. A já bych šel po tom "chceš". Sakra - PROČ?

Ale poprosim nejak strucne, lebo ja tazsie chapem :-)

A pro mne zase stejná písnička - co ti "brání" to chápat? Co se cítí ohroženo vidinou "pochopení"? TAk to není PRAVÉ, je to smyšlenka, která v tady a teď neobstojí. Je to dost jednoduché?

Momentalne som asi tu: Som neviem kto.

Možná víc než zoufalý. Musíš do potřeby získat tu odpověď dát vše. Úplně vše je ještě málo. Prostě VŠE. Vlastní existence ti musí být na obtíž bez té odpovědi na tvou otázku "kdo jsem". Musíš touhy po odpovědi vyměnit za svou touhu žít. Ne se "kostit", zabít se v té chvíli musí být daleko v pozadí. V popředí musí být jen ta touha po odpovědi za každou cenu. Něco jako ten příběh o učedníkovi, který chtěl poznat Boha a mistr ho strčil pod vodu. Po vynoření se ho zeptal, co pod tou vodou chtěl a on po pravdě přiznal, že dýchat. A mist mu na to odpověděl, ža až bude ctít stejně tak poznat Boha, tak se to teprve může zdařit... A na tomhle principu to funguje. Ověřeno.

Prichadzam neviem odkial. Idem neviem kam.

Tyhle otázky jsou zcela zbytečné. Co s nimi sleduješ? Nějakou ochranu před budoucností? To jest: Ochranu před sám sebou? Viděl jsi to někdy z tohohle pohledu? Ta otázka všech otázek je "Kdo vlastně jsem?", s odpovědí na tuto otázku dostaneš odpovědi na všechny otázky.

No, ani sa nedivim, ze som z toho taky sprosty. vdaka, Brano

Nelze "vyhrát" sám nad sebou. Lze to ale celé prohlédnout, že hraješ sám se sebou a ztratit o takovou hru zájem. Pak se to teprve může uskutečnit.

Ale vážně. Nehledej někoho, kdo za tebe ten díl cesty vezme. Co si neprojdeš sám teď a tady, to ti bude chybět k tomu, aby to vcelku bylo "prohlédnuto". To co ti "někdo jiný" může nabídnout je jen a pouze to uvědomění, že ač je to šílené, je v tom po uši také. A i když to moc nic nevyřeší, to uvědomění uklidňuje. A to je na tom to nejpodstatnější. To napětí musí dojít až do klidu. Rezignací, vyčerpáním, kapitulací. Čím vyšší napětí předem, tím větší hloubka klidu potom. Skoro jako orgasmus. A vlastně - proč skoro?

Jirka