Otázka: Važený příteli, Přečetl jsem si Tvoje názory i Tvoji duchovni cestu na internetu. S něčím souhlasím, s něčím ne. Já jsem taky hledač pravdy a podstaty života. Považuji se za mírně pokročilého. Rád bych si s Tebou o tom hledání trochu promluvil. Tam kde je jedna otázka jsou všechny otázky. Odpověď která stačí k osvobození je naprosto stručná... Stačí si nacpat všechny knihy do batohu a za zpěvu mantry se vydat pěšky na vysokou horu. Brzy člověk pozná že táhne s sebou zbytečně težký náklad a ten si naložil zcela sám. Protože chtěl uniknout smrti promrhal celý život. Mohl slavit a umřít, a místo toho držel půst a... stejně umřel. 1. Co je smyslem života osvíceného nebo každého člověka? 2. Co je to LÁSKA, v nejduchovnější a nejčistší podobě? 3. Jestli je všechno jenom iluze (cemuž veřím i já), co je pak PRAVDA? 4. Co je "věčny život", o kterém třeba mluvil Ježíš? Existuje něco věčného? 5. Co je to svatost a moudrost? 6. Za ty dva roky jsi už pokročil do nějakého vyššího levelu? S pozdravem Milan

Odpověď:

Važený příteli,

Lpění a strach... vztahy jež miluje ego.

Přečetl jsem si Tvoje názory i Tvoji duchovni cestu na internetu.

To je hezké... jak to zní... ale čtením nevykompenzujeme zkušenosti. Jeden jediný prožitek cesty dá za tisíce knih.

S něčím souhlasím, s něčím ne.

To je mi v každém případě líto. Zkusím zpřeházet písmenka.

Já jsem taky hledač pravdy a podstaty života.

A můžeš mi říct kde jsi hledal a kolik kilo jsi už toho našel?

Považuji se za mírně pokročilého.

Rád bych ti řekl že vrcholem všeho pokročení je naprosto Slepý Osel.

Rád bych si s Tebou o tom hledání trochu promluvil.

A nezdrží tě to? Mezi tím tě někdo může předběhnout.

Jestli souhlasíš, položím Ti zopár otázek. Postačí mi stručné odpovědi.

Tam kde je jedna otázka jsou všechny otázky. Odpověď která stačí k osvobození je naprosto stručná... Stačí si nacpat všechny knihy do batohu a za zpěvu mantry se vydat pěšky na vysokou horu coby účastník mystického závodu. Brzy člověk pozná že táhne s sebou zbytečně težký náklad a že ho obyčejní lidé s mošničkou salámu a chleba předhánějí. Ten duchovní náklad mrtvých si však naložil zcela sám aby byl dokonalý. Protože chtěl uniknout smrti promrhal celý život jako autoři knih. Mohl slavit a umřít, a místo toho držel půst a... stejně umřel.

1. Co je smyslem života osvíceného nebo každého člověka?

Právě že nic. Osvícený to akorát poznal. Že vlastně život neexistuje. Život je touha, život je karma. Žije jen ten kdo má karmu. Vyhasnou-li touhy není důvod ani smysl pokračovat v tomto snu a je čas vrátit se domů. Čeká se jen až dohoří palivo. V této době se hřeší jak se nejvíc může.

2. Co je to LÁSKA, v nejduchovnější a nejčistší podobě?

Velká nenávist. Nenávidíme druhé, protože stojí v cestě jednotě. Pokud existuje láska existuje utrpení. Za láskou jsou ještě dva vyšší stavy. Vrcholem lásky je sobectví, neboť v jednotě neexistuje žádný jiný objekt ke kterému by bylo možno lásku cítit. Smrt je nejvíce milující matkou. Odstraňuje všechna utrpení jednou provždy.

3. Jestli je všechno jenom iluze (cemuž veřím i já), co je pak PRAVDA?

Že nejsou ani iluze. A to je strašné... proto je lepší věřit že? Víra uklidňuje ego.

4. Co je "věčny život", o kterém třeba mluvil Ježíš? Existuje něco věčného?

Smrt. Nicota. Ta netrpí a nepodléhá smrti. Tedy tento okamžik. Bez myšlení nelze poznat že žiješ, že trpíš, že jsi. Stačí odetnout myšlení a jsi v ráji. Ale odetnout myšlení znamená zemřít velkou smrtí v tomto okamžiku. S myšlením zmizí i tvé "já".

5. Co je to svatost a moudrost?

Kopa hnoje velkých přežvýkavých zvířat. Když jsi prázdný není svatost ani moudrost. Peklo rozlišující mysli vyhaslo.

6. Za ty dva roky jsi už pokročil do nějakého vyššího levelu? S pozdravem Milan

Ano. Doškobrtal jsem se do právě tady a teď. Nic vyššího ani nic nižšího tu už není k dosažení. Všichni jsou a byli dokonalí. Nikdo ke své dokonalosti nemůže přidat ani chlup. Kdyby to šlo... pak by to znamenalo, že tvůrce stvořil zmetky. Proto snaha o zdokonalení sebe sama je vlastně rouháním.

Obyčejná Nula

***

Lpění a strach... vztahy jež miluje ego.

...Takže přátelství považuješ za egoismus?

V jistém poznání ano. V jednotě není přátelství. Ale měl jsem na mysli spíš to vážený... Nerad bych se stal váženým... znamenalo by to že jsem zůstal nepochopen. Takže v mém poznání... jak by se ti líbilo oslovení "legrační příteli"?

To je mi v každém případě líto. Zkusím zpřeházet písmenka.

... Není to v písmenech, je to v Tobě.

Pchá cha cha cha cha... kde se nacházejí objekty? Viděné, myšlené, slyšené cítěné? Hledej hledej...

A můžeš mi říct kde jsi hledal a kolik kilo jsi už toho našel?

... Hledal jsem ve všem, našel v sobě.

A našel jsi všechno v sobě nebo sebe ve všem? Hm?

A (v tom Ti dávám za pravdu) - našel ve skutečnosti, takové, jaká jest, beze změny. Osvícení není ve změně skutečnosti, je v jiném pohledu na ni. Jenomže (a v tom Ti nedávám za pravdu), ten pohled je krásný.

Co je tedy skutečné že pohled na to je krásný? Bude tedy pro tebe moc těžké odhodit to a jít dál.

Na základě Tvych odpovědí není težké sestavit Tvou diagnózu.

Že by zrcadlo pravdy? Tak se podíváme na tvé nedostatky a utrpení.

Mnoho bylo takovych lidí, jako Ty, kteří přišli do půli cesty, pocítili neomezenou svobodu a mysleli si, že tohle je cíl.

Půl cesty to mě dojímá...

Zapomněli však, ze všechno, včetně jejich těla, je moudré a dobře uděláno a zapomněli vzdát čest téhle moudrosti, dobrotě a kráse.

A taktéž nedokonalosti, bolesti, nemoci, rozkladu zániku a smrti... neboť to pochází od stejné moudrosti že? Proč a komu vzdávat čest? Je to povinné? Čekáš snad nějaký prospěch od tohoto?

A tak si užívají svobody a vyhazují navenek všechnu svou nečistotu, jako voda pěnu.

Nečistota a čistota... kdo to určuje? Snad né tvůj strach?

Nevím, jak Ti pomoci, snad by sis měl najít holku, která Tě bude opravdu milovat

Jestliže MĚ bude někdo milovat bude mít se mnou starosti. Proč bych měl vytvářet toto utrpení? Já netoužím po tom aby mě někdo miloval. A být milován to je sen ega navíc tak chatrný a závislý na tak pomíjivých věcech, že je to akorát pro pláč.

a probudí v Tobě smysl pro krásno.

Smysl pro krásno? A k čemu takové utrpení. Jen peklo probouzí smysl pro krásno. Pak bych měl potřebu dle svého lpění roztáčet karmu a propadnout kouzlům více a více... šířit toto peklo na jiné lidi pod rouškou osvícení a lásky...

Jsi jako ten král v pohádkach z tisíc a jedné noci. Než se najde krásná a moudrá Šehrezáda, budou padat hlavy nejhezčích panen v království. A to je škoda, nemyslíš? Milan

Nemyslím a proto nevidím ani prospěch ani škodu... ani krásu ani ošklivost... Vše řídí ta velká moudrost ne? Proč si dělat starosti. Počkám až padne tvá mírně pokročilá hlava... Šehrezádo.

Obyčejná Nula

***

Když jsem Tě oslovil "Vážený", možná jsem měl na mysli, že Tě chci zvážit, zda-li jsi spravedliv, nebo nikoli.

Jasně i s navijákem ti to mám sníst?

A "příteli" znamenalo, že Ti chci pomoct, nebo třeba Ty pomůžeš mně.

Hm... jak se ti líbí v tom vězení? Proč se snažíž o svou dokonalost? Z toho čiší ego a o tom právě s tebou pořád mluvím!

Osloveni "Legrační příteli" mi nesedi, protože legrace může být škodolibost nebo dobrolibost.

Chudáčku.. a co tak pofoukat drobné bolístky a utišit to rozmazlené lpějící jen na krásném?

Vysmiváš se, když Tě napomenu, že děláš chybu?

Zastrašování, učinění ze sebe chudinky a ze mně tyrana... to jsou už poslední zbraně ega. Moc se v tom nelišíš od Dae Kwanga. Chybu? To mě vždy dokáže rozesmát. Žádná chyba není. A pokud je tak by celé Boží dílo bylo jen jednou velkou chybou! A proč? Je to jednoduché. Smyslem života je smrt, smyslem smrti je život. Bez života není smrti, aby se smrt mohla projevit a nabažit sebe sama musí stvořit trpící život. Proto existence je jen labužnický sen neexistence. Lež je výtvor pravdy. A proč? Protože bez lží by nikdo nehledal pravdu. Bez lží by pravda neexistovala a bez života by smrt neexistovala. Jak hezky vykoumáno k tomu aby se Bůh potvrdil. On tu dualitu potřebuje a proto všechno trpí.

Děláš si co chceš a neuznáváš nikoho nad sebou?

A proč bych měl trpět? Koho uznávají ptáci, myši? Koho uznábal Adam a Eva? Já jsem alfa i omega mimo mě nikdo není.

Pro Tebe neexistuje ani zákon, ani spravedlnost?

Já jsem zákon a já jsem spravedlnost. Komické na tom je, že není komu ublížit když zmizí ego ze světa. Každý si může dělat co chce to je zákon svobody naprosto běžný v přírodě. A nikdo v přírodě nevolá po spravedlnosti. A hele jak to hezky zdravě fungovalo než se tu objevilo tvé ego!

A našel jsi všechno v sobě nebo sebe ve všem? Hm?

Pochopil jsem oboje a oboje poznávám. To poznávání je nevyčerpatelné. Ale cesta vede přes to první.

Neveřím ti. A proč? Protože bys byl už za, ale jak jde vidět ty jsi stále před.

Co je tedy skutečné že pohled na to je krásný? Bude tedy pro tebe moc těžké odhodit to a jít dál.

Skutečné je krásno v nás. Nejde jenom o pohled, jde o stav. Tenhle stav odhodit nelze, dokud žiju, protože tohle je pramen života. Dokud žiju, tak žiju. Když bude čas spát, budu spát.

Ne ne ne. Stále mimo. Nacházíš se jen ve sladké iluzi... budu spát, budu žít...

Tys zapomněl, žes zrozen z lásky svých rodičů?

To mí rodiče byli zrození jen kvůli mě.. ne já znich ale oni ze mne.

Zrození láskou, ač nedokonalou, žijeme v lásce a pro lásku.

Plky staré babky duchovní či církevní. Odkud to svinstvo máš? Povídají si o tom ptáci?

Když lásku a dobro odhodím, odhodím zdroj svého života. Pak jsem duchovně mrtvý.

Jo to by ses divil... zdroj SVÉHO života... bojím bojím že? Právě abys prošel musíš duchovně umřít víš? Proto jak jsem řekl dokud to neodhodíš nedostaneš se dál.

Kdo nepozná lásku, nezrodi potomka. Kdo odhodí dobro, nezrodí žáka.

No to je svinstvo od samotného Lucifera!!!! Vzpamatuj se a jdi si vypláchnout třikrát ústa.

Kdo by ho taky poslouchal, když mu nic dobrého nedá?

No to je rouhačství! Ego, jeho výsost a hlad. Pěkně se odhaluješ jen tak dál žebrající chudáčku aspoň jde vidět o co ti v duchovnu jde. A co z toho co tě potkalo nebylo nakonec dobré? Vy jste všichni takoví chytráci. Fuj. Vaše lpění = dobré. V tomto zářném příkladě tedy láska a dobro. A tedy jedním slovem strach ega.

V opravdove lasce nejsou starosti, ani strach.

Dokud nezmizí "já" pak je tu všechno! A jak by byla možná láska když tu není "já". Láska je jen pozlátko na oči. Když mě budou milovat neublíží mi. Jo priorita ega č. 1 je více lásky na světě více dobra míru a bezpečí. A tak se ve jménu toho zabíjí milióny!

A taktéž nedokonalosti, bolesti, nemoci, rozkladu zaniku a smrti... neboť to pochazi od stejné moudrosti že? Proč a komu vzdávat čest? Je to povinné? Čekáš snad nějaký prospěch od tohoto?

Tys nepoznal vše v sobě, když jsi nepochopil smysl utrpení. Utrpení je tady jenom jako překážka, aby dobro mohlo vítězit. V tom moudrost a krása je. Vzdat jí čest, znamená prostě se jí naplnit, poznat ji.

A který debil to tak složitě vymyslel? Aby dobro mohlo vítězit uvalíme na všechny utrpení. Pak logicky vyplývá zničte dobro a utrpení zmizí samo. To je cesta spásy protože podle tebe jen kvůli dobru lidé trpí. Zmizí-li dobro... nebude důvod trpět.

Nečistota a čistota... kdo to určuje? Snad ne tvůj strach?

Poznáva to smysl pro krásu. Určuje to blízkost nebo vzdálenost od podstaty bytí, od pramene života.

Tak to ti nežeru... smysl pro krásu... ten bych ti vyoperoval kdyby to šlo a to HNED!

Když je voda nečistá, nemohou v ní žít ryby.

No tak milá vodo zbav se smyslu pro krásu a ryby se zase navrátí.

Nemyslim a proto nevidím ani prospěch ani škodu... ani krásu ani ošklivost... Vše řídi ta velka moudrost ne? Proč si dělat starosti. Počkám až padne tvá mírně pokročilá hlava... Šehrezádo.

Vidět, že nejsi v souladu s onou nejvyšší moudrostí.

Nemohu s ní být v souladu ani v nesouladu.

Kdyby ona myslela tak, jako Ty, ohledne stavby Tvého těla, nežil by jsi ani jednu vteřinu.

Tělo jsem si já tupec postavil sám protože jsem měl nějaké nesplněné sny navíc. Moudrost nemyslí!!!!

Ta velká moudrost ústy Ježíse řekla: "Odejdete ode mne, všichni pachatelé nepravosti!" Co to asi mohlo znamenat? Milan

To neznamenalo nic, protože všichni pachatelé nepravostí utekli sami dobrovolně ještě dřív než jim to stačil říct. Rád bych ti sdělil, že smysl pro krásu je nepravost a ty jsi daleko vzdálen a zalezen ve své iluzi, která přesto ti nepomáhá zmírnit žízeň po nenaplněných snech. Tak se raduj... budeš se rodit doaleluja. Budeš žít. Třeba příště se ke svatým knihám 1000 x nedostaneš a budeš mučen jako otrok někde v Somálsku a to jen proto aby dobro mohlo vítězit. Bež se podívat do Somálska...

Já se zatím budu snažit zničit zdroj veškerého života, tedy hlavně svého, neboť vše je v mě, abych mohl na svatbu.

PS: Budhisté (nejsem já) začínají praxi s tím, že si vypěstují odpor ke krásám života, odpor k životu i svému tělu, prostě odpor k celé exitenci aby se soustředili výhradně na osvobození se ze znovuzrozování. Přemítají o rozkládajících se tělech, o nemocích a stáří... vypěstují si smysl pro to negativno a to je jejich motor. Ty jsi vypěstoval smysl pro krásu a to je tvoje brzda. Když mluví Kristus o životě mluví o něčem jiném než si ty pod pojmem život představuješ. Mluví o nebytí o absolutní smrti, nicotě... úniku z boží i pekelné moci, vymazání se z knihy malého života plného strádání a bolestného umírání. Mluví o návratu domů... zkrze svatbu...

Nejvyšší láska je smrt. Nejmocnější Bůh je smrt. Světlo je smrt. Lucifer - tvůrce života bude jednou taky spasen smrtí a bude klid. Smrt je tak milující že tě naplní celým vesmírem a odsekne od tebe všechno a to tak, že ani PO ti to už nebude vadit, ani vzpomínka na to nezůstane. Podmímnkou je jen ji přijmout aplně ji odevzdat své já. A k tomu vedu lidi. Je třeba udělat to ještě za života. Všeho se vzdát, a všechno pustit. Umřít velkou smrtí a být přetranscendentován do úplně nového člověka bez zábran a starostí, do člověka bez nějakého uplakaného a ustrašeného "já". Do "mrtvola" jež je plně svobodná a žádné hrozby na ni neplatí, neboť ona si není vědoma toho zda-li žije... prostě není je prázdná a ani tisíc Luciferů na ní nemůže. Kdykoliv se může vrátit domů a plnout se všemi v nicotě.

Podmínkou pro to je nemít žádné tužby ani zvědavost co bude dál, prostě ani žádný soucit s ostatními. Je třeba se na všechno vykašlat. I mesiášství opustit, učitelství opustit, všechno... protože jinak tě to vykopne zpět do samsáry. 100% tvého "já" musí souhlasit s ne-bytím. Jedině tak lze projít bránou nebeskou. Bránou mystické smrti. Dokud jí neprojdeš... čeká tě mnoho utrpení a znovuzrozování vždy od Nuly tedy úplně od pitomé bytosti. Paměť a zásluhy jsou totiž vymazány. Tak aby ses nedivil, že jako kněz se narodíš potom třeba jako prase. Proto máte teď velké požehnání to realizovat v tomto životě! Všichni jste vyvolení, ale 99,9% to zahodí do WC, neboť podlehnout touhám a snům o svém příštím bytí které roztáčejí karmu znovuzrozování. A tak se peklo rozrůstá.

Obyčejná Nula

***

Vážně si Tě vážím, i když neveříš, a říkám tomu spravedlnost.

Já si nemohu ničeho vážit, protože jinak bych zbloudil do pekel. Pouze zabíjím.

Přátelství je vždy o pomoci, protože přátelství je touha dělat jiným dobře.

Lucifer dělá jen dobře... přece by se mu nikdo neupsal aby mu bylo děláno zle. Dobře a zle... to je peklo samo. Já takto věci nesoudím a proto nemám potřebu dělat jiným dobře.

Ne z ega, ani ze snahy po dokonalosti, ale z rozšířeného JÁ, které pudí člověka tvořit krásné věci.

Neznám krásné věci. Abych cokoliv vytvořil musím mnoho toho zničit. A o krásné věci se handrkují miliónáři vykořisťující lid.

Jak to, že tohle EGO neznáš? Právě tohle je ten Hospodin, který stvořil svět. Rouháš se tomu, co neznáš.

A budu potrestán? Pokud ano žádám věčnou smrt.

Řekni, máš nějaké žáky? Proč se Tvé učení vůbec nepodobá učení duchovních mistrů?

Jaké učení?!!! Není třeba žádného učení... jen vytlouci učení duchovních mistrů z hlav lidí. Mrkni se na zvířata... ta žádného Boha neuctívají a žádného mistra nepotřebují, protože každý má oči a uši a každý je svobodný a může si dělat co chce. Duchovní mistři kázající lásku atd. jsou jen ustrašenci. Sami jsou v pekle a snaží se napravovat svět! Svět je už dokonalý. Lidem však brání ideologie duchovních pomatenců v tom aby to viděli. A pak každý usiluje o to své dobré a proto se tady tolik násilí páchá. A proč? Příčina je lpění a strach. Kvůli míru se vyrábějí nejničivější zbraně! Kvůli lásce se vraždí.

Je Tvé učení pravdivé? Jestli ano, miluješ tedy pravdu a odmítáš lež? Tedy miluješ něco? Jestli nemiluješ pravdu, je Tvé učení směsí lži a pravdy?

Mé učení není učení je to vyklepání blech ze tvé hlavy. Jedna blecha je pravda a druhá je lež. Otevři oči! Když se mysl zastaví co je pravda a co lež? Byly to jen tvé myšlenky. Žádná pravda ani žádná lež neexistují. Pokud je hledáš, vem si skalpel a rozkuchej si mozek.

Považuješ za dobré podávat své poznání dál? Chceš pomoct lidem? Miluješ tedy lidi? Jestli nemiluješ, proč učíš?

Na lidech mi nezáleží. Nejprve se starám o sebe. Lidé pomoct nepotřebují. Kdyby zmizela všechna učení svět by byl za sto let v nirváně úplně sám. Překážkou k tomu je však kdejaký Bůh a jeho mamlasové.

Řekni, proč Tvé řeči nejsou tak krásné, jako ptačí zpěv? Proč své učení nepřevedeš v píseň a nezpíváš na náměstích?

Kristus měl jaké učení? A zazpíval na náměstích a jak skončil? Krásné řeči... fujtaibl. Raději bych si vyříznul jazyk než abych řekl něco krásného. Pták nic neříká proto je nevinný.

Cítíš se být teď skutečně doma?

Necítím se. Syn člověka nemá kde by hlavu sklonil na tomto světě, neboť svět ho není hoden.

Proč se nezeptáš milenců, kdyby si měli vybrat mezi "Láskou přes utrpení" a "Nemít lásku ani utrpení", co by si vybrali?

Skuteční milenci nemluví. Ale sobečtí lpějící žebráci by mi odpověděli dle svého lpění. Mít a nemít lásku... na to čověče nemám slov.

Co znamená symbol "Jin-Jang"? (viz Korejská vlajka)

Nevědět to znamená být svobodný.

Když zničíš všechen život (doufám, že jenom ve svém egu), jaká svatba Tě čeká?

Pak mě už nic nečeká... to je to osvobození i ta svatba se smrtí.

Byl jsi už v Somálsku? Viděl bys, jak se tam lidé dokáží těšit z mála. Proč Ty se nedokážeš těšit z mnoha?

Protože těšení se je utrpení. Mnoho a málo... jak chabé jsou ty hranice lidského potěšení.

Ze svobody, která se Ti dostala vymaněním se ze spárů strachu a omezenosti?

Pokud je tu ten kdo se těší... jen usedl na lopatu Lucifera.

Proč zneužíváš tuhle svobodu na konání toho, co jiným škodí nebo jim je odporné?

Protože cesta k edenu je trnitá. Med podávají jen jen u pekelné brány. Cukr a bič...

Neměj obavy, mystickou smrtí jsem prošel a ještě projdu.

Hmm... vypadá to žes velkyj geroj.

Jenomže za ní následuje znovuzrození a zdá se, že Ty jsi jím neprošel, jinak bys nemluvil škaredě, ale měl bys smysl pro krásu.

Škaredě a krásně... vítej zase znovuzrozen v pekle. Z bláta do louže.

Není náhodou ta tvá "svatba" to mé "znovuzrození"? Hledač pramene života

Doufám že ne. Jinak raději zůstanu věčným panicem. Pramen života... hledej hledej dokud nenajdeš... svou... smrt - pak najdeš i ten pramen.

Obyčejná Nula

***

Buddha došel vysvobození z utrpení, Ty stále trpíš.

Vše zažívané smysly je strádání. I tvé krásno. Přemítej o deseti typech mrtvol.

Jenom kdo trpí, může sloužit smrti a být tak zlý.

Smrt je milující. Život je utrpení. Proč by jinak Buddha usiloval o vysvobození se ze znovuzrozování do života? Co mi tu může život nabídnout? Jen pomíjivé věci a 90% ustaraných dní. Život je dílo pekel.

Říkám Ti: Vysvobození z Tvého utrpení existuje! Najdi si duchovního učitele!

Není takový učitel který by mě definitivně zabil. Všichni jen kecají o bludech. O povinnostech. Mě už to nebaví. Chci zabít svou duši je klid. To mohu udělat jen v těle.

Když sloužíš smrti, proč nejsi mrtvý, proč se mnou rozmlouváš? Buďto rozmlouvej a žij a tvoř život a dobré věci, nebo buď mrtvý a nerozmlouvej s lidmi a nedělej nic.

Ok. Dík.

Lžeš, když říkáš, že kvůli míru se vyrábějí nejničivější zbraně. Lidé bojující za mír rozsívají porozumění mezi lidmi.

Rozsívají kulky strach a nenávist.

Kde jsi viděl, že by se kvůli lásce vraždilo?

Každý kdo něco miluje na tom lpí, protože s láskou souvisí jeho naplnění. Takže někdo miluje slávu, někdo kariéru, moc a bohatství, někdo žárlí na svou partnerku, matka vraždí dítě protože mů nemůže zajistit šťastný život. Proto kdo lpí na tak pomíjivém štěstí žije ve strachu hněvu a nenávisti a brání své milované objekty zbraní. Co bys dělal kdyby ti někdo vraždil milované dítě před očima? Kde by byla tvá láska? Co bys dělal kdybys byl s dítětem hlady na sev. pólu? Jeden by musel umřít. Musel bys dítě sníst abys přežil. Ono by nepřežilo... snědl bys své dítě... pak by tě veřejnost hezky rozmázla na prvních stranách tisku.

Tos nikdy nepoznal lásku? Ještě ji můžeš poznat a žít krásný život. Pak budeš přímo toužit pro lásku i trpět. A tohle se jmenuje život.

Mě láska nezajímá. Nic z tohoto světa mě nezajímá. Vše je pomíjivé i to tvé krásno.

Možná Tě chápu. Máš vztek na Boha, že Ti nedal poznat lásku.

Chápeš prd. Vidíš vše jen ze svého kukačího hnízda. Milujte se! Tento mentální program EGA uznávají jako svatou větu! Já nepotřebuji aby mě někdo miloval. Já mám sám sebe plné zuby. "Blahoslavený jest ten kdo sám sebe pronásleduje ve svém srdci. Kdo poznal sám sebe toho svět není hoden!" Prostě mě tu už nic nezajímá. Tento svět mi nemá co nabídnbout. Všechny touhy po prožitcích vyvanuly. Zajímámě jen jak umřít navěky.

Jaké je v lásce lpění? Láska je naplnění dobrotou a touhou dělat krásné věci, všechno lpění a strach v ní mizí. Proč lásku vidíš přes své ego a ne takovou, jaká opravdu je?

Já ji právě vidím jaká je. Z lásky se rodí trpící bytosti. Láska slouží nesvobodnému životu. Sama je otrokem a rozsévá otroctví. Proto smrt je mnohem štědřejší.

Kdo jsou ti skuteční milenci, kteří nemluví?

To ti stejně nevysvětlím. Když jsou dva jedním umřeli. Není co komu říkat vše je jasné. Nejvyšší je ticho. Ticho je smrt. Zvuky jsou utrpením.

Když víš všechno, jistě víš i o posledním soudu. Životy všech lidí zjeví se přede všema. Nemyslíš, že pak se budeš velmi hanbit za to, jak špatný život jsi vedl? Jak to vysvětlíš svému svědomí?

Běž si rychle vypláchnout ústa!!! Chce se mi zvracet. Já ego zničím, svědomí zničím, karmu zničím... nebude žádný poslední soud ani strach z handbení. To ty se potřebuješ obklopit krásným abys zamaskoval svou škaredost. Jen žebrák volá po lásce. Já mohu volat po nenávisti tím více vynikne mé naplnění.

Když se necítíš být doma, kde jsi doma? Šťastný jsi jenom když nejsi? A co "pátý vnor"? Co říkají na Tebe manželé Tomášovi?

Bež se jich zeptat po dvou metrovém vnoru.

Pokud je tu ten kdo se těší... jen usedl na lopatu Lucifera.

Vidím, že jsi stále ještě v zajetí knih. Skutečně osvícený člověk se těší tak, jak se těší slunce na obloze, jak zpívající ptáci, jak hrající se mláďata. Těší se, aniž by ulpíval na radosti nebo smutku, aniž by považoval objekt své radosti za stálý a neměnný. Jeho vnitřní neměnné bytí mlčky pozoruje jeho duši, jak se těší a duše pozorujíc vnější předmety, těší se z nich. V tom harmonie a hudba bytí.

Vidím že jsi stále v zajetí knih. Vše pozitivní je iluzí.

Škaredě a krásně... vítej zase znovuzrozen v pekle. Z bláta do louže.

Znovuzrozený člověk vidí vše krásně, vše je jak krídla motýla, jak noční ohloha, jak úsměv krásného člověka. Co Ti ty knihy namluvily za sprostosti?????

Jednoduše nestojím o znovuzrození ale k totálnímu vyvanutí. Jasný. Bytí mě nezajímá. Dneska cukr a tisíc let bič. Mým úsilím je zabít duši i Boha a všechno to svinstvo Bytí!

Život je krásný, jen ho třeba vědet žít.

Smrt je mnohem krásnější. Za ní už žádné starosti nejsou.

Jinak mě to již nebaví. Jasný. Nepřišel jsem se s nikým dohadovat a marnit čas. Vše je vysvětleno na mých stránkách. Ptáš se mě na to co jsem už desetkrát zodpovídal. Napíšu ještě jeden článek na rozlučku a jdu cvičit. Lidé chtějí trpět věčně. Utrpení je bytí. Já hledám ty kteří toho mají už pokrk a usilují o ukončení tohoto strastiplného putování.

Obyčejná Nula

***

Jasný. Tvou náuku nepřijímám, chtěl jsem o ní jenom diskutovat.

To mi bylo hned jasný co jsi chtěl...

A hlavně o tom, co si nosíme v sobě.

Nepotřebuji se chlubit tím co nosím v sobě. Kdybych tvrdil že něco nosím v sobě, nebyl bych tím kým jsem.

V Tobě je hluboký smutek a touha po smrti.

Zřejmě jsi tím zcela otráven a celou dobu tu bojuješ za své krásno. A nechceš slyšet že jsi lpějící a trpící. Tak si to užij. Nechám tě peklu zatím napospas.

Kéž by se Ti ta mystická smrt zdařila a Tys byl znovuzrozen.

Jak by se mi mohla zdařit a jak bych mohl být znovuzrozen. Přítel říká, že jsi viděl mystickou smrt leda tak z vlaku.

Pokud si umíráš jenom sám v sobě, nic proti tomu nemám, tím jsem procházel i já v jistém období.

Ale neumřel jsi... utekl jsi zpět a připutal jsi se ke krásnu.

Pokud však by si chtěl zviditelňovat své skutky smrti veřejně, to bych se postavil proti.

Láska zabíjí. Ale je lepší umřít než být jen sladkým básníkem pro veřejnost.

Vím, že s takovými lidmi, jako jsi Ty ještě do styku přijdu.

Určitě. Neboť jsi neumřel.

Skončili v půli cesty. Přijali svobodu pravdy, no nedošli k poznání nejvyšší a jediné lásky.

Tam kde jsem se dojít nedá. Půl tvé cesty me proto stále dojímá.

Píše se o nich hodně i v Bibli. Proto i Jan píše: Nemodlete se za ty, kteří hřeší na smrt.

Jan by potřeboval i tak na prdel, neboť propaguje peklo. Termín "hřeší na smrt" bych nazval velice zavádějícím.

Smrt sis vybral, smrt si Tě veme. Život jsi nepochopil.

Ty jsi duálně komický.

Bylo mi ctí s Tebou poznat, že jim není záchrany.

Tak to máš po krásnu.

Zapomněls, že krásno a dobro nejsou pomíjivé, pomíjivé jsou jenom krásné věci a činy. Krásno sice samo zanikne, když se vše vrátí do prajednoty, ale pak se znovuzrodí znova, aby dalo vznik životu. Pokud tedy žijeme, žijeme pro krásno.

Pokud vznikne život pak přijde i smrt. Žijete pro smrt.

Tohle EGO, nepřestajně rodící krásno a jím pak všechen život, to EGO nezničíš ani nezabiješ, to jednou poznáš a pak si vzpomeneš na své skutky, které nebyly v souladu se životem a pak poznáš, žes nebyl sám sebou.

V bilbi se říká Amen. A v pekle? Faja?

Když dojdeš smrti a poznáš pak vzkříšení, ozvi se mi.

Stejně bys mi nevěřil a mluvil bys dál dle svého připoutání. Prostě ses zablokoval a teď jenom bráníš. Ale já nemám čas... podívej se kolik toho jsem si napsali... a ty ses ani nenamáhal potevřít oko!

Potom si promluvíme na jiné hladině.

Jiné? Myslíš nějaké snové. Tvojí?

Upřímně Ti tu smrt přeji a také to překvapení z následujícího zmrtvýchvstání, protože to přije za smrtí samo. Milan

Přejem druhým jen to co sami nemáme. Hele kontaktuj Michal Frohlicha - Antiguru@seznam.cz velice si budete rozumět. Copak v této zemi není nikdo takový který by se dostal o trochu blíž skutečnosti než že odkráčel cosi pouze ve svých představách?!

Obyčejná Nula

***

Ještě Ti odpovím, když je co. Nejsem otráven z Tvého zvelebování smrti, učit se porozumět, je mi potěšením. Nemysli, že nemám uši k slyšení. Chci Tě slyšet, ale zatím jenom propaguješ smrt a pohrdáš životem. Skus to říct stromu, že roste pro smrt, myslíš, že přestane růst?

Strom neví že žije. Musel bych ho poslat nejprve do pekla a dát mu vědomí o sobě. Vědomí individuality stromu. Stromové "já" pak by měl starosti o jeho život.

Když jsem mluvil o své mystické smrti, měl jsem hlavně na mysli večerní zaspávání. Ranní probouzení je pak znovuzrození. Kdo se v noci řádně vyspí, ráno z něho život kypí. Neznám takou noc, za kterou není den. Ale Ty spi sladce a nemysli na to, jestli za tím něco je, nebo ne.

Den a noc je jen ve tvé mysli. Je to jako dobíječka na baterku, ale jednou i příkon zmizí...

Jaký byl Tvůj původní motiv, proč ses začal kdysi zajímat o duchovní věci?

Protože jsem chtěl být i po smrti. Případně v nějakém lepším světě.

U mně to byla touha naučit se žít, abych netrpěl. Taky touha po svobodě. Ne však chtít ovládnout zákon (karmu), ale být s ním v souladu.

K osvobození jsi neudělal ani jeden krok. Jen jsi si peklo trochu ze strachu z černé vymaloval na růžovo. Ale jsi stále v něm. Ustrašené lpějící "já".

Proč sis ze dvou protikladů - život a smrt - vybral ten jeden? Není poznání o jednotě?

Tam kde je život tam je i smrt. Pouze vyvažuji misky zákonů duality. Aby voda mrzla musí být teplota na nule. A když je teplota na nule voda mrzne. To nemůžeš oddělit. Ty jsi vytvořil iluzi života a okamžitě se dostaví i následek.

Já nejsem připoután k životu, jak si myslíš. Vždyť vidíš, že s Tebou klidě rozmlouvám i o smrti. Jsem povznesen nad oboje. Jenomže smrt realizuju v noci, když spím, ve dne pak život. Proč Ty to děláš naopak?

Zajímavá taktika realizovat smrt v noci. Ty však víš že se probudíš. To není smrt o které mluvím. To si nepleť. Možná až na tebe pak dýchne nebudeěš nijak klidný a ve zmatku se dostaví barda hezky vybarvená která tě uvězní.

Nejvíc by mně zajímalo, jestli dokážeš uznat svůj omyl, kdyby Ti někdo předložil pádné důkazy, že jdeš nesprávnou cestou ke svému cíli. Kdyby Ti ukázal pravou cestu ke svobodě.

Já nepotřebuji jít po žádné cestě ke svobodě. Nemám strach a nekalkuluji, neučím se, nepoznávám. Nejsou žádné důkazy ve slovech milý příteli. Mysl si dokáže odůvodnit cokoliv a následně to zase i vyvrátit. Tím jsem bloudil dost dlouho... zakletý v hledání toho čemu jsem chtěl věřit. Ty se necheš učit, ty hledáš jen potvrzení toho čemu chceš věřit. Tak to se můžeš v klidu zařadit k miliardám hledajích.

Ten, který hledá svobodu života.

Neexistuje žádná svoboda spojená s bytím.

Obyčejná Nula

***

Chci mít oči k vidění a uši k slyšení, chci Tě pochopit. Možná se mýlím a nerozumím Ti. Proto mám na Tebe další otázky.

Povznesení nad protiklady :

Říkáš, že jsi Mesiáš. Přijdu tedy za Mesiášem a zeptám se:
Řeknu: Co mám dělat?
Odpoví: Zemřít úplně.
Řeknu: Proč to mám udělat?
Odpoví: Abys byl plně svobodná mrtvola.
Řeknu: Tedy abych žil svobodně a neplatili na mně žádné hrozby?
Odpoví: Ano.
Řeknu: Tedy cílem je svobodný život?
Odpoví: Cílem je smrt. (Je tady protimluv, nebo se mi to jenom zdá?).
Řeknu: Co je vlastně cílem: Život nebo smrt?

:-). Cíl není neboť skutečné je jen tady a teď. Vše ostatní je možné jen v iluzích. Lidé sní o zítřejším štěstí a proto trpí dnešním zklamáním.

Řeknu: Je Tvé učení pravdivé?
Odpoví: Pravda ani lež není.
Řeknu: Říkáš tedy, že mám zemřít? Je to pravda?
Odpoví: Pravda ani lež není. (Je tady protimluv, nebo se mi to jenom zdá?).

Ty nejsi jak bys mohl žít nebo zemřít? Celá Existence je sen a dílo tvého architekta ega. Taková šou pro nic.

Řeknu: Když není pravda ani lež, tak já ani zemřu ani nezemřu. Budu Tě ani neposlouchat ani poslouchat. A to vlastně taky dělám. Můžeš mi, prosím Tě, vysvětlit-nevysvětlit jak to vlastně je?

Když ti vrazím facku, budeš vědět jak to je s fackou... vysvětlit neznamená poznat. Zapamatovat si můžeš ale jen pocity a emoce... facku však nikam nepřemístíš... pouze obraz, zvuk, a emoce... a až je jich dost... pak se do té paměti uzavřeš a sníš jen v těchto iluzorních kategoriích. Mysl přehrabuje jen tyto snové balonky ve kterých nic není....

Vztahy mezi žáky :

Představ si, že třeba sto lidí zemře na sto procent. Budou žít svobodně a bez utrpení, nikdo na ně nebude moct. Jaké budou jejich vztahy navzájem? Nerozlišují dobro ani zlo, proto stoprocentně dobré asi nebudou.

Jaké vztahy jsou mezi miliardami tvých buněk těla které nežijí jen pro své buněčné "já" jako rakovina?

Budou si tedy i škodit navzájem? Pak se svoboda jednoho stane překážkou svobody druhého a je po svobodě. Budou se mezi sebou rvát? Co zaručí, aby se nervali? Jak zůstanou svobodní?

Mrkni na mravence, včely... ani zbraně, ani policie ani demokracie ani zákony... a přec... Co se týče lidí... hlavní příčinou je chtění. Tam kde je chtění je strach a tam kde je strach je i boj. Vše se to odvíjí od existujícího "já". Je jedno jestli to "já" tvoří deset nebo tisíc lidí, či vesmír... tam kde je "já" je boj o život. Boj mezi buňkami tvého těla a buňkami potravin... boj = utrpení. Kdo chce žít musí zabíjet... buňka versus buňka či vesmír versus vesmír. Život je strádání ve strachu...

Veliký čaroděj:

Představ si, že uskutečníš všechno, jak si to představuješ. Pak budeš mrtvý, budeš moci udělat cokoli a žádná karma Tě nedostihne, protože se před ní schováš do smrti. Nebudeš rozlišovat mezi dobrem a zlem a tak budeš konat i mnoho zla. Stane se z Tebe veliký čaroděj. Lidé se Tě budou bát. Tohle vážně chceš?

Každé chtění plodí utrpení. I nechtění je zase jiné chtění. Chci a nechci je peklo. Stojíš v kleci z níž vede jen jedna cesta. Proto se ptáš ze strachu svého "já". Hledáš jistotu. Tak na tu zapoměň.

Pak ovšem přijde nějaký hloupý Honza, který se pro dobrotu svého srdce skamarádil se Sluncem a Měsícem a ten Ti dá pořádně na frak a osvobodí princeznu, kterou si násilím věznil. Pak se zeptáš? Jak to, že nade mnou někdo zvítězil? Vždyť zákon jsem JÁ.

Stále to vidíš z té kalkulující strany... bojíš se... prozrazuješ své "já" trpíš, tápeš, máš s ním mnoho starostí... VĚDĚNÍ ti moc nepomůže ba naopak.

Jestli nenajdeš odpověď, tak tady je: Zákon je víc než JÁ, zákon je víc než BŮH. Zákon je Láska. Proto Ti dá na frak každý, kdo opravdu a nezištně miluje.

Opravdu? To jsi vyčmuchal kde? Víš jak snadné je poznat to jak se v tom placatíš a používáš všechny možné dosažitelné argumenty... Ten kdo nezištně miluje zákon nepotřebuje, a na frak nikomu nedává. "Zákon je láska..." FŮŮJJJJ. Co to ego ještě nespojí. Zákon je sluha strachu. Láska je smrt... v pravé lásce není milující... není třeba tedy zákonů pro milence.

Představy a skutečnost :

Nežiju ve svých představách. Vážně jsem poznal skutečnost. Vážně jsem zemřel a byl vzkřísen v lásce. Já za to nemůžu, já jsem žít nechtěl. Kdybys měl zájem, já Ti to všechno můžu vylíčit. Jenomže to by ses musel vzdát své utkvělé představy, že láska je utrpení. Možná, že láska je utrpení, ale LÁSKA je zákon a podstata bytí. Milan

Tvůj zákon je jaksi nespravedlivý... smrt je spravedlivá ke všem hříšníkům stejně... odebere z nich všechny starosti, bolesti i hříchy. Tvůj zákon povyšuje jednoho tvora nad druhého...

PS: Není žádné poznání, protože není ani co poznat!

Obyčejná Nula

***

Den a noc je jen ve tvé mysli. Je to jako dobíječka na baterku, ale jednou i příkon zmizí...

Jak to myslíš? Všude zavládne noc, nebo všude zavládne den?

Zkus si mou první větu přečíst ještě pětkrát.

Protože jsem chtěl být i po smrti. Případně v nějakém lepším světě.

A jaký je Tvůj motiv teď? Co se změnilo?

Nevím co se mění... měnění existuje jen ve snu. Tady a teď není žádný motiv možný... to je to tajemství jak porazit chtění.

K osvobození jsi neudělal ani jeden krok.

Jaký krok bych měl udělat k osvobození?

Prááásk.

Každému opakuješ "ustrašené lpějící já"? Možná to platí na někoho, kdo takový opravdu je. Řekni mi, čeho se bojím a na čem lpím? Zdá se mi, že mluvíš o sobě, jakým jsi byl před časem, ne však o mně.

Pokud někdo je, pak je vždy takový. Ustrašený, lpějící a plný nenaplněných snů, uvězněný v čase.

Zajímavá taktika realizovat smrt v noci. Ty však víš že se probudíš. To není smrt o které mluvím. To si nepleť. Možná až na tebe pak dýchne nebudeš nijak klidný a ve zmatku se dostaví barda hezky vybarvená která tě uvězní.

Takže měl bych být vždy připraven na smrt? Jo, to beru, tohle učení se mi pozdává.

Ne. Není nikdo kdo by měl být na cokoliv připraven. Prostě stačí jen zemřít nic víc. Nebo snad čekáš nějakou odměnu pak?

Na jedné straně říkáš, že se neučíš, na druhé mně vytýkáš, že se nechci učit. Co mám tedy dělat?

Nikdy víc.

Neexistuje žádná svoboda spojená s bytím.

Dobrá, a co pocit svobody? Další otázka: Může člověk žít v nebytí?

Otázky kupí chtění. Odpověďmi roste hlad. Zcela zcestně se ptáš.

Cíl není neboť skutečné je jen tady a teď. Vše ostatní je možné jen v iluzích. Lidé sní o zítřejším štěstí a proto trpí dnešním zklamáním.

To máš pravdu. Ale co když i tady a teď je jenom iluze?

Slova "pravda" a "tady a teď" jsou jen iluze.

Ty nejsi jak bys mohl žít nebo zemřít? Celá Existence je sen a dílo tvého architekta ega. Taková šou pro nic.

Náš rozhovor je dílem kterého EGA, mého nebo Tvého?

Právě to je to utrpení.

Když nejsme a život je šou pro nic, pak žijme pro to, aby ta iluze byla co nejkrásnější a náš vnitřní pocit aby byl co nejplnější. Souhlasíš nebo ne?

Není žádné nejkásnější, žádný pocit ani žádné naplnění. Není tedy pro co žít.

Jaké vztahy jsou mezi miliardami tvých buněk těla které nežijí jen pro své buněčné "já" jako rakovina?

Bunky poslouchají centrální nervovou soustavu, to jest své vyšší JÁ. Jaké vyšší JÁ má poslouchat člověk, který odemře svému EGU? Jak ví, že již neposlouchá své EGO, ale to, co má poslouchat?

A proč by pořád měl poslouchat něco vyššího? Tam kde je vyšší a nižší je peklo.

Souhlasím, že chtění a "já" je příčinou utrpení a strachu. Otázkou je, jak se z toho vymanit.

Najít příčiny a prohlédnout klamy že není žádné utrpení, ani žádný strach ,ani žádné já, ani žádné chtění.

"Zákon je láska..." FŮŮJJJJ. Co to ego ještě nespojí

Takovéhle vyjádřování nesvědčí o Tvé toleranci a pochopení jiných. Nemyslíš, že člověk, který odemřel svému EGU by měl víc chápat jiné lidi a ne je brát za slovo?

Mluv za sebe ty jedna urážlivko.

Tvůj zákon je jaksi nespravedlivý... smrt je spravedlivá ke všem hříšníkům stejně... odebere z nich všechny starosti, bolesti i hříchy. Tvůj zákon povyšuje jednoho tvora nad druhého...

Já nemluvím o Tvé představě lásky, ale o své. A ta je úplně pro každého. Ale když Ti tohle slovo vadí, můžeme mluvit tisícerými jinými slovy o skutečnosti, o vysvobození, o štěstí. Já nejsem závislý na slovech.

Kde je představa tam je utrpení. Proč mluvit se ti chce? Nejsi závislý na slovech, ale na touhách.

Pokusím se vypátrat Tvé názory, abych zjistil, na čem stavíš:

Cesta k osvobození, Jednota, Spravedlnost

S Tvými názory dokonale souhlasím. Vynechal jsem ty, kterými bouráš a nestavíš. Na něco jsem zapomněl? Milan

Kéž bys na všechno zapoměl. Jak bys pak mohl souhlasit a nesouhlasit a mít nějaké názory?

Obyčejná Nula