Otázka: 1. Jsem stále přítomen, neboť jsem stále nepřítomen. A přitom jsem pouze tehdy, když jsem nepřítomen. Abych to objasnil, mohu dodat, že jsem stále přítomen absolutně, ale relativně je moje jevová přítomnost jevovou nepřítomností mého Já. 2. Já, který nejsem žádnou "věcí", jsem vším, čím nejsem, ale svět jevů je mnou. 3. Poté, co se všechna "ty" a "já" vzájemně znegují, zůstávám jako "Já". 4. Jak by jsi mě mohl milovat? Jsi to, co jsi jsem já. Jak bych tě mohl nenávidět? Jsem to, co jsi ty. 5. Nikdy nezrozen, jak bych mohl zemřít? Nikdy neomezen, kde by se u mě vzala potřeba vysvobození? 6. Jak může relativno posuzovat Absolutno? Absolutno je ve skutečnosti relativnem, a to tehdy, když relativno už není relativnem, tj. když se relativno vzdá všeho, co ho relativnem dělá. V nepřítomnosti fyzické formy si vědomí není samo sebe vědomo. 7. Co jsi byl před tím, než jsi se narodil? 8. Všechny přednosti a rozdíly jsou pouhým konceptuálním smetím. 9. Shromáždi jaké chceš poznání, světské i nesvětské, a pak je nabídni za oběť Absolutnu. A tak dále. Co si o mě pomyslíš? Co si kdo o mě může myslet? Jediný závěr, k němuž by kdo mohl dojít je ten, že absolutně, a rovněž i relativně, jsem úplný blázen!!! Michal Frohlich

Odpověď:

1. Jsem stále přítomen, neboť jsem stále nepřítomen.

Vynikající.

A přitom jsem pouze tehdy, když jsem nepřítomen.

No a to je třešnička na tom vynikajícím.

Abych to objasnil, mohu dodat, že jsem stále přítomen absolutně, ale relativně je moje jevová přítomnost jevovou nepřítomností mého Já.

Není třeba objasňovat...

2. Já, který nejsem žádnou "věcí", jsem vším, čím nejsem, ale svět jevů je mnou.

Tak to můžeme jít na řádnou porci kyanidu.

3. Poté, co se všechna "ty" a "já" vzájemně znegují, zůstávám jako "Já".

Zůstávám... změnit na zůstává jenom Já. Čisté sobectví. "Pro sebe učiním to, slávy své zajisté nikomu nedám..." nabírá jiný význam.

4. Jak by jsi mě mohl milovat? Jsi to, co jsi jsem já. Jak bych tě mohl nenávidět? Jsem to, co jsi ty.

No to vysvětli mnohým tak aby to realizovali... mé pokusy zatím selhaly.

5. Nikdy nezrozen, jak bych mohl zemřít? Nikdy neomezen, kde by se u mě vzala potřeba vysvobození?

Jojo... stačí přijmout smrt a jsi doma z tohoto dlouhého života-snu o svém malém já.

6. Jak může relativno posuzovat Absolutno? Absolutno je ve skutečnosti relativnem, a to tehdy, když relativno už není relativnem, tj. když se relativno vzdá všeho, co ho relativnem dělá. V nepřítomnosti fyzické formy si vědomí není samo sebe vědomo.

No já moc na kecy nejsem... je lépe to realizovat.

7. Co jsi byl před tím, než jsi se narodil?

To by stejně nikdo nepochopil.

8. Všechny přednosti a rozdíly jsou pouhým konceptuálním smetím.

Nic není špatně a nic není správně... tomu říkám zničení strachu a rozcupování "já".

9. Shromáždi jaké chceš poznání, světské i nesvětské, a pak je nabídni za oběť Absolutnu.

Stalo se a byl to šrumec.

A tak dále. Co si o mě pomyslíš? Co si kdo o mě může myslet? Jediný závěr, k němuž by kdo mohl dojít je ten, že absolutně, a rovněž i relativně, jsem úplný blázen!!!

Pak přijmi mou poklonu. Sejdeme se na kříži. Zatím pst je nás ještě málo a město na hoře nemůže zůstat skryto.

Obyčejná Nula

***

I ty šašku?

Ty? :-))

Vynikající.

Zase šaškuješ?

Sebekritika?

No a to je třešnička na tom vynikajícím.

Hm, a ještě rolničky...

Cinky cinky cink.

Není třeba objasňovat...

Není třeba? A co takhle nakopanec?

No tak nastav prdel.

Tak to můžeme jít na řádnou porci kyanidu.

Dal bych si - třešničky.

I špaččci tě předběhli.

Zůstávám... změnit na zůstává jenom Já. Čisté sobectví. "Pro sebe učiním to, slávy své zajisté nikomu nedám..." nabírá jiný význam.

Tak - a dostal jsi mě. Chybička se vloudila?

Nemáš zač.

No to vysvětli mnohým tak aby to realizovali... mé pokusy zatím selhaly.

Prober se, člověče. Zdá se, že ti klesají víčka bez řas...

Chrrrr chrrr chrrr... (komu to říká)

Jojo... stačí přijmout smrt a jsi doma z tohoto dlouhého života-snu o svém malém já.

Přijmout smrt? Co je to za kecy. Co bys chtěl na smrti přijímat?

Hezky. Vítej za branou.

No já moc na kecy nejsem... je lépe to realizovat.

Tak teď jsi tomu dal korunu. Nejdřív přijmout a pak realizovat. Vo jakýho šaška ti vlastně jde?

Máš tam někde zrcátko? Bydlí uvnitř.

To by stejně nikdo nepochopil.

A je tu ta stará písnička...

Já nic já muzikant.

Nic není špatně a nic není správně... tomu říkám zničení strachu a rozcupování "já".

Tak tomu říkám konceptuální smetí.

Tak to musíš mít v hlavě pěkně zahnívající skládku.

Stalo se a byl to šrumec.

Asi máš na to nějakou vzpomínku...

Věčnou...

Pak přijmi mou poklonu. Sejdeme se na kříži. Zatím pst je nás ještě málo a město na hoře nemůže zůstat skryto.

Aha ha. Zase to přijímání. Scházení se, dostaveníčka, šuškando, město na hoře a dole, skryto a odkryto. Mám kliku od flašinetu. Co mi ještě zahraješ?

Tak to ti chybí ten flašinet... mně něco nechybí. Trááála la la láála la... upca ca up ca ca..... trála lááála la... hej!

***

Diky Petře za info o Dae Kwangovi. Je s tebou legrace :-))) Michal

S tebou i s Dae Kwangem taky :-)))

Obyčejná Nula

***

Jde o to, jestli to někdy dojde i DAE KWANGOVI. Michal

No vypadá to že mám za zadkem 30 lidí jimž jejich lpění nedochází...

Obyčejná Nula

***

Tak to asi musí být nějaký snový zadek. Michal

A je rád že si sním píšeš.

PS: Co si o tom incidentu myslíš ty? Už mi dva lidé napsali že tu hůl jsem mu vzal oprávněně.

Obyčejná Nula

***

Myšlení nechám mysliteli.

A vidíš nějakého mimo sebe?

Ty?

:-)

A přece reaguje. Hele není připoutáno k práznotě?

Už mi dva lidé napsali že tu hůl jsem mu vzal oprávněně.

Jestli jsi mu vzal hůl, dals ji mě. Jestli si ji vzal zpátky, dal ji mě. Nemůže mě připravit o oprávněné dědictví.

No to jsem viděl jak jsi vyváděl před 14 dni. Už je ti líp no řekni neprospělo ti to aby ses našel pevněji? Jirka říkal že se k sobě hezky blížíme. Čekám tedy jen na sebe.

Obyčejná Nula