Otázka: Ahoj Brachu, tak ty jsi mě opravdu dostal na kolena - umíš chodit mezi slovy a šplhat po frázích a odrážet se po obláčcích abstrakce jako opička v koruně stromu po větvích. Jsi krásné nic co nic neumí a ničemu nerozumí stejné jako já - jsme stejně naivní, laciní, svým způsobem ubozí, pravda chytří jako liška a obezřetní jako myš a také se koukáme na svět z nadhledu jako orel (alespoň si to myslíme, že je to nadhled). Ani si neuvědomujeme na jak úzké lávce balancujeme se zlomenými nohami, opírajíc se o chatrné berle. Hledíme však před sebe, tváříme se blaženě a cítíme extázi bytí - je to opravdu naším smyslem? Také jsme se potkali na jednom obláčku naprosté anarchie a odmítaní, který ovšem nazýváme nelpěním a svobodou. A jak ta nás naplňuje! Nevede k nám žádná konkrétní cesta - neexistujeme, jsme a nejsme zároveň. Nelze nás nalézt neboť se nikde nenalézáme. Neexistuje zároveň nikdo, kdo by nás zranil, zabil, o něco připravil, ostatně jak bychom mohli něco ztratit, když nic nemáme. Je mezi námi jen nepatrnej rozdíl - nejsem tak teatrální, ale jinak slova jsou to krásná, ulevující. Již brzy se potkáme, tak se do té doby měj ne/skutečně krásně. Gianni D.

Odpověď: A kdo jsi?

Obyčejná Nula

***

Ahojda, tak čtu a čtu a čtu to povídání tvé a lidí, kteří ti píší a chvílemi vypadám jako šílenec svíjející se před monitorem v naprosté záplavě smíchu a chvílemi toto střídá pocit jímající mou spící sílu do rukou a vede jí z hlubin mé páteře až do samotného mozku a tam exploduje do celého organismu. Pověz mi po pravdě: "Napadlo tě už někdy využít tvé slalomové techniky mezi slovy a pojmy a dojet si do cíle pro velkej ranec peněz?"

A znáš možnosti? Jsem bez práce a spojit příjemné z užitečným to by bylo prima. Rád se bavím.

Taky by mě zajímalo, jestli se opravdu vnitřně tomu našemu "pinožení" usmíváš nebo jestli tě taky někdy "sejme" nějaký lpěcí záchvat.

Pinožení se teď usmívám, ale bral jsem ho smrtelně vážně. Co se týče lpění.., no už vím jak na ně. Neměl by to být problém.

Myslíš, že jsi osvícen? (Tohle je naschvál položen otázka, na kterou si zkusím odpovědět za tebe - zkus srovnat jak by jsi odpověděl ty). "Osvícen? Jak to můžu vědět - vždyť osvícení, stejně jako štěstí si nejsou vědomi sebe sama."

Jsi v pekle. Jak by odpověděl nevinný? Ptáš se jestli jem osvícen? ??? a pak Samo že jsem. Slunce svítí na každého stejně.

Vzbudil jsi ve mě zájem - chtěl bych vědět kdo jsi v konkrétním životě - prosím praktickou odpověď - nikomu jí neprozradím :) Je mi .... let, chodím na techno party, atd. Nechci slyšet abstraktní kecy - zajímá mě jak vypadáš, jestli máš psa, holku, atd.

29, sedím doma, (nedaleko Kolína) chodím na třešně, občas píšu nesmysly, vypadám na svou schátralost skvěle, psa má přítelkyně u jejich rodičů denně chodím venčit, přítelkyně je teď na vojně.

Ale co by mě nejvíc zajímalo - jaký je tvůj záměr, jestli nějaký máš? Nebo to děláš stejně jako já, že se jen bavíš pozorováním a děláš to jen pro jakousi vnitřní, dosti exhibicionistickou potřebu?

Patrně chystám teď opravdu skvělý server plný vtipů a srandiček, zesměšnění sarkastickým humorem duchovní dogmat a i tak. Už nebudu lidi učit a napravovat... já je prostě rozesměju a tím na všechno zapomenou. Ale jdu teď na seminář Dae Kwanga s přáteli a nevím co bude dál, třeba mě pošle někam dál.

Já jen, že tvé jednání může, respkt. mělo a pravděpodobně bude mít dost značný význam. Bylo by velmi efektivní, kdyby jsi ho chtěl využít v prospěch ostatních. Mám na mysli převést jej na hmotnou hodnotu.

A to se dělá jak?

Apropos: na matrix2001.. Slepý Osel to je nářez. Gianni

No ty lidi tam moc smyslu pro humor nemají... je tam málo lidí a tak nápady jsou chudobné. Přítel chce založit a seskupit skutečnou sílu Dharmy která rozdrtí mystifikační Tunel temný sil. Takže chceš se přidat? Máme takovou akcičku 22.6 ve škole Kwan Um je meditační ústranní s Dae Kwangem a pak jdeme do přírody, ale žáci nejsou tak si jdeme zahřešit a vydovádět se. A pokud jsi veselá kopa mohlo by to být super.

Když tak mu napiš na postovni.schranka@volny.cz a trochu ho poškádli že tě posílám já. Jako že jsi třeba s Psychiatrické poradny a tak... A mě pak napiš taky něco o sobě.

Obyčejná Nula

***

Ahoj mistře:), opět musím reagovat - víme oba dva, že tou cestou, kterou provází ukazatele štěstí je nelpění, ale už jsi se zamyslel jak malý kousíček má nelpění ke lhostejnosti? Paradox. :)

Nelpění i lpění i lhostejnost to je všechno spojené s egem. Nehodnotit to... prostě jen dýchat a žít a květina se sama rozkvete a přesto sama sebe nehodnotí.

Ono je toť také potřeba konfrontovat s univerzálním pokynem platícím pro každý živý organismus, který zní "Přežij!" jak tedy, sakra, koresponduje tento velící pricip, který je tím nejpřirozenějším s naším nelpěním? Vždyť kdyby člověk nelpěl, tak by zároveň nežil. A přesto chápu, že i lpění na samotném životě právě život zabíjí. A zase paradox.

Hele nemáš těžkou hlavu? Tvůj problém je jako zrnko písku na poušti z Austrálie. Ale jakmile ho začneš rozebírat a brát si až elektronový mikroskop, pak nenajdeš konce s budeš pohlcen.

Ty se ptáš z ega... bojím bojím... lpět nebo nelpět, být nebo nebýt. 90 let si to můžeš klást a nikdo ti neodpoví... snad smrtka se vysměje ...měls místo toho žít... Aby ses mohl radovat, či smát, musí mysl ustoupit. Jasný? A už si viděl aby někdo smějící se a radostný ze sdrce zpívající a tancující někomu ublížil či přemýšlel nad nesmrtelností brouka?

Pár dobrých přátel mi několikrát řeklo jak moc si lpím na tom, abych nelpěl - Kafka by měl ze mě radost - měl zálibu v paradoxech. Myslím, že i u tebe by se bavil.

Jo to o mě napsal i Vlasta Marek: "Škoda. To se stává duchovním hledačům, kteří ulpí na neulpívání."

A já mu odpověděl: "Vy jste tak chytří.... úplně mě přivádíte k slzám smíchu. Schválně... na čem jsi ulpěl ty? Pokud řekneš na ničem, zrovna si ulpěl na neulpívání. Pokud řekneš že na něčem nebo na všem... zase jsi jen otrokem. Jak ze své pasti vybruslíš? Bu bu bu prásk! Rychle odpověz!"

Měj se fajn. G.

Když nevíš co je to fajn... máš se pořád jako v ráji. Přestat to hodnotit, jen to dělat jen to dělat co se dělá s plnou pozorností. Není na škodu si zpívat. Lidé to věděli, zapoměli v robotě na všechnu šlechtu a písnička je naplnila radostí a práce je BAVILA!

Obyčejná Nula