Otázka: Všechno je pomíjivé. Auta, baráky, peníze...atd. A co spasení? Spasení není pomíjivé? Pořád píšeš, že všichni skončí na hřbitově. Mě připadá, že o to ti snad jde. K čemu auto, když o něj příjdeš? ALE: K čemu osvícení, spasení, když o něj přijdeš? M.

Odpověď:

Jedna myšlenka vyvolá druhou atd. Jo, je to hrůza, když to člověk včas nezachytí. Mně taky myšlenka či myšlenkový závěr vyvolá okamžitě protichůdnou alternativu. Za takové situace se vážně nedají dělat žádné závěry. A tak člověk ztrácí motivaci nějaké závěry dělat. Což není ššatné. Tedy pokud se jedná o nepodstatné věci. Pokud se jedná o věci podstatné, je to nevědění, a to mě netěší. Ano, ano, stačí být bděloučký a hlídat záchvěvy mysli. :-))) Je to velmi jednoduché. :-)))

Když jsi v klidu... když mě vykrádali cigáni, zjistil jsem že jsem žil zase jen v iluzi. Nyní cvičím. Kdybych tak moc nepsal celkem by mě ani nebolely nohy. Prosedět celé dny není dobré. Ale už to zmizí... je dobré nemít cíl... můj cíl byl pomáhat lidem... už není protože jsem pochopil že slovem nic nezmůžu. A činí to jen a jen potíže. Není pak čas na lidi co jsou kolem tebe. Je lepší být dpobrým na místě skutečném, než dobrým na místě 100Km vzdáleném. Tak jsem to pojmul a pomáhám jen tam kde skutečně jsem.

***

Přesně k tomu jsem dospěl. Proto jsem se přestal loni na podzim angažovat. Je třeba odhadnout, kde to stojí za to se angažovat. A na netu je to v minimálním množství případů.

Pusť ostatní z hlavy! Tvé utrpení se odvíjí jen od pohledu na ostatní třeba na Buddhu na mě. Jaké by jsi měl starosti kdyby jsi o ničem nevěděl a žil jen tak někde mezi eskymáky?

K tomu serveru: Koncepčně je to pojato myslím dobře. Ale přiznám se, že jsem skeptik, co se týče boje proti mystifikacím a duchovnímu businessu. Ten tu je tisíce let a bude tu, dokud bude poptávka. Dokud budou "hledající", kteří hledají jednoduchá bezbolestná řešení svých problémů. Kupují si lži a podvědomě to mnozí i vědí. Ale chtějí to tak. Chtějí pohádky a chodí na ně na přednášky. Chtějí jiné, bezproblémové světy, tak si je vytvářejí v myslích a říkají tomu meditace. Chtějí spasitele, tak si je platí a čekají na příchod ufonů. Dále se obávám, že se tam natlačí kdejaký internetový exhibicionista, aby to všem vysvětlil. Tak, jako se to děje na všech diskuzích. Jak tomu chcete zabránit?

Položí se mu takové otázky aby se sám zdiskreditoval. Třeba jak se jeden vytahoval na spirále. Napsal sjem mu jen dva příspěvky a skončil :-).

***

U někoho se zdiskredituje, u někoho. Ale nezastavíš tím duchovní business.

Seru na to. Já nejsem ten kdo platí. Každý je sám za sebe odpovědný. Zase je to ta starost o ostatní. Víš jak by na tom musel být Bůh kolik by musel mít starostí? Láska je jen vyděračské doupě. Utrpení milujícího Boha, avatara, spasitele je největší!

Všechno je pomíjivé. Auta, baráky, peníze...atd. (Znáš knihu Kazatel? (Starý Zákon))

Kazatele mám, ale nečetl jsem. Proč bible vždy děsí? Strašení nikam nevede.

***

To není děšení, to je popis reality. Ty děláš to samé.

Kazatel děsí Bohem, já jen tím, že si za všechno můžu lidi sami ve své kebuli kvůli Bohu!

A co spasení? Spasení není pomíjivé?

Všechno je pomíjivé, nebo si snad myslíš že bys něco mohl získat pro sebe a těšit se z toho věčně. Raději umřít na věky než dokola točit ten kolotoč ne?

***

Jo, to umí každý.

Až na tebe. O co ti pořád jde.... vždyť je to jen ego-hra: zisk-ztráta-lpění-strach. Pusť to a jsi volný!

Pořád píšeš, že všichni skončí na hřbitově. Mě připadá, že o to ti snad jde. K čemu auto, když o něj příjdeš? ALE: K čemu osvícení, spasení, když o něj přijdeš?

No odpověz a oddechni si. Je to jen habaďura. Bodhisattva není Bodhisattva, Buddha není Buddha, Kritus není Kristus, osvícení není osvícení, nirvána je jen utrpení a svoboda není osvobození. Ten kdo se vzdá všecho získá. Všichni nás předbíhají kámo, i ti ožralové!

Kdo o sobě ví je trpící? Nevědět o sobě je nevědět o své radosti. Píšeš o tom, jak se zbavit utrpení. Můj dojem z toho všeho je následující: Ale ty ses ho nezbavil. Trpíš a chceš nebýt. Tvoje východisko z utrpení je smrt. Nevědět o sobě, nevědět o ničem.

Tak to se doplňujem... tady je řešení: Zastav podobné myšlenky! Utrpení život i smrt je možné jen v přemýšlení!

K tomu není potřeba cesta. Jenom odvaha to skončit. (Což je podle mě hloupost).

Kdo to chce skončit toho zab. Nemysli! Nemysli! Jen žij! Nelez Bohu do prdele! On nad tebou nemá žádnou moc! Nikdo ji nad tebou nemá jen tvůj strach!

Honíš se za autem? Proč, když skončíš na hřbitově? Honíš se za spasením? Proč, když skončíš na hřbitově? Nehoň se za ničím. Nic neměj. Pokud to není výsledek neschopnosti nebo lenosti, budeš šťastný a bez závisti. Pokud nic nemáš, protože je to z nouze ctnost, stejně šťastný nebudeš. A ti, co se honí a daří se jim dosahovat pomíjivých cílů budou nakonec šťastnější než ty. Oboje štěstí je pomíjívé. Tak co s tím? Ha? Nevidím v tom rozdíl. Má smysl usilovat o to, co je trvalé. Jde - li o štěstí, pokud budu šťastný materialista, proč bych měnil? A věř, že jsou šťastní materialisté. Až do smrti - AMEN!

ANO! Není důležité to co máš ale jak tě to naplňuje! Zde je klíč: Nečum druhým do talíře! Co ti chybí bez vědění o tom co dosáhli jiní! Peklo je toto: Chci to co nemám. Ráj je toto: Jsem spokojen s tím co mám i jaký jsem!

Nerad se pouštím do spekulací. TO nikam nevede.

Máš pravdu, občas je to takové popotahování, snažím se z tebe dostat odpověď. Jasnou, jako jsou mnohé tvé úvahy a postřehy.

ZDE: Plakej sám na sebou zvracej sám sebe, vyplivuj žhavou kouli. Pusť se cílů! Za všechno utrpení může vědění. Když jsi byl malý co ti chybělo! Spal ty knihy i mé texty! Nevytvářej rozpor se sebou samým. Postav se na vlastní nohy a dej osvíceným do zubů! Napiš Bohu dopis kde si vyleješ srdce vybrečíš oči a pak jej pošli do prdele i se Satanem a jejich hrou! Žij podle svého. NEmusíš se ničím stát ani ničím být. Obejmi rodinu a přijmi i smrt.

Měli bysme se bavit prakticky. Máš nějaké finty ze své praxe?

Mám. Zapomenout na všechno, cos kdy četl a slyšel a nebát se nepředstavitelného.

A technika?! Je nějaká lobotomie? Hypnotizér to nedokáže. Ze své praxe svím že stačí vyjít na poušť a nevracet se dřív dokud se hlava nevyčistí!!!! Dokonale!!! Byl an to příběh o 1000 kravách. Celá škola... vzít deset krav odejít s nimi do hor a vrítit se až jich bude tisíc. Toť celá alchymie. Budu rád když mě pak pošleš do prdele a když budu chtít promluvit vrazíš mi do huby hovno!

***

Hodně věcí, co píšeš, bych klidně podepsal a dal na web. Hodně věcích bych podepsal ale nedával na web. Ale v jedné věci se neshodnem. Ty chceš umřít, já chci žít. M.

Hele trochu tam zpracuj Michala Frolicha. Už se v tom koupe až po uši. Žít chce jen ego. Umřít chce jen ego. Pokud to tak vidíš, budeš trpět. Stačí poznání že nežiješ ani nejsi mrtvý. :-). Pokud mluvím o smrti mluvím o doložení Ega.

***

Už se v tom koupe až po uši.

Jako ty i já :-)

A hele jak je veselej když má kamarády.

Myslím, že Michal se sebou prakticky dost dělá nebo dělal. Každý má svá slabá místa. Vím o svých a vím o tvých.

Už se zklidnil?

Tak poděkování se ti zachtělo a ono nepřišlo?

Ty jsi domýšlivec. Až poděkuješ sobě, poděkuješ i mě.

Nedávno jsi psal, že v tom Michal nemá takový zmatek, jako já. Tak jak ho můžu zpracovávat, já zmatený.

Jo opisovat umi kazdy, ale mel jsem tuseni a tak jsem ho otuknul a on to nejak nezvladl... vzdy vidim i mezery a tak jsem mel radost ze dost postoupil ale nebylo to jeste ono a tak jsem mu to ukazal a jeho ego vyvstalo v plne krase. A misto toho aby mi podekoval se totalne rozlozil a trucoval tak jak jsem jeste nikoho nevidel. Ono pad z vysek byva nejtvrdsi :-). A proto je lepsi mit sva vlastni kridla a on mel jen ty Biblicka.

Kdepak křídla - nohama pevně na zemi. Každej pták skončí na zemi - a v zemi.

Kdepak... lítat. Ne zemi a v zemi... ale to co je mezi tím... Je jednou jsem ptákem, tisíckrát housenkou.

***

Žít chce jen ego. Umřít chce jen ego. Pokud to tak vidíš, budeš trpět.

Nestraš. Vážně? Neschovávej se pořád za ego. To dělají duchovňáci. Řekni si to pěkně nahlas: "Já chci umřít." Já si to nahlas říkám: "Já chci žít."

Já si nic neříkám protože není důvod si vytyčovat marné cíle. Jsem zvědav jak ti to tvé přádní dlouho vydrží :-). Možná do té doby než poznáš pravdu. Pravdu o tom, že jsi jen iluzí. A neexistují žádné hranice, ale to chce trochu více meditovat a rozpouštět kosti a maso.

Hele, to je z našeho webu: Byl jednou jeden člověk. Byl sám se sebou spokojený, ale zlobilo jej jeho ego. Jednou si takhle říká: "Co to ego všechno nevyvádí: Ego se bojí. Ego je pyšné. Ego je sobecké. Ego je zlé. Ego je povýšené. Ego je nevědomé. Uff," oddychnul si, "ještě že nejsem ego, ale Duch, a tím pádem se mě to netýká."

Pak se zamyslel a řekl si. "To kdybych byl ego, to by to znělo jinak: Já se bojím. Já jsem pyšný. Já jsem sobecký. Já jsem zlý. Já jsem povýšený. Já jsem nevědomý. Ale takový já samozřejmě nejsem. To je to ego. Já jsem Duch a nemám s tím přeci nic společného. Nebo že by ano?"

Jak se ti to líbí?

To znám. Prima vyargumentováno. Ale jsou to jen slova ta poznání nikomu nedají, je třeba ujít si to kolečko vědomě.

Pokud mluvím o smrti mluvím o odložení Ega.

Jednou se tě kdosi ptal, jestli jsi nesmrtelný. Tys napsal něco v tom smyslu: "kdo by chtěl žít věčně v tomto slzavém údolí". Platí to ještě?

Trochu se to změnilo. A to tak, že žádné slzavé údolí není ani žádný můj život není. Tím jsou všechny problémy vyřešeny. Stačí jen prohlubovat vhled a zjistit, že není žádné "já". A pak i toto zjištění odhodit a schválně se stát někým jiným smrtelným.

Já si nic neříkám protože není důvod si vytyčovat marné cíle. Jsem zvědav jak ti to tvé přádní dlouho vydrží :-). Možná do té doby než poznáš pravdu. Pravdu o tom, že jsi jen iluzí.

Čí iluzí jsem? Tvojí? Mojí? Něčí iluzí být musím, ne? Potom teda někdo je, ne?

Svojí iluzí jsi.

A neexistují žádné hranice,

Že ne? A co časová hranice?

Pouze v mysli.

ale to chce trochu více meditovat

Á, tady někdo ví, jak moc medituji.

Sám to prozrazuješ. Kdybys meditoval mlčel bys.

a rozpouštět kosti a maso.

Skoč do vany s kyselinou.

Není třeba vany ani kyseliny. Ty se prostě bojíš prázdnoty.

***

To znám. Prima vyargumentováno. Ale jsou to jen slova ta poznání nikomu nedají, je třeba ujít si to kolečko vědomě.

Proč to píšeš? To snad víme oba. Mimochodem od tebe to vážně sedí. Napsaĺs toho asi 100 x více, než já. Ty můžeš a já ne? Asi bys byl nejradši, kdyby nikdo jiný kromě tebe nepsal, co?

Proč lidi píší? Aby se ukázali před svou iluzí nějakých ostatních. Zbytečně plýtváme energií. Vše bylo správné. Minulost už nezměníme a budoucnost nenaplánuješ. Tak proč to nepustit.

Trochu se to změnilo. A to tak, že žádné slzavé údolí není ani žádný můj život není.

Jak se to projevuje, že nejsi? Každé písmenko, co napíšeš, je tvůj život. Každé písmenko, které přečteš, je tvůj život.

Jo život je možný jen ve snu. Život je iluzí. Jak mám zítra vědět že tohle jsem napsal já?

Tím jsou všechny problémy vyřešeny. Stačí jen prohlubovat vhled a zjistit, že není žádné "já".

Toto na mě vážně dojem neudělá. Víš proč neuznávám Tomášovi a spol.? Protože mají přesně takové jalové řeči o vhledech a "já", jako ty. Já je neuznávám protože těch řečí měli moc.

Já znám tajemství praxe. Není třeba mluvit, ale cvičit dle instrukcí.

Taky říkali, že člověk musí sám a přitom popsali tisíce stránek a předváděli se v Lucerně. S pí. Tomášovou jsem se setkal, vím svoje. Nevěřím jim ani dobrý den. Nejsou tím, co učí, nejsou tím, co ze sebe dělají. A ty jejich vhledy... cháááá! je to děravé, jak řešeto.

Možná je se třeba na to dívat vzhledem na kterém stupni kdo je. Samozřejmě že učitelka v první třídě ví, že 3 - 5 = -2 ale děti učí že to je nesmysl. Takže klídek, možná se jen vztekáš že ti teď nikdo neporadí.

Jednu věc u tebe oceňuji. Že to děláš zadarmo a nechceš na tom rejžovat. Kéž ti to vydrží.

Jó to není v mojí moci.

A pak i toto zjištění odhodit a schválně se stát někým jiným smrtelným.

Stát se smrtelným? Na tom nemáš žádnou zásluhu, tak se necamrej. Jseš 1 ze 6 000 000 000.

Smrtelným ale nadšeným smrtelným. Když víš že jsi smrtelný začínáš žít ze den na den naplno. Když to nevíš tak děláš všechno jiné jen pro svůj zítřek. No a ty nežiješ, nedokážeš se pustit a pořád chceš žít až zítra. Nestarej se o zítřejší den. Možná by se k tomu dalo prochlastat. A možná bych ti všechno musel ukrást.... abys neměl nic jen ten život.

Obyčejná Nula

***

Ty jsi domýšlivec. Až poděkuješ sobě, poděkuješ i mě.

No vždyť já ti děkuju.

Né mi ale sobě! Upřímně sobě si poděkuj a podekuješ i mi.

Kdepak lítat. NE zami a v zemi... ale to co je mezi tím... Je jednou jsem ptákem, tisíckrát housenkou

Schíza....

Co je na lítání špatného. Kam s takovýma dlouhýma nohama? Než ti narostou za tisíce evolucí... tvůrce nebyl IDIOT a dal ti křídla abys doletěl do výšin bytí. Nohy mohou zůstat přitom zapomenuty na zemi.

Svojí iluzí jsi.

Když nejsem, nemůžu mít iluze. Máš v tom zmatek.

Ale ty zatím jsi, a chceš být. Pak jedině ve svých iluzích. A iluze plodí zmatek, protože nejsou pravdivé. Nerozumíš mi, a máš tedy pocit, že mám v tom zmatek. Je to tvůj zmatek. Měl bys více cvičit a méně myslet. Za tu dobu co si píšeme už bys byl dávno za bariérami ve kterých se pořád placatíš. Rozumem to nepojmeš! Vzdej to a začni cvičit.

Pouze v mysli.

Chachá, to je ale krátkozrakost. Nejen že jsi omezen přírodními zákony, ale i časem. Časem tvé existence. Můžeš si vsugerovat co chceš, ale tohle je fakt.

Když nejsi jak bys mohl být omezen? Tak jsi nebo nejsi? Nemáš v tom zmatek když tak argumentuješ viz.výše? Omezení jsou možná jen v mysli. A protože ty pořád sedíš jako kvočna v mysli, neboť "já" existuje jen tam, nemůžeš to zažít! Fakta vůbec neznáš, můžeš si je jen domýšlet ve svém světě iluzí a iluze mohou existovat jen když se držíš při zemi. Tady v mysli v těle, v omezenosti, v základně iluzí z nichž těží "já". Čoveče za ty roky jsem si myslel podle toho co píšeš, že jsi to již intuitivně aspoň pocítil. Ale jde vidět, že budeš muset ještě dost pracovat na tom abys poznal to o čem mluvím! Až zažiješ, že tento prostor ani čas není, pak ti svitne, ale to musíš zažít ty! Jinak mi neporozumíš.

Sám to prozrazuješ. Kdybys meditoval mlčel bys.

Myslel jsem podle tebe, že ten kdo medituje, píše weby až se z něho kouří. Nedávej si vlastňáky.

Buddha taky vydal učení aby napravil fámy. Kristus taky kázal proti farizeům. No a tak jsem vydal učení proti duchovnosti. Když jej každý projde, začne o duchovnu mlčet a stane se jím. Kdyby se lidé neptali a nemotali v tom, nebylo by třeba žádného spásného učení. Po proaxi o které píšu se stanou obyčejnými lidmi, ale budou mít to poznání, že celá diuchovnost byla jen blaf a fantasmagorie o nějakém Bohu nad námi a peklem pod námi. O něčem co je po smrti. Jasný?! Milióny lidi jsou osvícenější než kdejaký přednášející zasvěcenec!

Vlastňáky... a proč ne. Koho to rozveseluje a koho to zlobí? Mě ne. Mohu si dělat co chci. Pro mě to vlastňák nebyl neboť míč spadl do tvé branky. Náhodou kolik jsi toho napsal ty? A máš tam praktické postupy jak dojít k osvobození nebo jen pohádky které přilákají slintající otroky? Hm? Nejlepší obrana by byla útok, ale nevšiml sisi že jsem otočil hřiště a ty si v radosti že jsem si dal vlastňák zapoměl, že to byl jen gól do tvé branky.

Není třeba vany ani kyseliny. Ty se prostě bojíš prázdnoty.

Jak jsem psal, to je zásadní rozdíl mezi námi. Ty chceč umřít, já chci žít. Děláš z nevyhnutelného hrdinství. Děláš z nouze cnost.

Tak to své JÁ které chce žít, což je podle něj hrdinství vykrm pěkně do tlustého prasete a služ mu. Pokud chceš žít, budeš trpět neboť tě smrt bude pronásledovat tím víc. Jsi jako paciernt blázen, který říká doktou, zachrňte i nádor i mě takl aby jsme mohli žít a povídat si spolu dlouho. Jenže já vidím že z tebe mluví ten chcípák nádor. Jeho život znamená utrpení ducha.

Fajn... tak žij... kde je problém. Žij no tak, kde je někjaké utrpení? Žij si... k tomu nepotřebuješ psát o žádné duši. Stačí ti toto tělo a toto "já". Tak šup znič celý web a začni žít. Když je život s já tak báječný tak ať se cítí i báječně. Není třeba si vůbec o tom psát. Každý člověk hledá slizké úskoky aby neztratil. Ale já ti říkám že cesta vede přes to největší ztrácení. Smrt je život věčný. Smrt je království nebeské. Smrt je odložení "já". Ale musí to být velká smrt. Ne nějaké převtělení jasný. Velká smrt = konec iluzí i utrpení. Žádne tresty a karmy, žádné vypečené pravidla slizké hry.

Proč lidi píší? Aby se ukázali.

Přesně proto píšeš ty - mimo jiné. Těm dalším důvodům ses ještě nedokázal postavit. a tak jsi je ani nepojmenoval.

Když nejsem proč bych se měl stavět? Nepotřebuji s ničím bojovat a držet se něčeho, jen se pustím a spadnu do nicoty. Bojovat umí každý kdo má strach.

Zbytečně plýtváme energií. Vše bylo správné. Minulost už nezměníme a budoucnost nenaplánuješ.

Všechno neovlivníš, ale ty vzdáváš kvůli věcem neovlivnitelným i všechny ostatní ovlivnitelné. Vzdáváš se své vůle? Vzdáváš se zodpovědnosti? Neuneseš to? Radši nebýt, že? Duchovno není pro slabé.

Ale co bych tu měl dělat? Hm? Co bych tu měl ovlivňovat a proč? Kdo je ten kdo to pořád nařizuje? Vůle je karma. Vůle je chtění, lpění, rozlišování, a strach. Vůle je zlo. NEmchi mít vůli, tam kde není vůle je svoboda. Tao vše koná.

Jo život je možný jen ve snu. Život je iluzí.

Ano život, který by se ti líbíl dokážeš žít jen ve snu - tvým snem jsou tvé webové stránky. Tam se tvoříš k obrazu svému.

Já nemám sen zničit duchovní bysnys. Mě to nevadí. Vůbec mi na nikom nezáleží, protože nikdo není! Vše je dokonalé, utrpení lidí je jen jejich slepota! Všichni jdou správně. A já jsem uvedl jen techniky jak dojít toho vhledu a tohoto míru. Až dojdeš toho míru aspoň na okamžik, pak se začnou dít v tv filozofii změny.

Jak mám zítra vědět že tohle jsem napsal já?

To je jednoduché. Vědět co dělám a proč to dělám. A dělat to soustředěně. Pak to nezapomeneš.

Teď bys zasloužil do zubů. Ty jsi snad posel pekla nebo co. Nevím vco dělám, proč to dělám, mesiáš je duch společný ve všech srdcích, jen jsem o něm napsal aby ho lidé našli v sobě. Ale oni to nechápou! Stejně tak jako ty. Mohu nad nimi jen plakat, protože soudí prst který ukazuje na měsíc. Ale zřejmě je to úděl všech mesiášů a osvícených mistrů... zůstali nepochopeni, protože lidé čtou a aniž by vyvinuli aspoň čtvrtinové úsilí, už si přisvojují pochopení a šíří učení pod svým slepým zabarvením. A to je ta katastrofa. Kéžby všechny sútry a svaté texty byli spáleny či utajeny než aby se dostali do rukou egoistických šiřitelů. A ten kdo by chtěl vědět by mohl nastoupit do kláštera. Chceš vědět? Vzdej se světského a podstup svaté. A když doijdeš svatého můžeš se vrátit do světského a šířit učení pravé. Ale lidé si ze světských pozic překrucují vše a pak vzniká něco jako vegetariánství, náboženství, ismy atd.

Jó to není v mojí moci.

To myslíš vážně???? To si necháváš otevřená zadní vrátka?

Stále nerozumíš. Já se neřídím chci a nechci rejžovat. Já se neřídím správné a špatné, prospěšné a škodící, já prostě jen dělám to co se vyvrbí aniž bych seldoval nějaký cíl. Duch promluvil a tak jsem napsal. A mám s tím jen problémy. Třeba zítra můžu sedět v křesel gurua, nebo jako poustevník, nebo jako dělník údržby n.p. Špuntana. V každém případě o tom nerozhoduji a vše se vyvíjí samo... já se nechávám jen unášet, protože už je mi vše jedno když jsem vše vzdal. Jen rozvíjím to poznání. Umírat s pocitem nenaplnění cílů je to nejhorší co může být. Jak se budeš cíti, až se uvidíš že tvůj boj proti byznysu skončil tak, že tvé stránky budou nesprávně a za drahé peníze vykládány nevinným?

Smrtelným ale nadšeným smrtelným. Když víš že jsi smrtelný začínáš žít ze den na den naplno.

Ze dne na den? Z vteřiny na vteřinu, člověče.

Nesápej se na vteřiny dokud pro tebe existuje pořád zítřek ve kterém ty chceš tak moc žít.

Když to nevíš tak děláš všechno jiné jen pro svůj zítřek. No a ty nežiješ, nedokážeš se pustit a pořád chceš žít až zítra.

Jaks na to přišel???

No tvůj postoj chci žít, je možný jen v budoucnosti. Což dokazuje že teď ještě nežiješ... :-). Ale skutečnost a věčnost je jen v tomto okamžiku... proto jsi věčně mrtvý a já tě chi zabít v tom tvém snu zítřka abys byl vzkříšen již dnes. A ty se bráníš jako kočka! Jak by sis mohl přát žít teď. Jsi blázen? Až si přestaneš přát žít, zmizí i tvá budoucnost a minulost. Zemřeš v ní. A dostaví se to podstatné tady a teď. Ale to je ukřižování ega... pustit zítřek k vodě... hmm... velká odvaha... že?

Ještě dovětek:

Abys opravdu nebyl, musel bys smazat svoje weby a zmizet z internetu. Takhle popíráš svoje slova a potvrzuješ svou existenci.. Ty chceš být. Ne že ne. Ale takový a v takovém světě, jak je to na tvých webech.

Weby nejsou moje. Mesiáše napsal Duch, nemám s tím nic společné. Až Duch nařídí smazat smažu to, a víš co se pak stane? Lidé začnou na tebe plivat ještě víc. Když tu jsi a chceš jim pomoc plivou na tebe, a když se na ně vysereš, budou plivat o to víc! Jsou to blázni. Když ti budu lhát dá se mi s odstupem odpustit, ale když budeš vědět, že jsem poznal ale já tebe odmítnu učit, tak se mi hned budeš mstít popř. mě zabiješ.

Jak se to projevuje, že nejsi?

Dej si obklad. Máš přehřátou palici.

Obyčejná Nula

***

Vyvádí jako malý kluk. Zveřejňuje SMS prdí atd. Jen se podívej na spirálu. Paskvil-on-line.

Vyvádíš ještě hůř, chudinko ublížená.

Mám vyvádět líp, poraď.

Né mi ale sobě! Upřímně sobě si poděkuj a podekuješ i mi.

Plácáš, abys měl ke všemu poslední slovo.

Co jsi plácnul?

Co je na lítání špatného.

Spadneš. Ale ty si toho stejně nevšimneš.

A co je na padání špatného? Je to jako tobogán... nahoru a dolů... to je jízda. fíííí. Chudinky ti znudění na zemi.

Na to, že nejseš, tě to dost vzalo. Mesiáš do naha a ve vlastní šťávě.

Pozor když se moc směješ tak umíráš a nejsi... a to je pro tebe hrůza. Jinak máš pravdu. Ty to tak vidíš a je to tvůj závěr. Co já sním je ve tvé hlavě... kromě mnohého utrpení.

Ale ty zatím jsi, a chceš být.

Jistěže. Vždyť to říkám od zažátku.

A proto se musíš trápit. Jak z toho ven když ty ani nechceš? Tak se smaž. Přijď až toho budeš mít opravdu plné zuby. Až budeš vysílen a ničeho nedosáhneš.

A iluze plodí zmatek, protože nejsou pravdivé.

Ano to je vidět na tobě.

Právě jsi to jen potvrdil. A to je celé tvé utrpení.

Nerozumíš mi, a máš tedy pocit, že mám v tom zmatek. Je to tvůj zmatek. Měl bys více cvičit a méně myslet.

Cvičím i myslím. Jde to krásně dohromady. "Nemyslete, nemyslete"... tak volají vymývači mozků. Neposlouchám je.

Samadhi je úplně vymazané vědomí. To není můj výmysl to tvrdí ti jež se v tom ztratili. Mysli mysli tak volá Lucifer zasírač mozku. Vyprázdnit vyprázdnit tak volá Obyčejná Nula. Jedině tak se dá poznat skutečnost. Iluze jsou plné... skutečnost je prázdná.

Za tu dobu co si píšeme už bys byl dávno za bariérami ve kterých se pořád placatíš. Rozumem to nepojmeš! Vzdej to a začni cvičit.

To by mě zajímalo, co cvičíš ty. Asi prostná.

Cvičím to čeho ty se bojíš.

Když nejsi jak bys mohl být omezen? Tak jsi nebo nejsi?

Opakuji po několikáté - JSEM. Hurááááá!!!

Jak často křičíš to své hurá v tom svém bytí?

Nemáš v tom zmatek když tak argumentuješ viz.výše? Omezení jsou možná jen v mysli.

Tak dobrá. Jakmile dočteš tuhle větu, máš minutu na to, aby ses objevil tady v Brně. Pěkně celý se svým tělíčkem.

Stále jsem u tebe a mluvím na tebe i ses vým tělíčkem. Stejně bys mě ani tentokrát neviděl.

Anebo - co tak od teďka přestat jíst, pít, vyměšovat? Uvidíme frajera, jak není ničím omezen.

Kdybych tě poslech byl bych mnohem více omezen. Pekelníčku... spaluj se sám.

Jestli ty věci nedokážeš - jsi omezen. Hádej čím?

Chá cha cha... nemusím nic hádat. Omezení vidí jen tvá mysl.

A protože ty pořád sedíš jako kvočna v mysli, neboť "já" existuje jen tam, nemůžeš to zažít! Fakta vůbec neznáš, můžeš si je jen domýšlet ve svém světě iluzí a iluze mohou existovat jen když se držíš při zemi. Tady v mysli v těle, v omezenosti, v základně iluzí z nichž těží "já". Čoveče za ty roky jsem si myslel podle toho co píšeš, že jsi to již intuitivně aspoň pocítil.

Další tvoje iluze - o tom co píšu. Vůbec netušíš, o čem píšu. Protože máš na očích klapky ze svých vnorů a buddhismu.

A o čem píšeš? Rád si to poslechnu :-). Já píšu o ničem, a ty? Ukaž odkud máš své klapky.

Ale jde vidět, že budeš muset ještě dost pracovat na tom abys poznal to o čem mluvím!

Vím to moc dobře. Děkuji nechci.

Chci nechci.... děkuji, vím to moc dobře... Hlavně že jsi OK.

Až zažiješ, že tento prostor ani čas není, pak ti svitne, ale to musíš zažít ty! Jinak mi neporozumíš.

Popíráš to co je, protože se ti to nelíbí a vytváříš to, co není, k obrazu svému. Vytváříš si iluze o lepším. Myslel jsem, že jsi silnější.

A co je? Když jsi neviděl skutečnost... jak bys mohl vědět co je a co nelze popřít? Síla je tam kde je strach. Strašpytle. To je tím že chceš žít.

Buddha taky vydal učení aby napravil fámy. Kristus taky kázal proti farizeům.

To mě vždycky pobaví, když někdo ví, co a proč dělal Buddha nebo Kristus. Nemáš je náhodou u sebe na podnájmu? :-)))

Bavíš-li se bavím se i já, trápíš-li se trápím se i já. Nemohu je mít v podnájmu u sebe jinak by ze světa zmizeli.

No a tak jsem vydal učení proti duchovnosti. Když jej každý projde, začne o duchovnu mlčet a stane se jím. Kdyby se lidé neptali a nemotali v tom, nebylo by třeba žádného spásného učení. Po praxi o které píšu se stanou obyčejnými lidmi, ale budou mít to poznání, že celá duchovnost byla jen blaf a fantasmagorie o nějakém Bohu nad námi a peklem pod námi. O něčem co je po smrti. Jasný?! Milióny lidi jsou osvícenější než kdejaký přednášející zasvěcenec!

Nesmysl. Jsou zaslepení, akorát jinak.

Zaslepenec vidí zaslepence, hříšník hříšníky ale Budhha vidí Buddhy.

Vlastňáky... a proč ne. Koho to rozveseluje a koho to zlobí? Mě ne. Mohu si dělat co chci. Pro mě to vlastňák nebyl neboť míč spadl do tvé branky. Náhodou kolik jsi toho napsal ty? A máš tam praktické postupy jak dojít k osvobození nebo jen pohádky které přilákají slintající otroky?

To víš, že tam mám návody. Ale tak, aby tomu nerozuměl nějakej podvodník a nechtěl s tím kšeftoval. A tak, aby tomu nerozuměli ani slintající otroci ale lidé vůle a bystré mysli.

Škoda nemám vůli ani bystrou mysl a nemám ani čas.

Hm? Nejlepší obrana by byla útok, ale nevšiml sis že jsem otočil hřiště a ty si v radosti že jsem si dal vlastňák zapoměl, že to byl jen gól do tvé branky.

Nesneseš, abys dostal gól. Sice ti na ničem nezáleží a nejsi, ale chceš být vidět, slyšet a vyhrávat. Jako všichni ti, kterým se směješ a kážeš proti nim.

A opět útok? Tak tedy repete.

Tak to své JÁ které chce žít, což je podle něj hrdinství vykrm pěkně do tlustého prasete a služ mu. Pokud chceš žít, budeš trpět neboť tě smrt bude pronásledovat tím víc.

Aha, chceš abych trpěl, aby všichni trpěli, protože trpíš ty. A když ty, tak i ostatní. Máš smůlu. Je spousta lidí, kteří nertpí ani zdaleka tak jako ty trpíš životem a sám sebou.

Panenko skákavá...

Fajn... tak žij... kde je problém. Žij no tak, kde je někjaké utrpení? Žij si... k tomu nepotřebuješ psát o žádné duši.

A kde píšu o duši prosím tě?

A co je to tvé "já", (či ego z té básně cos mi poslal) které chce žít a volá Já jsem Huráá?! Je to snad jen holé tělo, nebo holý mozek, nebo ego stvořené myšlenkami a vzpomínkami o sobě?

Stačí ti toto tělo a toto "já". Tak šup znič celý web a začni žít. Když je život s já tak báječný tak ať se cítí i báječně. Není třeba si vůbec o tom psát.

Proč ne? Pro lidi, kteří to nevědí....

Nic nevím.

Smrt je život věčný.

Smrt je smrt.

A jak věčná je smrt? Jak dlouho existuje? Pokud existuje musí být živá. Myslím že existuje déle než život. Byla před ním a bude i po něm.

Když nejsem proč bych se měl stavět?

Abys je viděl.

A co bych dělal pak? Řešil je když jsou spjaté se mnou tak jako ty? Proč? Nejsem hlupák. Než je vyřeším vyvstanou modernější, filozofičtější... pche... rozpustím nejprve "já"... to je zkratka.

Nepotřebuji s ničím bojovat a držet se něčeho, jen se pustím a spadnu do nicoty. Bojovat umí každý kdo má strach.

A nebo strkat hlavu do písku, jako to děláš ty. Taky řešení, ale nic nevidíš.

Jo, Kristus na poušti strkal hlavu do písku 40 dní a Buddha v lese 6 let.

Ale co bych tu měl dělat? Hm? Co bych tu měl ovlivňovat a proč?

Nevíš? Nu já ti to nepovím.

A kdo to pověděl tobě?

Kdo je ten kdo to pořád nařizuje?

Nikdo ti nic nenařizuje. Klidně si mysli dál, že nejsi.

Komiku. Najdi své hranice, a neopomeň na veškerý vzduch co jsi vydýchal a na veškeré hovínka co jsi vypustil. A pak zjistíš kdo jsem já.

Vůle je karma. Vůle je chtění, lpění, rozlišování, a strach. Vůle je zlo. Nechci mít vůli, tam kde není vůle je svoboda.

Nevíš co s vůlí, nevíš co se životem. Tak, tak.

Mám jen 29 a ty o moc víc. A neříkej mi žes už na to přišel. No tak co ze životem máme dělat? Rád se pobavím. Ale neříkej mi nic co už nedelám.

Tao vše koná.

Tos vyčetl. Tvoje chyba.

Moje chyba? Tos vyčetl a proto se mnou trápíš.

Já nemám sen zničit duchovní bysnys. Mě to nevadí. Vůbec mi na nikom nezáleží, protože nikdo není!

www.zapalka.cz :-)))) Ty máš vážně krátkou paměť. Nejsi, nevíš co děláš, nevíš co říkáš. Taková malá améba.

Ty máš moc dobrou paměť a víš co řikáš. Třeba to není můj sen... jen naplňuji ten tvůj abys měl klid :-).

Vše je dokonalé, utrpení lidí je jen jejich slepota!

To co říkáš je tvoje slepota. Slepota a krátkozrakost zabezpečeného a v pohodě žijícího středoevropana.

Když nejsi jak bys mohl být nezabezpečen a žijící? To tě vůbec nerozhodí... vůle vyšší když chce, natáhneš brka hned teď. O zabezpečení zítřka se starají jen ustrašenci co chtějí žít a nemají v srdci modlitbu.

Všichni jdou správně. A já jsem uvedl jen techniky jak dojít toho vhledu a tohoto míru. Až dojdeš toho míru aspoň na okamžik, pak se začnou dít v tvé filozofii změny.

Vhled a mír. Nic lepšího tam nemáš? ;-) To rád přenechám spokojeným čtenářům duchovních knih.

Jeden vhled způsobí mír celého světa. Víc není třeba.

Teď bys zasloužil do zubů. Ty jsi snad posel pekla nebo co. Nevím co dělám, proč to dělám, mesiáš je duch společný ve všech srdcích, jen jsem o něm napsal aby ho lidé našli v sobě. Ale oni to nechápou! Stejně tak jako ty.

Ale jo, chápu, ale neberu.

Chápu a proto jsem to vzal na sebe, když jiní neměli ten správný zájem.

Mohu nad nimi jen plakat, protože soudí prst který ukazuje na měsíc. Ale zřejmě je to úděl všech mesiášů a osvícených mistrů... zůstali nepochopeni,

...jen se nerozplakej.. :-)))

Celé mé srdce dávno pláče.

Kéžby všechny sútry a svaté texty byli spáleny či utajeny než aby se dostali do rukou egoistických šiřitelů.

Bylo by to pro tebe lepší. Nedostaly by se do ruky ani tobě.

No to by bylo super.

Stále nerozumíš. Já se neřídím chci a nechci rejžovat. Já se neřídím správné a špatné, prospěšné a škodící,

To jsem si všimnul. Držím ti palce, abys s tím neměl velké nepříjemnosti. Říká ti něco zodpovědnost?

A kdo mě požene k zodpovědnosti, když jsem zvolil umřít velkou smrtí?

já prostě jen dělám to co se vyvrbí aniž bych seldoval nějaký cíl. Duch promluvil a tak jsem napsal.

Bůh a pravidla ti vadí. Ale že jsi zmítán jakýmsi duchem, to ti nevadí?

Bůh nevydává pravidla, nemyslí, mlčí a hraje si v tichu nezodpovědně a nevědomě. On je prázdnota. Iluze bytí tvoří jen peklo aby mohlo žít.

A mám s tím jen problémy. Třeba zítra můžu sedět v křesel gurua, nebo jako poustevník, nebo jako dělník údržby n.p. Špuntana. V každém případě o tom nerozhoduji a vše se vyvíjí samo... já se nechávám jen unášet, protože už je mi vše jedno když jsem vše vzdal. Jen rozvíjím to poznání. Umírat s pocitem nenaplnění cílů je to nejhorší co může být. Jak se budeš cíti, až se uvidíš že tvůj boj proti byznysu

Na rozdíl od tebe nechystám projek zápalka a už jsem ti psal, že je boj proti bussinesu nesmysl. Vždycky šlo a půjde o jednotlivce. Bussines pofrčí dál.

Pro mě je projekt zápalka jako pro tebe jít ráno do práce, nebo uvařit si oběd. Pro mě je to otřepávání podzimního listí pouštění draků pečení brambor a čůrání do ohně.

skončil tak, že tvé stránky budou nesprávně a za drahé peníze vykládány nevinným?

Počítám s tou možností a jsem na to připraven. Koneckonců to učení už je šířeno v překroucené podobě. Jsem realista. Vím, co můžu ovlivnit a co ne. Myslíš, že kvůli tomu budu brečet a rozčilovat se?

Realista... podivné to slovo pekelné.

Nesápej se na vteřiny dokud pro tebe existuje pořád zítřek ve kterém ty chceš tak moc žít.

A ty se zítřka bojíš. Koneckonců k čemu by bylo Dnes bez Zítra?

Kdybych se ho bál, musel bych mu dneska sloužit. Kde je záruka že přijde? Píší o tom každý den v novinách?

No tvůj postoj chci žít, je možný jen v budoucnosti.

Jistě. Děláš to samé. Dnes nejsi, abys nebyl ani zítra. Abys zítra netrpěl. No a já dnes jsem, a snažím se být tak, abych byl i zítra. Chápeš?

Dobře tě chápu, ale ty nechápeš pořád mě.

Což dokazuje že teď ještě nežiješ... :-).

A ty UŽ nežiješ. :-))) V čem je jako rozdíl? Takže to nedokazuje vůbec nic.

Já nevím jestli žiju nebo nežiju. Ty to víš a proto máš starosti a když máš starosti nežiješ radostně.

Ale skutečnost a věčnost je jen v tomto okamžiku

Máš to hezky nastudováno - takové filozofické povídačky. Dočtu se to v kdejaké knížce. Skutečnost ano, ale věčnost souvisí s budoucností. Bez budoucnosti není věčnost.

No to je to... víc praxe, víc vyprazdňování... víc tady a teď. Dík za tu poslední větu... umísťuji do perliček.

... proto jsi věčně mrtvý a já tě chi zabít v tom tvém snu zítřka abys byl vzkříšen již dnes. A ty se bráníš jako kočka! Jak by sis mohl přát žít teď. Jsi blázen? Až si přestaneš přát žít, zmizí i tvá budoucnost a minulost.

Má minulost jsou mé zkušenosti a vědění. Nechám si je pro teď i pro budoucnost.

Tak se trap.

Zemřeš v ní. A dostaví se to podstatné tady a teď. Ale to je ukřižování ega... pustit zítřek k vodě... hmm... velká odvaha... že?

Do jisté míry odvaha, do jisté míry zbabělost. Jak se to vezme.

Pokud chceš být ty odvážný budu klidně tím zbabělcem.

Weby nejsou moje. Mesiáše napsal Duch, nemám s tím nic společné. Až Duch nařídí smazat smažu to, a víš co se pak stane? Lidé začnou na tebe plivat ještě víc. Když tu jsi a chceš jim pomoc plivou na tebe, a když se na ně vysereš, budou plivat o to víc! Jsou to blázni. Když ti budu lhát dá se mi s odstupem odpustit, ale když budeš vědět, že jsem poznal ale já tebe odmítnu učit, tak se mi hned budeš mstít popř. mě zabiješ.

A nejlíp, kdyby přišli s prosíkem, viď? "Mesiáši, mesiáši vrať se nám." To by byla scéna jako z filmu. :-))) Jó, sladké sny.... :-)))

Když příjdou s prosíkem, shoří pekelným ohněm, když přijdou s mečem, shoří pekelným ohněm. Pokaždé se se mnou minou. A to je to, proč se mesiáš křižuje.

Jak se to projevuje, že nejsi????????

Staneš se největším Mesiášem bez hranic. Vše je dokonale v míru, nikde ani chybička. Není třeba nic dělat ani nikoho spasovat. Co se stane se vzduchem v mýdlové bublině a stěna praskne? Bublina není, ale vzduch? Kde je jeho původní omezení a původní starosti o život bubliny?

Obyčejná Nula