Otázka: Ahoj, dostal jsem adresu na tenhle web a možná bychom si mohli popovídat o tom, že na mnohé problémy již existuje smysluplná odpověď, která by jistě potěšila čestně se s tématy života a smrti, společnosti, víry atd. vypořádávající a všechno to komentující obyčejnou nulu (nebo bych měl napsat Mesiáše?). Možná o tom, že tak jako ty "víš" spoustu věcí prožitě, existují i jiní, kteří to také "ví" (už dvacet let např. říkám, že "vím i to co nevím" a nemám si s kým o tom popovídat). Možná o tom, že každý guru, mistr i mesiáš musí mluvit řečí těch, kterým chce radit nebo které chce varovat. Možná o terapii sdílení. Možná o životě. Vlasta M.

Odpověď:

Ahoj, dostal jsem adresu na tenhle web a možná bychom si mohli popovídat o tom, že na mnohé problémy již existuje smysluplná odpověď,

Pro smysluplné odpovědi se musí chodit do pekla.

která by jistě potěšila čestně

Potěšení a čest lze nalézt jen v pekle.

se s tématy života a smrti, společnosti, víry atd. vypořádávající a všechno to komentující

Témata jako vyšitá ze základní pekelné knihy. Komentáře to jsou jen další svazky k této knize. A opravdu je jich dost. Všechny od smažících se dušiček.

obyčejnou nulu (nebo bych měl napsat Mesiáše?).

Bych měl... to je utrpení. Obyčejná Nulu nelze komentovat ani definovat! Jasný? Copak to někdo nechápe? Proč se lidem do toho pekla pořád chce.

Možná o tom, že tak jako ty "víš" spoustu věcí prožitě, existují i jiní, kteří to také "ví" (už dvacet let např. říkám, že "vím i to co nevím" a nemám si s kým o tom popovídat).

Dvacet let? To si nedokážu ani představit. Kolikrát je v tom tento okmažik? Vím i to co nevím... to se nedivím, že si nemáš s kým o tom popovídat. Kdybys nevěděl to co víš, pak by ses nemusel 20 let trápit a hledat lidi na to tvé téma o kterém něco víš jen ty. Chce se to trochu uvolnit a pustit. Otevřít srdce každému. Žehnat a šířit porozumění i sousedce při umývání schodů, chlapům v hospodě, zloději který tě okrádá. Žehnat Luciferovi stejně jako Bohu. Vždyť ti všichni jsi jen ty sám! Mnohým to nejde, schází jim ten vhled. Jinak by byli už dávno za všemi hranicemi dokonalosti i nedokonalosti a prosti veškeré motivace konat nějaké dobro či učit s kládou v oku a poskvrňovat tím nevinné.

Kdyby ti to nešlo dej si 20 panáků a uvidíš jak problém nemít si s kým popovídat rychle zmizí. I sloupy elektrického vedení budou velice dobrými diskutujicími bez ohledu na to jak duchovně jsi vyrostl. 20 panáků ti odkryje i mnohé přehlížené slupky o tobě samém. Zítra si vyslechni svědectví spoluobčanů jak jsi zářil když jsi jedné uklizečce vysvětloval princip černé díry a krávám ve výběhu o karmě lidí na jatkách.

Možná o tom, že každý guru, mistr i mesiáš musí mluvit řečí těch, kterým chce radit nebo které chce varovat.

Matka s dítětem nebo milenci mluví jakou řečí? A přec ta komunikace je nejsrdečnější. Naplňuje obě strany. Nikdo neprohrává nikdo nevyhrává. Není třeba žádných argumentů. Není třeba přesvědčování, razení ani varování, vytváření rozlišení na guruy a žáky. Stačí jen pohlazení. Stačí jen upřímné pohlazení!!!!!!!!! Není třeba nikomu nic jiného říkat a přec to změní mlčky celý svět. Varovat lze jen ustrašené bytosti. Přivodí to jen peklo. Tam kde není "já" jak by mohlo být něco varováno, někomu razeno a něčí řeč k někomu? Každý kdo zničil iluzi "já" nevidí žádné takové já. Nic nemůže být spaseno ani nespaseno když tu není ten prvotní soud nějakého posuzujícího "já" posedlého lpěním a snem o nápravě světa a pomoci lidem.

Možná o terapii sdílení.

Terapie sdílení není třeba. Není co předávat a komu předávat ani koho čemu učit. Není třeba se s někým o něco dělit neboť je to nemožné! To je to co přesahuje všechny dosavadní nauky. A já jdu vždy za všechny hranice. Proto jsem obdržel klíče. Ničím všechny pekelné světy. Avataři jsou ještě stále v pekle. Kruh nemají ještě uzavřen. Desátý bod, desátý bod... aby skutečně prohlédli. V podstatě kdyby nikdy nevyšli, byli by v cíli pořád. Ale díky takovým žvanilům namyšleným jako byl Buddha museli mnozí vyjít. Teď je Buddha důležitý... kdyby se udržovala mysl nevím od začátku, Mára by si ani neškrtl! Dnes Mára využívá Buddhu, Krista, Krišnu a všechny podobné k propagaci svého pekla. Dokud bude existovat záznam nebo jen nějaká poslední myšlenka vím, bude existovat celé to utrpení těch jež si přičichli a pojedli. Jinak tu není žádná trpící bytost kromě těch jež pojedli ze zákonů, předsudků, ideologií, koránu, súter, bible, gíty atd. Nechte pacholátka nevinné jíti ke mně neboť jejich jest království nebeské. Jakmile se jich dotkne vaše řeč... čeká je jen peklo.

Možná o životě. Vlasta M.

Kdo mluví o životě mluví o smrti. Každý kdo mluví je uvězněn mezi životem a smrtí. Ten který mlčí je osvobozen od obojího. Kéž by nebyl vynalezen jazyk... nemuselo by to takto dopadnout. Požehnání, porozumění a tedy pohlazení je možné bez jakýchkoliv řečí! Filozofují jen lidé co mají srdce z kamene a nosí bílou slepeckou hůl.

Obyčejná Nula

***

Mesiáš je mesiáš, slova jsou slova, a na každé i já dovedu pádně odpovědět, pokud by byl prostor naslouchat.

Prostor je iluzí. Chceš abych vytvořil prostor pro tvé já ve své mysli? To bychom oba skončili v pekle a hned bychom umřeli smrtí. Tam kde se mluví, zpívá a hraje se prostor k naslouchání omezuje jen na slova a noty. To podstatné jde však mimo tvou mysl i uši.

Co takhle tvořit, ne jen bourat a komentovat z úkrytu?

Milý příteli... tvořit se dají jen hranice. Chceš asi obhájit hranice svého úkrytu... Je mi líto. Mám tu deset kilo semtexu. Jsem bourač všeho stvořeného. Protože tvořit se dá jen ve snu. A tedy jen v pekle.

Matka na dítě šišlá a dítě to potřebuje víc, než se filosofům a mesiášům zdá.

Jde vidět že jsi nebyl ještě ani matkou ani dítětem.

Milenci vrkají jak hrdličky, potřebují to jejich mysli, protože vlají ve větru hormonů.

Jde vidět že jsi nebyl ještě ani zamilovaný ani milovaný srdcem... možná tak myšlenkou touhy ve větru svých hormonů.

Je-li třeba mlčet, fajn. Jenže ty používáš slova, a že je jich na tvých stránkách požehnaně.

Pokud vidíš slova, je to jen ve tvé mysli. Já sám jsem neřekl ani jediné slovo.

Proto jsem odzrcadlil.

Odzrcadlil jsi jen své dojmy. Děkuji. Aspoň tě mám jako na talíři.

Proč muži a obyčejné nuly neposlouchají?

Nevidím muže a nevidím nuly. Jak by mohli toho někoho velkého poslouchat?

Proč jsou mesiáši tak ukecaní? V. M.

Takže si nechceš povídat? Jsi věru jaksi zmatený... Mesiáš je jen slovo ne? Nebo už zase není? Proč je ozvěna tak ukecaná? Toť hlavolam filozofa.

PS: Zatím jsme si povídali jen o tom, jak máš potřebu mi něco sdělit. Tedy jdeš na to rafinovaně. Ale já si mohu jen hrát, protože žádná konkrétní otázka zatím nepadla víš :-). Takže nevytvářej prostory pro svou kazatelnu, ale šupky hupky k tomu na co se chceš zeptat nebo co bys rád vyjasnil. Zatím jsme nevytvořili nic co by koho mohlo zajímat. Nerad se z někým přu o žezlo protože žádné nemám. Ale někdo jiný by ho rád. Jsem pouze král nočníků na hlavě a vládce záchodové štětky. Co s těmito klenoty komu chceš povídat? Snad... Vyserte se na všechno a já se vám zjevím v plné kráse.

Obyčejná Nula

***

Ten, kdo ví i to, co neví, se nepotřebuje ptát.

Hezky plesky třesky blesky. Tos vymyslel v pekle sám? Normálně mě to přivádí ke smíchu. Proto je jedno jestli víš něco o ABC nebo nevíš něco o ABC. Podstatou je že stále rozlišuješ ABC. Takže je to jen o něco lépe zamaskované peklo. V praxi slepého to vypadá, že se dostal na Everest. Ale z pohledu probuzených si jen zavázal starou botu. Nijak mě tím neohromíš. Žádné pacholátko ti tleskat nebude.

Byl nabídnut prostor pro otázky. Dvě otázky padly.

Viděl jsi i odpovědi nebo se nevešly do toho prostoru?

Na ping pong se můžeme sejít za ping pongovým stolem. Vlasta M.

Opravdu? Ale ti jsi si chtěl povídat. A tak čekám čekám... až konečně začneš s nějakou otázkou.

Ale abych tě rozhýbal tak se tě zeptám já.

Jsi ten kdo ví i to co neví... Pověz mi tedy co víš a co nevíš a jak tě to osvobodilo.

Obyčejná Nula

***

Míjení. Plno ABC a zase jen a jen ABC. Tvé odpovědi nejsou povídáním, ale ping pongem.

Tak odhoď pálku a spusť. Nebo čekáš na smeč? Pak to tvé míjení je jen tvé chtěné utrpení.

Vím, že v okamžiku, kdy padne otázka, budu vědět (co zatím nevím). Jak bych mohl vědět dopředu, na co se kdo zeptá (což ale nevylučuje, že netuším, co by potřeboval, a dovolím si i lítost nad tím, že jen třeská a pleská a kvůli roli mesiáše/nuly tak necítí, že by se mohl pobavit a zasmát a dokonce i něco dovědět a cosi obohatit)?

Pro mě je i tvůj pingpong pobavením. Ostatně nic jiného ani život nenabízí. I nota je jen pingpong mezi dvěma hraničními body. Stále mám na tváři úsměv hloupého nezmara. Kdo se mnou co zmůže? Nepotřebuji se nic dovědět a jsem obohacen na 100%. Já ti nemám co nabídnout. Ale mohu ti vzít tu lítost. Proč jste lidé tak zkoprnělí? Chce to trochu vláčnosti. Trochu vás musím zřejmě rozválcovat opít. Bráníte své úspěchy a tedy svou minulost. Mě z toho nic nezajímá. Nesnažte se na mě udělat dojem. Odhoďte své drahé upocené masky a svěřte se se svými problémy dokud mě můžete vidět aspoň v takové pro vás viditelné formě! Jinak to propásnete. Zde je pramen zdarma a vy bráníte jen své utrpení! Přiznejte si jen to že nic vlastně nevíte. A pak se v této pravé neziskové pokoře upřímně ptejte jinak jen marníte čas!

P.S: V zenu musí ten, kdo již pochopil, tři roky mlčet, a mezitím trénuje s mistrem "slovní souboj" (aby byl schopen to, co už ví, také předat). Nejde tedy o ping pong, i když to možná tak může vypadat. Vlasta M.

Jen ti co nemají Zen mluví o Zenu. V mém zenu se nemusí vůbec nic dokonce ani chápat ani předávat to nic. Nejsem dobrý posluchač. Jsem nezmar. V podstatě mě nic nezajímá. Vystačím si s viděním. Raději mi pověz zda-li nemáš nějaké starosti, jak se ti žije s tím vším pingpongem mezi tebou a tvými posluchači. Nejsi jeho otrokem? Nevyvstává často ve tvém životě mám, měl bych a musím hrát, aby se míček vrátil v dobré pozici zpět k tobě?

Obyčejná Nula

***

Zdravím, na tvé stránky jsem se podíval na přání přítele, a tohle jsem zjistil a dnes mu poslal:

Zdravím, Oto, koukl jsem se na toho "Mesiáše", a vyměnil si s ním pár e-mailů, abych zjistil, jestli se "mu" dá důvěřovat. Moc ne.

To jsi napsal moc hezky. Ale jsi z toho zklamaný jen ty. A Ota bude taky. Proč si to kluci děláte? Ota posílá svého posla před sebou? Kolik ti platí?

Evidentně něco zažil, evidentně něco vyčetl, ale je dnes tak připoután k tomu, jakým způsobem obratně odpálkovává výroky a slova druhých (takže je, ze své pozice, neprůstřelný, a vypadá hlavně sám před sebou a na svých stránkách moudře a chytře a duchovně),

Obratně to umím že jo? Kdo je otevřený najde dveře otevřené. Kdo je uzavřený narazí na odpálkovaní. Neztrácím čas se spekulacemi a filozofováním. Pokud má někdo problém zeptá se. Ale ty ses neptal na žádné praktické věci a přec jsem ti dal cenné odpovědi. Ale protože jsi uzavřen tak si je neviděl ani nepřijal. Nějak ti leží v žaludku jak vypadám na svých stránkách. Je to jen tvůj soud, děkuji za uznání. Vždycky jsem si dělal jen legraci a motal vám hlavičky. A ono to vypadá moudře, chytře a duchovně? No to je gól! To budu mít hodně žáků přednášek atd. a to bych ti nerad zkazil radost...

a k dvojjediné masce mesiáše a obyčejné nuly, že není k upotřebení. Vystačí si sám a těžko někomu pomůže.

Když chceš pomoc nastav dlaň. Tys mě nepřišel ani prověřit, ani se na něco zeptat. Přišel jsi mi nasadit masku. Ale tím jsi obelhal jen sám sebe.

Hraní si s duchovními symboly bez učitele je v hlubších vrstvách vědomí nebezpečné,

Bojím bojím se hlubších vrstev vědomí... jsem zvědav kdy se z toho vymamlasíte a poznáte že žádné vědomí není. Jaký pak učitel? Jedině lucifer.

program mysli pak občas, nekorigován učitelem a nekonfrontován s vnějšími podněty a nepřáteli, zacvakne do bludného kruhu a stačí si sám.

Vy jste jako z jedné peruánské školy hoši. Nejsem ani učitel ani žák. Nepotřebuji žádný program mysli. Ani osvícený ani dodávající slávu. Ale tobě se tvé bludné zacvaknutí líbí. Přináší ti prestiž a potlesk. Rychle tedy pryč od konfrontace a nepřátel zpátky k Otovi a k báječným lidem co ti rozumí a můžete společně zacvaknutí hrdličkovat na píšťalky v klubu uplpívajících závisláků.

Škoda. To se stává duchovním hledačům, kteří ulpí na neulpívání.

Vy jste tak chytří.... úplně mě přivádíte k slzám smíchu. Schválně... na čem jsi ulpěl ty? Pokud řekneš na ničem, zrovna si ulpěl na neulpívání. Pokud řekneš že na něčem nebo na všem... zase jsi jen otrokem. Jak ze své pasti vybruslíš? Bu bu bu prásk! Rychle odpověz!

Jako kdyby se přestal přežírat vepřovou a začal se přežírat zrním. Vlasta M.

A tady mě to hluboce dojalo. Konečně chvíle sebekritiky. Jdu ti zapálit svíčku.

Obyčejná Nula

***

Ahoj kuci, mám pro vás dobré zprávy. Toto mi přišlo od jednoho čtenáře:

Ani tak odpovědi ani prověření. To co chtěl je potvrzení JEHO pravdy. Chtěl poučovat.

Jo, jo... To je pak těžký...

A ještě mne to inspirovalo něco mu vzkázat:

Milý Vlasto, při pročítání tvých a Mesiášových dialogů jsem si všiml, že jsi byl natolik oslepen svou vlastní touhou si dokázat JAK MOC JSI JAKO VLASTA MAREK dobrý, že jsis vůbec nevšiml, že si stebou Mesiáš hraje odvěkou hru na kočku a myš. I když na počátku to nebylo až tak jasné, tvá zaujatost z tebe tu myš udělala. A dost možná jsi byl i několikrát "chycen".

Byly doby, kdy jsem potkával docela dost lidiček, kteří se prohlašovali za tvé žáky v Zazenu.

Dnes bych ti možná mohl posloužit radou:

Zbav se jich a pošli je k onomu "Mesiáši". A případně se k nim přidej. Zrcadlo mysli z jeho strany je čeřeno podstatně méně než ze strany tvé... A o tu klidnou hladinu přece v Zenu jde. Na tom se snad shodneme všichni.

Jirka

Doufám, že mu jen poděkujete za jeho soucit. Obyčejná Nula

***

Dopis od Oty:

Pánové sirky a mesiášové,

prosím, neobtěžujte mne svými "duchovními" zvratky. Nepamatuji se, že bych vás o něco žádal.

Vlasto, to je ztráta času. Běž raději fotit, to za to stojí.

Voly nech kvákat na měsíc... ;-)))

ota

Ve stylu Spirály (Jsme tím co jíme, Jsme tím jak bydlíme atd.) odpovídám... Jsme tím, co píšeme. Chudák ten kdo se cítí být obtěžován. Ten nemůže mít vnitřní mír. To je náš osud Mesiášů... my nabízíme jen chléb království nebeského a oni nás křižují.

Právě jen v bodě, kdy to nestojí už vůbec za nic, může člověk dospět až ke hvězdám.

Každý ze svého pokladu vynáší... Člověka neposkvrní to čím se obklopí ani co pozře ale to co z něj vychází. Ze sluníčka kvakuje na Zem pozdravy svých vnitřností Obyčejná Nula

PS: Přítel mi poslal: Pokud platí heslo: "Jsme tím co jíme", pak by jsme měli začít jíst nejprve lidi aby jsme se lidmi konečně stali :-).

Tento incident vyvolal reakci na spirále [ tímto ] článkem

Článek nebyl v pořádníku a proto byl nějak na rychlo spichnutý. Odepsal jsem příteli ať se mrkne, co jsme ač neradi způsobili ostříleným hochům. Zřejmě jsem je kapku přecenili.

Přítel k tomu jen dodal:

Oni to navíc nepochopili (v jejich způsobu vysvětlování) zápisu (UZNŠ=úplně zblblí následkem školení) a protože to jejich rozoumek není s to dekódovat (ukazuje jim jejich vlastní nedokonalost, kterou nejsou s to akceptovat) musí k tomu najít patřičnou podporu (prezentovat to jiným lidem tak, aby je podpořili).

A jaké zděšení. Ozvali se i tací, kteří nejen prohlédli Luňákovu lest, ale ještě mu jeho neschopnost v diskuzi k článku vracejí... No to musí být mentální trauma. Založ spolek "soucítících duší s Otou Luňákem" a pečte buchty a noste mu je do traumatologické stanice...

A vůbec.

Jirka

Moje odpověď:

Třeba se budou ještě divit. Zatímco oni jen budují své pozice já pracuji na úplně něčem jiném. Jednoho dne jim obyčejní lidé smíchem zboří jejich větrné zámky. Mnozí první pak budou těmi posledními.

Ale asi jsme nějak velká ryba soudě podle jejich strachu. Donutili jsme je projevit se. Museli reagovat nemohli mě ignorovat. Což je dobré znamení.

Napsal jsem že neusiluji o pozornost... A vidíš jak to jde samo... dokonce Ota sám mě proslavuje aniž by o tom věděl :-).

Obyčejná Nula

Po několika dnech přišel dopis pro mně a pro čtenáře spirály

Vážení,

po přečtení článku "Paskvil on-line" jsem nabyl dojmu, že zůstává něco podstatného utajeno. A protože si myslím, že by to utajeno býti nemělo, píši tento "dopis".

Pominu-li zpočátku Otu Luňáka (vrátím se ale k němu později), napadá mně biblický příměr:

"Nikdo není doma prorokem".

Proč si to myslím? Zkusím to zeširoka:

Pokud jsem pochopil, tak na spirále očekáváte "duchovno". Ne že bych tomu tak úplně rozuměl, ale není náhodou to "duchovno" spojeno s rozvojem vnímání a pochopením skrytých souvislostí?

A pokud mne paměť neklame, je jedním z ukazatelů to, že je najednou vnímáno i něco jiného. A to "jiné" je zcela ve své přirozenosti sdělováno.

A teď k tomu prorokovi ve vlastním městě. To, že znáte Petra Vaníčka jménem z před "nejaké" doby může být ve vás zábranou ho vidět dnes....

Mám k tomu - si něco takového myslet - hned několik důležitých bodů:

- zaujala mne dosti velká podobnost popisu dialogů Petra-Mesiáše-Štestíčka-a_kdoví_koho_ještě s dialogy v docela milé knize od Lewise Carolla Alenka v říši divů a za zrcadlem. A teprve nyní mne napadlo, co že to vlastně Lewis Caroll chtěl sdělit...

- odmítnout je asi to nejlehčí, co můžeme udělat. Zkoušel ale někdo z vás pochopit, co vlastně onen Petr chce říci? To že tomu já za svou osobu nemohu přijít na kloub ještě neznamená že je to špatné. A nemusíme pro příklady chodit ani moc daleko: Kolik je různých, navzájem si odporujících, výkladů Bible? A přesto jsou všichni přesvědčeni že je v nbí popsána Pravda...

- a mohl bych i pokračovat, ale myslím, že už je to zbytečné...

Vrátím-li se k Otovi, je jeho postoj pochopitelný. Tedy v případě, že ho chceme chápat...

Použiji-li zase obrazu, připadá mi Ota trošku rozčarovaný (nebudu se trápit hledáním proč, to je jeho parketa), a to mu vytváří malé bodlinky. Něco jako námořní puma. A podle afektu jakým se rozepsal mne ten příměr vede k závěru, že se Petrovi-Mesiášovi povedlio nějakou tu rozbušku aktivovat... Člověk nevydá nikdy tolik energie, jako když se cítí ohrožen. A mesiáše zjevně baví hledat naše vlastní omezení sama sebou - ty domělé rozbušky...

Zdá se mi to, jako vnitřní pocit "že na tom, co Mesiáš píše něco je..." a z toho vycházející - zcela standardní v našich krajich - snaha ho trumfnout. Pokud ho "trumfnout" nedokážu, tak ho alespoň "shodit"...

Co když je to všechno ale trošku jinak?

Co když Mesiáš nám přináší poselství mírně překvapené duše, která se dostala nějakou malou brankou ve zdi našich omezení kousek dál, kde je to najednou vše zřetelnější ale také úplně jinak? Co když v tom co vidí má schopnost nám tu malou branku ukázat? Co když mi to co píše může pomoci opustit můj "bludný kruh", ve kterém se neštasten motám už drahnou dobu?

Myslím si - vzhledem k tomu, co se na Spirále objevilo -, že tato možnost poučit se je dána opravdu jen některým...

Duchovní cesta je cesta zkušeností. A pokud je nutné pro další krok vidět jinýma očima a naučit se chápat jiné souvislosti, rád to udělám.

A mimo to, ten "rozbuškový" příměr má ještě jednu, velice důležitou složku:

"Mesiáše" opravdu "bavi" hledat naše "rozbušky" - dokazuje to na mnohých místech. A já mu za to, alespoň sám za svou osobu, velice děkuji, neboť jakékoliv omezení v jakékoliv formě nesnáším a jsem-li omezen svými hranicemi - a tedy i nesvoboden - ten, kdo mi je ukáže a pomůže objasnit není můj nepřítel. Je to pro mne dar.

R.S.

Má odpověď

Pochop, že se mě nikdo nemůže zastat ani pošpinit. Až si uvědomíš, že vlastně prosazuješ jen svou pravdu, a své postoje "správné" a "nesprávné", dojdeš velkého míru. Zabij mně. Nelpi na mě. Jdi dál sám. Pokud člověk sám sebe posuzuje vůči ostatním nemůže být nikdy v míru.

Možná bych to mohl zveřejnit... ale já nebojuji. Bojují jiní včetně tebe. A kdo bojuje ač by to bylo zacokoliv... nemůže vyzařovat spásný mír a propadá hněvu a nenávisti.

Nech to plavat. Nedělej si starosti. Nemarni čas napravováním slepých a pyšný lidí. Raději pomož těm kteří čekají. Jedině tak se může království rozrůstat. A až se jednoho dne budou lidé jen smát, ti velcí a pyšní se budou muset sami v sobě s tím vyrovnat.

Příroda se nikdy nevěnuje mrzákům na úkor těch zdravých. Mrzákem se však člověk stane sám když něco nepříjmá... pak ať se nediví že bude neuplný. Nikdo nedokáže říct co je pro něj prospěšné. Lidé na spirále pro mě dělají víc než si myslí. Nemysli na to co je správné a co špatné, co je prospěšné a neprospěšné. Příjmej tedy vše s pokorou a nadšením nebojácných Synů a brzy se staneš vnitřně bohatým, vyspělý a úplným. Utrpení je nedílná součást růstu. Stromy v slzách pučí listí aby mohli vydat plody. Přijmi vše tak jak je. Neesxistují překážky... jsou to jen velké možnosti. Nauč se takto vidět.

Šiř jen požehnání... bez rozdílů. To dokáže jen ten který je v míru.

PS: Mohu to zveřejnit ale jen s tímto dodatkem.

Ale hra nekončí!

Ota píše na popud R.S. na Spirálu další články Paskvil On-Line II a Zraněný Mesiáš

Obyčejná Nula