Stránka otázek

Odpovědi [Zpět] - [Promluvy] - [Tisk]

Otázka: Ahoj, prosím popiš mi jak to všechno vzniká, jak se člověk stane jen loutkou svého ega a jak z toho ven. To nikde není napsáno, pokud mi to objasníš mnoho mi to pomůže. Honza.

Odpověď: Konečně někdo s praktickým přístupem.

V podstatě je vše ukryto v jednom. Všechny žádosti jsou ukryty v té prvotní. Všechny myšlenky jsou ukryty v jedné myšlence. Všechny představy v první představě. Všechny hříchy v prvním hříchu.

Ten kdo je opravdu bdělý... ten to dokáže rozpoznat hned v začátku. Dokáže to odesknout. Okamžitě vyhodí stavební kámen pekla. A sémě pokušitelovo okamžitě rozpoznává. Kdo má takovou víru dokáže pohnout celou horou žádostí.

Abyste to pochopili jak to funguje dám tu nějaký příklad. Třeba ohledně diety... to je problém dosti vhodný. Takže žádost první zní... být, dalších deset jak by ta existence měla probíhat a vypadat, no a to je dalších sto žádostí na zajištění toho všeho atd. Jednou z těch sto žádostí je i dieta pro krásný a zdravý vzhled. Co je k tomu všechno potřeba dělat... a tedy další žádosti k zajištění toho všeho teď pominu.

Takže na začátku diety je představa... jaké by to bylo být štíhlý. To musí být štěstí. To jo. Ti co jsou štíhlí... jsou propagováni. A ti tlustí... nejsou moderní. Všechny velké hvězdy jsou štíhlé a lidé je milují. Tak si to člověk nalhává. Ve skutečnosti tu jde jen o závist, o to jak ostatní ponížit. Lidé si to dělají sami. Kdyby byli všichni slepí, pak by byl každý z nás vnitřně přesvědčen, že je on tím nejkrásnějším na světě a netrpěl by. Nikdo by mu to nemohl vyvrátit. Leda ten kdo by chtěl vyniknout a tak by se začalo soutěžit třeba v barvě hlasu. Podle hlasu by se posuzovalo kdo je krásný. Slavní by byli zase jen ti s čistým hlasem. Ti by byli na kazetách a ve filmech.

Dobře... ale jdeme dál. Takže je tu závazek a žádostivost. Někteří dokonce jen aby byli v časopise nejprve schválně žerou a pak shazují. Jen aby vytvořili rekord, že za měsíc zhubli o padesát kilo. Máme tedy silnou touhu upravit své tělo. Taková pomíjivá a smrtelná věc... a tolik utprení a času se tomu věnuje... jen pro pár uznání od známých, jen pro závist mezi tlustými, jen o ten chvilkový pocit se dělají plastiky a spoří hříšné peníze. Chudák Michael Jackson. Ten nechť je vám příkladem... tak končí sláva... jeden článek obdivu = jeden rok rozkládání se na smetišti. Jaká zkáza, jaké zoufalství... iluze se rozplynuly. Lidé milovali jen plastiku nikoliv Michaela. To je děsná frustrace.

Ale už bych se měl konečně dostat k praxi. Takže držíme dietu. Prima. Ze začátku je to silné přesvědčení. Tak a teď vám dám pod čumák hezké brambůrky nebo nějakou pochutinku. Nyní sledujme jak to pracuje. Začíná to malinkým vpádem... dám si jednu... jedna to nic není... jedna a pak si na druhé dokážu, že mě to nerozhodí. Nechám se nalákat a pak to překonám. Tím si dokážu že jsem mocný. Třeba do ni jen kousnu rožvýkám a vyplivnu... to bude výsměch peklu.

A tak šup a je tam jedna. A hned na to přichází výčitka. Tak stejně už jsi to porušil. To si můžeš dát i další. A šup je tam druhá. I ta třetí se snese... a pak celý sáček. No a pak závěr, že si dnes užijete a zítra začnete opravdu opravdově. A ještě ten den se přecpete jako prasata až vám bude zle. A to vše začalo tím prvním... malinkým pokleskem... Kdyby nebyl ten první nebylo by nakonec z vás prase se záchvatem žlučníku.

Stejně je to tak třeba u oblečení. Podíváte se na tričko... ejhle dírka. Oprava by stála pět minut. Ale jdete si koupit nové. A ejhle. Najednou nové triko neladí k ošumtělým kalhotám. No tak k tomu přiberete i kalhoty... no a když jste v tom tak se oblečete kompletně. Stačilo mávnout rukou nad dírkou a tak vás to stálo tisíce.

Na podobném principu pracuje všechno, i představy, myšlenky i strach... vše je od té malinkaté věci na začátku. Když ji přehlédnete pěkně to odskáčete. Je jedno jestli třeba prohrajete v kartách desetník nebo tisíc korun. Kdo hraje o desetník hraje i o tisíce. Ale není to jen v jednom směru... pozor... poklesnete-li na jedné linii poklesnete na všech. Najednou zjistíte, že máte v ledničce mraky jídla, v garáži nové auto, v posteli novou milenku, na sobě nový oblek a na stole plnou krabici doutníků... na zahradě vám dokončují bazén... prostě jakmile se to rozjede těžko se to zastavuje. Jedna cigareta, dvě tři, krabička, karton a pak? Jednou cigaretou to začalo. Bacha na to!

Většinou to začíná jídlem a pitím. Jídlo je ta první cesta první linie na níž peklo sází. Začnete se rozmazlovat a sloužit chutím, začnete se přecpávat a od toho se začne všechna další rozežřanost odvíjet. Ten kdo jí skromně je moudrý a je skromný ve všem! Peklo na něj tak snadno nemůže. Když se obklopíte tím prostým jednoduchým a základním, máte na půl vyhráno.

Peklo to s vámi myslí "vždy dobře." Obelstí vás. Je snadné zapomenout na své "já" v těžkém období, ale peklo přichází v tom snadném období. Tam klade svá vajíčka. Třeba každý by byl pro, aby neměl chuťové buňky když jí nechutné věci. Ale okamžitě to popírá když jí velice chutné věci. Pro různé požitky, ať už zrakové, sluchové, čichové, hmatové, myšlenkové... učiníte to, že na sebe přijmete závazek odžít i to utrpení. Utrpení je však ve velkém nepoměru k požitkům. A tak peklo získává blbce a dušičky se mu upisují.

No kdo by na své já chtěl zapomenout při sexu, při slávě, při majetku. A tak to všechno začíná... nejprve cukr a pak bič... chudáci ti bohatí a slavní, ti co se mají... čeká je jen bič... a ti co jsou pod bičem chtějí cukr ležící hned za rohem... dokonale rafinovaně vymyšleno... A to že to funguje po milióny let to jen prokazuje. Desítky miliard utrápených lidí... a jen pár, opravdu pár probuzených. Neexistuje žádná chuť, žádné utrpení či extáze ze smyslových podnětů. Všechno zažíváné smysly je strádání. A proto to všechno vy schválně na sebe vymyslíte, sami si to stvoříte jen abyste si vychutnali to co vám našeptalo peklo. Stvoříte své tělo i své já pro požitky ale tím i pro utrpení ze stárnutí, rozkladu, smrti a následného znovuzrozování. Abyste byli slavní a bohatí krásní, svatí, mocní a milováni... potřebujete mít tělo, abyste mohli slyšet krásnou hudbu potřebujete mít tělo... málokdo se dokáže zříci těla umožňující zažívat kapky pomíjivé a vypocené rozkoše... a přitom máte oceány věčné blaženosti zdarma!

Dříve nebyl cukr tak snadno k mání. A lidé měli o něco lepší bdělost. Dneska? Je to katastrofa. Vítejte v miléniu pekla! Každý sní, nikdo není přítomen, není bdělý. Stále něco řeší o něčem přemýšlí a něco plánuje. Plánuje jak si cukr vychutná. Na uších walkman, v kapse mobil... doma internet a playstation či domácí kino... lidé si vyrobili jen přepychové vězení. Jako banda oslíků s bodlákem před čumákem zakletá v ohradě smrti. Tak mi připadá váš svět. A podržte se... vrata ke svobodě nejsou dokonce ani zavřená tak si peklo začalo věřit! Žijete ve vězení bez mříží, bez dozorců, žijete v okovech bez zámku. Dobrovolně... protože věříte slibům za něž dostanete jen pomíjivý malinký cukříček.

Jak z toho ven.

Zde vám poradím jak to dělám já. Abyste se mohli začít je třeba mít uvolněné oči. Pokud máte unavené oči bude se vám chtít spát a tedy utíkat do světa představ. Oči jsou unaveny z neustálého koukání na jednu věc. Každý kdo pracuje ve velkovýrobě se musí dívat jen do určitého místa několik hodin být koncentrován v iluzorním světě. A proto je mnohem snazší snít a přemýšlet než být tady a teď. Ze začátku je to velice náročné. Pak až zažijete to na co máte nárok to bude zase obráceně. Nebude se vám chtít myslet!

Takže jak na to. Já to dělám tak, že nejprve si promasíruji oči. Zavřu je a dívám se dolů a jemně prstem masíruji místa která bolí. A někdy to bolí opravdu moc. Pak zakroužím očima do krajních poloh. To taky bolí. Nakonec promasíruji tvář. Možná i studená voda pomůže. Tak. A teď svět vypadá jinak. Je radostnější. A vy jste jakoby bdělejší. Nejste tupí. To byste měli dělat každý den.

To je první stádium. A nyní je už snadné přepnout se sem. Nyní si je třeba uvědomovat sám sebe. Takže proč chodit rychle? Kam se ženete? Prociťujete jak se vám šaty opírají o tělo, slyšíte se jak dýcháte, každý detail je nutné vnímat. Není kam spěchat, staňte se vláční... možná pomůže se z hluboka rozchechtat... a pak ztichnout. Stromy šumí... je tu mnoho malých zázraků... mrkněte se na svět z pohledu mravence. Dřepněte si a pozorujte jak to chodí v přízemí. A pak z pohledu ptáka. Jděte někde na kopec, na střechu a dívejte se. Zapomínejte na sebe.

Pokud to tak udržujete a hlídáte... po čase se něco změní ve vašem vědomí. Pak už nebude třeba se tak moc hlídat. Ale pamatujte vždy, že vše začíná o těch prvních věcí. Snažte se zastavit myšlení hned u těch prvních myšlenek. Jen si to uvědomte... toto je mysl. Mysl je svět iluzí, skutečnost je tady a teď. Není třeba nic řešit! Ničím se zaobírat. Jen výdech a nádech... Tak to lze trénovat kdekoliv. To je trénink mimo lotosový sed.

Když jdete venčit psa, nebo když jdete ráno na autobus... ale vy pořád někam spěcháte, spěcháte jen do snů do svého života a smrti. Jen ke svým starostem a utrpení. Protože jen ve snu může existovat vaše ego. Lze to použít i když cítíte smutek, úzkost, depresi, vztek... cokoliv. Toto vás vrátí do tady a teď. Nechte se jen unést... osedlejte tento okamžik a jste věční. Vy sedláte však příští okamžik neustále se zabýváte tím co by mohlo být... no tak to tady a teď musíte jen trpět třeba nudou.

Když řešíte své problémy nedokážete vidět všechny možnosti. Proto se říkalo Ráno moudřejší večera. Večer vidíte jen možnosti A nebo B. Jste jimi tak posedlí... že nepátráte dál. Ráno jste bdělejší a objevíte jiné možnosti. Kdybych vám pohrozil... peníze nebo život... zvažovali byste večer zda-li se třeba obětovat pro rodinu, byli byste pak hrdinové, nebo zadli obětovat celou rodinu a jak zamaskovat zbabělství... a tak byste se v tom motali. Kdežto ráno, kdyby jste si uvědomili tento okamžik... zjistili byste, že nemám nabitou zbraň... Jasný? Strach je cesta k temné straně. Pokud vás ovládá strach nebo vášeň, pak se chováte jako debilové a budete muset nést následky a řešit zbytečné komplikace. Až strach nebo vášeň odejde tak vám to svitne... co jsem to za vola? Proč jsem tak panikařil, proč jsem neudělal či neřekl to a to, proč mě to nenapadlo v tom okamžiku... mohlo být po problému již včera. Ten kdo zkrotil sám sebe, svou mysl bude panovat nad vším.

PS: Mnozí krotí sexuální sílu. Žádná není. Sex-apeel začíná teprve až po představě. Představa směruje energii. Mysl předchází jevy. Začíná to po kapkách, a až se nasbírá pomocí představ dost kapek začne se tvořit energie a vy ji pocítíte jako vzrušení. Kdybyste si nic nepředstavovali neměli byste ani chuť na sex, ani strach, ani trému, ani deprese, ani žádné utrpení, a nemuseli byste držet ani diety a páchat sebevraždy. Proto trénujte bdělost a vaše utrpení brzy zmizí samo. Když nejste bdělí, ta všechen váš potenciál teče směrem do představ. Sponzoruje snový svět a tedy peklo. Vy máte sny a chcete je. A proto musíte na ně pracovat a vyrobit si to. Takže vyrábíte jen peklo. Všechno co jste vymysleli pochází z pekla. A tak na svět vytahujete čím dál větší peklo. Všechno co jste vyrobili a vymysleli je nakonec použito proti vám. Nakonec umíráte jen díky svým vynálezům.

Když dokážete obrátit tok svého potenciálu směrem dovnitř, směrem k tady a teď, začnou se dít divy. Stanete se hyperaktivní, naprosto neunavitelní a nevyčerpatelní. I kdybyste chodili na 12 hodin do nudné práce budete stále čilí. Tak jste jen trosky a dojné krávy pekla. Kdybych vám teď umožnil zažít ten váš potenciál... zešíleli by jste. Nevěděli byste zdali máte explodovat a proto byste mě žalovali a uvrhli do vězení. Na takový příliv vitality nejste zvyklí.

Lidské štěstí a radost jsou jen představy. Skutečnost vás děsí. Vy se štěstí, radosti, naplnění a extáze či velké svobody děsíte. Můžete si o tom jen nechat zdát. Sníte o tom jaké by to bylo. Sny jsou bezpečné. Sníte o slávě, štěstí, dokonalosti, sníte o lásce. Nikdy se k tomu nepříblížíte a nikdy to nerealizujete. A proč? Protože byste zemřeli, už byste neměli žádný cíl. Chtěli byste se probudit. Vy však milujete své sny i to vaše utrpení a žízeň. Vše co se vám jeví jako pozitivní je jen sen. Peklo dodává jen pozitivno... konečná skutečnost je nakonec negativní. A kdo by zvolil cestu plnou negativ? Jedině ten kdo hledá ukončení všech strastí. Pamatujte že neexistuje žádný zisk, který by znamenal konec investic. Dokud máte co vsadit nikdy nebudete hledat tu pravou cestu. Budete jen večeně zakletí a zaprodaní hráči pekla. Vzdejte se všeho a následujte svůj osud.

Obyčejná Nula


[Zpět] - [Promluvy] - [Tisk]

22.05.2003