Otázka: Jaký je důvod existence podstaty všeho. Brano

Odpověď: Lidská mysl je zřejmě naprosto stejná a nedá si říct. To už je potřetí co v tomto týdnu odpovídám na podobný nesmysl. Mysl se ptá na důvod, smysl, účel... ptá se proč. Copak nechápete že krmíte jen hladovou kdákavou slepici? Což má za následek jen přikládání pod svůj kotel? Z jedné odpovědi se rojí tisíce dalších nezodpovězených otázek. Je to bludný kruh! Dost! Žádný psí štěkot, žádné slepičí kdákání.... žádné otázky.

A proto to vyjasním jednou provždy.

1) Ptáte se na nesmysl. Ptáte se na smysl života a existence, ptáte se na své minulé a budoucí existence. Ptáte se na svůj zisk a prospěch. Stále se v tom dokola mamlasíte protože odmítáte svobodu.

2) Není žádné všechno! Protože všechno vychází z něčeho. Všechno je tedy množina něčeho. Ale to něco neexistuje! Proto ani to všechno neexistuje. Jasný?! Není žádné všechno, absolutno, universum, Bůh. Není žádná množina. A proč? Protože to všechno jsou jen ohraničené objekty mysli. Jsou to zase jen trpící individuality. Pokud tedy hledáte smysl existence čehokoliv nic nenajdete. Jediné co objevíte je utrpení a smrt. Utrpení a smrt je jediný účel veškeré existence. To je jediné co najdete. Hledejte proto neexistenci věcí, hledejte konec snů. Svoboda je věčná smrt. Tisíc mrtvých věcí, konec snu. Žádné hranice. A tedy nepojmenovatelno, nemyslitelno, nepředstavitelno a nežijícno. Hledejte jen Obyčejnou Nulu.

3) Proč děláte všechno jiné jen abyste nemuseli hledat? Proč hledáte zkratky, knihy kněze, politiky a mistry? Protože odmítáte svobodu. Vy ji nechcete. Odmítáte přijmout odpovědnost za svůj život. Nedokážete se povýšit ani nad mravence. Potřebujete aspoň nějakou perverzní ideu, příkaz, pravidlo, nařízení, ústavu, směr, cíl, ideál, abyste to mohli slepě a v klidu následovat. Děsíte se odpovědnosti, proto předáváte vládu nad svým životem peklu. Dobrovolně se stáváte loutkami Lucifera. Volíte si své vladaře a otrokáře. Volíte bídu, ponížení a život v utrpení. Volíte život v otroctví nějakého státu, směru, ideologie, teologie, názoru. A proč? Protože máte v kalhotech nakakáno. Vaše ego potřebuje k přežití jen jedinné. Na něco se upnout. Nedokážete vzít dnešek do svých rukou. Vy žijete pro zítřek. Váš život je velké neskutečné zítra mrtvých. Proto dnes musíte trpět a umírat a zítra... zítra bude zase jiný dnešek plný utrpení a zítřejšek plný naplněných slibů. Pchéééé! Copak to nevidíte že se mamlasíte už tisíce let dokola? Podívejte se co ta vaše starost o zítřejší zajištění udělala s vaším světem. Za chvíli budou i děti nosit zbraně! Vy jste tak tupí... někteří věří a otročí desetiletým politickým slibům... to není ještě tak strašné... a někteří věří v posmrtné naplnění slibů... tak to je to nejhorší.

Jednou se mě ptali novináři na to jaký mám názor na něco v jejich městě. A odpověděl jsem jim toto. Všechno vycházející z mysli plodí jen utrpení. Hledejte nemyšlení a najdete blaženost. A když lidé objeví blaženost, vy novináři budete bez práce.

Takže prohlédněte to! Odhoďte tu hladovou, vychytralou a ustrašenou mysl a stanete se volní. Uvidíte to co jste ještě neviděli ač jste to měli stále před nosem. Proto říkám, že hledáte jen to co v tomto okamžiku sami odmítáte. Jak to chcete s vaším přístupem někdy najít? Potřebujete jen ránu do makovice. Aby se vám porouchaly na chvíli kolečka. Pak se stane zázrak. Zapomenete na sebe i na zítřejší den. Stanete se svobodní, volní, sponntánní, smějící se. Protože všechno utrpení pramení jen v představě a představa je možná jen ve vaší mysli. Proto mysl funguje jen když nejste bdělí. Až se probudíte, pak poznáte že vaše existence byla jen černý sen. Že neexistuje ani život ani smrt. Zmízí tím všechen strach. Ani Bůh ani Ďábel, ani politik, kněz, guru a filozof vás již nespoutá. Vy už nemáte strach! Jasný? Proč se strachovat o své zdraví, o svou karmu, o své štěstí a zítřejší den? Rozlouskněte ten kokosový ořech ve vaší hlavě a napijte se nektaru který jste si tisíce let odpírali.

Člověk je totiž odsouzen ke svobodě. Můžete to jen oddalovat. Můžete vymýšlet a zakládat různé společnosti a různé směry. Jednoho dne se počet spontánních lidí přehoupne nad 25% a to pro ty ustrašence bude znamenat hotové peklo. Protože se jejich ustrašeným příkazům každý vysměje. Proto bylo nutné svobodné lidi křižovat, zavírat do blázince, a kamenovat. Zničit to hned v samém počátku. Byli příliš nebezpeční a nepředvídatelní. Jako hromotluci s dětským mozečkem. Nemůžete jim nic svěřit, nemůžete jim dát žádnou motivaci, žádný úkol, povinnosti, zaměstnat je... nemůžete se v ničem na ně spolehnout.

Motivace vychází jen z představy. Motivace je jen zítřejší štěstí. Takové blafy... otročíte jen svým snům. Protože se jich nedokážete vzdát. Peníze jsou jen snové žetony-stimulanty této vypečené hry. Dokud máte sny nejste probuzení... dokud se nevzdáte nadějí a snů... jste již mrtví a jste odsouzeni jen k nemoci, stáří, rozkladu a smrti. Sami jste si "svobodně" vybrali utrpení. Svobodně v uvozovkách mám proto, že si to vybral ten had ve vás. Pro něho je domov peklo. A proto volí jen peklo. To že vy na to doplatíte.. mu nijak nevadí. Vy nejste pro něj nic. Počet zmařených těl nehraje roli. Hlavně aby vás obralo peklo o tu blaženost o ten dar který je každému ne-existujícímu oceánem extáze. Proto vám říkám, že jste jen otroci. Laboratorní krysy. Jako každý jste se narodili do zajetí. Žijete v pekle které už ani nevnímáte. Uvěznili vás ve vaši mysli. Dali vám cíle, a představy toho co je správné a co máte dělat abyste byli na sebe pyšní. Dali vám motivaci jež slouží jen vašemu peklu a jejich blaženosti. A vy jim to žerete, protože nevíte kým jste. Chcete to vědět? Nikým. Vy nejste. Vaše individualita je to sémě hadovo. Všechno otročení pramení se žádostivosti této iluzorní individuality.

Ptáte se jaký má smysl existence této vaší individuality? A tak vám odpovídám jako na začátku... plodit jen věčné utrpení a peklo. Přenášet peklo na nevinné, spoutávat okovy své děti a naložit na jejich bedra své nenaplněné žádosti a následně žít z tohoto "jejich" hříchu.

Obyčejná Nula

***

OK som tam kde Ty,

Ale já jsem jen vždy tam kde nejsi ty.

povedz mi jediny dovod preco ma clovek dalej zit.

Pokud je tu tato otázka je tu celé utrpení. Copak jsem to nenapsal dost jasně? Přečti si to v klidu pomalu znovu... a pak si zkus přečíst článek o Životě a smrti.

Obyčejná Nula

***

Ide Ti to vcelku pekne ale na jednu vec si mi neodpovedal. Aky zmysel to vsetko ma?

Ty tomu jablku nedáš pokoj že? Copak nevidíš že pořád kupuješ lístek z ráje ven!

Ved to znamena, ze cele to smeruje zase len k tomu, aby si sa aj druhy krat mohol dat nachytat a znouvu si zahryzol do toho nestastneho jablka, lebo ak je to tak ako hovoris, potom budes znovu mat tu moznost - ktovie kolky krat uz.

No to je to kam ty pořád chceš. Odpověď pochází jen z jablka! Odkud máš to, že jsi? Odkud víš to, že se děje něco znovu, několikrát, že tu je nějaké nachytání? Prostě stojíš v ohradě bez brány! Každá otázka tě vrací zpět! Každá odpověď tě zabíjí!

Hovoris ze sa len vracias tam kde si uz davno bol, tak preco by sa to malo teraz vyvijat inak, kedze tu stale rozpravas, ako vsetko nema zmysel, lebo jedneho dna to skonci.

Ach jo... zkusím to tedy jinak. Když spíš, jaký máš důvod snít? Hm? Proč si musíš nechávat něco zdát? Tělo to nepotřebuje. Stačí mu odpočinek. Jaký smysl má snít?

Uvědom si, že smysl vyhledává a tvoří jen mysl. A proč? Protože sní. A ty máš z toho černou můru. Dokud se ptáš na smysl snu, pak to znamená že se ho nechceš vzdát. Ty hledáš všechny důvody jak sen třeba změnit, vylepšít aby byl hezčí dokonalejší, aby jsi získal schopnosti ho ovládat a nadělit si to co chceš, ale hlavně aby pokračoval. Já se tě snažím probudit! Až se probudíš, pak uvidíš že sen neměl žádný smysl. Až se ti něco bude zdát, zeptej se nějaké postavy v tom snu, jaký smysl to všechno má! Jaký smysl má to, že ty v tom snu musíš trdlítkovat a nemůžeš s tím nic dělat. Že se v tom snu musíš reinkarnovat a trpět. A proto ti říkám, probuď se. Ty nejsi. Je to sen. Nejsou žádní lidé, žádné bytosti. Vše je tu narafičeno pro ciťáky a sobce. Jen aby měli důvod pokračovat ve snu. A ty chceš ten důvod a smysl. Když ti odpovím prokleju tě. Mohu tě jen probudit. Ale ne slovy. Za slovy hledáš smysl a tedy zase sníš. Je to velká kletba.

Jak vznikají sny? Je to potlačování. Dokud něco odmítáš, budeš muset snít a tedy se i reinkarnovat. A je tu několik milard lidí a každý odmítá 50% světa! No to je velké utrpení. Všichni lidé hledají smysl, úkol a pracují na vylepšení svého zítřejšího snu! Jak je probudit? Když podle nich už jsou blízko? To pravé je čeká už zítra? To je pak holt těžké jim říct následujte mne už dnes. Zapomeňte na sebe a pojďte.

A ak ma Rupert Sheldrake s tou jeho "morfickou rezonanciou" co len scasti pravdu, potom pravdepodobnost ze donho zahryznes druhy krat je ovela vacsia ako po prvy krat.

Ta pravděpodobnost je 99,999999%. Hezky napsáno. Ale to ti nepomůže. Pokud budeš chtít vědět jak uniknout, jak se osvobodit, už jsi ho zakousnul i podruhé a potřetí. Jasný? A proč? Protože tvé problémy a otázky jsou spojené s tvým snovým "já". TY to chceš vědět, TEBE to trápí, TY toužíš, TY, TY a TY. Jasný? Prohlédni iluzi toho svého "já" a sen končí! Nechtěj nic vědět! Otevři oči! Vzdej se všeho hledání a pátrání. Nedělej vůbec nic. Zastav se ve své mysli. A je to.

Len sa ma nesnaz presvedcit ze tentokrat to bude ine lebo... lebo skoncime zase pri tej nestastnej viere.

Není stejné a není jiné. Není tentokrát. Žádná existence neexistuje. Je tu jen vězení nevědomosti. A člověk Bůh, tvůrce svého snu, se zaklel ve vlastní černé noční můře. Vysnil se k obrazu svému jako člověk. A nyní se mu všechno ve snu hroutí. Nemá práci, musí otročit, všechno mu chátrá, naprosto se mu vše vymklo z rukou. Hledá řešení, bádá a vyrábí jen problémy. Dokud s ním někdo nezatřese, nepozná že je jen ve svém snu. Nedosáhne-li vysvobození v této etapě snu, nedosáhne ho ani v příští. A proč? Protože v každé etapě se "rodí" jako zcela nový v zapomění a je mu do hlavy nasoukáno pekelné vědění dobrého a zlého. To je těžko vyeliminovat když je to tak hluboko v podvědomí. Kdyby děti měly chodit do školy až od 12 let. Pak by ve dvaceti byl témeř co třetí člověk osvícený. A proč? Protože by měl čisté základy. Poznal by pravdu a zavrhl by tento svět vědění bádání a "pokroku". Tak pravdu nemá šanci poznat, protože než si stihne uvědomit o co tady jde, je mu násilím implantován vzorec společenského údělu v tomto vesmíru na této zemi. Proto politici nařídili zákonem že otroci musejí být zavčasu naočkování smrtícím virem. A přitom... vše je dobrovolné. Studenti složte učebnice! Není zákon na to, že se musíte učit. Vy to však chcete, protože máte sen o své kariéře! Zničte ten sen a učebnice přestanou mít smysl. Dokud podporujete svým snažením tuto otrockou šikanu jež je na vás páchána, nikdy tato hra neskončí! Zákonem je nařízená jen školní docházka. Nikoliv učení. Když se vy rozhodnete neučit, nemůže s vámi nikdo nic udělat. Máte nárok na sociální dávku z kapes politiků. Můžete se jen politikům smát jak se jejich moc nad vaším životem rozplynula. Karta se obrátí. Nyní politici budou sloužit vám. Jste volní. Žijte svobodně aspoň tak jak žijí zvířata. Copak je přáním Boha abyste trpěli? Abyste se 60 let lopotili a nakonec zemřeli v chudobě jako trosky? To má být dar todle to? Pojďte tiše slavit... nestarejte se o zítřejší den. Žij dnes, a bojuj až zítra! Všechno vám bude přidáno když zbavíte svůj osud cizích oteží. Sejměte to pekelné jho!

To co máte dělat vám říkají ze strachu jen jiní. Uvědomte si to že to je umělé. Celá ta vaše existence tady je jen umělý plán co s vámi. Plán jak vás zaměstnat natolik abyste neměli čas uvědomit si pravdu že vás všichni jen využívají. Proto musíte mít čímdál tvrdší podmínky a čím dál více starostí. Nesmíte mít čas uvažovat o svobodě. Dokonce i šablona svobody a toho že to nejde změnit vám byla podsunuta. Pokud to, co se tady na vás nachystalo a chystá, má být svoboda... a 90% tomu nadšeně věří... pak mě čeká osud klauna na kříži v tomto cirkuse slepých. Politici si s vámi dělají co chtějí a vy namáte čas to zastavit. A tak politikům nestačí že prodali naši vlast, ale ještě chtějí prodat i vás jako levnou nádenickou sílu do EU. A tak národ Lvů bude poroben národem obyčejných skopců-dobyvatelů. Kříž vedoucí ke spasení bude přeláman aby jej nebylo možné použít. Zákon vás děsí tím, že kdo neodpracuje 25 let nebude mít důchod. To je prima, ale vzhledem k vývoji sociální politiky je více než pravděpodobné, že 80% lidí bude mít důchod stejný jako je životní minumum. Hezká odměna těm hloupým a poctivým pracujícím. Snad se Čech-Osel vzpamatuje a přestane to celé podporovat nikoliv peticí ale skutkem. Mohu jen ukázat cestu jak to ze dne na den změnit. Vaše ruce to živí a vaše ruce to dokáží zastavit. Stačí když se změní cesta Ruka-Daň-Huba. Na Ruka-Huba. A spravedlnost bude nastolena. Stačí překonat jen strach, poznat, že vám nikdo hlavu nemůže utrhnout, a že otročíte zcela dobrovolně. Nemluvím však masám, nemusíte se bát. Mluvím k těm kteří můj hlas slyší. Je to jejich volba. Proč by se měl obyčejný člověk řídit zákony, které z něho udělají jen poníženého otroka a vysátou trosku? Inteligentní člověk nechce být jen otrokem. Ani Božím ani Ďáblovým ani politickým. Pěstujte vhled do pomíjivého a stanete se nezávislými.

Obyčejná Nula

***

Teraz Ti to trochu vysvetlim. Stale tvrdis ze nie je ziadny ciel, ziadna cesta, ze vsetko je to iba hlupy sen. A ako si sa dostal tam kde si? Keby si nemal ziadny ciel, nebola by ani cesta a ty by si bol teraz tam kde zvysok sveta.

Celý vesmír a všichni lidé jsou jen v mém snu. Vše se odvíjí od malého snícího nic. Stačí se v něm ztratit a zmizíš i ze snu zvaného život plný utrpení. Sen má cíl a ten cíl je být. Je jedno jaký, ale být. Není jen statický, aby si myslel že je skutečný a živý, mění se. A to je to utrpení. Změna, rozklad, zánik, vznik zrození stárnutí, pohyb a smrt. Pociťování, uvědomování a vědomí, žádostivost, přivlastňování a tedy aktivita roztáčející karmu, lpění a strach. To je sen. Cokoliv lze označit za pravdu je sen. Pravda je sen. Prožitek je sen, pocit je sen, láska je sen. Jednota je sen, dualita je sen. "Já" je sen. Vše o čem můžeš přemýšlet nebo co můžež posoudit je sen.

Ty tomu jablku nedáš pokoj že? Copak nevidíš že pořád kupuješ lístek z ráje ven!

ALE JA SOM Z RAJA VON!!! A chcem sa vratit ale "nafurt".

Panenko skákavá!!!!! Nééééé! Ty chceš snít o sobě. Proto nechceš do ráje. Ty chceš snít o sobě v ráji. Můžeš. Ostatně to dělají všichni stejně zmamlasení. Ale ráj to nikdy nebude. Jen utrpení. Dokud nevyplivneš ten první kousanec do jablka, který ti dal vědomí sebe a následně ráje a neráje. Jasný?

Ty si uz mozno tam ale s tym co vies Ta z neho coskoro vykopnu, resp. sa vykopnes sam. Si bud isty!

Mluvíš z delíria pekel. Přijď za mnou do ráje... a nevykopeš mě... není to možné. Vykopat můžeš jen sám sebe. Ostatně, kdybys do ráje jen nakoukl, už bys nikoho neměl důvod vykopávat.

Ja viem ze odpoved pochadza z jablka ale tebe ho znovu raz niekto podstrci a ty ho s radostou schrumes, lebo nemas nic, cim by si ho identifikoval. Vobec nic.

Zajímavá dedukce, ale opět stejná chyba. Stále mluvíš o "já". Já i ne-já. Bytí i nebytí. To je stále stejná lež. Žádné jabko není... je to počátek snu. Když sen zmizí i jabko zmizí. Stačí se přestat stotožňovat se svou myslí.

Je to ako by si bol osvieteny len kym bdies ale v momente ako zaspis sa osvietenie strati a uz ho nenajdes a budes ho hladat rovnako namahavo ako teraz.

To je možné. Ale už to nebudu já. Nikdo se nemůže zrodit dvakrát ve stejném snu. Tento sen je sen utrpení. Lze se v něm jen reinkarnovat dokud existuje po tom touha vlastního "já". Jedna z tisíce černých můr. Akorát že ve snu je čas plastický... zatím co snícímu zdroji se zdá sen o vesmíru vteřinu tady to je milión inkarnací a miliardy snových let. Konec věků... to je konec snu. Kolik jsi měl za život snů? Jen jeden? Třeba jen jeden z tisíce je o utrpení. Jakmile se však neprobudíš z tohoto snu utrpení... budeš stále zakletý v komatu reinkarnace. Probuď Boha. Poznej sám sebe. A uteč z komatu na pekelném áru.

Ty hledáš všechny důvody jak sen třeba změnit, vylepšit aby byl hezčí dokonalejší, aby jsi získal schopnosti ho ovládat a nadělit si to co chceš, ale hlavně aby pokračoval.

Ja sa nesnazim ovladnut sen ale to co sniva, je to proste vo mne, ziadne riesenie nie je riesenim kym neni definitivne. Ako vies ze ked jedneho dna tvoje telo skonci, neskonci tym aj tvoje osvietenie? Nevies!!! Poviem ti to rovno - si iba na polceste a mozno ani tam. Poviem ti to takto: Tvoje riesenie je pravdive ale neni to cela pravda, si len jeden stupienok.

To co se snažím říct, nedokážu říct tak aby to všechny osvítilo. Je to i tak absurdní. Snažit se nějaké bytosti osvobodit. Tento úkol dodává samo peklo jako poslední past. Zatím mu to žeru ale jen tak z nudy než sen vyhasne. Pro mě je to absurdní hra a vy jste dobří hráči. Neexistující hráči. Když zmizí "já" není ani "vy". Co budete dělat pak? Pak už mě nemůžete nijak klamat ani zdržovat. Jeden stupínek je i ten první i ten poslední stupínek. Mohu jen říct... NE-dva. NE-část. NE-jeden. NE-celek.... to vše je špatně.... Jinak ti to jde celkem solidně. Mára je na tebe pyšný. Cesta je statický všudepřítomný bod. Jak můžu být na půl cestě? Přestaň se ztotožňovat se svou myslí a všechny tvé problémy a starosti zmizí hned teď. Jedna myšlenka roztáčí dvě další, dvě čtyři, čtyři šestnást. Zastav to. Jinak to neskončí a umřeš z plnou hlavou nevyřešených problémů. Znám řešení... nehledat řešení. Problém je iluzí. Není žádné "já" které by mělo problém.

Nedosáhne-li vysvobození v této etapě snu, nedosáhne ho ani v příští.

Presne o toto ide, aby clovek v dalsej "etape" vedel co vie teraz, bez toho ti je vsetko tvoje osvietenie, cela tvoja skusenost k nicomu. Ale inac vcelku uspesny pokus, mozno bude stupienkom pre niekoho ineho, mozno pre mna :-)

Prdlajs! Jaká další etapa? Teď hned rozpusť tento všivý plán. Copak nevidíš stále tu stejnou chybu. Kam se snažíž prorvat to své "já". Jsi jen otrok jeho tužeb a žádostí a tedy lpění a strachu o sebe sama. Takové nicotné starosti. Běž se učit k nemluvňatům. Podívej se jim do nevinných očí... vědět o etapě, uchopit vývoj etapy do svých rukou... Ó jak peklo jásá. Není ti už horko? Když se staneš nemluvnětem bude peklu horko... peklo musí sloužit nevědoucím a vědoucí musí sloužit peklu. Dokud se nestaneš nevědoucím jsi upsán peklu. Pracuj neustále na odstarnění nevědomosti. Nevědomost = vědění o "já".

Obyčejná Nula

***

Žádná existence neexistuje. Je tu jen vězení nevědomosti. A člověk Bůh, tvůrce svého snu, se zaklel ve vlastní černé noční můře. Vysnil se k obrazu svému jako člověk. A nyní se mu všechno ve snu hroutí.

Tu je ten zasadny rozpor!!! Boh sa nezaklial vo svojom sne, on si ho vytvoril uplne vedome a vedel preco.

Věděl = nevědomost. Prostě nalítnul touze tvořit. A podívej jak se mu z toho krásného ideálu být bohem lidí stala noční můra. Lidé slouží peklu. Peklo mu je vyfouklo. A Bůh nemůže lidem poručit, tak jako ty nemůžeš poručit tomu aby se ti sny nezdály když se ti už zdají. Leda že by sis uvědomil, že jsi jen ve snu, skutečně uvědomil a vyšel se smíchem snové smrti vstříct. Ale když to už víš, tak proč si z pekla, tedy z těch autorit, Boha, Ďábla a jeho andělů i démonů žádostí či radostí nedělat prdel? A vysmát se jim. Pokud jde o moc, člověk dokáže spoutat Boha pouhou představou kdykoliv se mu zachce... Bohu se to za ty milióny let nepodařilo. Mohl jen vyhrožovat a vydírat. Ale člověk a peklo si dělalo pořád své.

Boh neni blb ktoremu sa len tak nieco vymkne z pod kontroly a uz vobec nie on sam (iba ze by bol zhuleny :-)))).

Je pořádně zhulený co se ve tvém případě týče. Zhulený věděním dobrého a zlého.

Ty sa snazis vnutit bohu ludske slabosti a to je chyba, lebo stale je tu ta moznost ze to bol jeho zamer.

To ty mu dáváš lidské vlastnosti. Dožaduješ se důvodu a smyslu jeho díla. Jen člověk má představivost a schopnost sledovat dlouhodobý záměr. Dokáže plánovat na pět let... No a to je jeho největší slabost. Bůh je jen výplodem této lidské slabosti víš? Kdyby ti o něm vědění knižní neřeklo... ptáčkové by nic tak stupídního nevycvrlikali. Bůh je jen prvním výtvorem nevědomosti člověka. Proto mluví o něm jen nevědomí. PRo lidi je Bůh souhrnem všech objevů a poznatků od vemsíru až po atom. Pro vás je Bůh jen souhrnem veškerého vědění. A tedy tvrdím řekl váš Bůh je vaše nevědomost. Objevili jste jen Lucifera a velké peklo za ty tisíce let.

Boh nehra v kocky, povedal raz velky Albert a asi vedel preco.

Pokud nehraje v kostky, nemohl by sledovat vědomě nějaký směr jak tvrdíš ty... Enstein vás předběhl o pár generací, ale když viděl jak na tom jste, tak vám Boha na chvíli ponechal. Jen vám naznačil kdo je odpovědný za to co tu vyvádíte a na koho se tedy nemáte spoléhat ve své pokrytecké modlitbě.

Mam na to taku mini teoriu, hovorim tomu teoria vciel. Clovek ako pan vsetkeho tvorstva, ktory dokaze porucit vode aj ohnu, nedokaze jednu uplne trivialnu vec a tou je zostrojit masinku ktora bude lietat z kvetu na kvet, zbierat pel a "vyrabat" z neho med. No a clovek je boh ktory zo seba (alebo casti seba) spravil vcely, akurat ze este nema ani ponatia co su tie jeho kvety a co s nimi vlastne robit. Ludstvo este nikam nejde, zatial len hlada kolaje po ktorych sa pojde.

Jo? A co tak poručit sama sobě? Postavit se na kraj úlu a skočit... roztáhnout křídla. Vzlétnout a pak uvidíš kde jsou květiny. Samy se ti ukáží. Jen vyjít z toho hučícího úlu ven. Ale zrovna je prima debata... sladký sen... med donesou jiné včely, které z rána vyletěly. K čemu vám budou koleje? Na kolejích květiny nerostou. Proč tedy nezalíváš květiny a raději se opájíš medem vědění-snů o svém já? Sny jsou sladké... ale krátké. Tak jako mladí lidé... sex je tabu... jen sny o něm. Sní jaké to je, když je to tak zakázané, tabuizované... každý o tom sní, falešně přehání před spolužáky si vymýšlí... a pak okamžik H... to je vše? Ve snech hladového to bylo sladčí... Tak je to i s osvícením... než se člověk probere ze šoku... je to o záchodových mísách... ale postupně se to prohloubí v blaženost. Přehánějí a popisují to úžasné jen ti lháři, co o tom pouze snili, aby si koupili vaše ucho a oko pro svůj trůn plný pohádek.

Stale mam pocit ze strasis ludi podobne ako vsetky sekty doteraz, vratane krestanstva ale kedze na tomto svete je uz malo co, coho by sa ludia zlakli, tak sa im snazis nahovorit ze ten "satan" su oni sami. Ale ja si myslim ze ziadne "strasidlo" neni, ani vo sne ani v NE-sne.

Lidé se straší sami. To že vytvořím prima okolí, neznamená že jsem jim pomohl, ikdyž mi budou děkovat a stavět sochy. Proto je vyděsím až na práh smrti... ne nějakou apokalypsou někde v budoucnu. Nedám jim ani minutu času, žádnou naději... tak jako ze snu se člověk probudí až když sen nemá žádné možné řešení jak oddálit kapitulaci.

Jedine coho sa treba bat, je strach sam.

Vélice ftipné. To dělají všichni... a proto jsou v pekle. Strach je ta brána ke svobodě. Kdo před ní utíká a nechá se dokonce bičovat až ke sprintu... kam se dostane? Strach jsi ty sám. Je to tvůj Boží výtvor. Tvá nevědomost. Nevědomost = vědění. Bez vědění není strachu.

Mluvíš z delíria pekel. Přijď za mnou do ráje... a nevykopeš mě... není to možné. Vykopat můžeš jen sám sebe. Ostatně, kdybys do ráje jen nakoukl, už bys nikoho neměl důvod vykopávat.

Ale presne o tom hovorim. Ze sa z neho vykopnes sam, vsak minimalne raz si to uz spravil.

Dám ti tedy co chceš. Máš pravdu, dostal jsi mě, jsi lepší, dokonalejší... klaním se před tebou. Jsi teď naplněn? Nebo zítra příjdeš žebrat zase, když ne tady... třeba jinam se chlubit a tedy říkat, že jsi včera udolal mesiáše a žebrat o cizí pozornost a uznání. Já ti tu medaili dám. Jakmile se jí dotkneš její lesk vybledne to mi věř. Mohu jen počkat až tě ta hra omrzí a ty zjistíš, že se v tvém životě nic nezměnilo. Hlad nebyl ukojen. Jsi prostě na mě závislý. A kdo je závislý není svobodný. Až budeš upřímně hledat osvobození, pak přijmeš i pokoru. Je to jen tvá hra utrpení. Jen ty máš hlad... a já mám pro tebe jen klystýrku.

To je možné. Ale už to nebudu já. Nikdo se nemůže zrodit dvakrát ve stejném snu.

Preco nie??? Nevidim jediny dovod a ty tiez o ziadnom nevies. Vsak v podstate je to zase len o tvojej viere resp. NE-viere.

Ano... protože není žádný důvod... kde není důvod není ani volba a tedy víra ani nevíra, ani touha, žádost a utrpení. Peklo skončilo karma shořela ego se rozplynulo. Když člověk ztratí důvody je osvobozen... a ty se ptáš jen na nějaké záměry a důvody. A proč? Protože základním kamenem mysli ega a snu je hledání důvodů, záměrů, cílu, vír proč pokračovat v utrpení. To je tak když se někdo sápe na knihy a pak se ptá na to, k čemu on sám nedospěl. Každá tvá otázka to prozrazuje, ale někdy se stává že žák testuje nejprve učitele, proto jsem vysvětlil chybu v otázce a přihodil něco co nejsi schopen strávit. Proto bude lepší když úplně všechno vyzvrácíš a začneš od toho kam jsi sám skutečně dospěl. Kdybych ti to řekl, nevěřil by jsi mi. Ty sám si to musíš uvědomit. Odhoď to cizí peří a podívej se upřímně na sebe. Zkratky neexistují. Protože toto je veřejné odpovídám i jiným. Kdyby jsme byli o samotě. Vůbec bych to tak daleko nepustil. Už se čtyři dopisy mamlasíš a hledáš jen únik ve zpochybňování. Nepřišel jsi se vzdát se otázky a tedy ztratit své utrpení, ale hledat bojovat a získat odpověď na úplný nesmysl. Pochop že já i kdybych chtěl ti to nemůžu říct... Podle toho jak se ptáš nebo argumentuješ nevenuješ cvičení bdělé pozornosti ani pět minut za měsíc. Drž se praxe na těchto stránkách.

To co se snažím říct, nedokážu říct tak aby to všechny osvítilo. Je to i tak absurdní. Snažit se nějaké bytosti osvobodit. Tento úkol dodává samo peklo jako poslední past. Zatím mu to žeru ale jen tak z nudy než sen vyhasne.

No a presne tu hovoris ze si este len na ceste k osvieteniu!!! Ze sen este len vyhasina, vsak ty nemas ani ponatia co sa stane ked sen vyhasne, mozno na konci bude iba "definitivna samovrazda", mi nehovor ze sa nedrzis "vyhasinania" len pomocou viery. To znamena ze stale je v tebe "Ja" ktore veri a mozno ked zmizne "Ja" zmizne aj viera a ziadne osvietenie nebude. Vsak ty si veriaci clovek!!! Pekna uvaha co? Som na nu hrdy :-)

Jak bych se mohl držet! To je to co ti nedokážu vysvětlit, protože ty hledáš pořád nějaké důvody. Se svýma úvahama se jen smažíš v pekle. Jasný? A já jsem zde bezmocný... slovem ti to neukážu. Přitom je to tak snadné... ale ty sám sobě jsi překážkou. Překážkou sebe sama tvořící aby mohla být třeba někdy hrdá.

Pro mě je to absurdní hra a vy jste dobří hráči. Neexistující hráči. Když zmizí "já" není ani "vy". Co budete dělat pak? Pak už mě nemůžete nijak klamat ani zdržovat.

Mozno sme hraci ktorych poslal "satan" aby ta pokusali a mozno sme tvoja "zachranna jednotka" ktoru ti poslal boh(TY). Ktovie ako je to naozaj ale zase sme pri tom ze musis verit a ak mas verit, potom musi byt nieco co veri. No nadhera!!! Brano

Myslíš, že když pacient podá lék zpět lékaři uzdraví se? Je to sice nádhera z pohledu pacienta, ale z pohledu lékaře je to na přemístění pacienta do Bohnic. Já ti tu nádheru nemusím kazit. Klidně sním lék a nic se na mém zdraví nezmění... ale co bude s tebou? U mě nic nezískáš.

Takže satan může posílat a Bůh může posílat, ale do bdělé pozornosti se nedoklepou ani beranidlem. Tys jim sám otevřel dveře... když se představili jako zisk, pýcha a nádhera a oni vstoupili aby tě vykradli. Kde bude za okamžik tvá pomíjivá nádhera? Bude fuč a zůstane po ni jen hladová díra... cukr a bič. Neotvírejte cukru i když je sladký!

Jsou lidé kteří mě prostě nevidí. Odmítaji mě. Bojují se mnou snaží se mě natvarovat do nějakých tvarů. Myslí si, že je to jejich vítěztví... co jim na to říct když vidím jak je to jejich vítězství chatrné. Hrát spekulativní hry nikam nevede. Já s tebou vůbec nebojuji... mohu se snížit na hračku pro tvou mysl, ale neztratím nic ze své blaženosti. Ty jsi však závislý na své hračce. Když teď řeknu končím... tvá nádhera se změní ve strádání.

Musel jsem mnoho obětovat abych obdržel vhled. Mnohem víc než ty. Nebylo to o domýšlení o spekulacích ale rázných řezech a skutcích. Není to žádný mentální poklad. Žádné vědění ani pocit závislý na nějakém hodnocení situace která tě obklopuje. Ani tvá chvála, ani tvá hana, ani tvá úcta ani tvé otázky s tím nehnou. Mohli bychom se takto bavit a spekulovat i pět let. Mě to neuškodí, tobě to neprospěje. Až se jednou pořádně podíváš dovnitř, a najdeš tam to utrpení, které tam zůstane po odeznění každé nádhery, pak konečně pojmeš věci tak, že budeš poprvé hledat vysvobození... nikoliv mentální hry. Proto lekce č.2 s názvem Konec diskuse. Ikdyž napíšeš, neodpovím dřív dokud nepojmeš svou situaci tak jako když někomu shoří dům nebo umře dítě. Pro skutečně hledající jsem studnou a pro turisty a spekulanty jsem bláznem. Rozdíl mezi těmi dvěma typy přístupu k učení je ten, že ti první přestali sami sobě lhát a hledají především řešení, zatímco ti druzí se dožadují pouze odpovědí, aby spočinuli v iluzi, že vyrazit na cestu je už zbytečné. Kdo ukrade pohár... sice může sklidit uznání v očích sousedů a návštěvníků jeho bytu, ale jen co oni odejdou... sám vnitřně ví... že podvedl jen mnoho lidí včetně sebe. Pohár se ukrást dá... pro slepce je to lákavá zkratka, myslí si že pro vítěze má pohár nějakou cenu a bude trpět jeho ztrátou... musím se jim smát... jsou to chudáci... viděli cíl jen ze startu. Nikdy vlastním tělem nepřetrhli tu cílovou pásku. A přitom stačilo udělat jen první vědomý krok a jen na té své cestě kde jim tu pásku nikdo jiný nemůže vyfouknout a tak ve své lenivosti tisíce životů sbírají pouze cizí poháry mrtvých závodníků z různých knih. Tak... šup... pro mě je to snadné. Co budeš teď dělat? Co jsi vlastně získal? Něco ti tu vadne...

Obyčejná Nula