Otázka: Děkuji za možnost se zeptat a děkuji i za odpověď. Jak mám rozeznat svou cestu a zaujmout své místo ve vesmírném řádu, a tudíž i v tomto životě? Zdraví Věra Magdalena

Odpověď:

Děkuji za možnost se zeptat a děkuji i za odpověď. Jak mám rozeznat svou cestu a zaujmout své místo ve vesmírném řádu, a tudíž i v tomto životě?

Co je vesmírný řád? Co je život? Co je tvá cesta? Kdo to papal ze stromu vědění? To jsou ale zbytečné starosti... starosti tvého "já"... starosti pekelné. To je problém... jak jen to říct? Nebudeš tomu věřit, protože mnohé knihy napsané lidmi se stejnými starostmi vykonali za ty roky své... Přitom jak snadné to je! A tak ti říkám... zapomeň na to! Zapomeň na vesmírný řád, na své místo, na svou cestu, i na tento život. Na všechny ty pitomosti a výmysly. Tedy úplně zapomeň na své "já" a je po starostech i jeho strachu. Obrať se zpět, ke zdroji, k nevinnosti pacholátek.

Kdo ztratí svou duši nalezne ji.

Proč chceš násilím stále určovat co je správné a co špatné?! Kdo dodává to vědění dobrého a zlého? Být svatý znamená být přirozený, spontánní, být sám sebou. Titul svatý jež uděluje církev je titul pekelný. Pro všechny věci peklené se musí něco vykonat. A to konání roztáčí karmu znovuzrozování a následného utrpení. Nevytvářej rozpor sama v sobě, přijmi se tak jak si, zastav ten boj i vytýčování cílů a dostaví se nirvána.

Zdraví Věra Magdalena

Dvě jména dvoje utrpení. Žádné jméno... žádné utrpení. Až odložíš všechna svá "já" pak nebude třeba ani zdravení ani děkování. Proto jsem psal: Neděkujte abyste nemuseli prosit. Neboť ten kdo děkuje páchá na sobě hřích. A není-liž dík jen semínkem další prosby nespokojených. Jak můžete děkovat, když nevíte sami co dobré jest? atd... (čl. O modlitbě a hříchu)

A proč? Protože dík i prosba vytváří "já" i oddělenost. Dík vytváří závazek tohoto "já" a tedy rovněž (jako prosba) nespokojenost i nutkání něco konat a roztočit někonečnou karmu žebráků a dlužníků. Tedy věčně nespokojených a trpících.

Obyčejná Nula