Otázka: Ahoj, především díky za tebe. Neopouštěj nás. přinášej dál světlo... je ještě mnoho slepých... mám zvláštní otázku. Je možné skloubit podnikání a bytí v tom slova smyslu jak nám jej předkládáš? Děkuji Jana.

Odpověď:

Ahoj, především díky za tebe.

Jak můžeš děkovat za něco co neznáš? Ten kdo nepoznal Otce nepoznal ani mne. A ten který Otce poznal, neděkuje jiným, proto že není ani za co děkovat. Jsem velký zloděj a velký vrah. Až se neučíte děkovat malým zlodějům a vrahům zdejším, pak jste mne teprve hodni.

Neopouštěj nás. Přinášej dál světlo...

Já vás volám, volám na ty poslední. A mnozí nemají čas, protože mají zrovna něco na práci. A proto ode mne utíkají ke svým zítřkům, ke svým životům. Světlo nelze přinésti do tmy, neboť tma brzy světlo pohltí. Tak jako moudrý zahradník nesází semínka mezi kopřivy. Překonejte svůj strach a nebudete muset žebrat na jiných. Sjednoťte se a vzplanete. Bojíte se sami sebe a proto se ukrýváte ve tmách, maskujete se obleky, lživými jmény a tituly, zasypáváte majetky penězi a starostmi. Utíkáte do utrpení, do činností jen abyste na sebe zapoměli, jen abyste nemuseli vynést svou duši na světlo a podívat se zpříma do zdrcadla schovávate se za mnohé texty a filozofie duchovní.

Je ještě mnoho slepých...

Nikdo není slepý ale mnozí zakryli si oči. Jak by mohli vidět světlo? Cožpak to jde? Ať oči zavírají nebo otvírají světlo nevidí, raději ve svých tmách s věděním pochybným bloudí. Světlo nikdo nepřináší a nikdo jej nemůže vidět.

Je možné skloubit podnikání a bytí v tom slova smyslu jak nám jej předkládáš? Děkuji Jana.

Podnikání je třeba pokud nejsi v Království nebeském. Jakmile sestoupí Království nebeské, pak podnikání ztrácí smysl. Jakmile sestoupí Království nebeské tak to největší a věčné bohatství se zjeví. I kdyby měl člověk umřít za vteřinu hladem a v roztrhaných šatech... neměl by potřebu vyžebrat si ani na rohlík... zcela spokojen a naplněn věnoval by poslední vteřiny buď smíchu nebo oslavné písni radosti.

Nebo bys snad chtěla říct, že podnikání neobnáší starosti, nutnosti, povinnosti a stresy? Jak pak může být takový člověk uvolněný a blažený... jak může být bez strachu a hněvu, jak může být v míru, když musí stále se světem bojovat o kus žvance? A opět jak praveno bylo, co je vám platno, že získali byste celý svět a přitom vlastní duši zaprodali peklu? Nic vám tu nepatří, není třeba cokoliv kupit, cokoliv shromažďovat, skládat si poklady tu na zemi, včetně nějakých zážitků a vzpomínek či moudrostí. To všechno bude od vás odňato v hodině poslední. A tehdy ti nejbohatší v domění zchudnou na kost, ti majetní budou trpět nejvíce, neboť uvidí jak se toho všeho musí vzdát. Smrt bude pro ně ukrutným zlodějem. Pro ty co nemají nic, pro ty to bude osvobození, ti už nezchudnou, nic je tu nedrží. Všechna pouta zpřetrhali již za života. Ale pro ty ostatní to bude jako když matce v devátém měsíci rozpárají břicho, vyjmou její dítě, před jejíma očima jej semelou v mlýnku na padrť, ohněm spálí na prach a větrem rozmetou do všech stran. Takové bude utrpení těch, jež si skládali poklady tu na zemi.

Já vím, že takto to vypadá šíleně, ale je to jen proto, protože lidé nemají tu extázi. Kdyby se jim to dalo nějak vyměnit v hlavách... pak by okamžitě vše opouštěli... prostě by je už nic nepřitahovalo ani nesvazovalo. Pak by jim připadalo naprosto šílené to co předtím považovali za normální nebo nutné. Co je úplné to odchází. Dokonalost na tomto světě nemá co dělat. Jak chcete být dokonalí, když si tu denně nejprve budujete svůj zítřek? Proto hledejte nejprve království nebeské a vše vám bude přidáno.

Obyčejná Nula