Před nástupem akce sedm stracených jsem se přihlásili na týdenní meditační ústranní zenové školy Kwan Um vedené zenovým mistrem Dae Kwangem. Co z toho vyplynulo bylo pro nás zdrcující.

Nejprve kdo je zenový mistr Dae Kwang

Zenový mnich, který obdržel od zenového mistra Seung Sahna předání dharmy v dubnu roku 1996. Je opatem mezinárodní zenové školy Kwan Um. Vede meditační ústraní v USA, v Asii a v Evropě. Účastní se společných křesťansko-buddhistických ústraní.

Speciální výtah z toho co učí :

Chrámová pravidla říkají: "Nelpi na svých názorech. Lpění na názorech a jejich hájení ničí tvou praxi. Všechny své názory odhoď. To je pravý buddhismus." To nás nabádá ke správné praxi. Jenom nechte odejít - nechte zemřít - každý svůj názor. Chrámová pravidla také říkají: "Velké kulaté zrcadlo neobsahuje libosti a nelibosti." To je naše původní přirozenost. Další význam meditačního ústraní spočívá v odložení svých názorů, svých podmínek a své situace a v navrácení se ke své původní přirozenosti. V Mjjima-nikaya, ve sbírce súter Pálijského kánonu, žádá mnich Buddhu, aby všechno své učení shrnul do jedné věty. Buddha během čtyřiceti let učil mnohému. Jeho odpověď však byla jednoduchá: "Nebuď k ničemu připoután." To je to pravé ořechové - velmi jednoduché! Šestý patriarcha dosáhl osvícení, když uslyšel verš Diamantové sútry: "Nebuď připoután k myšlení, které se objevuje v tvé mysli." Tyto staré hodnoty učily vždy témuž. Naším jediným úkolem je to dělat. Probuďte se ze svého snu o libostech a nelibostech. V tom bodě se vy, Buddha a Bódhidharma stáváte jedním.

Dae Kwang & Jirka

1. Den

Dae Kwang : Máš nějaké otázky?
Jirka :--- (Udržuji ticho mysli. Ticho symbolizje nejvyšší otázku. Plně jsem se otevřel, očekávaje osvícený pohled mistra jemně ošetřující drobné nedostatky (i větší bolesti), které jsou při tomto otevření takřka každému na první pohled zřejmé. Dae Kwang zareagoval na toto otevření otázkou položenou v anglickém jazyce bez pohledu na překladatele a tím dokázal že vnitřně vidí to, že anglicky umím, což vyjevilo, že si otevření všiml. Místo toho však zareagoval absolutně vnějškově slovně položenou otázkou, která v této chvíli postrádala jakýkoliv náznak toho, že by se chtěl přede mnou taky zcela otevřít a jako správný učitel navodit atmosféru vnitřní důvěry. Dae Kwang však odmítl sestoupit z nadřazené pozice a tedy položil další otázku, což mě šokovalo a zpusobilo to, že jsem ho začal hledat a tedy i prověřovat, neboť mistr který vnitřně vidí otevřené srdce bez úmyslu, které přišlo v radostném očekávání souznění a harmonie, nezačne podávat rutijní otázky pro zklidnění zmatené a nekontrolovatelné mysli.

Dae Kwang : Odkud jsi přišel?
Jirka : Ty to víš.

Dae Kwang : Taky jsem četl knížky. Takže odkud jsi přišel.
Jirka : Z meditační místnosti.

Dae Kwang : To přišlo tvoje tělo.
Jirka : Pokud by to bylo tělo pak bych tu nebyl já.

Dae Kwang : Tak odkud přicházíš.
Jirka : A kdo se ptá?

Dae Kwang : Já jsem se ptal první.
Jirka : Pokud ty se ptáš první, tak já tu nemohu být.

Dae Kwang : Také jsem četl mnoho knih. Takže víš odkud jsi přišel?
Jirka : Z ticha.

Dae Kwang : Co je to ticho?
Jirka : Sunjata? (Buddhistický klid mysli)

Dae Kwang : Takže to nevíš.
Jirka : Z ticha.

Dae Kwang : Takže ano nebo ne?
Jirka : --- (Udržuji ticho mysli)

Dae Kwang : Takže ano nebo ne?
Jirka : --- (Udržuji ticho mysli)

Dae Kwang : Proč jsi sem přišel na meditační ústraní.
Jirka : Jsem tu s přítelem.

Dae Kwang : Kam půjdeš po smrti?
Jirka : Na tom přece nezáleží.

Dae Kwang : Pokud TI na tom nezáleží tak odejdi. (Už by ji měl a pořádnou... pozn. Obyčejná Nula) Jirka : (odcházím z mistrovy místnosti)

Posléze se uskutečnil v zákulisí sálu rozhovor mezi hlavním mnichem a Jirkou.

Hlavní mnich : Mistr si myslí že Zen není pro tebe.
Jirka : Tento Zen pro mě opravdu není.

Hlavní mnich : Tak to ti ještě vrátím zbytek peněz.
Jirka : Ale já je k ničemu nepotřebuji.

Hlavní mnich : Bude to tak lepší.
Jirka : Pokud si to myslíš tak mi je dej.

Hlavní mnich : (donese peníze)
Jirka : Takže mám odejít?

Hlavní mnich: Ano.
Jirka : Hned?

Hlavní mnich : Ano.

A jirka odchází na druhý den docela zdrcen...

Dae Kwang & Obyčejná Nula

1. Den

(Vstoupím a zvolám...) Nechť zkvétá království bláznů... (není přeloženo)

Dae Kwang : Máš nějaké otázky?
Obyčejná Nula : Kroutím hlavou.

Dae Kwang : Odkud jsi přišel?
Obyčejná Nula : A odkud přicházejí mraky?

Dae Kwang : No odkud?
Obyčejná Nula : (naprosto zaskočen) Umíš vůbec naslouchat očima?

Dae Kwang : Takže odkud?
Obyčejná Nula : (Rozmáchnu do široka rukama)

Dae Kwang : A to je?
Obyčejná Nula : (Musím ho probudit! = tlesknu)

Dae Kwang : OK! Velmi dobře!

Dae Kwang : Co je Pravda, Buddha, Bůh?
Obyčejná Nula : (Zvedám prostředníček pravé ruky - známé gesto "Fuck-off" - není uznáno, ale naproti tomu kolegova odpověď: "Tato podložka je hnědá." uznána je, což mě vnitřně rozesmívá.)

Dae Kwang : Kam půjdeš po smrti?
Obyčejná Nula : Nikam. (Je to idiot nebo co?!)

Dae Kwang : A to je?
Obyčejná Nula : (Odsekávám hlasitě) Do prdele!!!

Dae Kwang : A to je kam?
Obyčejná Nula : Pokud se postavíš a otočíš ke mě zády milerád ti to názorně ukážu.

Něco v překladatelce (nejstarší žákyně) zabránilo tomu aby se tato odpověď k mistrovi dostala... čili ji vůbec nepřeložila.

Setkávám se pak s Jirkou a zjišťuji že je stejně zaskočen jako já. Jirka si to plně uvědomuje a odjíždí, já to jen intuitivně cítím že tu něco není v pořádku. Shodujem se na tom, že Dae Kwang si odmítá hrát, protože mu v tom brání jeho pochopení role mistra, což mělo za následek to, že jsem jej začal prověřovat. Mám problém, zjistit na jaké úrovni Dae Kwang vůbec je. Nevidí mé odpovědi ale vyžaduje odpovědi pouze dle kóanového kodexu.

2. Den

Dae Kwang : Máš nějaké otázky?
Obyčejná Nula : Než začneme, vyslechni si tohle. Neexistuje žádná špatná odpověď, protože neexistuje jedinná správná otázka, neboť neexistuje jediné správné slovo. Každá odpověď je dobrá odpověď. Vše je tak jak to chceš vidět TY. Jasně vidím, že jsi naprosto stejný šašek jako já v této hře.

Dae Kwang : Ano to je pravda, všechna slova jsou lží.
Obyčejná Nula : Jen bych dodal, že nejsem zkušený v Zenové koanové praxi. O nic mi nejde, o nic neusiluji ale zároveň mi nic nebrání v tom abych ti nakopal prdel.

Dae Kwang : OK. Dám ti tedy kóan. Má kočka budhovskou přirozenost?
Obyčejná Nula : Mít a nemít je absurdnost, kočka nemá hranice a žádná buddhova přirozenost neexistuje.

Dae Kwang : Tak má nebo nemá?
Obyčejná Nula : Tak mi řekni co je to buddhova přirozenost?

Dae Kwang : Na to se tě právě ptám.
Obyčejná Nula : Pořád se ptáš na nesmysly!

Dae Kwang : Má kočka budhovu přirozenost?
Obyčejná Nula : (Mám problém zjistit na jaké úrovni požaduje mistr odpověď. Vypadá na úzkoprsého dědečka omezeného kodexem a zkouším se ho teda uspokojit tou nejhorší alternativou.) Mu!

Dae Kwang : To jsi vyčetl z knih!
Obyčejná Nula : (A jeho koan a kočka se vzala asi odkud, když tu není! Ale zkusím o kapku vyšší odpověď.) Mňau, mňau...

Dae Kwang : OK! Velmi dobře!
Obyčejná Nula : (Aha... už se začínám orientovat v tom co chce...)

Dae Kwang : (Položí přede mne hodinky a zeptá se) Co to je? Řekneš-li že jsou to hodinky ulpíváš na formě, řekneš-li že to nejsou hodinky ulpíváš na prázdnotě.
Obyčejná Nula : Není žádné já a proto není žádné ulpívání.

Dae Kwang : To je pravda. Je jednoduché to vědět ale těžší realizovat. Takže co to je.
Obyčejná Nula : (Nemám chuť vůbec odpovídat, ani nad tím nijak přemýšlet má mysl zrcadlí hodinky stejně jako jeho mysl... k čemu ty zbytečnosti!) Hodinky.

Dae Kwang : Ulpíváš na formě.
Obyčejná Nula : (Je to mamlas, on jede podle kodexu. Tak se mu snažím ukázat že to už ví, není třeba to vyslovit. Převrhnu hodinky tak aby si toho všiml očima.

Dae Kwang : Ulpíváš na prázdnotě.
Obyčejná Nula : (To on ulpívá na jemu akceptovatelné odpovědi!) Snažím se jej hodinky mi udeřit do dlaně aby dostal potvrzení od více smyslů, brání se však kontaktu.

Dae Kwang : To bude tvůj domácí úkol, vyprázdní mysl(za což mě v podstatě kritizoval) a odpověď přijde sama.
Obyčejná Nula : (Odpověď tu už je a dávno v naších myslích automaticky vyvstala!) Odcházím.

3. den

Dae Kwang : Máš nějaké otázky?
Obyčejná Nula : Mám dvě malinké. (Vytáhnu dudlík a ptám se jej.) Co to je?

Dae Kwang : (Jaksi znejistěl a Zen už nebyl jednoduchý. Docela se trápil jak se vyhnout správné odpovědi dle kodexu. Nakonec napodobuje novorozeně, ale pouze zvukem.) Cuc cuc cuc.
Obyčejná Nula : (Šokován si zakrývám oči jako že toto jsem neviděl! Neboť za stejnou odpověď tedy od kolegy který hodinky napodobil jako Tik-Tak-Tik-Tak ho sejmul tím, že mu dal hodinky k uchu aby se přesvědčil že tyto hodinky netikají! Mohl jsem mu dát dudlík k uchu taky... ale neučinil jsem kvůli zaskočení nad připoutaností k jeho autoritě.)

Dae Kwang : (Usmál se... nepochopil...)
Obyčejná Nula : A teď se zeptej ty mě. (Chtěl jsem mu říct, že toto(dudlík) je "top secret" Dae Kwanga. A že mu ho dávám jako dar, pro obohacení jeho volných chvil.)

Dae Kwang : Nepotřebuju se tě ptát.
Obyčejná Nula : (Ale ale... usmívám se a schovávám tedy dudík.)

Dae Kwang : Zen je jako šachy. (Tím se odhalil, a už jsem se smál dopředu. Nechceš vidět, tak si tedy zahrajeme tvou hru a uvidíme jak si v ní dobrý.)
Obyčejná Nula : Měl jsem domácí úkol s hodinkami, ale nevím na jaké úrovni chceš odpověď. Všechny jsou neúplné, ale ty to nechceš akceptovat a vyžaduješ jen jednu.

Dae Kwang : Tak mi dej tu nejvyšší.
Obyčejná Nula : Tak tu ti dát nemohu, neboť tu dává jen Buddha jedinný, ale dám ti tu čtvrtou nejvyšší, páč vyšší nepříjmáš. (2. Úder hodinkami do ruky 3. Slovo hodinky.) A tak jsem jen odzrcadlil hodinky. Prostě jsem rozpřáhl paže a jednou rukou simuloval pohyb vteřinovky, očima tikal z leva do prava a pusou dělal tik-tak-tik-tak)

Dae Kwang : Ulpíváš na prázdnotě. (Tak on si nedá říct... asi o ně přijde v šachách...)
Obyčejná Nula : (Beru hodinky a schovám je do kapsy.) Co ti teď chybí?

Dae Kwang : Ulpíváš na prázdnotě.
Obyčejná Nula : Takže nic?

Dae Kwang : Ulpíváš na prázdnotě.
Obyčejná Nula : Takže je vše ok?

Dae Kwang : Ulpíváš na prázdnotě.
Obyčejná Nula : (On asi chce abych s nimi vytancoval volně z místnosti!) Ale zatím ho nechám a vrátím mu hodinky.

Ten den jsem si poznamenal

Objevil jsem velkou rybu, ale byla tak velká a tak tlustá a neohrabaná, že mě to zaskočilo a jí se jen tak tak v tom podařilo uniknout. On si nechce hrát, on chce být důležitý. Uvidíme jak si zítra poradí když se stydí říct si o obyčejné hodinky.

Zde je past : Slova jsou jen hra. Já jsem Bůh a mohu si za ně dosadit cokoliv pokuď neulpívám na formě. On tedy bude muset hrát podle mě. Připravuji si tedy bodláčí lopuchu pro případ že by mě překvapil a dostal by se za první příčku pasti, z níž není úniku pro lpějící namyšlence.

Řeč Dharmy pro veřejnost

Večer se uskutečnila v Sále Dharmy v podání Dharmového učitele ze Slovenska řeč Dharmy přístupná i pro veřejnost. Text tu zatím nemám, ale určitě jej někde zveřejní. Dae Kwang jen odpovídal na otázky.

Otázka : Jak vzniká v praxi kóan?

Chytám se příležitosti a po podpovědi Dae Kwanga se nabízím že to divákům předvedu. Všichni souhlasí. Vytáhnu dozický klíč z kapsy a obejdu s ním před publikem tak aby jej každý viděl.

Obyčejná Nula : Všichni jasně vidíte co to je. Zen je prý praktický a jednoduchý. A nyní se zeptám Dharmového učitele ze slovenska. Co je to. Pokud řekneš že je to klíč, ulpíváš na formě a pokud řekneš že to není klíč ulpíváš na prázdnotě. Co to tedy je?
Dharmový učitel : (Udeří dle očekávání dlaní do podlahy)


Obyčejná Nula : Tak se mi zdá že jsi připután nejvíce k Zenu. (smích v sále) Tohle (udeřím dlaní do podlahy) ti dveře neotevře. Kdyby jsi byl zavřený v hořící místnosti a potřeboval aby někdo přinesl toto mohl bys bouchat jak chtěl.
Dae Kwang : A teď se zaptej na to mě.
Obyčejná Nula : (Vracím dudlíkový šachový tah Dae Kwangovi. Mávnu nad ním rukou...) Tebe se ptát nebudu. (Smích v sále)

Dharmový učitel : (Udeří dlaní do podlahy) Tohle však otevírá mysl.

Nyní se stalo něco, co jsem vůbec neočekával. Dae kwang naprosto vybuchl... provedl šílené gesto toho že jsem vyřízený. Za hlasitého výsměchu (pomsty?) při gestu dlaně symbolující podřezávání hrdla se mi vysmíval do očí. (Dodnes to vidím před očima... naprosto se nechal unést... Škoda že tam nebyla televize, Seung Sahn, nebo ten kdo mu dal inka by okamžitě trhal toto osvědčení.) Všichni v sále v zenových kostýmcích se k němu hlasitě přidali.

Obyčejná Nula : (Počkal jsem.) Tak mi řekni, když ti tohle mysl otvírá, co je to co ti ji pořád zavírá když musíš dělat takovou egoistickou šou ikdyž tu automatickou správnou odpověď máš ve své mysli už dávno?

Dharmový učitel : Tvá mysl je mimo cíl.
Obyčejná Nula : Ale já ten cíl držím pevně v ruce!

Dharmový učitel : Tvá mysl je mimo cíl.
Obyčejná Nula : (Otáčím se k publiku a ptám se.) Stydíte se někdo vyslovit co to je? (Odpovídají ne. Pak se otáčím zpět k dharmovému učiteli a ptám se všech lidí v "zenových" kostýmcích.) Říkáte nám tady že je zen praktický a jednoduchý. Vysvětlete mi tedy jaká síla či připoutanost vám brání vyslovit to slovo jež se každému objeví automaticky v mysli? Proč tu děláte takovou šou? Hrajete si na něco lepšího než jsou obyčejní lidé? Podle mě jste jen nafintění egoisti, naprosto připoutaní ke své kariéře v Zenu.

Nechal jsem to dál být, neboť bych je úplně z diskreditoval. Neboť sútra říká, že není žádné já, proč ale pak ten strach z připoutanosti a mlácení dlaní do podlahy? Denně se tu zpívalo, "Sebeklamy jsou ustavičné slybujeme je všechny překonat. Trpících bytostí je bezpočet, slibujeme je všechny zachránit..." a přitom ten hlasitý smích na místě kde by měl být spíš soucit. Ale nic... trochu to pak ještě rozeberu co slibují.

Otázka : (Ode mě... propagují očividně Zen tak je otestujeme) Říkali jste že náboženství a sekty mezi sebou soutěží. Povězte nám zda tato zenová škola s nimi nesoutěží a zdali nemá potřebu jim konkurovat v tom aby lidé nalezli tu pravou cestu Zenu?
Dae Kwang : Tato zeď je bílá.

Takže jsem se trefil. Stačilo říct... ne nesoutěžíme. Každý má svobodnou volbu se pohybovat mezi jednotlivými směry. Ale tady jasně byla cítit potřeba trumfovat a přilákat lidi. Navíc mi nesedělo to že se tu zpívají mantry a uctívají božstva. To je náboženství to není Zen.

Navíc tvrzení tato zeď je bílá je mylné. Je to obdobné jako u církví... vnutí vám jak se máte na věci omezeně dívat a vnutí vám co je svaté a správné. Vužívají k tomu vaši nevědomost a tedy strach ze špatné karmy... jak se třeba uvádí v pravidlech této zenové školy... Nemluvte o chrámu špatně, neboť si vytvoříte špatnou karmu.

Co bych k tomu řekl? Ta zeď je taková jaká právě teď je! Není jen bílá, je dlouhá, chladná nudná, veselá... prostě vám to neříkám... jen se otočte a podívejte se sami. Všichni mají mít svobodu si ji prožít tak jak chtějí. Prostě mi tu chybí to srdce, to prožívání skutečnosti. Bílá pro mě vůbec neexistuje, stěna pro mě vůbec neexistuje. Vjemy přicházejí a já se jich nemusím dotknout a nebo když tak si je prožiju jako třeba veselou růžovou věc z níž se na mě smějí květiny v místnosti(sál dharmy) plné utrpení, žalmů a poklon. Takže když někdo řekne že ta zeď je jiná než bílá vidí... A i kdyby bylo deset lidí a tvrdili každý něco jiného není tu žádný důvod je odsuzovat ani je přesvědčovat o tom že zeď je bílá a jen tato odpověď je pravdivá a tedy vy jste slepí hlupáci!!!!

Po incidentu v sále dharmy Dae Kwang nepřišel na večerní sezení ani na večerní zpěvy. Zajímalo mě, zdali mu to došlo, nebo jen trucuje, nebo jak to vlastně vnímal. Další den ráno už byl normálně přítomen.

Jirka to sice vzdal, ale já jsem Dae Kwangovi chtěl ukázat jeho připoutanost a nesvobodu, protože nesvobodný člověk nedokáže nikoho osvobodit, neboť bojuje stále za zástavu mistra i proti světu jako Bodhisattva což přenáší na všechny peklo rozlišující mysli na dobré a zlé. V podstatě jsem si nebyl stále jistý a proto jsem setavil past. Prostě jsem nemohl uvěřit tomu co mi intuice už od začátku naznačovala. Co mi tady v celé škole už od počátku nesedělo. První dva dny jsem si dělal co jsem chtěl. Ležel jsem si venku a díval se na pableskující paprsky na zvlněné hladině při východu slunce, zatímco ostatní dělali 108 poklon ze stoje na zem a pak zpívali sůtry a 80 minut meditovali bylo mi po dvou dnech naznačeno, že budu vyhoštěn. Prý kazím morálku a znevažují práci ostatních. Pak jsem tedy začal hrát úplného novice. Byla to prima věc. Začal jsem se klanět, zpívat s nimi sútry, jíst dle pravidel a tak na všechno dbát jak se má. Prostě nebylo na mě chyby a všichni se stali mou rodinou. Byli skvělí, měl jsem je rád. Jen jsem tam s nimi byl a vyzařoval ze spodu pohodu a radost. To mi ale stejně nepomohlo. Dlouhou dobu jsem řešil zda-li mám Dae Kwanga upozornit na to co cítím takovým způsobem aby i on to uviděl. Nakonec jsem došel k závěru, že kdybch to neudělal, vyčítal bych si to i při pohledu na tisíce praktikantů kteří praktikují i 20 let a přitom stačí tak málo.

5. Den - Den "D" - Dae Kwang krade hůl mistra kterou předtím prohrál.

Dae Kwang : Máš nějaké otázky?
Obyčejná Nula : (Beru do ruky hůl mistra a říkám) Tohle je žezlo Slepého Osla. (Pak gestem přikládám ruku k ústum jako bych hlasitě volal na okolí a říkám.) Haló je tu někde Slepý Osel? (Pak přesunu ruku k uchu a předváním naslouchání zda se něco ozve.)

Dae Kwang : Je, ale má vebloudí srst.
Obyčejná Nula : (Vyhořel hned... měl říct jen "IÁ" odpovídám tedy.) Slepý Osel nemluví, kdyby jste ho někdo náhodou viděli, vyřiďte mu, že má u mě schované svoje žezlo ať se o něj správně přihlásí. (a schovávám hůl za svá záda z dosahu všech přítomných očí).

Dae Kwang : OK. Jsi chytrý. Vyhrál jsi. (zkouší lichocení) A teď mi vrať hůl a já ti dám taký jeden dobrý koan s ní související.
Obyčejná Nula : Ale já nevím co je tvá hůl, já mám jen žezlo Slepého Osla. A ten se zatím neozval. Až se správně ozve vrátím mu co mu patří.

Dae Kwang : Zazvonil na zvonec. (To znamená že má přijít další žák na rozhovor a řekl.) Tvá moudrost ti před smrtí nebude na nic.
Obyčejná Nula : (Zaskočen reakcí se zvonem a navíc vyhrožováním ze strany strachu odpovídám) To mi nijak nevadí. (moudrost není má a smrt příjmám)

Dae Kwang : To je právě ten problém.
Obyčejná Nula : (Ano v případě lpějících lidí. Ale odpovídám v klidu) Ta hůl je pro mého přítele (Jirka) zůstane to jen mezi námi.

Dae Kwang : Já tu hůl potřebuji pro své žáky.
Obyčejná Nula : (Co to mele, hraje na city nebo se snaží snížit cenu hole jen na cenu učební pomůcky? Odpovídám) Dharma tohoto (ukazuji hůl) nemá zapotřebí.

Dae Kwang : Pokud se nechceš učit odejdi.
Obyčejná Nula : (Chtít nechtít, učení neučení... nic není možné. Proč ze mě dělá špatného! Ve starých zenových koanech a příbězích někdy žák přímo na pódiu vezme mistrovu hůl a přelomí ji a nic se neděje! Odpovídám) Já mám taky rodinu (děti, nevinní, buddhové a obyčejní lidé) a tato hůl jim způsobuje utrpení. Co bude s trpícími až odjedeš a hůl si vezmeš sebou?

Dae Kwang : Prosím odejdi.
Obyčejná Nula : (Odcházím smutný nad celou situací této školy. Neujdu však ani dva kroky a Dae Kwang za mnou vybíhá a hůl mi vytrhává z ruky. V jeho očích je to co jsem ještě nikdy neviděl.)

Sbalil jsem se a odešel abych podal toto svědectví.

Co se vlastně dělo, to já sám ani nevím. Jirka toho vždy moc namluví. Je na to odborník. Takže kdo nerozumí koanům a hrám mezi mistrem a žákem nechť čte dál. A pozor na závěr ještě něco řeknu i já a to si rozhodně nenechte ujít.

Výklad - (Jirka)

Kde udělal Dae Kang chyby a co mu bránilo je neudělat.

1) Koan je slovní hříčka která tříbí a prohlubuje vhled a nejde v něm o soutěž ani o hru na vítěze a poraženého. (Tedy o šachy jak prezentoval Dae Kwang)

2) Z pasti nebylo úniku. Pro překonání první branky stačilo vzít na sebe podobu Slepého Osla a nějakým způsobem se projevit. Tedy bylo očekáváno citoslovce "IÁ". Dae Kwang nebyl schopen odejít před svým žákem (překladatel) z role mistra do role Slepého Osla stejně tak jako měl s tím problémy i v případě dudlíku kdy jej stačilo vzít do pusy nebo se aspoň dobře rozesmát. Dae Kwang vůbec neviděl že to je příležitost spíš pro něj, jak prokázat své skutečné kvality a to v očích všech přítomných tím, že dokáže svou nepřipoutanost ke své roli mistra tak, že pro zviditelnění Dharmy bude schopen komunikovat pro dobro žáka i z obecně "nedůstojné" role Slepého Osla. Navíc Slepý Osel a jeho nedůstojnost jsou jen představy snějící mysli! Jinak jde pouze o prázdná slova což by mistr měl mít zmáknuto.

3) Aby hůl dostal zpět byl ochoten připustit, že vyzyvatel byl chytřejší a vyhrál výměnou za to, že mu hůl vrátí. Tedy strategie lichocení egu, která vetšinou funguje. Ale protože zřejmě stále ještě nepochopil, bylo nutno pokračovat.

4) Předčasným zazvoněním na zvon chce hru ukončit tak aby to vypadalo že neztratil tvář před svým žákem (překladatel) a že vyzyvatel usiloval jen o trofej.

5) Zkouší strategii nátlaku strachem z nicoty (smrt) což je hlavní silou karmy a duchovnosti. Tedy zkráceně jeho ústy mluvil v této chvíli sám Mára nebo Satan! K tomu nebylo nutné se jakkoliv vyjadřovat. Marnost této strategie pochopil po chvíli sám. Což vše svědčí o tom, že nevidí do stavů mysli žáků.

6) Zkouší strategii soucitu k tomu aby dostal zpět hůl používá do té doby zatím nic netušící žáky sedící v sále dharmy.

7) Přiznává že nemá další strategie jak získat hůl a snaží se zbavit obtížného problému, který by mohl být publikován mezi jeho žáky a tím je rušit od soustředění mysli jak nám oběma bylo sděleno. Zapomíná však na přítomnost osoby překladatele.

8) Dae Kwang sám poukazuje na to že tato hůl je nezbytná k výuce žáků (dle kodexu jen k jednomu koanu) a přitom jim ji dokáže při svém odjezdu vzít. Tato věta poukazuje na potřebnost pokračování této hry z důvodu prohloubení odosobněnosti role mistra od osoby Dae Kwanga vzhledem k jeho existujícím žákům.

9) Projevuje bolest a poranění slyvy "prosím odejdi" tj. netrap mě tu více.

10) Další kroky Dae Kwanga není třeba komentovat.

11) Vysvětlení: Zen jako takový je založen na přímé zkušenosti bez rozumového vysvětlování což znamená schopnost adekvátně reagovat na jakoukoliv situaci. Úkolem mistra je situaci která žáka poučí vytvářet a proto se k nastolení situace často používají koany. Úkolem koanu je přinutit oba účastníky ke sjednocení postojů (pohledů mysli) a projevů tak, aby se ozřejmila podstata situace a tím umožnila projevit skrytou povahu skutečnosti.

Pokud je koan řešen jiným způsobem např. podle nějakého kodexu, situace vzájemného sjednopcení vůbec nevznikne a nedostaví se žádná byť ani malá forma vnitřního prohlédnutí situace. To znamená, že pokud mistr nevidí do žákovy mysli, orientuje se jen pomocí slovních kodexových odpověďí... a to je pastva pro velká ega. A my jsme právě toto zjistili! Dae Kwang není schopen poznat zda žákova odpověď je vyčtená nebo získaná od starších žáků, nebo zda právě vycházející ze situace, protože nevidí do jeho mysli!!!! Pak je to ovšem jen o pyramidové intelektuální byrokracii kde každý spěchá nahoru a chrání si svůj mentální poklad aby ho někdo jiný nepředběhl.

Zde popisovaný koan byl postaven na čtyřech nezlomných faktech.

1) Zaměnění slov a skutečnosti. Tj. Osvobození z formy a představ mysli. Nedůstojnost Slepého Osla jeho žezlo a jiné souvislosti ve spojení s Dae Kwangem byly jen představy v jeho mysli ve kterých byl uvězněn.

2) Slepý Osel nevidí a nemůže tedy vidět, že je mu cokoliv zcizeno dokud se to neprojeví v jemu srozumitelné formě. Tedy dokud neuslyší třeba zvuk svého žezla.

3) Došlo jenom k vytvoření situace "Toto je žezlo..." což Dae Kwang mylně interpretoval jako zcizování což nebylo zamýšleno. Tento nezlomný fakt byl jen požadavkem projevu souvislosti žezla Slepého Osla a hole Dae Kwanga což mělo u Dae Kwanga vyvolat přistoupení na formu situace vytvořenou vyzyvatelem a prověření hloubky Dae Kwangových schopností se s touto situací vypořádat. Jeho strach ze zcizení mistrovy hole ho nejenom oslepil ale i odhali v úplné nahotě jeho připoutanost. Nyní bylo již zřejmé že slepým je člověk který se oslem už nikdy nestane.

4) Třetí nezlomným faktem bylo to, že z předchozích rozhovorů bylo jasné, že Dae Kwang nezareaguje správně. Celá tato hra byla koncipována jako odzrcadelní jeho připoutanosti k postu mistra a k autoritě s touto rolí související, kterou za celou dobu svého mistrování zřejmě nikdy neodhodil ale spíše se v ní utvrdil, neboť nebylo žádného kdo by si ji všiml a kdo by měl odvahu mu ji ukázat.

Celá hra měla jednoduchý víceúrovňový scénář propracovaný jen na dva tahy dopředu. Víc nebylo potřeba jak usoudil vyzyvatel. Kdyby se podařilo Dae Kwangovi projít prvními dvěma body došlo by se k humornému rozuzlení celé situace tak jak to je běžné v přirozené komunikaci mezi učitelem a žákem v duchu Zenu.

Prvním krokem bylo nastolení podnětu situace. (Pojmenování žezla Slepého Osla a vyzvání Slepého Osla ať se autenticky přihlásí). Aby dostal žezlo zpět musel se přihlásit. Kdyby se autenticky přihlásil správně, zachoval by identitu Slepého Osla, byl připraven druhý krok - proč a k čemu žezlo Slepému Oslu slouží. To měl být cíl uvědomění závislosti Dae Kwanga na své roli mistra.

Za přiznání své závislosti by byl odměněn cukrovím které pro Slepého Osla připravila maminka vyzyvatele symbolizované předem připraveným bodláčím lopuchu. Poslední kontrola jeho sleposti. Po té by už měl následovat jen výbuch smíchu ze strany Dae Kwanga i následně ze strany všech zúčastněných. Ale protože Dae kwang nebyl schopen dostat se do role už na počátku, je celý příběh jen ukázka improvizačních schopností a použití různých strategií nátlaku ze strany Dae Kwanga na získání hole. A protože všechny jemu dostupné prostředky zklamaly musel vystoupit z role mistra.

Jak to tedy mělo vypadat? Jak si to vyzyvatel představoval?

Obyčejná Nula : (Bere do ruky hůl mistra a říká) Tohle je žezlo Slepého Osla. (Pak gestem přikládá ruku k ústum jako by hlasitě volal na okolí a říká) Haló je tu někde Slepý Osel? (Pak přesune ruku k uchu a předvádí naslouchání zda se něco ozve.)
Dae Kwang : "IÁ... IÁ".

Obyčejná Nula : Á nějaký oslík tu je... (ale to by mohl říct každý že je Slepý Osel vytahuje kuličky lopuchu a dává je do dlaně). Pojď sem ná puti puti... moje maminka ti posílá sladké cukroví. Dej si chutnat. (A nabízí bodláčí pod pysky Slepého Osla.)

No a tu by Obyčejná Nula čekal až se Dae Kawang rozesměje až se za břicho bude popadat. Pak by stačilo jen večer na shromáždění tak jak je běžné v zenových příbězích prohlásit. "V tomto sále plave mniši dravá ryba... dnes mě pokousala dávejte si na ni dobrý pozor a udržujte mysl bdělou." V zenových příbězích je dokonce běžné, že žák mistra udeří, nakopne, zlomí mu hůl a to i před shromážděním a mistr je přitom rád víc než kdy jindy. V tomto případě tu však existovaly ze strany Dae kwanga nějaké zábrany.

Jirkovo řešení:

Správné řešení by bylo kdyby Dae Kwang připustil možnost projevit se jako Slepý Osel ("IÁ") s tím že by požadoval jemu zřetelný projev toho o čem je řeč. To znamená že by sním vyzyvatel musel bouchnout o zem, protože Slepý Osel ho nemůže vidět a dle zachování scénáře se jej nesmí dříve dotknout. Následovala by reakce správného rozpoznání žezla podle zvuku a tím i oprávněný požadavek na jeho vrácení. Tak by se Dae Kwang vyhnul všem bodům a následoval by jen smích a uznání či poklona vyzyvatele a navrácení hole mistra do rukou Dae Kwanga.

Takže pro pochopení ještě jednou jak by se dalo z toho vyvlíknout od Jirky. (je moc složitý)

Obyčejná Nula : (Bere do ruky hůl mistra a říká) Tohle je žezlo Slepého Osla. (Pak gestem přikládá ruku k ústum jako by hlasitě volal na okolí a říká) Haló je tu někde Slepý Osel? (Pak přesune ruku k uchu a předvádí naslouchání zda se něco ozve.)
Dae Kwang : Slepého Osla můžeš zavolat jen bouchnutím jeho žezla o zem.

Obyčejná Nula : (Bouchne holí o zem.)
Dae Kwang : Á konečně někdo našel moje žezlo. Nyní mi je vrať nebo se staneš králem slepých oslů sám.

Obyčejná Nula : (Předává žezlo.)
Dae Kwang : (Udeří žezlem do země a praví) toto je hůl mistra Dae Kwanga.

Obyčejná Nula : Ukloní se.

Impulzem k vytvoření scénáře bylo přirovnání Dae Kwanga Zenu k šachové hře což vyvolávalo zdání, že je otevřen nezávaznému škádlení vyostřující vhled, což bylo hlavní důvodem proč jsem se rozhodli jít na ustraní se skutečným zenovým mistrem aby došlo k ozřejmění si reálného stavu pohledu na sebe sama. Což by měl mistr být schopen poskytnout. To jak to dopadlo nebylo rozhodně primárním úmyslem a jistým způsobem nás to nutí uveřejnit tento článek jako výstrahu že ne vše co se zlatem nazývá zlato je.

A jak by to vyřešil Obyčejná Nula? S trochou smyslu pro vyškolení a humoru... koukejte jak je to snadné... jen mít to oko a důvtip.

Vyzyvatel : (Bere do ruky hůl mistra a říká) Tohle je žezlo Slepého Osla. (Pak gestem přikládá ruku k ústum jako by hlasitě volal na okolí a říká) Haló je tu někde Slepý Osel? (Pak přesune ruku k uchu a předvádí naslouchání zda se něco ozve.)
Obyčejná Nula : (Odbíhá ven do sálu dharmy a křičí) Mniši.... pojďte se všichni podívat na krále Slepých Oslů. Je tak slepý že volá sám na sebe! Pojďte rychle a chyťte ho než nakazí ostatní....

Nebo ještě snadněji a humorněji:

Vyzyvatel : (Bere do ruky hůl mistra a říká) Tohle je žezlo Slepého Osla. (Pak gestem přikládá ruku k ústum jako by hlasitě volal na okolí a říká) Haló je tu někde Slepý Osel? (Pak přesune ruku k uchu a předvádí naslouchání zda se něco ozve.)
Obyčejná Nula : (Vytáhne zrcátko a nastaví jej před tvář vyzyvatele a řekne s úsměvem) Podívej se sám.

Doslov (Obyčejná Nula)

Tento článek nesmí být šířen za účelem zesměšnění práce Dae Kwanga či dobrého jména školy Kwang Um. Věřím že jim spíš prospěje, pomůže, inspiruje a popostrčí vřped. Chtěl bych říct že každý dělá správnou věc a Dae Kwang vám může do jistého stupně pomoci.

Co mi však nesedělo na celém meditačním ústraní. Neberte to jako pravdu, tak to vidělo jen moje oko. Nezaujímejte žádné stanovisko. Chcete-li znát pravdu přesvědčte se sami. Já jsem obdržel to co je dobré pro mě. Pro vás může být dorbé třeba něco jiného.

Takže následující slova neberte jako kritiku, ale jako nestranný a jen můj pohled na věc. Nejprve bych řekl že nic nevím, vůbec nic nevím a netajím se tím. A proto mám velké potíže prezentovat nějaké takové závěry. Ale píšu jen to jak jsem to cítil... a co mi tam nesedělo. Dělal jsem svou praxi poctivě, a objevil mnohé zkratky. A tak je mi líto těch jež musí mnoho meditovat a nikam se nedostanou. Já sám jsem tuto akci nepotřeboval navštívit ale nechal jsem rozhodnout ostatní. Byli jsem tři. Podle toho zda-li oni půjdou tak se přidám. Jirka byl nadšený tak že to za nás chtěl zacálovat a Lucie ta souhlasila. Tak jsem řekl dobrá... podívám se na ty pošetilce co se odvažují prohlašovat za Učitele Dharmy! Podle mě je učitelem dharmy více klaun než kdejaký pajdulák v zenovém kostýmku. Neboť tam kde nevzniká smích tam nemůže být Dharma.

Šoky byly velké... mé předtuchy se potvrdili. "Sál dharmy, oltář a socha Buddhy, zasvěcení (udělali jsem ze sebe nováčky kteří vůbec nemeditovali) vysvětlení jak je zen jednoduchý a jak správně meditovat a pak 6 stranek A4 pravidel. A vůbec byli jsem tam mezi prvními a když přicházeli další nedokázali ani odpovědět na veselý pozdrav čau čau... zato v sále dharmy tu úctu až přeháněli!

Co mi nesedělo dál.

1) Zatažení božstev, manter a zpěvů a poklon do zenu!

2) Nesmí se mluvit a nesmí se smát, a nesmí se zbytečně šustit a smrkat což prý ruší ostatní! Když jsme zjistil že to někteří dělají tak pět a více let... nabyl jsem dojmu, že meditaci asi ještě ani nezahlédli když je něco ruší! Navíc... když jsem se rozhodl řádně cvičit a tehdy při ranním zazenu jsem nevstal k meditačnímu chození, tři lidé se mnou lomcovali abych vstal a chodil. Což mě doslova šokovalo!!!

3) Protáhlé xichty, atmosféra jako na pohřbu... každý ticho zahloubaný nad koany či čtením knížek vyhýbající se kontaktu s jinými. Jako kdyby šlo o soutěž a tajemství. Jirka na to poznamenal, že to je geniální taktika jak ovládat lidi. Nesmí se podělit o své dojmy. No a my jsme se přišli pobavit v očekávání škádlení a legrácek... Kdo ví jak by se zachovali, kdybych jim předělal etiketu "Sál Dharmy" ze dveří sálu na dveře WC.

4) Jí se tak rychle že než jsem stačil dojíst polévku oni už vymývali misky.

5) Dále tvrzení Dae kwanga že on je jen prst ukazující na měsíc a že pravda je tvrzení "tato zeď je bílá." To je pro mě jasná zaslepenost a pýcha. Měsíc ukazuje jen Buddha a nepotřebuje k tomu žádný prst. Zeď je taková jaká je, jakou ji zrovna potřebujete. Tvrzení které podal Dae Kwang je oslepující. Kdyby byl oním prstem, řekl by podívejte se sami a mě už nebudete potřebovat. Prostě mi tu chybí právo na vlastní autentický prožitek. To je pak jasné že pravda či Dharma se vytrácí a zavádí se místo toho manipulace jak vidět svět jako cirkus a Zen jako jedinou a jednoduchou cestu, kdy vám pravidla říkají co máte dělat abyste byli dokonalí.

6) Pěkně bych Dae Kwanga poškádlil na řeči dharmy aby nám obyčejným lidem řekl co tím Zenem a cvičením vlastně není! Hezká pastička. Musel by přiznat, že obyčejní lidé to už mají a nemusí tedy vůbec nic měnit na svých životech, nastoupit do školy a dvacet let se týrat aby jim to jednou došlo jak se nechali napálit.

7) Snažil jsem se ukázat lidem, že tito lidé z nich jen záměrně udělají nevědomce a pak aby se vybabrali a začali jednou věřit sami sobě, aby jednou hodili všechny Bohy a Buddhy i Dae Kwangy psům jen aby to nenarušilo jejich mír se sebou samým. Což je první předpoklad ke správné meditaci. Buddha nikdy nemeditoval. Pokud meditujete nejste Buddhou. Prostě Buddha se jen přijal jako smrtelná a lidská bytost. Přijal utrpení proti kterému bojoval a ono sílilo. A v momentě když vše přijal sestoupila na svět nirvána. Zjistil že byl jen hlupák a nesmrtelnost je jen nekonečným peklem. Když přijal smrt... neexituje nic co by jej rozhodilo... vše to byla jen hra ve vašich představách, které vám byli záměrně vtlučeny do hlav abyste trpěli. Proto tvrdím že Buddha je Mára.

8) Nyní ke zpěvníku... okomentuji co mi nesedí a co se vrýpává do podvědomí ustavičným opakováním.

Čtyři velké sliby

Cítících bytostí je bezpočet, slibujeme všechny zachránit.

Toho lze dosáhnout jen tak že zachráníte sami sebe. Neboť ten bezpočet bytostí je jen vaše iluze. Nezačínejte tedy od jiných. Aby to nebylo mylně chápáno! Buddha to vidí jinak! Tento slib je absurdní z pohledu Buddhy ale z pohledu laika napáchal mnoho škod... vznikly sekty a kláštery, náboženství a obrácení lidí na víru či zen a hlásání pravd... a to proto že lidé nepoznali konečnou pravdu a už se sápají kvůli osobním ziskům a odměnám někde v nebi či v příštím životě konat dobré skutky a hlásat mezi lidmi své lpění!

Správně by to mělo být. Není žádné já, a není žádná bytost. Usilujeme to prohlédnout.

Sebeklamy jsou ustavičné, slibujeme všechny překonat.

No tento slib je toho příkladem... s takovým přístupem pokud tu je někdo kdo slibuje a zavazuje se k čemukoliv a vytváří svůj cíl a cestu sebeklam způsobující všechny klamy včetně trpících bytostí nebude nikdy prohlédnut.

Správně by to mělo být. Není žádné já ani žádný sebeklam a není žádná překážka k překonání.

Učení jsou nekonečná, slibujeme všechna poznat.

Další blud. Není žádné učení. Poznané učení je vědění. Voda je mokrá oheň pálí. Kdo to učil? Zkušenost... nikoliv kniha.... nikoliv sútra.

Správně by to mělo být. Není žádná nevědomost a není žádná vědomost. Vše je tak jak je ale než to pojmenujeme tak umřeme.

Buddhova cesta je nepochopitelná, slibujeme ji dosáhnout.

No tak to tak ránu do makovice. Hlavně že chápou a slibují to dokonce dosáhnout. Věčné peklo.

Správně by to mělo být. Není žádná Budhova cesta není žádné dosažení.

Trojí útočiště

Vzdáváme poctu všem Buddhům, kteří jsou ve své slávě přítomni v tomto shromáždění.

Jo tak na co klanění se sochám... pokloňte se jen jednou uvnitř sebe sobě samým a je tu nirvána.

Vzdáváme poctu Dharmě, která je ve své slávě přítomna v tomto shromáždění.

Kéž by vám huba upadla za takové rouhání.

Vzdáváme poctu celé Sangze, která je ve své slávě přítomna v tomto shromáždění.

Proč? Snad tu není rozlišení na vyšší nižší, dobré a správné? Odkud a proč ten důvod poct? Když jsi prázdný není žádná svatost.

Deset velkých slibů

Vždy se budu držet daleko od tří špatných cest.

A na které teď stojíš? Ty jedna rozlišující mysli. Najít špatné a stát se dobrým. Bravo peklo.

Rychle odetnu chtivost, hněv a nevědomost.

No stačilo by odetnout toho kdo se zavazuje a chce tedy odetnout tu chtivost, zlobí se na svůj hněv na na svou nevědomost.

Budu stále naslouchat Buddhovi, Dharmě a Sangze.

Komedie... zajisté jen o sútrach.

Budu pilně kultivovat předpisy, meditaci a poznání.

Proč?

Budu neustále kultivovat Buddhovo učení.

Nikdo nemá tuchy o čem mluví. Sútry to nejsou! Ale hlavně že BUDU BUDU BUDU... budoucnost i karma ega.

Nikdy se nevzdám mysli Osvícení.

No to je peklo jako vyšité.

Vždy se budu rodit v příznivých podmínkách.

Jdu si dát obklad na hlavu.

Rychle uzřím Buddhovskou podstatu.

No to je už poslední kapka.

Rozprostřu se po celém vesmíru.

A k čemu? Kdo řekl že je to dobré?

Dobrovolně zachráním všechny bytosti.

Tu už nemám slov.

Svět za světem, život za životem, budu sledovat cestu Bódhisattvy a nakonec dosáhnu osvobození.

Jo tak to vzdej a jsi svobodný už dnes.

Sútra srdce (česky)

Mahá prádžná páramitá hridája sútra

Bódhisattva Avalokitéšvara hluboce praktikující prádžná párámitu vnímá prázdnotu všech pěti skandh a je zachráněn od všeho utrpení.

Šáriputro forma se neliší od prázdnoty a prázdnota od formy. Forma je prázdnotou a prázdnota je formou. Pocity, vjemy, podněty i vědomí jsou také takové.

Šáriputro, všechny dharmy jsou prázdné, neobjevují se ani nemizí, nejsou nečisté ani čisté, nerostou ani neubývají. A tak v prázdnotě není žádná forma, pocity, vjemy, podněty, ani vědomí. žádné oči, uši, nos, jazyk, tělo, ani mysl, žádná barva, zvuk, vůně, chuť, dotek, ani myšlenka, žádná říše očí ani žádná z dalších říší.

Žádná nevědomost ani konec nevědomosti, a tak je to až po stáří a smrt. žádné utrpení, žádné vznikání, žádné zastavení, cesta, ani poznání. žádné dosažení ani nic k dosahování. Bódhisattva závisí na prádžná párámitě a mysl není překážkou, bez překážek není strachu. Dalek mylných názorů přebývá v nirváně.

Všichni buddhové tří světů závisí na prádžná párámitě a dosahují anuttara samjak sambódhi. Věz tedy, že prádžná párámita je velká mantra nade vše chápání velká jasná mantra, nejdokonalejší mantra, nejvyšší mantra, která tiší všechno utrpení, pravdivá a bez chyby. Hlásej tedy mantru prádžná párámity, hlásej mantru, která zní: Gaté, gaté, paragaté, parasamgaté, bódhi svahá Gaté, gaté, paragaté, parasamgaté, bódhi svahá Gaté, gaté, paragaté, parasamgaté, bódhi svahá.

Jo tak až na to hlásání... nikoliv řvaní gaté gaté. Ale realizaci osobně. Jen tiché vyzařování.... to je pravé hlásání svým bytím...

A na závěr:

Neulpívej na svých názorech a nediskutuj o nich s druhými. Ulpívat na nich a obhajovat je, znamená ničit svou vlastní praxi. Opusť všechny své názory. To je pravý buddhismus. Nechoď tam, kde nemáš co na práci. Neposlouchej hovory, které se tě netýkají.

Jak pak pomoci lidem kdyby to všichni dělali? Když neexistuje žádné "já" co se tě týká a co ne?

Nevytvářej špatnou karmu chtivostí, zlostí nebo nevědomostí.

Strachy ega.

Pokud v tomto životě neotevřeš svou mysl, nedokážeš strávit ani jedinou kapku vody.

Důraz na SVOU!

Krátkou cestu opěvují :

Naše karma nemá vlastní podstatu, ale je tvořena naší myslí. Jestliže naše mysl vyhasne, vyhasne i naše karma.

A hned na to cvičí tu dlouhou :

Uvědom si, že jsi nahromadil špatnou karmu, která je jako velká hora. Měj to na mysli, když se pokorně klaníš.

Pití, které vede k nedbalosti nebo jednání způsobenému chtivostí, jenom vytváří špatnou karmu a ničí tvou praxi. Musíš být silný a myslet správně.

Starej se jen sám o sebe. Nesuď jednání druhých. Nevytvářej špatnou karmu zabíjením, kradením, nebo chtivostí.

Nevytvářej špatnou karmu lhaním, přeháněním, rozeštváváním druhých nebo nadávkami. Jednou nějaký člověk promluvil nesprávně a rodil se po pět set generací jako liška. Když vyslechl správnou řeč, ztratil liščí tělo.

Dále již nemám co říct. Snad že budu pracovat o to usilovněji na vyprázdnění své mysli.

Než mě vyrazili poslal mi Jirka SMS. "Už jsi pochopil? Pokud ano přijeď." Jeho odhad že tu jsou všichni mimo... byl zřejmý. A můj odhad že Dharma bude i v Zenu na padrť taky.

Zůstala tam s nimi Lucie na dva dny. První den přestala s námi komunikovat. Pak zrušila akci sedm ztracených. A když jsem ji předávali věci... nevěřil jsem vlastním očím. Viděl jsem zablokovanou osobu plnou strachu avšak s maskou usměvavou na obličeji. Chtělo se mi zvracet a bolelo mě srdce. Jirka viděl to samé... prubojná Lucie co si do ničeho nenechala kecat... byla zlomená jako beránek. Jakou strategií se jim to podařilo, když Lucie ještě čtvrtý den měla obdobné kritické narážky na celé meditační ústraní i na Dae Kwanga. Kdo a jak ji zpracoval... to se prošetří a pak to tu dám. Jirka tuší na spojitost s karmou. Já tuším na polichocení jí a na naše zatracení s tím že máme na ni neblahý vliv... ve smyslu ona má šanci my už ne.

Pochvala ústraní:

Jinak co se týče cvičení a tak tak to bylo super. Jídlo super, 8 hodin meditací denně... kdo by kdy řekl že to lze :-). Pokud si chcete dobře zacvičit a odpočinout... vřele doporučuji. Pokud se soustředíte jen na praxi a z ostatního si uděláte jen zábavu, je to vynikající. Není třeba řešit koany ani skládat sliby Bodhisattvy. Stačí poznat své srdce. Takže z toho co jsem kdy poznal bylo toto ústraní tou nejlepší duchovní akcí ze dvou na kterém jsem byl.

Lucie mi poslala SMS abych stáhnul její email z těcto stránek prý jí píše moc lidí kvůli mě. Odepsal jsem ji "OK, ale lhát se nemá." Pak jsem požádal Lucii o vysvětlení, v tom významu, že ona ví co by nám mohlo třeba pomoci a že když to tají... co tím dokáže? A tehdy mi odepsala. Tučně vyznačuji to co není ona.

Ahoj, nevim co chces slyset. Nic nevim.

Prober se! Jsi jak zhypnotizovaná!

Jinak stacilo, jen prijmout tydenni rad klasterni, podridit se mu.

Ano to jsem ti poradil čtvrtý den, když jsi nadávala na zpívání súter. Vzpomínáš tam na židli? Řekl jsem ti tak začni zpívat a uvidíš, stanou se všichni tvou rodinou. Zkus to... přijmi to a splyň s nimi.

Neustale prijimat, prijimat. Neustale davat, davat.

Pak nechápu to zalezení do ulity vůči nám...

Neustale se ptat. Co delam prave ted. Neustale se ptat. Proc to delam prave ted A to okamzik za okamzikem.

Tak vítej v pekle karmickém ustrašených eg.

Ale tohle by jsi mel vedet. To ja ti nemusim psat.

Já to nevím nic nevím... ty to NĚCO víš... ty víš to všechno ne? A proto máš ten blok k nám.

Milovat a pomahat vesmiru, jako on pomaha a miluje nas.

Pokud jde o mě, já jsem tě přivedl na tu myšlenku přijetí, a tys mi ani neodpověděla na SMS proč rušíš Akci. Nechceš s námi ani mluvit a mluvíš o pomáhání!

V kazde situaci se najit, a klast si neustale tyto otazky.

Ale proč? Ty se bojíš karmy. Oni tvé ego museli něčím vyděsit. Rozděluješ na sebe a vesmír!!!!

A kdyz udelam chybu, nenadavat sobe ani druhym, ale omluvit se slusne.

Já proti obyčejným lidem nic nemám. Nadávám jen na ty kostýmky, iluze a sebeklamy. Mohli by zpívat a radovat se a zatím tam trpí. A navíc... kdo ti řekl co je chyba a co ne, a kde je to ego které vyžaduje slušnou omluvu?

Vse je jednoduche. Je treba zacit od zacatku, a to praxe.

Tak proč to zrušení akce? To je naprosto od začátku a jen o praxi.

Co mas delat ted ty, na to se zeptej sam sebe uvnitr. Ale mnoho slov skodi. Ono je to mezi.

Na to jsem se ptal denně na ústraní a proto jsem dělal to co jsem dělal, ikdyž to znamenalo to že budu vyhoštěn... chtěl jsem pomoci a ukázat cestu.

Jsem nesmirne vdecna zenovemu mistru Dae Kwangovi, a budu neustale. Stacilo se mu divat do oci. Byt vedle neho ten tyden.

Co tak najednou? Tři dny kritiky, mám ji od tebe nadiktovanou... vzpomínáš? Čtvrtý den tajnosti... a pak? Já proti Daemu nic nemám. Pomohl jsem mu... Chtěl jsem jej obejmout než odejdu... ale když on se brání... a položil by mi koan. Chtěl jsem učinit řeč na rozloučenou s tím že všichni jsou dokonalí a mám je rád, ale problém je jen na jejich straně, že to nechtějí vidět. Asi by to nepochopili. Koany nikoho nepohladí. Jsou v praxi na nic! Jsou to záležitosti hlavy a nikoliv srdce.

Prijmout rad klasterni. Velmi, velmi moc moc diku mam k Martinkovi, k Verce a mnoha dalsim a dalsim. Velmi jim moc dekuji.

Odkud to pochází, když se nemohlo na ústraní mluvit?

Takze nic nevim. Vsechno najdes v zenovych knihach a na internetu o zenu.

Tak tady zasluhuješ na holou.

Ja nic jineho nevim. Lucie

No to je tvůj problém, který tě bude tížit. Neupřímnost, odmítání, strach... uvědomuješ si vůbec to jak jsi se změnila vůči Jirkovi a mě aniž bychom ti cokoliv udělali?!! Podívej se na sebe... pořádně... pokud se bojíš karmy, pak sis na ni jen zadělala.

Prosím vymaž mé jméno ze svých stránek úplně a moc tě prosím hned velmi děkuji nedala jsem ti svolení. Dík.

Ale tvé jméno už tam dávno není.

Je v članku!

Ok vymazáno. Čeho se bojíš?

Lidem myslí si, že pomáhá, mnoho toho musí ještě zažít až ho to bouchne do kebule a to moc a moc. Těch co neustále líčí pasti na lidi a neustále bojují a kontrolují ostatní jak by je nachytali je to velmi smutné většinou to ten onen neví jak ubližuje.

A co je to koan? Není to past? Ten neubližuje nevinným lidem? Ten nekontroluje? A ty průpovídky v sále, srovnejte si misky, musíte to a to, stále kontrolovaní. Navíc Jirka nic nelíčil plně se otevřel a byl raněn tak že pár dní zdrcen hledal v knihách, ale na obhajobu nic nenašel.

Prosím moc vymaž mé jméno a číslo a mail úplně ze svých záznamů ty už všemu rozumíš a já ti nemám již co říct prosím moc, končím.

To je tvůj postoj. Díváš se na mě zkrze filtr. Tvrdíš mi co jsem nikdy neřekl. Ale i tak máš mé požehnání. Měj se tak jak ti vyhovuje.

Následoval prudký telefon... pry jsem blbec a že se nemám divit až mi někdo přijde nakopat prdel.

Já jsem udělal co jsem udělal. Bylo to správné tak jak to bylo. Je to prospěšné pro vývoj všech zúčastněných. I tobě to pomohlo si něco uvědomit, tak tu nesekýruj a otevři oči do všech stran. Všichni na tom jen vyzískali. Copak to nevidíš? A ty nám teď ubližuješ. Ty už všemu rozumíš. Já jsem stále otevřen. Nemám v sobě zlost ani nenávist tak jako ty. Uvědom si to jak se teď chováš!!! Kde je tvůj mír? Vždyť to byla legrace... avšak lpění ji proměnilo v nenávist. Přijďte mě zabít pokud vás to vysvobodí... rád se pro vás obětuji. Ale nemohu změnit to co se už stalo. A nemohu zůstat nestranný, když vidím jak se z dětí rodí trpící bytosti nucené řešit pitomé koany a mučit se denně v meditacích. Prostě mám právo zveřejnit svůj názor... tak stejně jako máš ty či škola Kwan Um právo zveřejnit názor na mě. Já proti lidem nic nemám... ale ideologie z nich činí nesvobodné bytosti, protože je třeba děsí karmou. Já nezastávám žádnou ideologii... a proto se na nikoho nehněvám a všichni jsou pro mě skvělí. Tento článek obsahuje datum, takže je to výzva pro školu Kwan Um aby se zdokonalila. Lidé nevěřte mě ale bežte se třeba za měsíc sami přesvědčit zda-li jí to prospělo. Bez Jidášů by nebylo Kristů. Naši nepřátelé dělají pro nás nejvíce. Snažte se otevřít víc své oči. Já mohu být za všechno jen vděčný.

Takže pro Lucii: Proč se zlobíš? Kde se bere ten hněv? Uvědom si to, uvědom si to. Neboť co vyzařuješ se k tobě vrátí. 3 dny se budeš s tímto potýkat. Upadla jsi do pekla rozlišování na dobré a zlé. Pomocí lpění, rozšířil se strach, strach vedl k hněvu a hněv k nenávisti.

Kde je tvůj slib Bodhisattvy? Podle tebe jsem trpící bytost která bloudí a ty prskáš, a odmítáš mě, utíkáš ke svým lepším lidem? Hledejte sami v sobě kde je ta nenávist? Mé srdce je čisté, ba naopak očekávám oficiální pozvání školy Kwan Um na další meditační ústraní s Dae Kwangem. Je to jen vaše šance. A jde vidět že opravdu jsem trefil hřebíček na hlavičku... no jen se podívejte jak to s váma všema cvičí. Pokud mě chcete zabít, [ zde ] je moje fotka pořízená Jirkou hned po návratu z ústraní. Jsem na ní sice trochu zarostlý, ale sami uvidíte, že jsem velice zlý člověk, který lidem jen ubližuje tak bacha na mě :-).

PS: Zpráva pro toho člověka jež na veřejné řeči Dharmy položil otázku jak vznikají kóany v praxi. Starší pán (40), o tmavých vlasech s culíčkem, s mírnou pleší a v riflích. Byl tam s kolegou stejně starým v brýlích. Už když jsi přišel hned jsem si tě všimnul prostě to z tebe svítí to se pozná... chtěl jsem hodit řeč, ale utekl jsi do malé skupinky. Pak když jsi odcházel, poplácal jsi mne po rameně a řekl jsi: "Byl jsi dobrý." Pokud jej někdo znáte ať se mi ozve pokud chce.

Příloha & Zenové kolo dokonalosti

Znázorňuje vývoj duchovňáka. Tedy etapy kterými musí projít. Pomocí Kóanů se testuje kde se praktikant právě nachází. To je dlouhá cesta. Rychlejší vede zkrze prohlédnutí v meditaci. Pokud usednete do meditace v míru bez cíle, tak jako by bylo už vše dokonáno, pak to jde rychle. Pokud uedáte s tím, že vám toho moc chybí... bude to trvat desetiletí. Hodně snů o nirváně bylo napsáno... kdybyste jen tušili... není to nic výjmečného tento stav... jen je nafouklej. Lidi sní jen o tom co nepoznali... pak ty tlusté knihy plné keců... a nakonec i tu nirvánu musíte zahodit... absurdní kolo mamlasení se... že?

0° - malé já (lpění na názvu a formě - není důvod zapírat a bojovat vše je jasné) 1 + 2 = 3, hodinky = hodinky, klíč = klíč

90° - karmické já (lpění na myšlení - snaha odpovědět správně) Forma je prázdnotou, prázdnota je formou 0 = 1, 1 = 0, hodinky = přístroj pro měření času, klíč = nástroj k otevření dveří.

180° - žádné já (lpění na prázdnotě - snaha udržet prázdnou a přítomnou popř. zrcadlící mysl) Ani forma, ani prázdnota 1 x 0 = 0, 1 000 x 0 = 0, hodinky = 0, klíč = 0, strach z připoutanosti, údery o zem, khác,

270° - svobodné já (lpění na svobodě - hrátky se slovy) Svoboda formy, svoboda prázdnoty 1 + 2 = 3 000, 100 x 1 000 = -4, hůl = žezlo Slepého Osla,

360° - velké já (nelpění na myšlení - není důvod zapírat a bojovat vše je jasné tak jak je) Forma je formou, prázdnota je prázdnotou 3 x 3 = 9, hodinky = hodinky, klíč = klíč

Takže tady vidíte, že mezi odpověďmi 0° a 360° není žádný rozdíl. A to Dae Kwang nechtěl slyšet. On se pohyboval jen mezi 90° - 180° stejně tak jako Učitel Dharmy jež měl věřejný proslov. Když příjdete k Zenu tak už to máte ale necháte se obalamutit, že to nemáte. Měřítkem k tomu je vaše pochybnost a strach... pokud znejistíte nebo se necháte nahytat či vyvést z míry, pak jste stále jen v 0°. No a tak, protože nic nevíte a myslíte si že někdo něco ví, strávíte 20 let medistací než si zase začnete věřit a poznáte že nikdo nic neví a vše to byla jen drahá hra na hlupáky a chytráky. Dokud usilujete někomu něco dokázat, jste otroci, když to vzdáte jste volní. Komu a proč chcete něco dokázat? Komu chcete dokázat že jste lepší? To je stále jen o egu. Jen lpějící bojuje... jen lpějící má strach... proto po ujdení kolečka se nic nezmění... akorát ego se rozplyne a motiv k dokazování sobě samému nebo okolí mizí. Já ani Jirka jsem nepřišli nic dokazovat, nic získat. Přišli jsem se jen pobavit.

Celá duchovnost je jen strach ze smrti. Z vyvanutí. Ten kdo příjme smrt... nemá se čeho bát. K čemu je vám po smrti hnít někde v ráji a čekat tisíce let na tělo než dokážete vědomě umřít s tím že nechcete už dál nic? K čemu je vám rodit se dokola do lepších světů atd... dokud jste, jste smrtelní a trpíte. Nesete následky, vytváříte karmu a jste v jejím zajetí. Budete se rodit věčně noví v zapomění, snášet stále dokola stejné utrpení. Pokud rozpustíte dnes své já... pak karma se rozplyne sama. Není nutno ji napravovat a usilovat o lepší inkarnace... stačí prohlédnout ten klam, přijmout smrt, vysmát se všem trestům a začít žít naplno beze strachu a bez omezení a již nebude více zrození. Je snadné bojovat o své cíle, ale těžší je se vzdát. Proto vzdát se všeho rozcupuje ego. Ego visí jen na cílech v budoucnosti. A duchovňáci otročí snům ega o ráji. Vzdáte-li se budoucnosti... sny vyhasnou a s nimi i ego zmizí. Zmizí strach i utrpení...

Zenovým kolem to však nekončí... jsou ještě dva další stupně... kolo znamená že jste se přestali honit. Pes už drží ocas v tlamě. Nyní jste volní. Říkáte si, že lepší by bylo kdyby jste vůbec o Buddhovi a těch sračkách neslyšeli... nemuseli byste ztratit tolik let života. Nyní jste sami sebou a žádný svatý text vás neoblafne. Tak jak to zkoušel Dae Kwang se smrtí na mě i na Jirku a možná i na Lucii. My jsme se mohli jen divit čím nás to Dae Kwang chce vyděsit, Lucii však chybělo to poznání, které by získala na Akci. A tak si nyní musí prožívat temnou noc duše (rozcupovávání ega). Kdo ví jestli to vůbec bez odborné pomoci přežije. Pokud ne, napíšu ji tu parte a obviním školu Kwan Um z neuvážených kroků. Nemají se pouštět do toho co sami nemají ještě zmáknuté. Lucie byla již téměř za vodou... a jim stačily pouhé dva dny na to aby celou tu opatrnou a jemnou práci poslali do bažin... pak jsou ty reakce ega děsivé velká karma i strach na ni dopadne (je jí 50 let). Ale zase když to přežije... bude to mít v rychtiku. Záleží jen na tom jak je duchovně silná... a ona byla už téměř vykrystalizovaná... takže doufám a pomáhám ji srdcem i přes její zákaz aby se z toho co nejdříve dostala. Stačí to prohlédnout a vzdát... ale to ji nemám jak říct... tak bude muset zbytečně bojovat dokud nepadne vysílením... doufejme že si nešáhne na život nebo neskončí v blázinci. Sami zde vidíte, že jsem ji neřekl ani jedinného křivého slova a vůbec nechápu odkud bere ty důvody vzteku vůči mě, a vůči Jirkovi když jsme jí vůbec nic neudělali a do ničeho jsem ji nenutili... ba naopak... stále ji pomáháme. Velkou averzi má na mě. Prý jsem šílenec co patří do blázince apod. desítky SMS za večer Jirkovi. Očekávám však že až to překoná osvětlí nám jak co bylo.

Dalším stupněm je nirvána. Konečné prohlédnutí toho trýznitele a mír se sebou samým... úžasná extáze a radost že už se nemusíte ničím pachtit, neboť celá existence vás příjmá tak jak jste.

A dalším stupněm je odhození nirvány a stání se obyčejným člověkem nebo bláznem na tržišti. Vycházíte mezi lidi abyste zesměšňovali všechny ty papaláše duchovní a aby jste lidem pomáhali. Vnitřně vyzařujete porozumění... vždy jste v klidu za jakékoliv situace se vším smíření a ta pohoda a světlo se šíří kolem jako vůně... stále s úsměvem příjmáte úděl trpící bytosti i smrti a o svou karmu se nestaráte... zkrátka příjmáte všechno i to zlé... vůbec nekonáte jste jako suchý list ve větru... unášeni životem... Pokud vám někdo řekne že se zrodíte jako prase... přijmete to... nic vás nerozhodí...

Tolik jsem chtěl k tomu všemu ještě říct aby to bylo všem jasné o co v duchovnu jde.

Protože sám jsem nevěděl, a nechtěl jsem nikomu ublížit, požádal jsem svého přítele, odborníka, kterému věřím co si o tom všem myslí on z nestranného hlediska.

Nikdy jsem nerozuměl a dodnes nerozumím koanové praxi. Myslím si, že mistrovy otázky mají jenom rozhodit žáka a ve chvíli kdy začne hledat logickou nebo nelogickou odpověď se zamotá sám do své mysli. Na otázky existuje spousta odpovědí nebo také žádná, některá podle knih a pravidel a to je právě to co vyžadoval tento mistr. Kdybych stál před mistrem, neustál bych ani jednu otázku. Neměl bych odpověď, určitě bych se do toho zamotal. Možná jsem nic nepochopil, ale když mám mysl prázdnou a pouze vnímám, je vše v pořádku a každá otázka a odpověď je součást tohoto světa a proč sbírat otázku nebo odpověď, když myslí nesbírám kolemjedoucí krabici plechu, ve které se někdo drží kulatého řídidla, čumí do skla a přitom si myslí, že má nové auto. Dorazilo mě dělání poklon - vždyť kdo se chce klanět vícekrát, ať se klaní a kdo ne ukloní se jednou denně večer, zavře oči a vyspí se. Máš pravdu, to už je náboženství, které říká co je správné dělat a co ne. Chci Ti říct, že to vnímám podobně jako Ty, navíc ještě s údivem, jestli je něco takového možný. Zenový mistr neustojí když nedáváš odpovědi podle předlohy. Fakt síla. Největší neštěstí na tom je to, že existuje zen a Zen. Nic není čisté aby to nemohlo být ušpiněno. Co dělali ostatní žáci, když viděli jak je Dae Kwang rozhozený? Museli To přece vidět. Je to smutný - mistr držící se mistrovství.

A protože si opravdu nemohu v tom pomoci, přidávám ještě ukázky některých koánů a jak to skuteční mistři příjmali.

1) Při jiné příležitosti Fuke, který buď přicházel a odcházel na shromáždění, jak se mu chtělo, nebo se toulal po tržišti, jednou seděl před meditační halou a žvýkal nějaké odpadky. Rinzai ho uviděla zavolal na něho: "Vypadáš jako osel!" Fuke začal hýkat. Rinzai vykřikl: "Ty zloději!" A Fuke vstal a začal hlasitě volat: "Zloděj, zloděj!" Toto nebyla cvičení ve vytahování se nad někým, ale tento druh sporu sloužil jako skvělá příležitost pro vyostření zenového vhledu. Žádná událost nebyla zcela obyčejná, žádné místo nebylo vhodné a žádná postava nebyla tak dobrá či tak prázdná na tuto hru Dharmy.

2) Existuje jeden známý vtip o starší ženě z Hary, která slyšela Hakuina, jak říkal na své přednášce: "Mysl je Čistá země a tělo samotné je Amida Buddha." Stará žena nad tím hloubavě přemýšlela několik dní, až jednou měla záblesk pravdy, kenšo, ve chvíli, kdy myla hrnec. Úprkem spěchala do chrámu za Hakuinem a volala na něho: "Amida Buddha narazil do mého těla. Hory a řeky se krásně třpytí. Jak je to skvělé!" Hakuin zasupěl: "Co je to? Nic se nemůže třpytit ve tvém zadku!" Žena ho postrčila stranou a radostně vyskočila a zvolala: "Hakuin ještě není osvícený!" Když to Hakuin uslyšel, popleskal ji po zadnici a zařval radostí.

3) Šestnáctiletá dívka Sacu, která pravidelně navštěvovala Hakuina k osobnímu rozhovoru (dokusan), ráda škádlivala starého mistra. Jednoho dne ji vysvětlil obtížnou pasáž z jedné sútry a zeptal se jí: "Rozumíš tomu?" Odpověděla mu: "Prosím, mohl byste mi to ještě jednou vysvětlit?" Potom v momentu, kdy se Hakuin nadechoval a začal mluvit, se dívka zvedla a opustila místnost, čímž přivodila Hakuinův smích. Mistr za ní zakřičel: "Ta dívka ze mne udělala hlupáka!"

A na konec něco od velkých mistrů.

Rinzai : Charakterizoval pokrytecké mnichy jako "hromádku slepých plešatců, kteří se cpou jídlem a sedí jako hroudy hodiny a hodiny v meditaci a snaží se zastavit proud myšlenek", a varoval je, že by jim toto sezení mohlo přivodit pouze "pekelnou karmu". Rinzai provolával takovéto radikální prohlášení a někdy šel tak daleko, že nutil studenty, aby zabili ve svých představách Buddhy, předchozí učitele a stejně tak i své vlastní rodiče. Není divu, že tyto rady dráždily kritiky z řad konfuciánů, kteří byli uraženi takovým pohrdáním dětinské zbožnosti. Tradiční buddhisté se začali dokonce bát, že by svojí činností mohli spáchat "ohavné hříchy". Jestliže jste se chtěli stát Rinzaiovým žákem, nebylo na vás žádáno nic víc, než vstoupení do úplného bezdomoví. Nebylo to myšleno tak, že se stanete mnichem, ale že odmítnete jakýkoliv druh lpění k jevovému světu celkově. A to již zahrnovalo meditaci a znamení samotného osvícení. Pro Rinzaie neexistoval žádný "Buddha". Žádná minulost, přítomnost nebo budoucnost nemohla zachránit nebo přivodit zážitek osvícení. Satori samotné nevyžadovalo žádnou praxi. To, co bylo ponecháno opravdovému žákovi, byla jenom jeho víra ve svou vlastní činnost "právě nyní". Když odhalil na žákovi i tu nejnepatrnější pochybnost, hned mu dal ránu, nebo na něho zakřičel, aby ho dostal zpět k jeho centru sebejistoty, a řekl mu: "Jediná myšlenka pochybnosti ve tvé mysli je ďáblem." Všem, kdo se ho neustále vyptávali na Buddhu, buddhismus, osvícení a ostatní věci, odpovídal: "Buddha jsi ty, poslouchej mé rozhovory právě nyní před očima!" O jiných zenovích učitelích říká: "Jsou zde studenti, kteří za sebou táhnou řetěz s koulí a ocitnou se před zenovým učitelem, který jim akorát přidá další zámek, čímž ještě více připevní toto břemeno. Oba, student i učitel, jsou potěšeni, neboť ani jeden z nich si neuvědomuje, co se děje."

Basui: Bassui spíše považoval, aby studenti měli víru ve svou přirozenost, než aby byli závislí na atmosféře zázračných svatyní nebo na vazbě k linii předchozích mistrů nebo na asketických cvičeních, která zahrnují upalování těla, či na agresivním bojovném souboji typu otázka-odpověď.

Bankei: Bankei kritizoval a hanil populární zenové techniky, jakou byla např. snaha o vytvoření velkého balónu pochybnosti v mysli, neustálé přemílání a neúnavná práce na tomto problému tak dlouho, až vyvstane satori. Podobně kritizoval ty, kdo věřili, že by se mohli promeditovat do satori.

Hakuin: Zenoví mistři a stejně tak i jejich studenti se často oddávají životu plnému nadbytku a hojnosti. Tato prosperita tím také ovlivní jejich styl učení. Myslí si, že elegantní a chytrý jazyk jim zaručí moudrost, přirovnávají vybraná jídla, a hezký oděv k Buddhově Cestě, začlenili pýchu a krásu do morálních kvalit a přivlastnili si víru, která byla vlastní jiným, a poukazovali na tento projev ve smyslu sdělení, že oni sami získali Dharmu...

Štědře se strojí do hedvábných plášťů a káží nadutě... Obratně získávají od lidí peníze, že by se mohlo zdát, že je získali zázračnými silami... Jenže když nastane čas smrti a osamělá lampa plápolá, jako kdyby byl jejich život na vlásku, začnou sténat a brečet. Nemohou již pohnout ani rukama a nohama, což je vede k šílenství. Jsou ze smrti zoufalí a zděšení, že jejich žáci a následovníci nemohou snést pohled na ně.

Ikkjú: Aby byla zachována pravá zenová tradice při prijímání nových žadatelů, Joso vylil u brány chrámu na Ikkjúa vědro odpadové vody plné výkalů. Ikkjú tím nebyl zastrašen. Trpělivě čekal před branou tři dny, než neochotný Kaso začal uvažovat, zda-li má či nemá přijmout nového novice.

Zde mladý tvůrce napadal vedení chrámu za jeho světské tendence a zaměření, za jeho nedostatek duchovního cvičení, za snobské třídní rozdíly mezi mnichy a za přílišnou pozornost věnovanou politice místo skutečnému osvícení.

Když klášter navštívili laičtí patroni, tento mladý mnich Ikkjú ze sebe vyhrkl např. tyto urážky: "Zen není něco jako móda!" a vyšel z místnosti. Vyslal také mnoho slovních útoků proti stylovému životu v chrámu a veřejně urážel "falešné mnichy ve svých róbách" při slavnosti, které se zúčastnil. Nakonec jeho neortodoxní chování mezi lidmi z města Katada, jeho holdování alkoholu a jeho výsměch nad účelem zenových obřadů v předání dharmy následovníkovi, byly dostačujícím znamením i pro nekonvenčního mistra Kasa.

A úplný osvícený závěr:

Nejsou tu žádní buddhové ani patriarchové; Bodhidharma byl pouze starý vousatý barbar. Šakjamuni (Buddha) a Kašjapa jeho následovník), Mandžušrí a Samantabhadra (bodhisatvové) jsou pouze frajírci s kupkou hnoje.... Nirvána a bódhi jsou necitlivé pahýly, sloužící jako tyče k uvázání vašich oslů. Dvanáct oddílů tajného učení je pouze seznam přízraků, archy papírů, vhodných tak akorát na vytření si hnisu ze svých vředů. Z mého pohledu nejsou bódhisattvové nic než výkaly v míse, upevněné kůly pro osly, vězni v poutech.

Pozdější dodatek (07.08.2003) :

Posléze jsem se dozvěděl že titul Slepý Osel je nejvyšší pocta udělovaná v Zenu, což ve spojitosti s jeho žezlem měla být pak spíše lichotka! Nicméně, něco se s Dae Kwangem stalo, zrušil všechny své akce do roku 2004. Tedy dle kalendáře akcí školy Kwan Um, možná toho zrušil víc, ale kalendář je jen do 31.12. 2003. A tak jsem rád, že není až tak zatvrzelý a že jsem pro Dharmu mohl udělat něco v tak velkém měřítku.

Na adrese www.kvanumzen.cz v sekci aktuality lze nalézt celý zvukový záznam sekce otázek i fotografie z ústraní. Sami si můžete poslechnout že jistý strach je v řeči Dae Kwanga přítomen a proto učení o karmě a bububu, rozlišování na správné a špatné v tomto světě i další chybky tam naleznete. Vypreparovaný koan s klíčem si můžete stáhnout [ zde ] po rozbalení ve formátu mp3. Dále si můžete prohlídnout tyto fotky.

Učitel dharmy (1. z zleva) ze slovenska (Košická centrum kwan um), který pronášel úvodní řeč a pak řešil koan s klíčem který jsem mu dal. Dále je pak Dae Kwang a překladatel.

Pohled do sálu. Pokud znáte člověka z červenou hvězdičkou dejte mi vědět, (máme stejný náklon hlavy :-)) toho právě sháním, neboť to je ten o kterém se zmiňuji v PS viz výše. Na záznamu můžete slyšet potlesk jen jediné osoby to je ta žena s bílou hvězdičkou, mockrát jsme se pak na sebe usmáli. Pozdravujte ji ode mne, člověk ze zelenou hvězdičkou pak správně (tedy zenově) vyřešil koan a pochválil jej jako dobrý. Mluví však jen anglicky. No a ten blázen-ďábel s modrou hvězdičkou jsem já.

No a tady jsem v akci. Trochu mě mrzí že na záznamu není můj hlas tak zřetelný neboť mikrofony byly nasměrovány hlavně na ty tři ve předu. Zvuk z boku snímaly poněkud nekvalitněji. A taky jsem nebyl připraven na takový úkol a tak jsem měl i trému. Ono nevíte dopředu jak kdo zareaguje a tak se nejistota vkrádá. A když se vám směje celý sál, je to smutný, ale i nářez pro ego. Nejsem mistr, pouze obyčejný člověk, který viděl zbytečné utrpení.

Závěrečná fotka, někteří lidé (viz hvězdičky) tam už nejsou nevím kdy (po mně) odešli, ale Lucie je na ní ještě zachycena.

Obyčejná Nula