Mistr odpovídá
Otázka: Mám dotaz na konkrétní možnosti výchovy předškolních dětí. Je vhodnější nechat je růst samy ze sebe nebo jim naopak spíše předávat zkušenosti k nímž naše kultura dospěla? Když mají zlost je vhodné je v ní nechat nebo přesměrovat jejich pozornost? Je vhodnější vychovávat jedno dítě nebo více dětí naráz?
Děkuji Jiří Štágl
Odpověď:
Mám dotaz na konkrétní možnosti výchovy předškolních dětí. Je vhodnější nechat je růst samy ze sebe nebo jim naopak spíše předávat zkušenosti k nímž naše kultura dospěla?
Co chcete dětem předat? Jaké zkušenosti? To lidé se mají od nich co učit. Vždyť ony kvůli vám ztrácejí svou nevinnost. Oni mají všechny poklady světa, a lidé jim je vyrvou. Dejte děti do politiky a na světě bude ráj. Někde jsem v bibli četl, ale nemohu to teď najít (asi mám jinou verzi nebo nevím jak přesně to bylo napsáno) a bylo tam, že ten, kdo nedokáže zachovat pro děti Království nebeské, by neměl mít ani děti. Proč lidé začínají vždy na dětech. Proč nejprve nepřevychovají sami sebe? Děti nejsou žádnou surovinou, ze které je třeba vyřezat ideál řešící komplexy a frustrace rodičů. Pokud je možné aby někde děti vyrůstaly samy ze sebe, většího požehnání se jim ani nemohlo dostat.
Když mají zlost je vhodné je v ní nechat nebo přesměrovat jejich pozornost?
Děti nemají zlost. Oni si jen tak hrají... učí se vaši hře. Zkouší různé taktiky. A vidí, že pláč a zlost jsou velkou zbraní, zbraní jež mohou druhé ovládat. Naučili se to od rodičů. Protože vidí, že když rodič chce aby se něco splnilo, tak na ně zařve. Děti si tedy začnou taky řvát, protože ještě neznají strach. Nevědí co si mohou dovolit a co ne. Právě v tom je jejich neposkvrněnost. Postupně se dozvídají, že řvát je špatné, ale přitom vidí, že lidé přesto po sobě řvou... takové dítě je pak zmatené. Když mohou ostatní, proč nemohu já. Když mi otec řekne že jsem hlupák a já mu to zopakuji... jsem zbit. Jak je to možné? Co to se všemi je? Čím se to tady všichni řídí? Kde je demokracie a svoboda? Jakto že jsou trestáni jen někteří a jak to, že jen někteří mohou řvát a mít vztek? Takové dítě se začne cítit méně cenné, tady vznikají první komplexy. Rodiče mi to nechtějí dovolit, asi mě nemají tak rádi. Pokud se týče práce s dětmi, nesnažte se jim nikdy lhát. Odpovídejte jim na otázky vždy tak jako by byly už dospělé. Nesnažte se nic maskovat, jinak se dítěti odcizíte, už vám pak nikdy nebude věřit, že ho máte rádi... tehdy si najde jiné učitele.
Co se týče zlosti. Dítěti by mělo být ukázáno, že zlostí ničeho nedosáhne. Ale problém zlosti vznikl teprve od rodičů. Kdyby se nemělo dítě od koho zlosti naučit, nikdy by nebylo zlé. Takže mu to vy nikdy nevysvětlíte. Protože v jeho očích si akorát podřežete větev sami pod sebou. A budete jako pokrytci. Dítě je velice ošemetná věc, a pokud nejste znalí věci, nikdy mu neporozumíte a nikdy se nedokážete ani přiblížit jeho potenciálu inteligence. Hrajete si doslova s časovanou bombou. Děti jsou totiž jen vaším zrcadlem, děti vynášejí soud o vás o celé rodině. Podívejte se sami na sebe, upřímě a zjistíte, že nejste ani o trochu jiní než vaše děti.
Je vhodnější vychovávat jedno dítě nebo více dětí naráz?
Dítě je rovnocenný občan. Ono to ví. Pokud se nad něj povýšíte zapláčete nad výdělkem. Správný terapeut se stává dítětem. Toho mají děti moc rádi. Ostatní jsou pro ně zlé nafoukané a jen příkazy sypající stvoření, se kterými se musí hrát jejich vypečená hra na pány a na sluhy. Je nutno si vaši pozornost kupovat. Tomu se říká láska? Proto mají děti rádi lidi cizí, třeba tety nebo strýce. Ti jim nijak nepřekážejí. Kdyby se na světě objevil jedinný vychovatel, který by porozuměl dětem, mohl by ovládnout celý svět. Ale on by nevládnul násilím, ale porozuměním. Nebyla by to vláda, ale důvěra. Nebyl by král nebo politik, nybrž otec. Rodina má být přístav, domov, útočiště, kam se má člověk vrátit, kde nalezne podporu a zázemí. A co se děje? Dítě dostane špatnou známku, už tak je z toho frustrované, příjde domů a co ho čeká? Žádné pochopení to není! Postupně se tak vytvoří jistý odpor. Postupně pak děti utíkají co nejrychleji z domova. Nesnáší domov.
Když je více dětí, v rodině drží po spolu proti rodičům, nejhorší co můžete udělat, je když budete chválit jedno dítě před ostatníma, nebo když ho budete vystavovat jako vzor. Když je dětí více, vyhrají si sami a nestávájí se z nich mazlíčci. Pokud máte dítě jedno hrozí tu riziko, že nebude mít s kým si hrát, ale zase tak snadno nepropadne frustracím a domov pro něj může být zázemím. Takže obě možnosti mají mnohom úskalí ale jsou i výhody. To však není důležité, důležitý je vztah a moudrost rodičů. Proto by měli rodiče nejdříve dosáhnout moudrosti, než bez ní vychovávat nějaké dítě. Jinak si uděláte všichni z života peklo. Neptejte se mne tedy na výchovu vašich dětí, nýbrž na to jak sami dospět k moudrosti. Jinak se nikdy společnost nevybabrá z problémů. Dosáhnou-li rodiče moudrosti... pak dosáhne moudrosti záhy celý svět. Dosáhnou-li dnes rodiče nirvány, nebude ohrožena ani nirvána všech budoucích dětí.