Mistr odpovídá
Nikomu se nikdy neodhal,nikdy nenavstiv ty, jez prijimaji tva slova. Tim je nenacpes zpatky do ohne pekelneho ze ktereho jsi je vyburcoval vylezt.... Shri Natha
Hezky, je to dobrá poučka pro všechny kazatelíčky, ale z mého pohledu to není ještě ono. Vlastně je to napsaný nesmysl. Ale pominuli prní větu, Pak nad druhou žasnu o to víc. A to že by šlo někoho nacpat zpátky do pekla nebo ho vytáhnout z pekla to je jaká pohádka.
Obyčejná Nula
***
Jsou to jen moje obavy o to, aby si z tebe neudelali modlu a neznicili v sobe zarodek toho co v nich svymi slovy zasel... Ale samozrejme mohou moje slova byt trikem satana,ale ted se mi nad tim nechce uvazovat. Shri Natha
Hm... tvoje obavy... tvoje obavy.... tvoje problémy... tvoje starosti. Kde jsou? Proč si myslíš že druzí jsou níž, nebo výš? Domýšlivost je schodek do pekla. A nutí pak mnohé lidi konat semináře a zachraňovat slepé lidi.
Obyčejná Nula
***
hahahahahahahahahahahahahaha(muj zvuk na otazky nekterych tvych ctenaru) Shri Natha
Hm... to není dobrá vizitka. Znáš koán o odklepávání popela na Buddhu? Tvůj Buddha je zcela zasypán popelem.
Obyčejná Nula
***
Co je dobra vizitka? mam se chtit zalibit lidem? Dekuji, nepotrebuju...
Tak proč Shri Natha? Copak tím chceš lidem sdělit, naznačit? Přezdívky se dávají totiž jen kvůli těm ostatním lidem víš? Je třeba je na sebe upozornit ovlivnit je aby si o tobě mysleli to co chceš především ty.
Koán neznam a netrapi me to... ani z toho nejasam. Zasypán popelem... squely, popel je nejlepsi hnojivo pro rostlinky, to nam to bude hezky rust....:-))) Shri Natha
Neutíkej. Kdo utíká nezvítězí... někdy s rostlinkami roste i plevel. Většinou plevel roste rychleji než rostlinky. A když tu nebude zahradník rostlinky se bez jeho pomoci udusí. Bdělost je ten zahradník. Neutíkej. Kdo utíká nezvítězí. Kdo bojuje nezvítězí. Umírají jen hrdinové co bránili svou čest. Bojují jen zbabělci co odmítají skutečnost. Odvrátíš-li tvář když se blíží Ďábel, sice jej neuvidíš, ale Ďábel nezmizí, naopak využije tvé nepozornosti a upevní své strategické pozice.
Co je to Shri Natha? Malé děti si taky hrají... já jsem Rambo a ty ostatní jsou obyčejní žoldáci.
Shri Natha= Pán
No vida... pán čeho ?
Ale dej si pod to cokoliv,jsem vsim i nicim...Kral Blaznu i nejhorsi otrok,slechtic i nejsilenejsi clovek... Splacim si svuj dluh,a ty jsi to co jsem ted potkal...
Abys mohl splácet, musel by sis nejprve půjčit. Ale každý si půjčit nemůže, tak snadné to není. Mnozí splácejí nejprve Satanovi :-).
Davam si mnoho jmen a nekdy je i stridam. Je to moje lila. Hra se jmeny a identitami. To co jsem v jadru presne nevim. Zjistil jsem ale, ze jsem presny opak toho, v co jsem se budoval. Krasne ne? Shri Natha
Kdo si dává jmena, kdo je strida? Kdo neni spokojen? Kdo neví kým je? Kdo se v co buduje? To je ale utrpení... je to krásné?
Obyčejná Nula
***
Pochyby chlapce, pochyby. Neustrnout v nejakem dogmatismu. Me provazi neustala zmena.
NE! Mění se jen okolí. Bežec zůstává stejný, cíl je jeho motivací.
Pro slabe ano. Silni nebo i vytrvali nepotrebuji byt bdeli protoze jakekoliv nebezpeci zvladnou. Ti vytrvali zejmena.
No to je teda zajímavá ideologie :-). To pronesl kdo že bdělost je potřeba jen slabým. Takový Buddha musel být teda velmi ale velmi slabý.
Kdo na ne dohlizi v prirode? Vyhrajou ty,ktere zit skutecne chteji a zadny plevel s nima nepohne.
Vyhraje ten kdo nic nechce. Plevel chce žít ze všeho nejvíce. Ego.
Zvitezit muzeme jen kdyz nekdo uzna nasi prevahu. Je to ale skutecne vitezstvi? Neni. Vitezstvi je iluze.
Mluvím o jiném vítězství, o vítězství nezávislém na boji, na potvrzení, na důkazech. O víteztví těch jež vzdali všechny boje.
Hrdina? Cest? Co to je? Snad ne vymysl tech, co chteji dat zivotu nejaky smysl? Bejvavalo, ty casy uz pro me minuly. Ale dusledky musim resit v tomto zivote.
To zní zajímavě. Ty jsi měl více životů?
Skutecnost jde menit. Clovek dokaze menit podminky. K lepsimu ci horsimu. Skutecnemu ja je to jedno.
Skutečnost měnit nelze. Zkus ve snu pohnout zrnkem písku, a já to tady ve skutečnosti skontroluju, jestli se to zrnko pohlo. Tady je problém co si kdo pod skutečností vybavuje. Skutečnost je nicota a prázdnota jak bys ji chtěl měnit? Čoveče to bys byl génius a ani všechny nobelovy ceny by nestačili. Vědci nedokázali změnit ani jediný atom.
Dabel ode mne dostal po tvari.Je tomu uz rok,tri mesice a 16 dni.Sbiral jsem se z toho jeste trictvrte roku ale po tvari dostal.Strategie mu vychazi dobre.Zatim ale ziju.A soustavne ho nutim ji pretvaret.Udrzuju ho v cinnosti,parchanta.
Popiš mi jak dostal po tváři to mě zajímá, velice. Ať mohu posoudit shodné prvky. Ale tak přesně to si nepamatuju, ale bylo to asi tak zhruba stejně člověče.
niceho. Zkratka Pan. Nepotrebuji nicemu vladnout... Jsem tok. Kdo se bude chtit pripojit, muze. Kdo ne, nemusi. Se mnou to nic neudela. (akcoliv moje Ego by mozna protestovalo:-)))
Kdo jsi ty a kdo je Ego?
Splacim to,co jsem si vzal. Ublizil jsem urcitym lidem a karma me to ted hezky pripomina. Ale prijal jsem to. Uz s tim nebojuju. Chci to v klidu vyresit...
Karma to připomíná jen Egu. Když zmizí já, kde je nějaká jeho karma? Rozumíš... rozplyň se, a pak tvá individulální karma se rozplyne s tebou. Má Bůh nějakou karmu? Podle tebe má. Každý kdo je, má karmu. Kdo není, karmu už nemá. Kde je rozdíl mezi tvou karmou a karmou ostatních. Tvá karma souvisí s karmou ostatních. Každý tvuj čin ovlivní okolí a nemůže to být jinak! To je to nekonečné peklo. Proto je jen jedna karma karma všech bytostí. Jiná není! Buddha vidí vždy jen tu karmu všech bytostí. Ty jako idividualita karmu nemáš! Nenech se oklamat egem které chce být ťip-ťop. Chce to trochu větší vhled.
Ja jsem si vzal. Mozna bez dovoleni.
Jen ego dovoluje, jen ego vyčítá, jen ego má svědomí, hříchy i utrpení z napravování. Proč? Protože se bojí. Prohlédni to.
Podle toho cemu se upsali. Satan je schopen dat vse, proto je tak lakavej... Shri Natha
Satan mluví k individualitě, není schopen dát vše. Až uvidíš jak pracuje, je to jen dealer. Ty si to musíš vydobít vlastní snažením, on sbírá jen krevní úpisy. On dodává jen víru, ty pak na základě této lacinné víry roztáčíš karmu. Království nebeské je bez takovéto nuzné víry. Vše se stam stane aniž by se cokoliv muselo podepsat, aniž by se muselo věřit a aniž by se muselo hnout prstem. Proto se tam karma neroztáčí. Karma je vědomé a cílené konání.
Obyčejná Nula
***
Moje jmena nejsou pro uspokojeni. Vyjadruji muj momentalni stav, a jen krajni okolnost me muze primet je menit, je to muj zpusob reseni citovych i dalsich problemu-odesla mi divka kterou jsem silene (ano silene) miloval. A znova mi dala naznaky a ja se k ni vracel a znova nabodaval svoje srdce na jeji kopi. Nevyhral jsem, laska byla odmitnuta, byla to moje mala smrt, zmenil jsem jmeno... Divny,vid? Ale tim ziju...
To je jako, když si zakrýváš oči aby ses neviděl v zrcadle. Jako když si zavřeš oči a řekneš si na operačním sále, teď jsem někdo jiný teď mě operace nebude bolet. Komický útěk. Neutíkej. Růst je bolestný. To co se ti dělo tě mělo probudit. Ti co dostávají kopačky jsou ti vyvolení :-), ti pak rostou, nebo si myslíš že je to naopak?
Chapu. Ego je to jedine a to nejsilnejsi co nam brani.
Ego brání samo sobě a samo sebe bičuje. To je to utrpení. Neustále na estě mezi 0 a 1.
To pronesl Shri Natha:-)))
No tak to nezveřejňuj jinak si vysloužíš přezdívku slabý.
Proc? Nemusel vyplytvat vsechny moznosti. Chtel byt bdely tak to udelal.... :-))) O jeho sile nepochybuji. Mara byl silna bestie, ale byl porazen...
Mára byl poražen zajímavým způsobem. Buddha to vzdal. Pustil se života i smrti, i osvícení. To je to tajemství. Jen v tom největším odhodlání, jedině když je v sázce vše nachází se to opravdové prohlédnutí.
Okoli me ovlivnuje. Jadro zustava stejne, ale to okolo se u me meni. Tak jako energie. Ma mnoho podob.
Zaměř se na to jádro. Ono se změnami jen baví a marní čas. Dochází k iluzi že žije!
Vitezstvi nad egem...
NE! Vzdání se ega. Vzdání se vítězství. Prostě na jeho gesta a požadavky přestaneš reagovat. Jako hluchá, slepý a němý. Tak se k němu chovej. A ono odejde samo. Pokud proti němu bojuješ, ono nikdy neodejde, protože ho neustále živíš pozorností. Je to jako bys krmil oslabené vojáky svého nepřítele, kteří již nejsou schopni boje, jen proto aby utrpení války pokračovalo i další dny a ty ses mohl chlubit svými válečnými úspěchy. Generál potřebuje armádu, medaile i protivníka. Takhle však válka nikdy neskončí!
Moje duse ne.Jen jsem navstivil vic tel. V tom co predchazelo tomuto jsem par veci domrsil. Ovlivnilo me to, karma si zada sve.
Povídačky staré babky. To jsou ty knihy mudrců domýšlivců.
Vsechno jen sen? Proto je probuzeni nekdy tak bolestive...
Bingo! Ego nezměníš. Ani se o to nesnaž! Nenapravuj sama sebe, prohlédni ten klam a jsi volný.
Chci zmenit zakladni matrici vesmiru. Zmenit vesmirne zakony. Nenechat to nicemu(nikomu)napospas. Bozi uz nadelali dost bordelu. Chci aby lidem ego bylo to same co osviceni, a aby neexistovaly hranice moznosti.
Hranice má i vesmír... i ty zkrátka celý sen je ohraničený. Pokud se budeš pohybovat stále v hranicích budeš ty hranice respektovat a udržovat. Proč vznikají hranice? Ze strachu, proto ta izolace.
Paradni dvojita odpoved:-))) Muzu to vsak zvladnout? Muze neco tak nicotneho jako ja zmenit to, z ceho povstalo? KHAAAACCCCC!!!
Vrať se domů. Nic neměň. Pokud měníš, existuje ten co mění, důvod proč měnit a celé to peklo. Vše je tak jak je. Dej si pauzu. Běž ven a splyň se zpěvem ptáků!
Pote co mi dala kosem a malem jsem se rozsypal silenym placem, jsem vybehl do vanice. Snaha uklidnit se zkrze mantry se ukazala marna, zacal jsem proklinat mocnosti svetla i mocnosti tmy, pak jsem se nabidl ze budu slouzit Satanovi.V okamziku kdy si pro me prisel jsem se mu vysmal: Tobe? Nikdy!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
No vidíš, a přitom mu denně sloužíš. Tam kde je sluha je i Pán. Tam není spravedlnost, ani svoboda. Jen samé příkazy, nařízení, povinnosti a pravidla. Tam je celá karma.
Mozna byla pod jeho vlivem, ale jsem si na 99,9% jist ze ji k tomu rozchodu primelo neco vyssiho. Je s ni propojena nejaka entita. Mozna takova co ma rada reakce podobne tem mym. Co ma rada rozervane, velmi pomalu se hojici srdce. Proto jsem taky znicil svou predchozi osobnost se jmenem... abych unikl bolesti.
Změnit jméno nic neřeší. Bolest souvisí s egem. Kdybys jen trochu prohlédl, zjistil bys, že ti nikod košem dát nemůže a že tě nikdo nemůže ani milovat. Pak by ty trapně boelstivé hry na lásku skončily a ty bys byl nad ně povznesen.
Vzpominkam vsak neuniknu... A lasce uz vubec. Miluju ji. A byla i v mem predchozim zivote. Za velmi podobnych okolnosti... Ale to je asi pro Nulu jen problem ega. Na tuhle epizodu meho zivota ktera me hluboce poznamenala na cely zivot se jen ztezka da divat s nadhledem...
Opět nějaké povídačky staré babky regresní. Pamatuj že tě nic nemůže poznamenat. Nic se tě netýká... nyvtavářej pořád to "já" i s jeho vzpomínkami. Není žádná mezera mezi tím co odpchází a přichází. Utrpení je jen v představách! Zbav se vzpomínek a myšlenek. Ztrať se v tady a teď!
Ego je u me nekonecny sled moznosti. Postav a identit ktere si davam. Jsem...
Jaká je tedy cesta proti egu?
Pecka chlapce! Tohle si musim radne nechat prohnat zavitama... Mas pravdu ale nesmim to brat jen jako zavan, ale skutecne to pochopit... Vic zamysleni a omilani...
Nikam nespěchej. Jeden krok vpřed má větší cenu než 1000 životů. Torchu jsem to rozepsal v článku O mamlasení lidí na www.oslikuv.net/mesias/pro13.htm.
Takze ji mam znova navstivit a rict nic se nestalo, pod do postele? Nasledovne byt odmitnut, vysmat se tomu a potom zas zazit co jsem uz zazil? Squela sebedestrukce. Mam sklony v dusevnimu flagelanstvi, sebetryzni... Ale pomalu uz na to kaslu...
Ale ne... to nikam nevede. Stále stejná chyba. Raději si uvědom co je tvá láska. Co je tvá přítelkyně? Trochu vzpomínek, obrázků, zvuků a hmatů. Utrpení vzniká takto. Tyto vzpomínky a vjemy jsou mé štěstí. Když je ztratím budu nešťatstný. Nechci aby mi vybledly. A proto je chci podržet násilím. Nechci je pustit. Vše je jen v mysli. Je to jako by ses zamiloval do dívky ze svého snu a pak si umínil, že se nechceš probudit.
V nevedomi neni karma? Nebo to zas blbe chapu? Shri Debil
TO co není, je nevědomé. To co není nemůže být ani odměněno ani trestáno. Ty jsi celý vesmír, vše je provázané že nelze určit individuálního viníka. Rozumíš. Kdyby se někdy nestalo nějaké A nedostal by ses dnes do situace D. Ale to A mohl udělat kdokoliv jiný. Buď jsou vinni všichni nebo nikdo.
Obyčejná Nula
***
Mam strach i sam ze sebe, kdyz se na sebe nekdy divam do zrcadla. Bolestny rust. Nesnasim bolest a prec jsem flagelant...
No to je to utrpení. JE to jako když se bojíš bubáka, tak se pořád koukáš jestli tam ještě je. No a když je tak tě sežehne hrůza. Ale po čase tam lezeš znovu se přesvědčit abys měl klid. Abys věděl že Bubák je už definitivně pryč. A tak se týráš.
Proc?
Protože to co je úplné mizí. Úplný sen, završený sen se mění v probuzení. Ego nechce být nikdy 100% úplné. Potřebuje vždy to rozdělení a cestu k neskutečné dokonalosti. Před léty bylo měřítkem dokonalosti mít samé jedničky. Pak vysokou školu, pak větší výplatu a moc, pák dům, pak a pak a pak až k duchovnu. Pořád si člověk staví překážky. To je ta cesta pořád od 0 do 1. Pořád k neskutečnému cíli.
Krajni situace... Vypeti ktere je vystridano pauzou ktera se ukaze vysvobozujici... Beres me dech... Memu egu.
Je třeba zkusit všechno, a pak zjišíš že to všechno je marné. Že to nikam nevedlo. Jsou tu tisíce lidí a každý zkouší to své. To je velká pomoc. Rozhlédnu se, a vidím co nemám dělat, vidím co někteří celý život dělali a stejně to nikam nevedlo.
Ve skutečnosti totiž bojujeme jen sami se sebou. Jen vědění s věděním jen myšlenky s myšlenkama, jen představy z představama. Utrpení a nedokonalost je jen ve snu....
Tak blizko a prece tak daleko... Boli to.. Kudy!!!?
Dám ti tip. Když se směješ nemůžeš myslet ani trpět. Stačí se nechat převálcovat smíchem. Nirvána se nedá zažít. To je ten problém. Ego tam nikdy nemůže.
Vesmir se izoluje? Od ceho?
Od nirvány přece. Všechno co existuje je izolováno od? Od smrti od nebytí.
Jak ty prozivas partnerstvi? Jak vypada tvoje byti na teto zemi?
Jako když se díváš na televizi. Nemyslím... naslouchám a dívám se a přesto vím že to není skutečnost, že mi v mozku lítaj obrázky a zvuky. Jako bych seděl v prázdné místnosti, uprostřed reprobedny, uprostřed televize. Vidím, že nic nepřichází zvenčí. Jen to vyvstává zevnitř jako když vyvěrá pramen tisíce vjemů. Třeba loupu česnek a slyším jak to šustí... plně to slyším, vaří čaj slyším jak to bublá, hledáš-li to velké najdeš to v malých věcech. V každém okamžiku. Není nutné sedět, stačí poznat tady a teď. Zaplaví tě úleva, já zmizí i se všemi svými problémy.
Ja chtel vsechno hned. Ted uz vsak nevim zda bych ji pri setkani s ni objal, nebo plivl do tvare, nebo si ji nevsimal a delal ze ji neznam....
Pár obrázků, zvuků a pachů... prolétlo mi hlavou. Kde je ona? Tady je kousek takové barvy tady kousek jiné... trochu se to hýbe a mění. Úžasné.... není třeba reagovat. Plyne to jako řeka. Otočíš hlavu a šup je tu jiná změť barev a zvuků. Nezastavuj se... pokud si řekneš to je ona... pak ztratíš nirvánu i mír.
Jak to bude vypadat po spase? Ma to vubec nejakou podobu?
Všechno bude tak jak je. OK. Plně osvícené. Lze si vzít jen dovolenou. Hřích existuje jen v představě, jen ve vědění. Jak záračné štěstí mají neposkvrněné děti. Rozumíš. Ty víš o smrti, o Bohu, o hříchu o zítřku a proto máš spóustu starostí. Stačí vypnout vědění.... a starosti mizí. Pak si lze jen pobíhat a hrát s dětmi v tomto království.
Vzdat se ho.
Vzdát se sám sebe, tedy i boje proti němu.
Asi tak. Predstav si ale dva protipoly magnetu. Jeden jsem byl ja, druhy ona. A ani mi nerekla proc me nechala. Strasne uzavrena a pod vlivem okoli, zejmena rodicu. Ale cele moje srdce patrilo ji. Vila. V hmotnem tele. Existuje vsak vztah mezi osvicenymi? Nepotrebuji ho, netouzi po nem ale ani ho neodsuzuji...
Uvědom si, že tě trápí vzpomínky, nechceš je pustit. Kdybych vzal gumu a trochu ti přebral paměť tak aby sis na nic co se týkalo toho vztahu nevzpoměl, byl bys Hapy jako nic. Vše je to jen v myšlenkách. Pusť se jich a je po bolesti.
Obyčejná Nula