Guru on-line

Tyto stránky jsou zpracovány tím nejjednodušším způsobem aby byly dostupné všem prohlížečům.


  Mistr odpovídá

Hej mistře,hleď bystře !

K tvejm bezporézním Indiánům: Víš proč lidi se 70%-níma popáleninama kůže umíraj? Zadusej se, ty rarito. Je vidět, že si muž nebývalé inteligence.


To není otázka inteligence, ale paměti. Říkám co jsem slyšel. Pokud ti to vadí, žaluj českou televizi. Ale myslím že to je tak už 4 roky nejmíň.

K energii: Energie je dycky v pohybu, ty trumpetko, nedá se zavřít do klece. Rozdíl je v její kvalitě. Viděl si někdy auru skutečnýho mistra? Asi bys čuměl s votevřenou hubou.

Neviděl jsem žádnou auru ani žádného mistra. Mě zajímá srdce lidí. Tvrdit, že někdo má svou auru, znamená popřít, že všichni jsme jedno. Nejsem šlechtitel individuální aury. Věnuji čas rozvoji vhledu nikoliv vykreslování aury. Buddha nic o auře nemluví. Začalo to tím, že se někde v náboženství něco zmínilo a o nějakém světlu... no a dnes se to rozrostlo do tun knih o světlu. Vidět můžeš cokoliv i vlastní projekce. Někdo vidí trpajzlíky, někdo víly a někdo aury... nejsem šarlatán, a jakou auru mám mě už vůbec nezajímá. Aura nemá s radostným životem nic společného. Je to jen další pozlátko ega.

Ten neni tak blbej, aby si jí vymlátil tim nejhrubším způsobem (například tou tvojí voslavovanou onanií). Radiový vlny dosáhnou dál a sou mnohem průraznější než jen závan větru.

Co podle sebe mohu soudit, tak orgasmus je brána k nebytí. Žádný hrubý způsob tu není. V orgasmu se ztrácí "já". Onanie je zdravější způsob než drogy. Až se lidi naučí umění dosažení kvalitního orgasmu, drogy je přestanou zajímat. Pak zmizí i násilné a sexuální trestné činy. A rozplynout se v páru, tehdy když se oba ztratí v tom nebytí... to je vstoupit společně do božského. Je to vzájemná výpomoc kdy se Adam a Eva vrací do ráje. Kdy zmizí všechny starosti, všechny problémy... kdy zmizí jak žena tak muž. Avšak vyžaduje to jednu podmínku... odevzdat své ego. Proto to téměř nikdo nemůže dosáhnout, protože lidská láska není pravá. Je to jen smlouva, dohoda mezi dvěma egy.

Ke svobodě zvířat: Zvíře žádnou smlouvu s přírodou neuzavírá, to se podřizuje, protože by nepřežilo, na jeho názor se nikdo neptá.

Na tvůj názor se tě příroda taky neptá. Nepodřídíš-li se nepřežiješ.

Tys proboha neviděl zvíře sužovaný strachem? To by měla bejt ta tvoje svoboda? Nebuď směšnej.

Ne neviděl. Zvíře není sužováno strachem. Jeho reakce jsou přirozené. Tu nejde o problém strachu... strach nevymítíš. Jde jen o to vědět, že tu není nikdo kdo by se bál, není tu nikdo kdo by trpěl strachem. Ty trpíš strachem o svou energii mnohem víc než když jde zvíře na porážku.

Apropos, to, že si nikdy neviděl nikoho, kdo byl osvobozenej, nic neznamená. Buď si jist, že nemáš ani páru vo tom, co si eště všechno neviděl.

Mě stačí to co jsem viděl. Psa taky netrápí, že neviděl Kostnici v Kutné Hoře. Kam se podívám vidím celý vesmír. Co víc bych měl ještě vidět? Nauč se vidět velké věci v malých.

Tak žebráckou róbu si mám chystat? Já z ní nemam takovej strach jako ty.

Ty už jsi žebrák, duchovní žebrák, neustále chceš něco získat pro sebe. Někdo žebrá na Bohu, jiný na kosmických silách ale všichni jste jen žebráci.

Eště ti dá trochu práce sehnat ty magory na tu farmu, co na tebe maj makat. Kdo tam tak asi bude velitel, co? Nech mě hádat. Věřim, že se ti to nakonec povede, ale štěstí ti to nepřinese.

Podle sebe soudíš druhé. Ještě jsem nic o ni nenapsal, ale jestli jsou i ostatní takoví jako ty, tak na ně tam nikdo pracovat opravdu nebude. Ty si daleko větší magor, protože makáš na své dráby. Tomu říkám vrchol magorství. Jsem na sociálce... nechceš-li na mě makat nemakej. Já tě k tomu nenutím, ba naopak budu přešťastný žes to dokázal. Nemakejte na mě lidi... podívej jsem sám, mám necelé 4000 na měsíc. Z toho zaplatím nájem, elektriku, telefon, kolik myslíš že mi toho zbyde? To ty nemakáš na mě, ale na ty co to po mě chtějí. Kde mám vzít peníze? Žiju, narodil jsem se tu. Co mám dělat? Dejte mi 1000 m čtverečních a už od vás nebudu nic potřebovat. Já si tam udělám sady a políčka, postavím chýši a budu spokojeně všem ukazovat, jak se dá zdravě a šťastně i spokojeně žít. Víš kolik tě stojí mých 80 let života? Jen jeden padesátník. Pouhý padesátník. Kdežto na jiné poplatky jiným příživníkům... kolik? 2000 měsíčně? Hm? Pokud tedy najdeš někde na cestě padesátník, pošli mi jej. A víckrát na mě makat nebudeš už nikdy muset. PS: V tom padesátníku jsou všechny poplatky a inkasa, já sám potřebuji samozřejmě mnohem... mnohem míň!

Pokud vim, tak Milaräpa jí měl taky (tu róbu, ne farmu) a jeho slova k tomu byla asi tahle: "Mám ze zlata celý vesmír, proč bych ho měl eště nosit po kapsách?"

Milaräpovi rozumíš a mi ne. Přitom mluvíme o tom samé. Mám celý vesmír kundaliní, proč bych ji měl nosit po čakrách.

Tak abych ti přiblížil, co tim Tao myslel, ty "logicky": "Musí zemřít lidské, aby se mohlo narodit božské."

Jsem tedy zvědav kdy v tobě zemře to nebožské, abys zjistil že jsi božký byl vždy i bez kundaliní.

No eště snad pár slov nakonec, protože toho, co sem se vo tobě chtěl dovědět, už se mi dostalo.

Máš pravdu, co jsi chtěl vědět se ti dostalo. Ale není to nic z toho, co jsem se tu snažil říct.

Čet sem to tvoje poslední dílo vo skutečnym soucitu. Když přehlídnu, co je to za sračku, tak jen na vysvětlenou: Nepodat umírajícim dětem kus chleba je prostě prasárna ať tě k tomu vedou jakýkoliv "ušlechtilý" cíle, například to, že se budou mít po smrti líp a podobně.

Vážně jsi tak krátkozraký? Já mu ten chleba nepodávám záměrně. Abych ho naučil tomu, že mu nikdo nic nedá, když bude sedět jen na zadku a žebrat. Zatím co já mu ho nepodávám ty mu ho denně kradeš. Je v tom už sobectví rodičů, kteří zaprvé nemají zodpovědnost, když přivedou dítě do takových poměrů, a za druhé že stále svou prací podporují a slouží těm jež mají tuto situaci na svědomí. Dám tu takový malý příkladeček. Hra Sportka. Dejme tomu že každý čtvrtý člověk hraje. To máme 250 000 lidí krát 180 kč. To máme 45 miliónů ve středu, 45 miliónu v neděli. 360 miliónů měsíčně a 43 miliard ročně. Víš co to je peněz? Už byste mohli mít daleko nejmodernější nemocnice na světě, kde by se prováděli skvělé bezbolestné operace nejmodernějšími přístroji mohli byste mít toho moc a moc, žádné dítě už by nemuselo mít hlad. A co děláte vy? Vy tzv. "soucitní" a "zodpovědní" lidé? Neustále vyhazujete a plýtváte prostředky, jen kvůli svému sobectví a své marnivosti vyhazujete denně svou šťastnou budoucnost oknem. Pak se nedivte že všude panuje bída a chudoba! Za to jak to tady dnes vypadá může jen ta vaše chamtivost. Jen to vaše sobectví! Nikdo nehodlá na nic přispět, ale každý hned tasí peníze, když může on něco získat. Tomu neříkám dávání tomu říkám investice. A investice se nikdy nesetká se soucitem.

Jakkoliv bys chtěl smáčet svůj hovadí sosák v účetních knihách Červenýho kříže a pouštět svý nenávistný projevy k nadnárodnim gigantům, svět je prostě takovej a pokud ho chceš změnit, začni u sebe. Myslim, že si nepochopil, co to je zříct se ovoce svých činů. To neznamená hochu, že necháš pochcípat všechny kolem sebe, když k tobě natahujou ruku. Pomůžeš jim, protože je to třeba, ale tobě to přitom musí bejt jedno.

Jo dát jim chleba to jim opravdu pomůže to opravdu něco vyřeší v jejich budoucnosti. Je to jen útěk jen odbytí. Náhodou jsem četl jeden článek, kdy nějaká duchovní turistka se stejným argumentem jako ty, přijela do jedné chudé země navštívit jednoho mistra. Ten bydlel v chrámu na vysoké hoře. A tak se dala do stoupání. Na každém schodu seděl žebrák a natahoval ruku. Když obšťastnila 20 lidí... viděla, že před ní je jich asi 5000! Co jim má říct? Ono se to hezky mluví, v těch knihách a ona zjistila že je naprosto bezradná. Tu zjistila, že nevykonala vůbec nic. že těm lidem nepomůže když jim dá pár drobných... zítra tu budou zase. Proto učím lidi aby si sami vzali co jim patří. Aby nespoléhali, na to že jim někdo pomůže. Aby se ujmuli vlastního života sami, aby si své štěstí vypěstovali sami. Aby si vzali své právo na svobodu sami. Ikdyž to se může jevit lidem jako ty že jsem ukrutný sobec, právě v tom spočívá má láska k nim. Tím že je kopnu do prdele, tím je popostrčím vpřed.

Je to asi jako s tim klukem, co šel po odlivu po pobřeží, sbíral vyvržený ústřice a házel je zpátky do moře. Když ho potkal místní stařec a zeptal se ho proč to dělá, dyť mu musí bejt jasný, že je všechny nemůže zachránit, suše mu odvětil, ukazuje přitom na jednu, kterou se právě chystal do moře hodit: Tahle to bude vidět asi trochu jinak.

To je prima. Tak nápodobně. Jeden hoch zachránil krysu. Ta krysa vyvedla deset mladých, těch deset malých 100 mladých... atd atd. No a za pár let tu byla světová katastrofa. Všude byly samé krysy. Všechnu úrodu sežrali, všude byly samé nory, nakonec napadli i člověka. Takže příroda má svůj vlastní recept na rovnováhu. Člověk by se jí do toho neměl motat. Ty se mi tu snažíš najít komára, ale přitom tvůj vebloud jde slyšet až sem. Jdi tedy a zachraňuj ústřice, pak se přijď pochlubit kolik si jich zachránil. Já budu lidi učit, aby neznečišťovaly nejprve moře, aby se konečně učili moudrosti od přírody, aby objevili radostný život ve skromnosti aby zničili nejprve to své sobectví. Pak si povíme, kdo kolik tvorů nejen mořských za svůj život zachránil a jaký efekt to mělo i do budoucna všech tvorů jo?

Pac a pusu, ty Avatáre. Libor

Tak na to moc nejsem... asi mi chybí trochu té kundaliní.