Mistr odpovídá
Ahoj obyčejná Nulo,
předem mi dovol, abych ti poděkoval za tvý odpovědi na mé otázky ohledně hledání gurua. Obyčejná Nula? To je hezký méno pro dokonalost."O" a "0" - Vidíš ten rozdíl? Tak to asi nějak bude, ne? Se spoustou věcí, co píšeš nejde nesouhlasit, jsou to takzvaný univerzální pravdy a vidí je každej kdo nemá v hlavě uplně nasráno, dokonce i já, a to už je kurva výkon pro ten můj velín.
Mluvíš o univerzálních pravdách... vážně jsem tak dobrej? Tak to je smutný.
Víš proč se ty Indiáni nepotěj? Protože to, co jim ty ženský rozžvejkaj (nesměj z toho nic polknout, to je jejich zákon, ženská nesmí pozřít ani trochu) sou listy z pepřovníku, stimulant, co ty kluky divoký trochu nakopne a hned je veselejc.
Já mluvím o krajovém jídle, nebyl to pepřovník. Jedla to celá vesnice, něco jako v americe hamburgr. Není to rituál, normální oběd. Máš na mysli asi jiné indiány. Ti o kterých mluvím se nepotějí proto, protože nemají v kůži póry.
Píšeš zastavit mysl, no to je základ proboha, ve vysokejch rychlostech už nemůžeš brousit nohou vo zem, to by ti jí totiž urvalo i s kusem prdele. Ale to samo ti vosvícení nikdy nepřinese, to je totiž naprostej začátek. To způsobí, že se ti bude hromadit energie a ta je zdrojem k dalším metám, musíš jí ovládnout a ne vybít tim prvnim způsobem, co tvoje živočišný tělo napadne, tomu se řiká transformace, ne potlačení.
Nikde jsem se např u Zenových mistrů, kteří dospěli nejdál nedočetl nic o ovládání energie. Ani v Bibli, a na mnoha další místech. Vše se nechává tak jak je. Mám hlad jím. Chce se mi spát spím. Je tu sex, je tu sex. Žádné závěry, žádné transformace. Žádné zvíře nic neovládá, proto je svobodné, protože tu neexistuje nikdo kdo by něco mohl ovládat, neexistuje tu ani důvod proč tak činit. Vše se točí kolem ega. Hledáš-li gurua začni u své smrti.
Nirvikalpa Samadhi už nedosahneš žádnou technikou, to ti umožní jenom guru a ten se vždy dostaví, pokud si připraven. Máš pravdu, že se v žádný knížce nedočteš, jak na to. Nauka, kterou nenese duch, je bezcenná, prostě se to nedá napsat tak, aby to rozum sežral, nenacpeš dopravní letadlo do krabičky vod sirek.
Buddha neměl gurua, Ježíš neměl gurua, mnoho mistrů nemělo gurua. Guru není nutný, nutné je aby zmizel konečně žák!
Tomu kdo jenom zažil bezčasovost a bezprostorovost (neplést si s osvícením do toho je eště hodně daleko - i když leží neustále nadosah) je úplně jasný, že extrém je pojem a představa tvý mysli, nic takovýho totiž v nekonečnu neni. To jenom k tomu tvýmu Satanovi.
Že v nekonečnu extrém není? Nekonečno je samo extrém. Je to přesný opak konečna. Řekni mi co v nekonečnu je a já ti řeknu k čemu je to extrém :-). Podle mě je nekonečno spojením extrémů v jedno. Tak jako když vezmeš začátek a cíl cesty a spojíš je v extrémech dohromady vznikne nekonečno. Neustálý cíl a začátek v každém okamžiku. Neustálý život a smrt, kruh - Obyčejná Nula. Je jsané že pak zmizí čas i prostor. Finta je v tom, že se spojí cíl se začátkem. Pak neexistuje žádná doba potřebná pro cestu ani žádný prostor(délka) cesty. Proto říkám kdo dojde k cíli, zjistí že je zase na začátku. To ho zarazí... přestane si věřit a začne pochybovat, pak zrychlí tempo a dojde zase do cíle, a zase zjistí, že se nikam nedostal a tak zrychluje jako pes v kruhu. Stane se tak prý sedmkrát, sedmkrát se člověk prý dostane do cíle a sedmkrát se zrodí pro nový začátek, než mu dojde, že nemusí spěchat. A že start a cíl jsou jen mety v jeho mysli. Proto říkám je nutno jít do extrému... dojít aspoň jednou do cíle, pak už to bude jen sedmkrát. Jinak je člověk zakletý v utrpení, když pořád pobíhá sem a tam ve své nerozhodnosti o tom jakým směrem se vydat. Je nutno zvolit směr a jít a jít, nevzdávat to, dokud se nedojde na vrchol extrému do cíle. Pokud chceš tedy cestu kundalíní tak prosím, nehledej gurua a drž celibát zadržuj a potlačuj dokud z toho nepraskneš a semeno ti nevystříkne z uší. Dělej makej bojuj. Dělej to však opravdově, dožeň to do extrému a v tom extrému zažiješ zklamání, které bys nikdy nezažil. To zklamání bude tvým nový startem. Bez toho startu se neposuneš dál, protože ty sám nevíš co je správné, a jen spekuluješ. Nemůžeš být opatrný, nemůžeš být moudrý jinak jednáš vypočítavě a nikdy nedosáhneš aspoň jednou cíle. Zapomeň na moudrost, na opatrnost na kalkulování na strach přijmi odpovědnost, rozhodni se definitivně a jdi. Bude-li to vpravo jdi. Bude-li to vlevo... jdi! Nezastavuj se, neotáčej se jdi stále vpřed. Napni k tomu všechno co je v tobě. Začni už jednat. Nečekej na nové knihy nečekej na nové mistry, vykroč nepřešlapuj pořád na místě jako to dělají všichni duchovňáčkové, jsou jako zmatené slepice na dvoře které pobíhají ve zmatku že příjde hospodář se sekyrou a zjedná s nimi velké čoro-moro soudný den. V tom zmatku však nevidí díru v plotě, možná si rozbijí palice křičej plácaj křídlama, jedna přes druhou ve svém strachu a pes který to vše vklidu pozoruje si říká... co ty slepice tak jančej, kdyby se uklidnili mohli by vidět že díra v plotě je dost velká pro všechny. Lidé vše dělají jen jako aby se neřeklo. Pro jistotu, co kdyby. Trochu duchovna a trochu materialismu. Nelze však sloužit dvěma pánům. Nelze mačkat brzdu a plyn. Nelze jezdit na dvou koních současně. Protože takto nikdy nedosáhnete úplnosti, stále tu bude konflikt mezi tím a tím druhým. Konflikt mezi dvěma cestami, napětí, utrpení strach a lpění... sjednoťte se. Je jedno kam. Řekněte Bohu že už jste se kónečně rozhodli a budete raději materialisté. On to přijme. Jinak mu lžete a podvádíte ho! Jasný! Tu jde jen o to jak jste opravdoví. Jak jste v tom co děláte úplní.
Viděl jsi Star Wars I jak jeli ponorkou skrze jádro planety a pronásledovala je příšera. Všichni jančili protože se ohlédli. Jen Kvajgon, říkal klíííííd. Dokonce i jeho učedník zklamal, protože mu řekl že tohle už přehání. Ale Kvajgon byl velice zkušený a věděl, že kdo se otáčí nemůže vidět před sebe, navíc kdo se bojí jedná zbrkle, pak nestíhá není plně inteligentní a udělá chybu, jeho reakce nejsou bleskurychlé a on nakonec zahyne.
Co se týče Satana, mluvím o tvým Satanovi. Protože ještě od tebe neodstoupil, a ty mu stále sloužíš. Stále tě pokouší... se sexem nebo ne? Proč tedy bojuješ proti "pokušení" když není Satan? Kde je pokušení tam je i peklo, tam je i Satan. Až zmizí tvé pokušení, poznáš že od tebe Satan odstoupil, pak zmizí tvůj veškerý boj. Zatím ho máš a proto si párkrát ještě přečti článek zákon pekla jo? Dokud ti nesvitne.
Ten kdo skutečně dosáhne osvícení, se musel popasovat se silou nebeskýho ohně, která by někomu jako si ty, tak nepročištěnýmu a lpícímu na svym já, což je lehce vidět mezi řádky, udělala z mozku pražený buráky.
To ti řekl kdo s tím ohněm? Tvůj postoj je jasný energie síla kundalíní. Tak na to zapomeň se silou to nemá nic společného. A kundalíni mám všude kde chci. Třeba na prdeli, je to jen otázka koncentrace a pozorování a otevře se mi prdelní čakra. Nomrálně budu cítit všechny symptomy, které mi dáš přečíst z tvých knih. Jinak bych samozřejmě cítil něco jiného, ale když se ví co se má správně cítit... a když se chce to umět a dosáhnout, pak se lze snadno pro hřejivý pocit ega i obelstít. Mysl je skvělý podvodník. Vše zařídí... a lidem se otvírají čakry jako vrata od stodol. Neustálé vytváření konfliktů mezi teď a cílem. Neustálá nepokojenost. Neustálá žádostivost posílit své ego. Mé ego má otevřenou čakru hara. To jsem dobrý že? Ale protože vy máte načteno jak se to projevuje, třeba že budete citlivější a budete mít takové a makové pocity, tak je pro egíčko móc jednoduché si svámi zahrát tu hru. Ego má přístup ke všem pocitům i k vaší představivosti. Jsem zvědav kdy prohlédnete triky ega a mysli.
Vychloubat se svojí skromností (ta sice cti netratí, ale ani nepřidá) a tim, že kašlu na to, po čem vostatní prahnou, je stejnej paskvil jako se chlubit tim, kolik sis nahrabal, ...král Šách byl bohatej, ale bylo mu to jedno. Je uplně jedno, jestli makáš v lomu nebo v kanclu, to sou podřadný věci, vo tom to vůbec neni.
Nerozumíš mí... není tu nikdo kdo by mohl prahnout či neprahnout, kašlat či nekašlat. Tvůj postoj je příliš úzkoprsý. To je tím, žes četl něco o kunadliní v nějakých knižních guruech. Kdybys to nečetl, ušetřil by sis mnoho práce a času. Ale pokud vytrváš, příjdeš na to sám.
Vzít nohy na ramena a zalíst do jeskyně neni až zas takovej problém, jak to tady líčíš a mužně se přitom biješ v hruď. Zřeknutí se, to je vnitřní záležitost, klidně ti přitom můžou stát v garáži dva Mercedesy. Spousta cvoků všechny vopustěj a nechaj je napospas svym osudům (třeba starý rodiče, že?), ale to nejsou svatý muži, za který se prohlašujou, to sou zločinci, co ve svym zájmu neváhaj ublížit komukoliv. Dělá se to trochu jinak.
Zkus to. Vem nohy na ramena a zalez do jeskyně. Pokud to dokážeš, když tvrdíš že to není takový problém, pak si můžeme promluvit dál. Co se týče zříkání, opět tvůj postoj. Tady nejde o to se zřeknout nebo nezřeknout. Prostě najednou to nepotřebuješ. No. Žádné násilí se tu nepáchá. Není tu žádné utrpení ani strádání, vše se děje samovolně. Proto říkám není třeba... není třeba... nikdy neříkám musíš to a to. Rozumíš není třeba... nejsou pravidla... není třeba nevychází se se zříkávání, nevychází z boje z odmítání. Vychází ze vzdávání z nepřipoutanosti ze spokojenosti z naplnění. A to je ten rozdíl proč mi nerozumíš. Ty chceš dosahovat něčeho bojem, ty chceš strádat, ovládat, předělávat a transformovat. Zřejmě se hodláš přetransformovat naruby. Pokud vidíš v tom, když někdo opustí staré rodiče vlastní zájem, či zločinnost, pak nerozumíš vůbec tomu o co tady jde. Celá tvá motivace vychází ze špatných základů. Nevím kde jsi je pobral, ale jak z pohledu rodičů tak z pohledu odcházejícího tu není páchán žádný zločin ani ublížení. Až budeš stár, a budeš vidět, že jsi jen na obtíž, že se kolem tebe bude muset lítat a utírat ti zadek, pak možná změníš to co jsi teď řekl o ubližování. Možná že sám pak si budeš přát aby tě nechali a opustili, pak možná budeš myslet více na život svých děti, než na to aby bylo o tebe postaráno. Promítáš do toho své ego. A proto nevidíš věci tak jak jsou. Pokud si sám sebe představíš v roli opuštěných a cítíš že to je zločin, pak věř že to je jen tvá představa, nikoliv pravda.
A ovládání masy? Co blbneš, to je věc, která je tady vod úsvitu věků, takže nic novýho, nevoběvuj Ameriku. Je jasný, že seš nejsilnější teprve tehdy, když už nemáš co ztratit, ale neni tak těžký držet celibát, když je člověk impotent, že?
Proč by měl impotent držet nějaký celibát? On už nemusí celibát držet. Impotent se nikdy nedá na náboženství... proč? Protože jeho pocit špíny a hříchu nemá žádné kořeny. Proto ani nemůže dělat kundalíní, když mu chybí ta sex energie ne?
Nic tady z toho si prosim neber osobně, nechtěl bych, aby došlo k nedorozumění, tvý práce si moc cenním a tu farmu bych ti přál, pokud si jí taky přeješ. Prej neni horší trest než dostat to, co si přeješ. Já to nevim, řiká se to.
No a co si myslíš že tě čeká, až dostaneš toho svého gurua :-) kterého si tak usilovně přeješ.
Tak si ale moje přání nevykládej. Ty nám ale taky držíš palce, ne? Ale měl bych eště otázku: Může bejt každej, kdo dosáh osvícení (probuzení), prostě svobody, guru? Nebo to může bejt jenom ten, kdo má zvláštní energetický uspořádání svý bytosti. Nebo sou k tomu další podmínky? Neuvažuj prosím o tzv. guruích.
Každý kdo dosáhl úplného osvícení musí být guru. Ale on to musí nevnímá. Není tu ani povinnost, ani chtění pomáhat. Není za to žádná odměna, žádné zásluhy. Není ani žádný důvod, ani žádné argumenty pro to aby se guruem stal. Není tu žádný trpící ani nikdo komu by se mělo pomáhat, sloužit či na koho by se mohlo vykašlat. Proto říkám, že jím musí být. Tak jako voda jež dosáhla 100 °C musí být párou. Tobě to však velice těžko vysvětlím, protože ty jdeš na všechno přes energie. Energie je jen napětí není to uvolnění. Rozumíš. Je mi až k pláči nevím jak to říct, prostě pokud je dosaženo plného osvícení je dosaženo plného poznání. Všechno poznané je osvícené. Neptej se mě jak se pozná osvícení... všechno poznané je osvícené. Poznej sám sebe, poznej všechno... jak pak může být nějaký guru nebo žák? Jak může být nějaké učení, nějaká cesta. Prostě nevím jak to říct. Nevím nevím... tento balvan mě tíží. Nemůžu to předat ani vyslovit a přitom je to tak samozřejmé. Není tu žádné já a ty, není tu žádné neosvícení. Cvičením pozornosti získáš vhled, vhledem dojdeš k poznání... žádná kundalini tu nehraje roli. Pozornost! Při sexu, při čemkoliv. Proto říkám že mým zaměstnáním je neustálé umírání. A největším guruem je smrt sama. Zabij se, ztrať se rozplyň se v pozornosti. Gurua máš před sebou, jen ho nevidíš. Všechno na tebe křičí dharmu, ale ty nejsi dostatečně pozorný. Protože zrovna držíš v mysli nějakou techniku kundaliní, nějaký ten prohnilý vzor a cíl. Pokud máš otázku, pokud máš cíl, pokud se držíš nějaké idee nemůžeš být pozorný. A ten kdo není pozorný ten strádá. Veškeré utrpení zmizí s pozorností. A až jednou uvidíš dharmu, pak se ti oči zalijí slzami. Pak poznáš i mne. Pak příjdeš ke mně jen tak, nebudeš muset nic říkat ani mi nic chtít říct... slzy ve tvých očích to samy prozradí.
Díky za ochotu, Libor
P.S. - Takle taky může vypadat Slunce v duši:
Neděkuj. Proč se lidé chtějí pořád zavazovat, proč se neustále spoutávají. Není třeba... není třeba děkovat. Takové dopisy vítám, na lidech jako ty budu stavět. Jo a ten člověk vypadá přímo blaženě... spíš bych řekl, že takto vypadá utrpení světla v duši.
Obyčejná Nula