Mistr odpovídá
Mistře, dnes poprvé jsem narazil na vaše stránky ač jsem se jim dříve vyhýbal...velmi přitažlivé myšlenky, ano opravdu božské místy...např. o těch pocitech jak je mají všichni sledovat a nechat se unášet pocity pláčem, plakat ještě hlouběji. To jsou zážitky z dětsví pamatuji si na ně a díky vám jsem si je znovu připoměl... k tomu není co dodat; o kinu a divácích, to je obdivuhodná metafora, nikde jsem podobnou nečetl. Opravdu máte dar. Píšu proto, protože ten dar jsem dostal i já - děkuji za něj bohu. Dar vidět a radovat se (vždy když o tom pišu, mluvím, mám pocit, že hřeším, mám obavu (asi, snad, zbytečnou) že o něj přijdu. Hýčkám ho jako v bavlnce (hýčkám sám sebe) a tak hýčkám i ostatní, protože toužím po tom aby se měli na světě jako já.
Mnohdy i bavlnka zabíjí... Mé antiučení je odnaučování ryzí a svěží. Vynáším ze starého i nového.
Mám se od vás co učit, o tom nepochybuji. Jen mám připomínku k vašim radám. Mistře,..., prosím Vás, líbí se mi vaše názory na svět, boha, matematiku, o to méně vaše konkrétní rady konkrétním lidem (pokud si otázky nevymýšlíte-neberte to jako urážku, spíše jako praktickou a po očku pomrkávající skepsi). Dovoluji si Vás upozornit, že Vaše odpovědi jsou osobně zaujaté, vaše zkušenosti nejsou měřítkem pro ostatní lidi. K tomu potřebujete další Guru, kteří by vás v této oblastni vedli.
A ten další guru potřebuje další guru atd atd.. až dojdeme zase k sobě :-). Zkraťme to tedy hned. Život sám je největší guru. Není třeba mít jiného guru. Pomáhám tak jak to umím a jen těm, které mi život pošle. Já si je nevybírám a oni si nevybírají mne. Nemohu proto udělat chybu. Přicházejí za mnou přesně takoví lidé, kterým mohu nějak pomoci. Ale i tito lidé pomáhají mně. Vše je vzájemné. Takový je zákon. A dnes jsme si guruy vzájemně.
Raději mi pověz, proti komu jsem osobně zaujatý. Rozhodl jsem se, že nebudu mluvit globálně, tak jak se to dnes dělá, ale pomůžu konkrétně. Jistě, že z otázky se toho dá málo poznat, ale co vidím to poradím. Osobní dialog, je nejúčinnější, kdy lze odhalit mnohem víc, ale i tak dělám to co dělám. Bez nároku na úspěch, zisk a pocty... taková činnost nemůže být špatná, takové dílo se nezkazí. I z kamínků lze postavit horu. Nevěříš-li ve mne věř v dílo jež konám.
Pokud je tedy sám tazatel zaujatý musím použít taktiku, která se tobě třeba jeví jako zaujatost. Rozumíš? Pokud někdo lpí na Budhismu, řeknu mu Budhismus je svinstvo. Ale pak příjde na mou stránku někdo jiná a myslí si. Há. Tento člověk je zaujatý vůči Budhismu. Ale pravda je taková, že to on je zaujatý proti mě. Zřejmě jsem se dotkl jenom něčeho, na čem lpíš Ty. Osobní zaujatost... pěkná absurditka, vůbec nevím o čem je řeč :-).
Nevylulučuje se (jak mi dáte jistě za pravdu), že jedinec může, jako neopakovatelný tvor, vynikat v jedné oblasti a přitom být zanedbán v oblasti jiné.
A komu to vadí? Copak vadilo Paganinimu, že neumí skládat verše? Být sám sebou... neslevovat... být sám sebou.
Jak píšete, celek se skládá minimálně z dvou částí, člověk se "bohužel" skládá z mnoha částí, které řekl bych si dělají co chtějí. Celá filosofie i psychologie si s tím neví rady.
? Takhle jsem to nikdy netvrdil... Celek se neskládá z žádných částí tak jako se oceán neskládá z kapek. Filozofie ani psychologie si s tím nikdy nebude vědět rady, protože neustále dělají stejnou chybu... pitvají celek.
Vyslechněte tedy mou radu, když jsem vyslechl, vyčetl, já ty vaše. Jistě víte o instanci, které se říká supervize. Pokud ne pak vám to stručně vysvětlím. Jde o to, že člověk člověku pomáhá (a to vy evidentně děláte, baví vás to a děláte to dobře) za přítomnosti druhého, zkušeného člověka, člověka, který se vyzná ve Své psychice a tím i v ps. druhých. vyzná se i v mezilidských vztazích. Proto se vyvinuly obory shrnující se pod hlavičkou "péče o člověka".
Supervize to mi opravdu nic neříká, ale už slovo vize=iluze a super k tomu... to asi nezaložil žádný velký Guru. Takže u dialogu musí být pak tři? Obory "péče o člověka" by měly především otevírat lidem oči, ane jim podávat kapesník. Pak by jich nebylo zapotřebí. Budu rád když ani mne nebude zapotřebí. O to se snažím. Aby nebylo mne ani mých stránek už vůbec zapotřebí. Ale obory "Péče o člověka" říkají nás JE zapotřebí, což je jen upírství. Všichni co říkají že jich je zapotřebí jsou jen upíři, ač jsou jejich slova sladká jako med!
Myslím, že zodpovědností každého moudrého člověka, je zodpovědnost za druhé, kteří něj obrátí s radou.
Není žádná odpovědnost, protože není žádný odpovědný. Karma je zničena. Láska nezná odpovědnost. Odpovědnost je potřeba jen když není přítomna láska! Dělej věci bez ohledu na vlastní prospěch, pouze z čisté lásky a nebudeš se nikomu muset zodpovídat.
Nemohu mít všechny oblasti své psychiky zmapovány, to je pokora a pokora vede k otázkám. Díky, Tulitle
Nikdo po tobě nechce aby si něco mapoval. Žij. Oslavuj. Objevuj vše stále znova a znova. Jinak se z tvé mapy stane nudný kruh.
Jak může vést pokora k otázkám? Pokorný člověk nemá otázek, protože má víru a tehdy nepotřebuje mít žádnou odpoveď. Na co by mu byla? Kam s ní. Je to těžké břemeno. Zbav se odpovědí a zmizí i potřeba otázek. Jen ten kdo nemiluje se druhého ptá: "Máš mě rád?"
PS: Nepřišel jsem mistrovat, pouze se dělit a pomáhat tam kde je mne zapotřebí.
Rádo se stalo, Obyčejná nula