Mistr odpovídá
Otázka: Dlouho jsem přemýšlel o tom, co je na těchto stránkách uvedené. Na jedné straně cítím zmatek, na druhé straně mně to utvrdilo v tom, co jsem cítil už dávno - Bůh je všudepřítmný a zároveň není nikde, z toho vyplývá že každý člověk je Bůh a zároveň není nic a záleží je na něm, na jeho postoji k životě, na jeho činech, jak s tímto Božstvím a s touto nicotou naloží a jak se s tím vyrovná. Dlouho jsem toužil mít svého učitele, který by mi ukázal tu "jedinou pravou cestu". Jednou jsem měl to štěstí a setkal jsem se s člověkem, který by této představě vyhovoval. A tem mi řekl: "Nemohu být tvým učitelem, neboť nic nevím. Vím pouze, že každý musí jít svou cestou a nesmí se nechat z ní zlákat falešnými pozlátky. Nikdy nikomu nevěř a spoléhej jen na sebe." Dlouho jsem toužil mít svého učitele, který by mi ukázal tu "jedinou pravou cestu". Jednou jsem měl to štěstí a setkal jsem se s člověkem, který by této představě vyhovoval. A tem mi řekl: "Nemohu být tvým učitelem, neboť nic nevím. Vím pouze, že každý musí jít svou cestou a nesmí se nechat z ní zlákat falešnými pozlátky. Nikdy nikomu nevěř a spoléhej jen na sebe." Takže ti děkuji, že jsem Tě mohl poznat. Věřím ti všechno a nic. JÁ (a nikdo) P.S. - asi je to trochu zmatené, ale ono se to časem vytříbí.
Odpověď:
Dlouho jsem přemýšlel o tom, co je na těchto stránkách uvedené. Na jedné straně cítím zmatek,
Mysl je vždy zmatená. Jak by ses mohl dobrat podstaty zkrze mysl? Když mysl vytvořila "já", vytvořila Boha. Ale je ještě mnoho věcí před myslí. Mysl je někde až daleko za hlavní příčinou proč to všechno začalo.
na druhé straně mně to utvrdilo v tom, co jsem cítil už dávno - Bůh je všudepřítmný a zároveň není nikde, z toho vyplývá že každý člověk je Bůh a zároveň není nic
Bůh dlí jen v mysli. Nikde jinde přítomný není. Tam kde je však Bůh je i Ďábel. K čemu takové spekulace, nejprve je třeba prohlednout iluzi toho kdo myslí.
a záleží je na něm, na jeho postoji k životě, na jeho činech, jak s tímto Božstvím a s touto nicotou naloží a jak se s tím vyrovná.
Není třeba se s ničím vyrovnávat, není třeba s ničím nakládat. Jaký je tvůj důvod takto činit? Sleduješ nějaký směr cíl? Proč. Máš strach. Kdo má strach z toho, že by udělal chybu? Je to ego. Co je ego? Je to sen. Vše je sen.
A až se zase vrátíme zpět odkud jsme sem přišli, tak poznáme a pochopíme, co jsme a kam směřujeme.
A je to tu. Nikam nesměřujeme, protože jsme odnikud nepřišli. Nemůžeme poznat, nemůžeme pochopit. Neboť co lze pochopit ve snu? Když sníš o nějakém duchovním putování k dokonalosti, jak bys mohl pochopit pravdu.... ve svém snu. Jak můžou snící lidé vidět skutečnost. Pominuli že jsou ve svém snění slepí... nemohou pochopit vůbec nic.
Dlouho jsem toužil mít svého učitele, který by mi ukázal tu "jedinou pravou cestu". Jednou jsem měl to štěstí a setkal jsem se s člověkem, který by této představě vyhovoval. A tem mi řekl: "Nemohu být tvým učitelem, neboť nic nevím. Vím pouze, že každý musí jít svou cestou a nesmí se nechat z ní zlákat falešnými pozlátky. Nikdy nikomu nevěř a spoléhej jen na sebe."
Ten člověk byl zřejmě tvůj anděl. Ale neřekl ti ještě to podstatné. Vzdej se své vlastní cesty.
Neboť karma je podobna kolu, v němž trénuje myš. Pokud myš utíká, kolo se nezastaví a počítadlo se přičítá. Myš však nedokáže přestat hned tak utíkat, protože kolo má svou setrvačnost takže by to s ní dopadlo jako s prádlem v pracím bubnu. Myš však ani nechce přestat, protože byla přesvědčena o tom že činí správně, že odněkud přišla a někam tedy musí i směřovat, jinak by nemělo přeci smysl tu být. Jakmile totiž začne šlapat v kole, začnou se dít věci... začne se odvíjet film... najednou mizí kolo a je tu propad do života. První šlápnutí a za pár okamžiku je tu první zrození... pak první život, pak první smrt ale počítadlo stále připisuje, myš nechce přestat, neboť ještě nezažila vše, chtěla by dospět k Bohu, chtěla by žít lépe, žít věčně.... a tak šlape a šlape. Je velice těžké se zastavit. Je velice těžké porazit své touhy, je velice těžké zbavit se lpění na svém bytí. Pozor tím nemyslím jen materiální bytí... tím myslím veškerou existenci, ať už na onom světě, v éteru či v náruči Boha. Každé bytí je strádání. Život nestvořil Bůh... nýbrž vládce temnot. Ten stvořil i toto rafinované kolo utrpení. Celý tento vesmír vznikl tak, že jsi šlápl roztočil kolo... Buddha kolo zastavil. Sedí venku ale myši ho nevidí. Buddha je osvobozen, může volat ale myši neslyší neboť sní svůj sen, sen bytí... bytí které jim dává možnosti prožívat radost i štěstí, vidět to a to, slyšet hudbu, zkrátka být. Kdo by se proti tomu stavěl? Ale vše to je utrpení. Celý vesmír je jedno velké utrpení. Vše je jen film, sen, klam který byl umístěn do lidské hlavy, je to klam vědomí. Vědomí je klam. Hlava je klam, takže nelze ani říct kde se tento klam vlastně nachází... ale stačí přestat šlapat na tom kole... a sen se zastaví. Protože spáč kterému se líbí snění, snění ve kterém může být někým se nechce probudit, protože hned další sen mu slibuje úžasné věci. Proč by se chtěl probudit. No přece by se neokradl o takové možnosti, o vlastní sen, o vlastní cestu. O smysl svého života. Přece tu není jen tak, hledá svůj úkol svou cestu. A to je právě ten problém. Není totiž žádný smysl toho snu, ani žádný smysl ve snu pokračovat. Vždyť tento sen způsobuje jen starosti, povinnosti nemoci strádání a znovuzrozování. Všechny úkoly a motivace pocházejí od Ďábla... není větší kletby kterou na sebe můžete nechat uvalit než najít své poslání a přijmout nějaký úkol.
Takže ti děkuji, že jsem Tě mohl poznat. Věřím ti všechno a nic.
Kdybys mne poznal, nemohl bys mi nijak děkovat ani věřit ani nevěřit. Věřím... nevěřím... to je jen touha být. Sám se posíláš do pekla.
JÁ (a nikdo)
Kdo si říká nikdo?
P.S. - asi je to trochu zmatené, ale ono se to časem vytříbí
Čas není. Čas je jen ve snu... to ukáže čas... je ledabylá věta stimulující myš k dalšímu šlapání. Neboť tu existuje nějaká patologická naděje, víra či myšlenka, že jednou bude vše nějak tak lepší, že jednou, za nějaký čásek se vše spraví, vše dojde ke zdokonalení a tak milióny myší šlapou a šlapou.... protože chtějí uskutečnit tento sen, chtějí aby sen pokračoval, chtějí aby sen byl lepší. A toto chtění je příčinou jejich šlapání.... Probuďte se!!! Od Adama a Evy se nic nezměnilo... ale vaše naděje je stále stejná. Od Adama a Evy to jde jen skopce. Desítky tisíce let... a vy máte naději, že zítra už bude líp. Tato naděje roztáčí kolo vaší nekonečné karmy a odkládá probuzení až na pozítří, v případě že by zítřejší naděje nevyšla. Takto to jde už po mnoho tisíc zrození a smrtí. Stále v bludném myším kruhu karmy. Buddha totiž tuhle naději zítřka vykořenil hned jako první.
Dejme tomu že bych ti dal speciální možnost. Vše se ti splní. Každá myšlenka se realizuje. Pomyslíš-li na skvělý svět... není problém... stačí roztočit kolo. A máš tu rodinu, přátele a skvělý svět... zkus to... ale vše je v nedohlednu. Žádné štěstí neexistuje, je to past, neexituje nic z toho pozitivního... Buddha netouží ani po pozitivním, Buddha už nesní, neboť poznal, že snění nikam nevede, a že štěstí a radost jsou ve skutečnosti strádáním, není nic radostného, nic šťastného, nic pro co by mělo smysl dál točit kolem. Toto poznání vychází z pozorování, že vše je jen do časné, pomíjející, ať je to láska, štěstí, radost Bůh... vše je pomíjející. Proto to co vzniklo podléhá i zániku. Byl-li stvořen vesmír, znamená to že i zanikne. To znamená, že je pomíjející a proto strádá. Bůh je rovněž strádající... usiluj o osvobození, spas sebe a tím i všechny i Boha. Protože to jsou jsou jen postavy ze tvého snu. Kristus spasil všechny tím, že svůj sen ukončil... a proto všem postavám ve svém snu říkal... kam já jdu vy nemůžete přijíti. Nemarni čas, napravování kulis, nevylepšuj své vězení. Nevybarvuj si sny... tohle všechno pramení ze lpění a ze žádostivosti. Proč zachraňovat planetu? Proč zachraňovat přírodu? Proč být zdravější? Zkus se podívat na důvody. Co tě k tomu vede.... je to strach. A jako ustrašená bytost... jsi jako šílená kráva. Proč pracovat na silnějších mřížích ve své cele. Zastav nejprve tento sen! Zastav to kolo! Probuď se. Za vším vědomým konáním je strach ať se toto konání zdá jakkoliv ušlechtilé. Vše je stejný princip. Vše pramení z já. Veškeré vědomé konání vede jen k prodlužování utrpení všech v tomto velkém májovém snu. Zastavíš-li svůj sen... postavy, které se účastnily tvého snu budou spaseny od strádání způsobeného jen jejich bytím. Vyzvedávat život čehokoliv... to je jen marnění času.
Obyčejná Nula