Mistr odpovídá
Otázka: Tve stranky (spise to co je za tim) mne neda spat. Nejradeji bych se na vše vyprdnul a lehl si do te rakve, vim ze veskery boj je marny, ale nemohu si pomoci. Už sem to parkrat měl, ale vždy to překrylo ego a nemohu to nějak nahodit. Diky za rady. PS: Nebyl jste František Drtikol? Pomohli vam Eduard a Mila Tomášovi?
Odpověď:
Tve stranky (spise to co je za tim) mne neda spat.
Já bych řekl že to nedá spát tvé mysli a egu. To je tam uvnitř rachot. Ego je jako na trní, páč se mu hroutí fdomeček z karet a tak dumá a dumá jak se z toho spasit. Celý arzenál mysli prohrabe, aby našlo skulinku.
Nejradeji bych se na vše vyprdnul a lehl si do te rakve, vim ze veskery boj je marny, ale nemohu si pomoci.
Vědět to je taky ale peklo že? No sám kroutím hlavou proč pořád chtějí lidé vědět. "Nemohu si pomoci..." no to je taky hezké peklíčko. Jak z něho ven? Zapoměň na sebe, kdo komu by pak nemohl pomoci? Kam si chceš pomoci? Když všechny cíle jsou tady a teď.
Už sem to parkrat měl, ale vždy to překrylo ego a nemohu to nějak nahodit.
Nemůžeš to mít a nemůžeš to ztratit. Takže ego překryvá a blafuje samo sebe. Je to takový koumák a podvodník. Ukáže ti cukr a pak příjde bič... no a ty máš výčitky frustrace a musíš egu otročit... jinak nebude cukříček. Ego je jako oslíček co si dá samo před čumák bodláček, aby se popohnalo na cestě vpřed k nebesům. Kdo tě honí? Né snad ty sám? A proč se honíš? Protože víš. Víš o dobrém... o cukru o bodláčku. A chceš ho. Kdybys o něm nevěděl... nikdy bys ses nemusel sám práskat bičem do zad, aby ses popohnal. Ono laskominy jsou tou nejsilnější zbraní. Mnohem silnější než strach. Peklo se taky učí. Se strachem se dá bojovat... strach otevírá oči a odhaluje ego, ale kdo by bojoval proti laskomině duchovního vzestupu? No? Rozplývat se ve světle... kdo by proti tomu bojoval? Kdo by chtěl odhalit v tom ego? Který narkoman bojuje proti droze když mu právě koluje v žilách a uvádí ho do extáze? A přec jeho extáze je peklem. Je to tak jedna ku stu. Jedna extáze a 100 pekelnýcho muk mezi dávkami. Pamatuje že Buddha je povznesen nad jakékoliv prožitky štěstí či radosti. Blaženost si lidé neznalí vykládají jako něco hezkého... to je ovšem fatální omyl. Blaženost není nic z duality. Není to ani to ani to. Ani negativní ani pozitivní. Není to žádný stav ani požitek, který by mohl být dosažen, vyhledán uskutečněn či opěvován a následován. Není to ani žádný stav ve kterém by někdo mohl setrvat a který by mohl někdo osvětlit. Buddha se tedy světlem zmást nenechá, protože nevidí okem, necítí duchem, neprožívá nic. Je nade vše povznesen a ode všeho osvobozen.
...nemohu to nějak nahodit. Diky za rady.
No tak zahoď nejprve toho kdo to chce odhodit. Dám ti mantru: Cíl je už tady a teď. Nic k němu není zapotřebí. Nic není třeba. Všechny cíle jsou tady, nikdy si na žádnou cestu nevyšel. To je jen bodláček kterou ti dalo před oči ego, to jsou jen slepecké brýle. Sundej je, a ego už tě nebude vodit za nos. Všechny cíle na světě jsou bezprostředně tady a teď. Proč je pořád odháníš, proč pořád vyhazuješ štěstí ze svého domu? Aha.. ty chceš k němu dojít a sám... no ale to ti pak jen tvá pýcha bráni v blaženosti. Štěstí se vyhodit totiž nedá. Člověk je jako utrucovaný fracek. Zacpal si uši, zavázal si oči jen aby o přítomnosti svého štěstí nic nevěděl. Snaží se ztratit aby mohl získat, snaží se zapomenout aby si mohl vzpomenout, odhání aby pak mohl na kolenou prosit o odpuštění... hřeší aby se mohl očištovat... podivný je ten člověk. Zřejmě se v ráji nudil a toho využil hned pekelník.
PS: Nebyl jste František Drtikol? Pomohli vam Eduard a Mila Tomášovi?
František Drtikol jsem nebyl, ani Drtieg nejsem... nejsem... jak by mi mohli pomoci nějací Tomášovi, k čemu by mi mohli pomoci? O ničem takovém nevím k čemu by mi mohlo být pomoženo, vlastně je to celé absurdní... ten duchovní svět je opravdu jedním velkým pekelným kotlem. Kdysi mě Eduard Tomáš oslovil, udělal toho dost, to jo. Sesbíral mnoho východního učení a přivedl je sem k nám, vedl lidi, mluvit umí každý dobře. Chce to jen praxi a vědomosti. Těžko se pak odhaluje zda-li je člověk osvícený nebo není. Lidé naslouchají jen tomu co se jim líbí. O osvícení mistra pak nikdo ani nepochybuje. Nerad mnohé zklamu, ale jak jsem již řekl Eduard odvedl skvělou práci, ale nikoho neosvobodil. Proč? Protože on sám nebyl svobodný. Odkud to vím? Všichni ptáci si to cvrlikají.
Obyčejná Nula