Mistr odpovídá
Otázka: Lenost udržet přítomný okamžik mě zdržuje, neprožívám jej tak intenzívně. Co s tím nebo jak na to.
Odpověď: Násilím mysl neporazíš. Pokud se snažíš udržet pozornost násilím, tedy koncentrací, vysílí tě to. Tvůj postoj lenosti... musím se smát. To není lenost, jen se snažíš vnutit přirozenému prostředí to, že "teď bacha teď tě budu pozorovat a vnímat". Ale prostředí je jedno co si zrovna usmyslíš. Ono tu je, ať je tvůj postoj jaký chce. Uvolni se, vzdal se od mysli. Jak říkal OSHO není žádný způsob JAK. JAK je už špatný přístup. Může se to pouze stát. A jak se to stane?
Jsou dva způsoby. 1) Uhnat mysl k šílenství. Tehdy když maká na 100%, tehdy se zasekne v nevím. Tehdy když je zaseklá si uvědomíš že bez ní můžeš být. 2) Zapomenout na mysl - až budeš tím nejlenivějším tvorem... tak lenivým, že se ti ani myslet nebude chtít. Pak tu zůstane je to co se snažíš nyní myslí uchopit. A mysl ta moc lenivá být nechce viď že ne :-). Je nutno uvědomit si jednu věc. Mysl ti totiž nikdy v pozorování nemůže překážet. Stává se to, když se do k pozorování přistupuješ násilně. Ale proč? Pokud nemůžeš zvítězit vzdej se. Zapomeň na to co se dělá a kdo to dělá, co se má dělat a jak se má dělat... řekni si teď jen tak budu bez cíle sedět, zcela v pohodě, nebudu nic zamýšlet ani nic očekávat... Z vlastní praxe mi pomáhalo si říct že nejsem. Že jsem zmizel. Ale tím nezmizelo všechno... zůstala tu spousta věcí. Ale není kdo by je pozoroval... já tu nejsem a přec tu věci jsou...